Daniela DRTINOVÁ: Velký kritik prezidenta Zemana a jihočeského hejtmana Zimoly Libor Grubhoffer, skončil coby rektor Jihočeské univerzity, prohrál svůj boj s hlavou státu i svého kraje. Vítám vás v DVTV.
Libor GRUBHOFFER: Hezký den.
Daniela DRTINOVÁ: Miloš Zeman oslavil 3 roky v prezidentském úřadě. Těší se velké oblibě lidí, podle průzkumů 60 až 70 procent. Vy jste skončil, vítěz vašeho boje, zdá se být jasný, vy to nejste.
Libor GRUBHOFFER: Já to určitě nejsem a občas z legrace dávám k lepšímu, že to, co máme s prezidentem Zemanem společného, je, že cosi rozdělujeme. Prezidentu Zemanovi se říká a o něm se říká, že rozděluje naši společnost. O mně se říká, že jsem rozdělil Jihočeskou univerzitu. Myslím, že je na tom zcela určitě něco pravdy. Oba se jistě domníváme, že jsme právě na té opačné části těch, těch nestejně velkých polovic.
Daniela DRTINOVÁ: Akorát že vy jste prohrál.
Libor GRUBHOFFER: Já jsem prohrál, ano. Ale takový je život a já jsem vlastně strašně rád, protože přestože já osobně Libor Grubhoffer prohrál, mohl jít ještě možná do 5 dalších voleb, vždycky by vyhrál, ale nikdy by nezískal těch potřebných 21 hlasů, které představují tu, tu, tu minimální většinu. A to už jsem samozřejmě nechtěl. Už jsem začal uvažovat racionálně, začal jsem uvažovat ve smyslu, že na Jihočeské univerzitě má ještě šanci vyhrát slušnost a to se skutečně podařilo, slušnost vyhrála v podobě mého nástupce a já jsem za to nesmírně šťastný.
Daniela DRTINOVÁ: Hrála ve vašem konci role politika? Nelitujete zpětně svých vlastně tvrdých výroků na adresu prezidenta i jihočeského hejtmana?
Libor GRUBHOFFER: Ne, nelituji. Skutečně nelituju vůbec ničeho, jsem vlastně nesmírně rád, že mně to otevřelo dveře do úžasné společnosti. Dnes vím, že moje cesta, kterou jsem nastoupil, byla správná. A určitě bych na tom nezměnil vůbec nic.
Daniela DRTINOVÁ: Jihočeský hejtman Zimola vám vzkázal přes Facebook: "Hřát se ve světle klíštěte Bursíka či biomasy Jacques může i pro přírodovědce znamenat teplo hřbitovní svíce." Zimola naráží na jména těch, kteří vás před volbou podpořili i na to, že jste odborníkem na klíšťata. A pokračuje hejtman: "Entomologie je určitě klidnější a parazité předvídatelnější. Mnoho úspěchů na vědeckém poli, pane profesore!" Z toho čiší silná nevraživost. Je správné, aby panovaly tak nenávistné vztahy mezi univerzitou a krajem?
Libor GRUBHOFFER: Určitě ne. Já také kudy jsem chodil a vystupoval jako rektor a ještě mně zbývá, zbývají poslední dny, tak říkám, že pracuji pro to, aby Jihočeská univerzita byla ku prospěchu města a kraje, skutečně. A dělal jsem pro to vždycky maximum. A to, že zastáváme různé hodnoty s panem hejtmanem, to je samozřejmě možné. Nicméně v demokratické společnosti by obě ty strany, které zrovna asi spolu nebudou chodit na, na dvě deci vína, tak by neměly k sobě zaujímat takto nepřátelská, nepřátelské stanovisko.
Daniela DRTINOVÁ: Vy jste řekl před chvílí, že jste se dostal do dobré společnosti. Z toho se dá vydedukovat, že třeba právě hejtman je v té špatné společnosti. V jaké dobré společnosti podle vás vy jste nebo do jaké jste se dostal?
Libor GRUBHOFFER: Jsem ve společnosti lidí, kterým není lhostejnej vývoj v naší zemi a kteří sdílejí nějaké evropské hodnoty. Jsem a hrdě se k tomu hlásím, také dneska představitelem iniciativy pro evropské hodnoty a snažím se právě pro tuto instituci mladých lidí, kteří vidí budoucnost naší země a naší společnosti v Evropě a v západní civilizaci, tak ji šířit dál. Víte, já jsem velice citlivý na všechny ty projevy právě těch politiků, respektive té druhé části, té druhé bohužel v dnešní době o něco větší poloviny, nepochybně tomu tak je, kteří se upínají právě na Východ, upínají se k Putinovi a upínají se k východním, k východnímu sentimentu z doby v podstatě komunistické, komunistické éry. A to je pro mě nepřijatelné.
