Když je člověk vnímavý, tak nemůže nevidět, že je svět založený na „urvi, co můžeš“ a „když nezabiješ, tak budeš zabit.“ Lidi se vůbec nemění, od baroka dělají stejné chyby a stejně bloudí, říká písničkářka Radůza. Písně jsou prý dokument jejího života a hudba je pro ni psychoterapie, která lidem ulevuje. Sama hlavně nechce na fanoušky přenášet negativní pocity. Radůza říká, že ji bolest proměnila a teď je uzavřenější a smutnější. Člověk podle ní bolest musí brát jako cestu, která ho má zlepšit, jinak by nepřežil. Nejde to ale prý ani bez víry. Tvrdí, že slova jsou pro ni zvuk a češtinu má ráda, protože v ní slova mají osobní historii.