Martin Veselovský: Publicistka Jana Al Oukla. Pro tento rozhovor je důležité dodat, že jste muslimského vyznání. Dobrý den.

Jana Al Oukla: Dobrý den.

Martin Veselovský: Novoroční násilnosti spáchané v některých německých a dalších evropských městech, tedy krádeže a fyzické napadání žen jsou obecně v tom veřejném nebo mediálním prostoru spojovány s imigranty. Vy na svém blogu tvrdíte, že to není v pořádku. Tak mě zajímá proč?

Jana Al Oukla: Já si myslím, že za prvé je to strašně v těch médiích přehnané a že těch zpráv denně, že to vypadá, jako kdybysme dělali přenos online doslova. Samozřejmě to, co se stalo v Kolíně, je odsouzeníhodné a myslím si, že tam ale selhala jak policie, samozřejmě jsou tam ty migrantský složky, který dělají problémy, ale nemůžeme to spojovat vysloveně jako s migrací, s migranty, s uprchlíky nebo dokonce s islámem.

Martin Veselovský: Když čtu vyjádření ministra vnitra Severního Porýní-Vestfálska Ralfa Jägera, tak on říká: "Jsou to téměř výhradně uprchlíci. Ti, kdo napadali ženy během silvestrovské noci…“ a dodává, že 10 z nich bylo žadatelů o azyl, 9 zjevně nelegálních imigrantů do země a pachatelé jsou ze severní Afriky a arabských zemí.

Jana Al Oukla: Já jsem teď četla poslední zprávu a tam znělo, že se jedná o marocký gang, který oni znají od roku 2011, a myslím, že už to zaznělo úplně v té první zprávě, když se tyto události staly a snad první dokonce zatčený muž je původem z Alžíru. A těch Syřanů, o kterých teda zřejmě patrně nejspíš chceme jakoby mluvit, anebo chceme navodit tu atmosféru, že vlastně ti Syřani jsou ti násilníci, tak těch je tam možná minimum, jestli dva. Nevím. To vlastně, to záleží na tom, jak ta policie to vyšetří. My nemůžeme dělat teď ještě žádné závěry.

Martin Veselovský: Ne, to bezesporu, tak proto já jsem citoval ministra vnitra, který přes veškerou důvěru a nedůvěru by měl být alespoň nějakou autoritou v této oblasti a dál musím říct, že alespoň já tedy žádnou atmosféru navodit nechci, nebo o kom jste mluvila, když…

Jana Al Oukla: Já jsem myslela všeobecně o médiích, jak fungují, nebo jak prezentují tuto událost, zvlášť u nás, protože já jsem mluvila třeba s kamarádkami, který žijí v Anglii, i v tom Německu, ony říkají, že tam ty média, protože to sledují, samozřejmě jsou Češky, tak sledují i ty česká média a říkají, že u nás je to až přehnané, zvláště v tom případě, že u nás těch uprchlíků a muslimů vůbec je vlastně minimum.

Martin Veselovský: Kdo z vašeho pohledu chce tu situaci interpretovat tak, aby byla namířena proti Syřanům nebo syrským uprchlíkům?

Jana Al Oukla: Já si myslím, že tam určitě hrajou roli různé složky. Mohou to být třeba i právě ti migranti, kteří vědí, že nemají to právo na azyl, mohou to být určité politické složky, které chtějí v podstatě jakoby způsobit problémy Merkelové. Myslím si, že tam je víc těch faktorů a musí se to zvažovat z vícero stran. Takže ono to není tak asi jednoduché, jako abysme to tady posoudili my. Můžeme pouze konstatovat, že teda je tam tahle složka, tato složka a tato složka.

Martin Veselovský: Chápu to správně, že vy zpochybňujete, že vůbec k nějakému napadání žen o té silvestrovské noci minimálně třeba v Kolíně nad Rýnem došlo?

Jana Al Oukla: Ne, to jste si špatně vysvětlit. Já to vůbec nezpochybňuju, protože samozřejmě k tomu tam došlo a pokaždé při takovýchto příležitostech, dochází, víme, že docházelo při Oktoberfestu, při dalších různých akcí dochází. Koneckonců, já jsem si vzpomněla, za mého mládí byl pověstný film Proč? o vlastně fotbalových chuligánech, kteří zdevastovali vlak. Myslím si, že to je právě to davový násilí, nebo davová akce, kdy ti lidé najednou se nechají strhnout nějakými jedinci k něčemu, co by za normálních okolností neudělali.