Daniela DRTINOVÁ: Ti na druhé straně si ale také myslí, že jsou ti, kteří hájí hodnoty České republiky a zájmy a také se domnívají, že právě oni jsou v té dobré společnosti. Z toho právě vzniká to rozdělení.
Libor GRUBHOFFER: Z toho vzniká to rozdělení.
Daniela DRTINOVÁ: Každý si myslí, že je v té dobré společnosti.
Libor GRUBHOFFER: Ano, že je tou dobrou společností a že ji představuje tu dobrou společnost. Je to tak, já samozřejmě jsem přírodovědec, takže naprosto logiku, tuto logiku uznávám. No, nicméně prostě ta identifikace, identifikuju se prostě bohužel v současné době s tou menší polovinou a ta má jasno, že naše země, naše společnost patří západnímu světu.
Daniela DRTINOVÁ: Podepsal se podle vás hejtman Zimola na vašem konci ve funkci rektora? On je navíc velký příznivec právě prezidenta Miloše Zemana.
Libor GRUBHOFFER: Já se domnívám, že ano. On se podepsal nepřímým způsobem, respektive podepsal se jako silná, řekněme, jako silná vlivová persona, která má svoje cesty na Jihočeskou univerzitu, u zcela, u zcela konkrétních center na Jihočeské univerzitě. A já mám celou řadu, celou řadu důkazů o tom, že ten tlak právě z, na, na tato centra Jihočeské univerzity byl veden.
Daniela DRTINOVÁ: A můžete uvést některé ty důkazy?
Libor GRUBHOFFER: Ne, nemůžu, nezlobte se, opravdu to dost dobře nejde.
Daniela DRTINOVÁ: Alespoň tedy jeden z nich, třeba typově, jestli to bylo v rozmluvách, v tlacích na jednotlivé třeba kolegy vaše na univerzitě?
Libor GRUBHOFFER: Je to, je to samozřejmě otázka, je to otázka vztahu pana hejtmana s některými kolegy ve význačném postavení na univerzitě a pak je, pak je záležitostí už těch kolegů ve význačných, ve význačném postavení, jak s tímto tlakem naloží dál.
Daniela DRTINOVÁ: A zradili vás, cítil jste to jako nůž v zádech?
Libor GRUBHOFFER: Nezradili, protože oba, obě ty centra, kterým já říkám gravitační centra strachu, aniž bych to teď asi měl čas vysvětlit, tak od těch jsem nečekal, že mi, ty se zachovaly přirozeně, ty se zachovaly jako moji rivalové.
Daniela DRTINOVÁ: A hodil vás přes palubu i někdo, kdo nepatřil do skupiny těch rivalů, ale vašich blízkých?
Libor GRUBHOFFER: Hodil mě přes palubu, ano.
Daniela DRTINOVÁ: Kolik jich bylo?
Libor GRUBHOFFER: Dva.
Daniela DRTINOVÁ: A to vás nějakým způsobem vnitřně zasáhlo? Cítil jste to jako nůž v zádech?
Libor GRUBHOFFER: Ano, vnitřně mě to zasáhlo a je to přesně to, čemu se říká nasadit psí hlavu nebo nůž v zádech, ano. Už jsem i ten výraz použil.
Daniela DRTINOVÁ: Řekl byste, že ta atmosféra v české společnosti, kterou třeba nějakým způsobem šíří i prezident Zeman, že zbavila třeba některé intelektuály ochoty jít odvážněji do určitých situací? Vnímáte takový trend v české společnosti, třeba i právě na akademické půdě?
Libor GRUBHOFFER: No, já bych hrozně rád řekl, že ne, ale skutečně, skutečně takový vliv nemůžu vyloučit, protože víte, v té naší intelektuální komunitě, aniž bych teďka rozlišoval mezi přírodovědci, humanitními a společenskovědními vědci, ale skutečně tu, tu intelektuální komunitu, tak tam je spoustu slabých lidí a slabých z odborného hlediska. A tito slabí lidé, tak ty se pochopitelně snaží dělat všechno pro to, aby se udrželi často doslova zuby nehty ve svých pozicích, aby to dotáhli, řekněme, ještě do, do důchodového věku a tak dále, a aby si ponechali svůj vliv. To je bohužel nešvar našeho intelektuálního světa.
