Kněz Piťha: Džihád je genocidní válka, možná ji řídí lidé, kteří chtějí ovládnout světovou ekonomiku

Lidé uvěřili penězům, je to náboženství konzumu, omezuje svobodu člověka, moci konzumních řetězců nelze odolat, říká katolický kněz Petr Piťha. Tvrdí, že každý má svého boha, neexistuje prý člověk, který by nevěřil. Podle Piťhy žijeme ve zmatené a nebezpečné době a válka s radikálním islámem se týká i nás.

Daniela Drtinová: Hostem DVTV je katolický kněz, pedagog, profesor Petr Piťha. Vítejte.

Petr Piťha: Dobrý den.

Daniela Drtinová: Jak byste charakterizoval dobu, ve které žijeme?

Petr Piťha: No je to doba, která je zcela zmatená a bohužel velmi nebezpečná.

Daniela Drtinová: V čem?

Petr Piťha: No tak to stačí si pustit na půl hodiny zprávy, abyste věděla, v čem je nebezpečná.

Daniela Drtinová: A není to jen virtuální realita? To, co běží ve zprávách. Jestli to, co prožíváme my uvnitř, vlastně opravdu nemá jinou podstatu?

Petr Piťha: No já si nemyslím, že by se virtuální mrtví pohřbívali. Takže s tím bych si vůbec nehrál.

Daniela Drtinová: Takže svět je ve válce a situace je vážná?

Petr Piťha: Ano.

Daniela Drtinová: Daří se nám udržet, pane profesore, původní řád v euroatlantické civilizaci, který je založený na těch židovsko-anticko-křesťanských hodnotách, anebo se postupně rozpadá právě i pod vlivem tíhy té stávající doby?

Petr Piťha: No ono to tu dobu předznamenává a vytváří. K tomu rozpadu téměř došlo. Mluvit o euroatlantické oblasti jako o oblasti, která má křesťansko-židovsko-antickou tradici.

Daniela Drtinová: To už je pasé?

Petr Piťha: To je pasé.

Daniela Drtinová: Takže tady…

Petr Piťha: Tady jsou malé zbytky. Tady jsou malé zbytky.

Daniela Drtinová: Dá se na těch malých zbytcích něco vystavět?

Petr Piťha: Podívejte se, ony i ty malý zbytky jsou křehký. Ale určitě je možné na tom něco vystavět.

Daniela Drtinová: Proč je potřeba na těch starých zbytcích se třeba pokoušet znovu vystavět ten starý řád? Jestli nemůže být nový řád, který může vzniknout solidárnější, víc rovnosti v něm, méně rozdílů?

Petr Piťha: Podívejte, ono tady, abychom si dobře rozuměli, co to je starý řád? Je to prostě to, co bylo před 40 roky? O tom mluvil Antonín Novotný, který taky říkal, že postaru se žít nedá. No a pak nám předvedl jak to je ponovu. Jenomže tenkrát právě došlo k tomu, že byly zásadně popřeny všechny křesťanský zásady a rozjeli jsme se, do terorismu zvaného komunistická éra. Před tím to udělal Hitler. Ono je to porád stejný. No tak teď máme terorismus islámskej a ono jde o to si uvědomit, že ten řád, o kterém mluvíme, je něco, co je prostě zcela pevně dáno a není to ani starý ani nový. Protože jakejkoliv novej řád bude zase stejnej řád, anebo to bude neřád no a tím je to všecko vyřešený.

Daniela Drtinová: Takže mluvíme o nějakém řádu, který je vlastně podstatou lidského bytí, nějakým univerzálním řádem, který je zakotven v nás a který nesouvisí s žádnými geopolitickými skutečnostmi, změnami, válkami a boji ve světě?

Petr Piťha: Podívejte se, ono je to tak, civilizace odlišné existujou, ale ty civilizace nejsou pojem teritoriální. To je právě pojem hodnotovej. No a ve chvíli, kdy ale se ty oblasti setkaj, no tak dojde k jejich střetu. Já jsem křesťan a křesťan jsem proto, že jsem se pro to svobodně a pevně rozhodl, protože se mi zdá, že ta křesťanská civilizace odvíjí svůj řád od Boha, který je nejlidštější, nejlaskavější a nejpřirozenější.

Daniela Drtinová: Co ti, kteří nemají svého Boha?

Petr Piťha: Ale každej má svýho Boha. Jenomže protože podívejte se, když někdo věří kartářce, no tak je to jeho Bůh. A on ho poslouchá anebo ho neposlouchá, ale je to jeho Bůh. Neexistuje člověk, který by nevěřil.

Daniela Drtinová: Jak je to možné? To vychází z nějaké potřeby vnitřní, z potřeby duše, věřit v něco?