Martin Veselovský: Já se doptávám jenom. Jste přesvědčena o tom, že i kdyby nakonec za těmi kolínskými násilnostmi stáli například Alžířani, možná nějací Syřani, Maročané nebo, nevím, tak, že to nijak nevybočuje z nějakého průměru, že při takových hromadných akcích, jako je například oslava silvestrovské noci, se prostě takové věci dějí?

Jana Al Oukla: Já neříkám, že to vybočuje, nebo nevybočuje, protože v podstatě tím, že Německo i přijmulo takové množství uprchlíků, už předem, tam si myslím, že je ta chyba těch evropských zemí, že ony nepřemýšlely dopředu, že se něco takové stane. Ten konflikt v Sýrii trvá už pět let a ta situace je tam opravdu vážná a ti lidé jsou už zoufalí a nevědí, kam by šli. Protože to Turecko teď už je kapacitně naplněné, nemůže zvládnout víc jak dva miliony lidí, aspoň já si to osobně myslím, protože pořád ta země není na stejné úrovni jako třeba Evropa a ti lidé jdou dál a půjdou dál. Čím víc, teď se ten konflikt ještě víc eskaluje. To znamená, že nám hrozí další uprchlíci a nemůžeme je někde zastavit na nějaké hranici a vybudovat jim tam stanové tábory, protože v podstatě jednoho dne se to musí do něčeho jakoby, do nějakého toho násilí stejně eskalovat, protože ti lidi budou zoufalí a budou vidět, že prostě ta strana něco dělá. Ale to jsem odběhla od tématu v podstatě, takže bysme si…

Martin Veselovský: Ne, možná, možná i toto k tomu tématu patří, ale

Jana Al Oukla: Takže bysme se měli vrátit, že vlastně s tímhle už se mohlo počítat před rokem, před dvěma, před třemi a zvláště, když Merkelová, když, ne, že Merkelová, ale v podstatě celá Evropa se jaksi postavila k těm uprchlíkům trošku jinak, než Německo nebo Švédsko třeba a nebyly ochotny je přijímat v takovém množství.

Martin Veselovský: No, dobře…

Jana Al Oukla: Já si myslím, že tam jde o to, že kdyby se ti lidé rozdělili, já vím, že oni říkají, že oni chtějí do Německa, a i kdyby byly nastavený, kdyby věděli, že ty podmínky budou mít přibližně stejné, že to chování k těm lidem bude přibližně stejné tady a tam, tak půjdou i sem. Takže se nemůže stát, že se někde kumuluje milion uprchlíků a někde třeba deset.

Martin Veselovský: Já tomu rozumím. Co to má, jakou to má souvislost se sexuálními útoky?

Jana Al Oukla: No, musíme vzít v potaz to, že s těma uprchlíkama samozřejmě přichází i lidé, kteří třeba mají kriminální minulost, což my nemůžeme vědět. To je samozřejmé, protože ti lidi, prchá každý, že jo a zvlášť ten, který něco spáchal a bojí se třeba pomsty nebo nějakého trestu, tak také bude utíkat, ale myslím si, že už to naznačovalo, že přece jenom ta zpráva o tom, myslím, že to bylo před třemi nebo před několika měsíci, že v uprchlických táborech dochází ke znásilňování žen, k obtěžování žen, že to už mělo jaksi naznačit, že se děje něco špatného a tam se to mělo zastavit. Protože najednou my mluvíme tady o německých ženách, ale nemluvíme o těch uprchlících tolik. A ti uprchlíci v podstatě prožili trauma třeba v Sýrii, nějaké znásilnění, teror, únosy a najednou to prožívají v uprchlickém táboře, kde doufali, že najdou bezpečí.

Martin Veselovský: Jak by se to mělo zastavit, to, co popisujete? To znamená, už ty informace z těch táborů…?

Jana Al Oukla: Já si myslím, že tam by měly už ty bezpečnostní složky, už ty informační, už ty bezpečnostní složky a myslím, že samozřejmě při tom počtu uprchlíků, které Německo má, asi je opravdu složité to strašně zvládnout. Takže prostě asi zřejmě měly navýšit, už předem měly vědět, že teda to množství bude takové a navýšit počet zaměstnanců a možná i bezpečnostních složek.