Daniela DRTINOVÁ: Nemohl být ale třeba tím motivem některých kolegů, kteří nakonec nehlasovali pro vás, právě to, že nechtěli rektora, který má tak špatné vztahy s krajem, tedy respektive tedy s hejtmanem? Protože podle Respektu a Hospodářek to univerzitu stálo i dost peněz. Po kritice hejtmana, po vaší kritice ze strany... na hejtmana z vaší strany přestal kraj třeba odebírat obědy pro nemocnici od univerzitní menzy, což je milion obědů ročně, to není málo. Polovinu jich odebíral kraj. Nemohla být toto ta motivace?
Libor GRUBHOFFER: Ne, toto nemohla být motivace, protože máte zcela přesné informace. Ale přechod nemocnice zpět, zpátky k myšlence, že si vybudují svoje vlastní stravovací zařízení, což je logické pro tak velkou nemocnici a že to desetileté období, kdy, kdy stravovací technologie Jihočeské univerzity byla dostatečně velká, v podstatě větší než univerzita potřebovala, aby po 10 let vypomohla nemocnici, tak to bylo přechodné období. Rozhodně odmítám, odmítám dávat do souvislosti skutečnost, že jsme přišli o ty miliony, které jsme měli za obědy pro pacienty budějovické nemocnice a mým vztahem s krajem. To rozhodně nesouvisí. Jediná věc souvisí, paní redaktorko, a to je to, že po mém, po mém kritickém vystoupení k osobě hejtmana jsme, nám jednostranně úřad kraje Jihočeského vypověděl smlouvu o provozování takzvaného Britského centra, což je určitá následnická organizace pro pobočky British Council v Českých Budějovicích, respektive Evropského informačního centra a kraj nám platil dvě pracovní síly. Vypověděl trojstrannou dohodu a v ten, v tu chvíli jsme museli s městem hledat řešení, protože to byl ten druhý partner, jak pokračovat dál v činnosti tak významné instituce, jako je Britské centrum.
Daniela DRTINOVÁ: Dobře, jak moc na škole nebo možná obecně mezi univerzitami tedy vadil váš poměrně tedy ostrý postoj k hlavě státu? Třeba to, že vaše vyjádření k prezidentovi Zemanovi se objevovala přímo na stránkách univerzity. Vytkl vám to někdo?
Libor GRUBHOFFER: Řeknu vám zcela upřímně, že celkem dvakrát po dvou nepozváních na Hrad vždy Akademický senát Jihočeské univerzity se postavil jednomyslně za mě jako rektora, plus současně za kolegu Beka, rektora Masarykovy univerzity a je to doložitelné v usneseních akademického senátu. Nikdy jsem neslyšel žádnou kritickou připomínku v tomto smyslu, kterou by mně někdo veřejně nebo mně osobně řekl. Navíc byl jsem skutečně ujištěn stoprocentním hlasováním na moji podporu a na podporu rektora Beka. Čili taková situace opravdu nenastala. Dovedu si představit, že ovšem ve skutečnosti existovala. To je už otázka té, řekněme, falešné pozitivity v jednání, která se velice uplatňuje v naší společnosti.
Daniela DRTINOVÁ: Jak bouřlivá nebo teď zklidněná naopak už je situace na Jihočeské univerzitě a souvisí to nějak třeba i s rolí a pozicí Martina Konvičky?
Libor GRUBHOFFER: Já pevně doufám, že se ta situace na univerzitě zklidní. Já ji nevnímám a upřímně řečeno, já ji nevnímám tak dramaticky, jako se to možná mediálně, mediálně komentuje. Tu rozpolcenost nevidím. Já, já vidím spoustu rozesmátých lidí, studentů, kteří se mnou běžně hovoří. Mám spoustu vyjádření od nich, že je hrozně mrzí, že ten, že nemohu pokračovat, je to veliká škoda. Čili já mám skutečně pocit, v podstatě prožívám velice pěkné období, kdy se mně dostává jakési satisfakce a navíc vyhrálo, vyhrála slušnost na univerzitě. Pokud hovoříte o Martinovi Konvičkovi, tak to je skutečně samostatný problém a musím říct, že v poslední době, doufám, že se nepletu, že alespoň jeho výstupy proti islamismu a všem těm negativním rysům, které on spojuje s islámem, tak že poněkud ustal, že teď v té snaze vybudovat, vybudovat si dobře předpolí pro svoji politickou, další politickou kariéru se upnul spíše nešťastně z mého pohledu na rétoriku proti Evropské unii a na podporu Putina. Takže já mám pocit, že summa summarum Martin Konvička je v podstatě okrajový jev pro akademickou komunitu Jihočeské univerzity.