Petr Piťha: Já se domnívám, že to je klasicky lidská druhově daná skutečnost.

Daniela Drtinová: Že to je dané?

Petr Piťha: Ano. Ta schopnost a ta touha věřit.

Daniela Drtinová: Ty společenské proudy, které se teď pokoušejí vybojovat si své místo na světě, tak se právě snaží odklidit jakéhokoliv Boha. Mluví se o rovnosti, mluví se o multikulturalismu, u gendru, o rovnosti mužů a žen až na genetický základ, důraz na individualitu, komunitní způsoby života a podobně. Proč by to mělo být špatně?

Petr Piťha: No, protože už tak, jak jste to pojmenovala podle těch vlastností, je zcela zjevné, že to náboženství konzumismu. A to je velmi tvrdý náboženství. Který pak vyžaduje všechny tyhle ty věci. A dramatickým způsobem sahá na svobodu člověka.

Daniela Drtinová: To je to, co je na tom špatně? Co, co to dělá s člověkem? Bourá to v něm ten…

Petr Piťha: Co to dělá?

Daniela Drtinová: Univerzální princip, ten univerzální řád? Proč je to špatně?

Petr Piťha: Ale nikoliv, on ne, ten…, podívejte, jde o to, že ten každý člověk bude vždy a za všech okolností něčemu věřit. A tito lidé uvěřili penězům. A to je jejich božstvo, protože ty peníze reprezentujou tu hodnotu, nebo tu podivnou sílu, která jim otevírá cestu k pohodlnému hedonistickému způsobu života.

Daniela Drtinová: Dá se to zvrátit, pokud se to děje jaksi samo, pokud to má velkou tu sílu v tom pokušení, v tom, že se do toho ti lidé ponoří, pokud to lidé chtějí, nebo je to podle vás něčí záměr? Kdo je režisérem?

Petr Piťha: Podívejte se, já se domnívám, že s tímhle tím zvrácením a tohle, už to slovo zvrátit je takový…

Daniela Drtinová: Zastavit. Jestli se dá ten vývoj tenhle ten zastavit?

Petr Piťha: No vývoj, podívejte se, vývoj se zastavit nedá nikdy, vývoj prostě probíhá. Je možné ho usměrnit a je možný tudíž ho usměrnit buďto evolučně, bych řekl, což znamená výchovou, ale ta potom musí bejt jako opatrná, dlouhodobá, přesvědčivá, anebo se to může usměrnit tak, čemu říkáme jako revoluční změna. No a to je válečným střetem. Ke kterému dojde.

Daniela Drtinová: Podle vás se schyluje k nějakému globálnějšímu konfliktu válečnému?

Petr Piťha: Neschyluje. Už běží.

Daniela Drtinová: Jenom my si neuvědomujeme, že běží, protože se nás ještě netýká tady a teď?

Petr Piťha: Ne, no jednak podívejte se, týká, netýká. No tak rozumnej člověk ví, že se týká. Protože ve chvíli, kdy se tady začnem bavit o běžencích, no tak už se nás týká. To, že zrovna u nás nedošlo k žádnýmu děsivýmu teroristickýmu masakru, jako neznamená, že se nás to netýká. No a já si prostě myslím, že ten spor tady je a běží. My jsme ve velmi zvláštní válce. A nechcem si to přiznat.

Daniela Drtinová: Kdo je nepřítelem? V té zvláštní válce?

Petr Piťha: No podívejte se, jako my máme ze strany radikálního islámu vyhlášenou náboženskou válku. To je hlavní nepřítel. Jenomže je to válka roztroušená, nebude mít žádnou bojovou linii, bude to jednou támhle, pak zase 600 kilometrů dále, pak 1500 kilometrů dál, pak bude chvíli pokoj, pak se zas něco stane tam, kde byl ten první. Jako ten, ten nepřítel je těžko uchopitelnej. Ale jsme v náboženský válce a bohužel džihád je válka genocidní. Takže s tím si nejde hrát. A jestli tohle někdo diriguje, no tak o tom je možný uvažovat, ale řekl bych, že ať je to kdo je to, tak režiséři dějin jsou dost nešťastný bytosti, protože oni chtějí udělat díru do světa a maximálně dojdou k velmi rozsáhlým hromadným hrobům. Dál ta díra nepůjde. A já se domnívám, že by to mohly být i některé, některá seskupení a možná jenom několik málo lidí ovládajících nebo toužících ovládnout světovou ekonomiku.

Daniela Drtinová: Můžete být konkrétnější?

Petr Piťha: To nemohu, protože je do toho nevidím. Já nemůžu říct, je to pan Čábelský, kterej pro jistotu sedí v Kardašovej Řečici a odtamtaď to všechno řídí. To ne.