Martin Veselovský: Má to, o čem mluvíte a ty sexuální útoky, které se děly jak v táborech, tak se děly teď o té silvestrovské noci, má to nějakou souvislost s tím, že velká část, možná většina uprchlíků, kteří přicházejí do Evropy, jsou muslimského vyznání?

Jana Al Oukla: Já si myslím, že to s tím nesouvisí, protože už před 30 lety Jonathan Fox napsal studii, kde se právě zabýval tímto tématem a tam napsal, že lidé…, teda zabýval se Blízkým východem, že lidé z Blízkého východu, Arabové nemají větší sklon k násilí než jiné skupiny etnické, že prostě v tom to není. Já si myslím, že to je, že to je dané výchovou, samozřejmě určitými tradicemi a zase musíme brát třeba ten arabský nebo Blízký východ, tak, že každá země je úplně jiná. Nejenom země, ale i třeba, i třeba region. Takže ti lidé jsou tam trošku jiní, jsou tam, jsou zaostalí, někde jsou zaostalé, zaostalejší místa, někde ti lidé jsou vzdělaní. Samozřejmě všechno je dáno vzděláním, rozhledem, stykem s cizinci.

Martin Veselovský: To chápu, není možno házet prostě všechny země do jednoho koše a mluvit o muslimech jaksi an bloc, na druhou stranu je přece legitimní otázka, jestli muži muslimského vyznání mají k ženám jiný vztah nebo jiný přístup principiálně, než muži, kteří mají, řekněme, křesťanské kořeny?

Jana Al Oukla: Já si myslím, že muži jsou vždycky muži.

Martin Veselovský: Bez ohledu na vyznání?

Jana Al Oukla: Ano, bez ohledu na víru. Může to být dáno tím, co vidí v rodině, třeba jak se chová otec, nebo jak se chová matka. Ale já tím, že se stýkám s muslimy, jezdila jsem do muslimskejch zemí, tak jsem se setkala i s obojíma problémama, jak ze strany muže k ženě, tak i ženy k muži. Takže není to takové, že by jenom ti muži jako měli nějaké špatné vlastnosti nebo to. A vždycky to bylo ale zakořeněný buď tedy v nějakých tradicích, nikoliv náboženských nebo zvycích toho daného regionu, popřípadě kmene, v případě, když mluvíme o kmenové společnosti a...

Martin Veselovský: Jak mi, pardon, jak mi potom vysvětlíte, anebo do jakého kontextu byste zasadila například průzkum Pew Research Center, kde byla kladena muslimům zhruba ve 20 zemích otázka, zda by měla manželka poslouchat svého manžela. Tak výsledek je takový, že si to myslí ve většině zemí nadpoloviční většina těch dotazovaných. Není to jaksi, není to jinak nastaveno?

Jana Al Oukla: Je to dáno samozřejmě výchovou a patriarchální společností, ale já si myslím, že tady vzhledem k tomu, že naše studie zase o sexuálním násilí vypovídají, že většina mužů si myslí, že ženy si mohou za znásilnění samy, což v těch arabských zemí je to samé, takže vlastně se tolik nelišíme. Možná u nás, možná se...

Martin Veselovský: Počkejte, možná byste mohla, možná byste mohla uvést nějaký hodnověrný zdroj toho, že si většina mužů v Česku myslí, že ženy si za znásilnění mohou samy.

Jana Al Oukla: Já myslím, že to, že to, vyšlo to v, vyšlo v to Human Rights Wath? Já si teď ty zdroje přesně nepamatuju, měla jsem je vypsané, ale je to i v té, i v tom mojim článku. Jsou to statistiky, které se zabývaly násilím, násilím páchaným na ženách v České republice.

Martin Veselovský: A to o něčem vypovídá, pokud se bavíme o tom, jak to mají muslimští mužové?

Jana Al Oukla: Já si myslím, že to vypovídá o tom, že je to všeobecně mužské, nebo ne jako všeobecně, všeobecně mužské vidění světa nebo pohledu na ženu.

Martin Veselovský: Bych si dovolil nesouhlasit.

Jana Al Oukla: Já samozřejmě netvrdím, že všichni, ale samozřejmě ty tradice v tom hrajou roli, ale nemyslím si, že to je záležitost muslimského světa.