Daniela DRTINOVÁ: Obecně, patří politika na univerzitní půdu?
Libor GRUBHOFFER: Nestranická politika patří na univerzitní půdu a jsem o tom pevně přesvědčen a znovu a znovu to budu obhajovat. Nestranická politika, velice, velice přísně dbám na to a vždycky jsem dbal na to, aby nebyla ta politická aktivita. Já tomu říkám angažovanost v, pro občanskou společnost a ta je dokonce povinná, odstavec d paragrafu 1 novely, zákona o vysokých školách číslo 111, nakonec i v té novele zůstal. To je první, první věc, která, kterou zákon zdůrazňuje. Akademický pracovník, kantor, vysokoškolský kantor musí působit výchovným způsobem a na formování studentů právě v tom demokratickém slova smyslu. Učit je ctít demokratická, demokratické hodnoty, co to vlastně znamená svoboda, nejenom ta akademická svoboda. Zdůrazňovat odpovědnost, kterou studenti mají za sebe a za naši společnost, za své blízké, bližní a tak dále.
Daniela DRTINOVÁ: No, i když je ta kritika tedy sice nestranická, jak říkáte, ale je skutečně jednostranná, tedy když míří na jeden cíl, kterým byl ve vašem případě právě Hrad?
Libor GRUBHOFFER: Z mého pohledu je, jsou stanoviska, postupy, metody, které, které jsou, které Hrad používá, tak jsou natolik nepřijatelné, jak se dnes říká módně, bezprecedentní, že jsem pevně přesvědčenej, že společnost se musí ozývat a to zdravé jádro společnosti se musí ozývat.
Daniela DRTINOVÁ: O vstupu do politiky neuvažujete, pokud tedy kladete důraz na tu nestranickou politiku? Nebo uvažoval byste o vstupu do politiky třeba právě jako bezpartajní?
Libor GRUBHOFFER: Je na mě veden, přiznám se, velký tlak, ale...
Daniela DRTINOVÁ: Odkud?
Libor GRUBHOFFER: Zároveň, no, z několika subjektů politických.
Daniela DRTINOVÁ: Můžete nastínit?
Libor GRUBHOFFER: Ne, nezlobte se, ale nechci, nechci nic předjímat.
Daniela DRTINOVÁ: Jsou to klasické parlamentní strany?
Libor GRUBHOFFER: Jsou to klasické.
Daniela DRTINOVÁ: Nebo hnutí?
Libor GRUBHOFFER: I dneska je to tak promíchané, takže většinou s nějakým, s nějakou klasickou je nějaká, nějaké hnutí, takže...
Daniela DRTINOVÁ: Tedy jsou to ty, které jsou v parlamentu.
Libor GRUBHOFFER: Které existují, přesně tak, které jsou v parlamentu. Já o politické, o politické činnosti neuvažuju. Víte, mě, mě stále nesmírně moc baví věda a nesmírně moc mě baví studenti a mladí lidé, kteří dneska do té vědy přichází, a v tom vidím smysl svého života.
Daniela DRTINOVÁ: "Řadě lidí jsou blízké občanské postoje pana rektora, ale vytýkali mu, proč stejně důrazně nepůsobí také jako manažer." Popisuje v Hospodářských novinách předseda akademického senátu Ondřej Doskočil. Co tím myslel? Měl jste čas na školu, bylo vám něco vytýkáno jako manažerovi? Neklesly třeba počty studentů?
Libor GRUBHOFFER: No, podívejte se, vlastně v celém tom procesu těch opakujících se voleb to zaznívalo několikrát, ale vezměme si, že moje funkční období přišlo v době vrcholící globální krize se všemi důsledky pro naši společnost, že i pro hospodářství České republiky a že ještě do toho zcela nešťastným způsobem přichází také demografická krize, to znamená populační krize devatenáctiletých maturujících ročníků. Čili to, že jsou snižující se počty studentů, víte, to nemůže nikdo, ani ten pan kolega předseda akademického senátu svalovat na rektora, protože abych tak řekl, typicky děkani jsou strůjci svého štěstí, protože to je děkanská záležitost. Naprostá většina pravomocí, když nechci říct všechny pravomoce, podle zákona mají děkani a rektor může jen velmi málo ovlivnit počty studentů. Notabene v situaci, kdy dramaticky klesá, klesají ročníky devatenáctiletých.