Daniela Drtinová: Takže je to takový, takové intuitivní vnímání toho spodního proudu, který nějakým způsobem běží pod těmi dějinami, nebo pod tím, co se děje teď?

Petr Piťha: Jako ono je to spíše, ne ono je to, ono je to něco, co postupně vzniklo s tím, jak jsme přitakali prostě tomu božstvu tý konzumní společnosti, kde už je to všechno úplně hlavou, teda všechno vzhůru nohama, protože je proti zdravému rozumu, když se spotřebovává pro výrobu. Snad se vyrábí pro spotřebu. A takovejhlech věcí je prostě tisíc. No a ty lidi, který ovládají prostě tyhle ty obrovský spekulace a ty prodejní řetězce a který nám sahají takovým způsobem na lidskou důstojnost a svobodu, že se to zatím ještě nekonalo. Tak těch bude pár. Já si myslím, že i řada multimilionářů neví, jak je jimi pohybováno v týhle tý světovládný ekonomický hře.

Daniela Drtinová: Ptala jsem se na to, kdo je naším nepřítelem. Ten nepřítel může být v kontextu toho, co říkáte, multidimenzionální? Protože to může být nepřítel, který je tedy v nás. Pokud bychom byli dostatečně silní a odolní proti tomu konzumnímu pokušení, proti pokušení té ekonomické světovlády, tak by na nás asi žádný nepřítel nemohl.

Petr Piťha: Kdybychom v tomhle byli pevní, no tak by k nám, jako mohl by to zkoušet samozřejmě, ale my bychom se dovedli bránit.

Daniela Drtinová: Jak, co můžeme udělat pro tu pevnost, pro to zpevnění, pro to odolat tomuto pokušení?

Petr Piťha: No tak odolání pokušení to je věc každýho jednotlivce…

Daniela Drtinová: Konzum je pokušení.

Petr Piťha: A to pokušení je dneska velký. Ale já si myslím, že dneska jsou ty tlaky tak obrovský, že selhání jednotlivců skoro nelze odsuzovat, nebo nějak příkře odsuzovat. Přesto to zůstává selháním. Ale protože ten odpor je tak strašně stíženej, nepředstavitelně stíženej. Protože například ten, ta moc toho, těch konzumních řetězců, prodejen, je taková, že jako jak tomu odolat.

Daniela Drtinová: Jak tomu odolat? Je v tom nějaká naděje?

Petr Piťha: Podívejte se, naděje je vždycky. Ono totiž…

Daniela Drtinová: Dá se dát do slov?

Petr Piťha: Ta naděje?

Daniela Drtinová: Ano, teď mezi námi.

Petr Piťha: No podívejte se tak jako mezi námi, tak naději si člověk nesmí plést s očekáváním šťastného výsledku. Naděje je něco duchovního a přesahujícího a víte, on takovej pevně stojící, opravdu pevně stojící křesťan, prostě má tu naději, kterou má z víry. Protože on ví, že i když ho zabijou, tak, že se ho ujme ten, kvůli kterému ho zabijou. A prostě ten člověk tý velký víry neselže. No tak, že jo, toho, toho Toufara umlátili a on ještě jako poslední slova, na smrtelný posteli, kde se ho zas snažili dát jako dohromady, prostě řekl, že nic neudělal. No.

Daniela Drtinová: Když se bavíme o křesťanství, na místě je asi otázka, jestli neselhalo samo křesťanství, nebo respektive církev, církev jestli neselhala? Protože ta nedůvěra, to, co potom podkopává ty kořeny, nevznikne z ničeho. Když se podíváme na zneužívání dětí, banka Vatikánu a církev jako jeden z největších developerů.

Petr Piťha: Prosím vás, zapomněla jste ještě jít dál v týhle tý…

Daniela Drtinová: Dalo by se vyjmenovat leccos…

Petr Piťha: V týhle tý řadě. Ale ono to, víte, je tak, že pokud jde o křesťanství, tak tam může vznikat tím, že není pochopeno a není dostatečně statečně a věrohodně hlásáno.

Daniela Drtinová: Takže může to být ale i chyba kněžích?

Petr Piťha: Ale já nevěřím v kněze. Já věřím v Boha. A to křesťanského Boha. A v tom je právě jako to nepochopený. Jako křesťanství není soubor nějakých kněží, nebo něco takovýho. Křesťanství je hluboký vnitřní lidský přesvědčení. A jestli mu někdo dostojí nebo nedostojí, no o tom teď sama církev říká, že je nedokonalá, ale hlásá toho Krista, kterej jako neselhal. No a druhá věc je ta, že od poměrně dlouhé doby se útočí proti církvi a vznikla taková jako ustálená polovzdělanost až nevzdělanost, která přežívá v jakýmsi velmi tvrdým apriorním odsudku a tenhle rámec je tak, tak zažitej, že se s tím bude těžko, těžko něco dělat.