Martin Veselovský: Já ocituji vám ještě jeden, jeden konkrétní průzkum právě Pew Research Centra. Ta organizace se také v oněch zemích ptala, jestli by se žena měla mít možnost rozhodovat o tom, že bude, či nebude nosit na hlavě šátek. Tak v muslimských zemích Blízkého východu a subsaharské Afriky si to myslí jen méně než polovina dotazovaných. Já se znovu ptám, není, není to důkaz o tom, že to postavení nebo ten vztah mezi mužem a ženou je nastaven prostě úplně jinak než v Evropě?

Jana Al Oukla: Já si myslím ale, že šátek, šátek není o postavení.

Martin Veselovský: Opravdu?

Jana Al Oukla: Šátek není o postavení ženy. Víte, zase, zase průzkumy například v Gallupe centru v Americe ukázaly, že v podstatě ženy za prvé jsou daleko více v náboženství věřící a muži, kteří věří, nebo kteří jsou muslimové, podporují daleko víc ženská práva, než ti muži, kteří nepraktikují islám. Takže ten je podle toho, kdo dělá ty průzkumy podle mě a kterou si vybere třeba skupinu obyvatel.

Martin Veselovský: Možná také, kde je dělá, pokud to bylo v Gallupu ve Spojených státech amerických…

Jana Al Oukla: A kde je dělá, samozřejmě, ne, taky kdo to dělá a v který zemi, protože například víme, že Egypt v ohledu v uplatňování ženských práv je na nejhorším místě mezi arabskými zeměmi a tam ta situace je opravdu vážná.

Martin Veselovský: Dobře, já se zeptám jinak. Vy sama jste to popisovala, že do Evropy prostě míří opravdu velké množství uprchlíků. Už tady jsou, někteří teprve přicházejí. Je to něco, čeho by se ženy, které teď žijí v Evropě, měly obávat?

Jana Al Oukla: Já si myslím, že se jakoby, jakoby… myslíte těch mužů nebo…

Martin Veselovský: Bavíme se neustále na základě toho, že proběhly nějaké násilnosti o silvestrovské noci.

Jana Al Oukla: Já si myslím, že všeobecně se toho obávat nemusíme, pokud budou fungovat bezpečnostní složky a budou fungovat také odpovídající tresty. Protože my nemůžeme selektovat a říct, selektovat ty uprchlíky hned u dveří a říct: "Vy jste z týto země a z týto země…“ My můžeme selektovat na základě toho, jak se tady začnou chovat.

Martin Veselovský: To znamená, když slyším prezidenta České republiky Miloše Zemana, jak říká: "Mně se občas vyčítá kritika islámu, podle Koránu má muž ovšem právo ženu bít, když svědčí před soudem, tak její svědectví má poloviční váhu než mužského svědka, ať si mají muslimové svou kulturu ve své zemi, ale nepřenášejí ji sem, jak to bylo vidět v Kolíně nad Rýnem." To jsou slova Miloše Zemana, tak myslíte si, že takový pohled není správný, nebo je správný?

Jana Al Oukla: Já si myslím, že takový pohled není správný. Je zavádějící a za prvý, on je podložený určitými vybranými sletovanými informacemi, protože muslim nemůže bít svoji ženu. Já vím, jde o Súru ženy, kde je verš, v kterém se to praví. Za prvé to slovo "bití" má pětadvacet výrazů, některé jsou použity v Koránu a znamenají třeba…

Martin Veselovský: Myslela jste významů?

Jana Al Oukla: Významů a některé znamenají opuštění, ťuknutí, poklepnutí a za prvý, a za druhé, netýká se to vůbec běžného života. Naopak v další, v té samé súře a v dalších Súrách je napsáno, že pokud se žena obává lhostejnosti nebo hrubosti od manžela, že pro ni není hříchem, aby se s ním rozvedla a stejně tak prorok Mohammed řekl, že ti nejlepší z vás, jsou ti, kteří se nejlépe chovají k ženám. A kdyby on v podstatě dodržoval, kdyby to byl skutečně rozkaz k nějakému bití, tak on asi by byl první, který by to praktikoval, ale on nikdy žádnou ženu, ani své služebnictvo nebil. Takže vidíme, že tam trošku musíme, musíme brát i ty výklady další. Nemůžeme vytrhnout z kontextu jednu větu. Ona totiž ta, ten verš ještě pokračuje, že si muž a žena, pokud se obávají nějakých komplikací, mají vzít rozhodčí ze své rodiny a z jeho rodiny, aby se dohodli. Pokud se nedohodnou, mohou se rozejít.