Daniela DRTINOVÁ: Bylo vám tedy něco vytýkáno jako manažerovi za chodu funkce?
Libor GRUBHOFFER: Čili žádná, žádná, ne, žádná konkrétní věc ne. Já jsem navíc člověk, který dokázal vlastně od mladých let v situaci, těsně po listopadové revoluci jsem byl postaven do řídících funkcí v Akademii věd. Takže já mám za sebou dvě období ředitelování ústavu Akademie věd České republiky. Mám za sebou dvě období vedení, děkanské období Přírodovědecké, Biologické a přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Nikdy jsem se nedopustil žádného, trestuhodného už samozřejmě vůbec, manažerského, manažerského pochybení. A musím říct, že když i na základě těch prvních výtek tohoto typu jsem si udělal, jsem si zpracoval porovnání univerzit v současné době, skutečně přes posledních 5 let a směrnice klesajících trendů v nejrůznějších parametrech jsou v podstatě stejné pro všechny univerzity a Jihočeská univerzita společně se Západočeskou univerzitou jsou dvě, které se nacházejí v těch základních parametrech hodnocení vysokých škol v těsném závěsu za kamennými vysokými školami, univerzitami a před tím pelotonem těch regionálních univerzit. Čili já jsem velmi spokojenej. Přečkali jsme období ekonomicky nesmírně obtížné, s dopadem do počtu studentů, to je jasné. Ale fakulty si musí uvědomit, že musí zrevidovat svoje, a to je čeká, zrevidovat portfolia svých studijních oborů, které jsou často naprosto zbytečné a jenom svádějí často mladé studenty chtivé vzdělání, svádějí na cestu úplně nesmyslných studijních oborů, které, kterými se jenom velmi těžko budou živit.
Daniela DRTINOVÁ: Jak byste okomentoval prezidentův poslední výrok směrem k Senátu? Horní komora parlamentu jej vyzvala, aby nerozděloval lidi a byl zdrženlivější ve výrocích. Ale prezident Zeman to v Partii na Primě označil de facto za drzost, když odpovídal moderátorovi. Neplatí jeho argument přímo zvoleného prezidenta, že odpovídá lidu, ti ho zvolili, nevolil ho Senát?
Libor GRUBHOFFER: Já vím, že ten argument je často uváděn, přímo zvolený prezident, ale my nemáme prezidentský systém. Čili myslím si, že tento argument je vlastně, není namístě a že jeho význam prezident Zeman přeceňuje. A kromě toho k těm volbám přišel, přišlo určité procento naší společnosti, respektive toho elektorátu společnosti. Takže bych nepřeceňoval ani význam, význam toho faktického výsledku voleb. A jinak ten, ten samotný, ten, ta samotná reakce o náhubku, tak mi přišla jako opět, bych tak řekl bez komentáře nebo chcete-li, opět použiju ten výraz bezprecedentní a je to jenom důkaz toho, že, že prezident Zeman skutečně společnost rozdělil.
Daniela DRTINOVÁ: Nepojmenovává ale prostě prezident Zeman věci tak, jak je vidí a zřejmě i jak je vidí velká část české společnosti, když s ním lidé souhlasí a vyjadřují mu sympatie podle těch průzkumů až ze 70 procent?
Libor GRUBHOFFER: To jistě tak může být. Víte, ale prezident republiky má sloužit jako vzor, jako, jako vzor úplně ve všem, jako, jako vzor člověčenství, jako vzor odborníka, jako vzor charakteru, jako vzor komunikátora a bohužel s něčím takovým se nesetkáváme.
Daniela DRTINOVÁ: Jste antizemanovec, jak vás označil prezidentův mluvčí Ovčáček?
Libor GRUBHOFFER: Jestli mě tak nazývá, tak jsem.
Daniela DRTINOVÁ: Máte vy obavu z toho, co se děje v české společnosti? A co se s tím dá dělat?
Libor GRUBHOFFER: Víte, mám obavu, beru to naprosto vážně, ale jsem bytostní optimista. Máme ještě pořád dostatek síly, dostatek energie, dostatek motivace, abychom střežili jako oko v hlavě naši demokracii, naši svobodu. A v tom musíme vytrvat, proto se, proto mě tak baví angažovat se v té občanské společnosti nestranickým způsobem.
Daniela DRTINOVÁ: Děkuji vám za rozhovor pro DVTV. Na shledanou.
Libor GRUBHOFFER: Já děkuji velice. Na shledanou.