Daniela Drtinová: To je pravda, ale namítnu vám, ještě věci v tom smyslu, jak se o tom bavíme, jiné. Lidé žijí v nějaké pospolitosti, chodí na mše, vidí kněží, věří svým kněžím, chodí k nim ke zpovědi, tedy ti, kteří praktikují křesťanství…

Petr Piťha: Hm. Ano.

Daniela Drtinová: Aktuálně jsem mluvila s jednou mladou Slovenskou, která odešla ze své malé obce a oddálila se od církve a od nevím, jestli od víry, ale od církve, protože říkala, že kněz ji od malička strašil v kostele a její rodinu tím, že křičel: Všichni skončíte v pekle. Potom třeba jeden příklad z Itálie, z místa, které znám, kněz opravdu dost pije, jezdí v Mercedesu, a když potřebuje peníze, tak chodí po diecézi a za 100 euro vymýtá domácnosti s tím, že je to potřeba. Jak najít cestu zpátky…

Petr Piťha: Podívejte se…

Daniela Drtinová: K té důvěře?

Petr Piťha: No pevným postojem proti těmhle matadorům. Protože ten italský kněz má být dokonce z církve vyloučen, podle církevních zákonů a předán policii podle běžných zákonů, protože je to podvodník. Přitom upozorňuju na to, že exorcismus je závažná metoda a že dnes psychiatři žádají, aby posedlost byla na seznamu psychiatrických onemocnění, protože je to něco, k čemu oni nemohou, protože ten exorcismus nezvládají. A přitom vědí, že když použijou všechno, tak, že ten pacient zůstává bejt nemocný.

Daniela Drtinová: Mohou souviset ty případy posednutí, o kterých se v poslední době hodně mluví otevřeně i ze strany Vatikánu, právě s tou dobou, kdy jsou ty vnitřní principy v nás nějak roztříštěné?

Petr Piťha: To jistě…

Daniela Drtinová: Nabourané?

Petr Piťha: To jistě. Podívejte se posedlost existovala vždycky. Ale dneska při tom obrovským zájmu o esoterismus a spiritismus a já nevím co všechno, samozřejmě to narůstá. A narůstá to právě tím, že kde co se považuje za teda tu tajemnou věc. Že jo.

Daniela Drtinová: Pokud my jsme svého Boha odhodili, tak a s ním tedy i ten smysl toho našeho bytí, tak není vlastně přirozené a logické, že nás převálcují ti, kteří svého Boha mají a kteří ten smysl neztratili?

Petr Piťha: No podívejte se, ta situace tý Evropy je krajně nepříjemná, protože stát v náboženské válce, a nemít Boha, to je, to je skoro beznadějný.

Daniela Drtinová: Je to náboženská válka?

Petr Piťha: Jednoznačně. Džihád je náboženská válka.

Daniela Drtinová: Vy jste přirovnal na začátku rozhovoru ten islámský terorismus k nacismu. Nacismus nebyla náboženská válka. Nebo byla?

Petr Piťha: Byla. Tam bylo i, podívejte se, ten problém je v tom, že ty nacisti si vytvořejí svoje náboženství a vymyslejí toho nadčlověka. No a pak už za ním jdou a byli rozhodnutý zničit všechno, co nepatřilo k té skupině těch nadlidí.

Daniela Drtinová: Stejné je to teď v té náboženské válce současnosti?

Petr Piťha: Jistě. No tak ono to není do písmene stejný…

Daniela Drtinová: Myslím ten princip, to, co je pod tím.

Petr Piťha: Ale ten princip je stále stejnej.

Daniela Drtinová: Může na to tedy ta evropská civilizace podle vás zajít? A co má udělat, aby na ni nezašla?

Petr Piťha: Podívejte se, na to by se musela vrátit k tomu svému Bohu, kterej jí definuje. Podívejte se, dneska opravdu není možné říct, že evropský kontinent je křesťanský. Jenomže ono, ona si to ta Evropa šíleným způsobem zkomplikovala, protože to znamená, že by musela jít ke svým kořenům. Jenomže člověk, který jde ke kořenům, je trapný radikalista. Člověk, který půjde k základům, aby na nich začal znova stavět, je trapný fundamentalista. Protože nám se podařilo zkazit řeč. A v tu chvíli nemůžeme nic. Protože my operujeme s pojmy a nikdo neví, co to je. Nějak se tomu tak dneska rozumí. Ale ono je to všechno blábol.

Daniela Drtinová: Já vám děkuji, že jste našel čas na DVTV. Děkuji vám za rozhovor. Na shledanou.

Petr Piťha: Děkuju. Na shledanou.

 
Následující videa