Martin Veselovský: Pokud je to tak, jak to vidíte, tu situaci minimálně v mediálním nebo veřejném prostoru, tak komu by mohlo být ku prospěchu zdůrazňovat nějakou možnou nebezpečnost muslimských uprchlíků?

Jana Al Oukla: Samozřejmě máme tady velkou islamofobní skupinu v Evropě nebo po celém západním světě. To zde je, to už… a samozřejmě i odpůrcům třeba politickým jedné strany proti druhé a je to i také snaha přitáhnout voliče, protože samozřejmě islám je teď v kurzu a cokoliv je proti islámu, tak je v podstatě jakoby IN dneska. Dneska cokoliv řeknete pro islám, nebo nemusí to být ani pro islám, vysloveně jakoby obhajoba nebo něco, tak jste ten špatný, jste sluníčkář, jak oni říkají, že jo, ale o tom to přece není jako. Oni zase uráží a opravdu vybírají a selektují si věci, které v tom islámu nejsou. Oni dělají to samé v podstatě, co dělá třeba ten Islámský stát nebo někteří z těch, kteří jsou už opravdu za hranicí toho, co je akceptovatelné.

Martin Veselovský: Je z vašeho pohledu, z veškeré vaší mnohaleté zkušenosti s islámem, s islámskou komunitou, je možné očekávat, že tady se všichni ti, kdo přišli do Evropy, muslimové, uprchlíci, že se tady integrují?

Jana Al Oukla: No, samozřejmě nemůžeme očekávat, že se všichni integrují, protože každý má jiný, jiný původ, jiné vzdělání a jiné sociální návyky nebo sociální zvyky z rodiny. Takže pro některé to bude složitější, pro některé to bude jednodušší. A já si myslím, že zrovna takový ten Blízký východ s tím nemá takové problémy, protože oni jsou, v podstatě mají blíž k Italům, k Španělům i svojí mentalitou, i temperamentem. Takže v tom bych neviděla takový problém. Spíš vidím problém, že tam je skutečně to, když někdo pochází z oblastí, kde třeba cizince v životě neviděl, neviděl nemuslima, protože přece jenom jsou země, kde je 99 % muslimů. Také je něco jinýho, než když přichází člověk de facto už z multikulturní společnosti, která třeba byla v Sýrii nebo je v Palestině, v Libanonu, kde je zvyklý prostě se stýkat s lidmi z různých nejenom etnik, protože tam jsou i různá etnika i různých náboženských skupin a komunikovat s nimi.

Martin Veselovský: Chápu. Co to z vašeho pohledu znamená integrace v tomto kontextu, ve kterém se, o kterém se bavíme?

Jana Al Oukla: Integrace pro mne znamená, že se zapojím do života, že dodržuji zákony a v podstatě žiji jakoby v té společnosti, ale nechávám si kulturní nebo tradiční zvyky, které nejsou v rozporu se zákonem. Já jako spoustu věcí, které jsou v islámu, nevidím, že jsou v rozporu s našimi za prvý zákony...

Martin Veselovský: Jako třeba?

Jana Al Oukla: No, jako třeba, třeba šátek, modlitba. Já si myslím, že to není vůbec v rozporu, to je svoboda náboženství v podstatě.

Martin Veselovský: Je integrace přizpůsobení se?

Jana Al Oukla: Je to přizpůsobení. Je to přizpůsobení určitým zvyklostem samozřejmě.

Martin Veselovský: Jak z toho…

Jana Al Oukla: Ale není to asimilace. Asimilace už je, že splynete vysloveně jakoby s tou společností.

Martin Veselovský: Rozumím.

Jana Al Oukla: Já si myslím, že se tady taky občas zaměňuje asimilace s integrací.

Martin Veselovský: Já jsem se ptal úmyslně na integraci. Poslední otázka, jak, pokud vy máte toto vidění věci, tak jak z toho ven?

Jana Al Oukla: Já si myslím, že to v současný situaci už je strašně těžké, protože…

Martin Veselovský: Že to nejde?

Jana Al Oukla: Samozřejmě, že to jde, musí se ale už začít pracovat na těch projektech té integrace zrovna a musí se opravdu začít pracovat, dejme tomu, i na změně trestních zákonů, protože já si myslím, že u nás v Evropě jsou strašně ty trestní zákony nebo ty sazby i možná strašně jakoby nízké. Víme, že třeba v Sýrii 15 let za znásilnění, 10 let v Jordánsku. Je otázka, jestli teda se to praktikuje, protože tam je to zase závislé od toho režimu a kdo, kdo ten spáchal… ten čin. Když to spáchá někdo, kdo třeba má moc, peníze, tak samozřejmě ta oběť nemá tolik šancí. Ale tady jsme v právním státu, takže by to mělo fungovat, že prostě ti pachatelé nebudou mít vůbec šanci a budou skutečně potrestáni a dokonce já se i přimlouvám za to, že by se nemělo jako mlčet o tom, odkud oni pochází, že si myslím, že taková ta až přílišná korektnost, kdy my nechceme říkat, ani odkud pochází, že ten je z Afghánistánu, ten je z Ruska, dejme tomu, protože samozřejmě ta kriminalita jde napříč těma etnikama, ten je Čech, takže si myslím, že to je také špatné, protože pak bysme viděli možná ty rozdíly…

Martin Veselovský: U pachatelů trestných činů by tedy měla být uváděna jejich původní země nebo národnost?

Jana Al Oukla: Já si myslím, že všeobecně, všeobecně ano. Možná potom…

Martin Veselovský: Že bychom se tedy automaticky vrátili třeba ke statistice romské kriminality?

Jana Al Oukla: Já nevím, jestli, jestli takhle. Ono, ono to zní špatně, jenomže pak…

Martin Veselovský: Ne, já se ptám, to není hodnotící. Jenomže pak zase my řekneme: Ano, udělali to muslimové a už je to v podstatě jakoby na tom jednom. Není to řečeno: Ano, udělali to lidi z té a z té části, protože oni už mají nějaké to kriminální zázemí, anebo bysme museli teda opravdu říct: Ano, tihle ti lidé jsou z toho gangu, jak jsem četla teď, myslím, že je to poslední zpráva, z marockého gangu, nebo z jiného gangu a musíme teda to říct jasně. A nemůžeme říkat: Uprchlíci a všichni uprchlíci, protože pak opravdu to vrhá špatné světlo na všechny a přitom ty ženy, nakonec i děti se stávají obětí stejného násilí, jako se staly ty ženy v Kolíně. Mně právě na tom vadí nejvíc to, že vlastně tahle to začalo už dřív a že nikdo, že se to neřešilo mediálně tak, jako se řeší, když začli teprve útočit na bílé ženy, když to řeknu takhle. Takže to znamená, že ta Syřanka, kterou už nějakej ten gang obtěžoval v tom uprchlickém táboře, má pro nás menší hodnotu, protože ona je uprchlice, ona si nemůže tolik vyskakovat, nemůže tolik mluvit, protože možná ten úředník taky po ní něco chtěl, protože ona je zneužitelná snadno a navíc vím, že byl, myslím, v Mladé frontě případ, kdy muž prodával ženu cestou celé tři měsíce převaděčům a žena je teď v nějakém azylovém domě a její muž je na svobodě. To je pro mě nemyslitelný. Jak je možný, že člověk, který prodává vlastní ženu, v podstatě obchoduje s bílým masem, běhá po svobodě jako po Berlíně takový… a ještě ji pronásleduje! Takový člověk by přeci měl být ve vězení!

Martin Veselovský: No a co to vypovídá o státě, do kterého přišel?

Jana Al Oukla: Já si, no, já si právě myslím, že tam selhává ta bezpečnost. Buď nejsou složky ochotné zasáhnout z nějakých důvodů, do toho já nevidím a já si myslím, že to o korektnosti není, protože v určitých případech, kdy potřebujeme ochránit oběti, tak korektnost musí jít stranou. Tím ochraňujeme v podstatě i ty ostatní slušný uprchlíky a migranty.

Martin Veselovský: Děkuju pěkně za rozhovor.

Jana Al Oukla: Není zač, také děkuju.

Martin Veselovský: Na shledanou.

Jana Al Oukla: Na shledanou.