Daniela Drtinová: Je série silvestrovských sexuálních útoků na ženy v Německu a dalších zemích zlomem ve vnímání migrační vlny ze strany Evropanů? Může se povést integrace a je to teprve začátek problémů? Téma v DVTV okomentuje Jan Petránek. Vítejte.
Jan Petránek: Děkuju za pozvání. Co k tomuhle říct?
Daniela Drtinová: Je to zásadní zlom, pane Petránku? Protože se vyvalila i taková informační kalná voda po měsících té politické korektnosti?
Jan Petránek: Ukazuje se, že ti politici, kteří zasedají ve vládách i v nadnárodních společnostech, jsou velice překvapeni. Oni si, bych řekl, zpohodlněli, zpohodlněli se svými úsudky. Všecko je, vemte si, když se vezme jakýkoli soudní problém, to trvá roky a tohle to je věc, která ukazuje, že vývoj nebude brát ohled na ty, kteří myslí pomalu. To, co se teďka stalo, je skutečně zkušební kámen pro to, jak mají politici myslet, hájit národní zájmy, mezinárodní zájmy, i to, čemu se tak rádo říkává lidská práva. Vemte si, já odebírám víc jak tři, no, čtvrt století, anglickej The Economist a ten se málokdy mýlil, ale 7. listopadu, to je 2 měsíce, vyšla na první stránce fotografie Merkelový a tam bylo: "The Indispensable European" - "Nepostradatelná Evropanka". A teďka už se zdá, že je zcela postradatelná. Některé noviny mluví o "merkelizaci" Evropy. To je velice nebezpečné, protože tohle to je věc, která potřebuje ten příval. Aby někdo dal do pohybu milion lidí, na to je potřeba skutečně taková síla, která se projevila od tuniského takzvaného "arabského jara" přes tu Libyi, přes...
Daniela Drtinová: To je pravda, ale ta se valila ještě předtím, než Angela Merkelová vyslovila ona památná slova. Ta vlna přece nepřišla s tím, co Angela Merkelová řekla. To už bylo předtím.
Jan Petránek: To máte pravdu, ale důležité je, že ta vlna tehdy překvapila stejně. A čím to bylo dáno? Že ti, kteří mají středověké myšlení v Africe, na Blízkém východě, mají nejmodernější sdělovací prostředky, sociální sítě, ty tam jsou. Když dneska vezmete, že už Čína má Weibo, něco jako Twitter a přitom se tam začíná debatovat velice ostře o tom, co dělá čínská vláda, tak čínská vláda tam musela malinko povolit. Čili tady jde o problém, kdy určitý davový syndrom je vázán na nejmodernější sociální sítě a to je to, co taky způsobuje. Má velký podíl na tom, že ty vlny jsou směrovány. Proč Saúdská Arábie dává desítky miliard dolarů, nabídne je na výstavbu mešit v Evropě a nechce vzít na své území běžence?
Daniela Drtinová: Podle vás je to tedy záměr?
Jan Petránek: Je, určitý.
Daniela Drtinová: Záměr koho? Koho přesně? O tom se často mluví. Dá se to zacílit přesně?
Jan Petránek: Zacílit se to přesně vůbec nedá, ale vezměte si, že tedy v Evropě, která má přes 500 milionů obyvatel, máte desítky milionů muslimů dneska, zatímco ve Spojených státech, které mají dneska 320 milionů lidí, mají milion 900 tisíc muslimů. Kdyby to samotní Američani chtěli takhle spočítat, tak by to svět asi dost neudivilo, ale to, co se stalo, je skutečně to, co spočívá na bin Ládinovi. Bin Ládin začal velice masírovat a mě překvapil nedávno čínský a také indický údaj, že to jsou desetitisíce videokazet, které dosahují i do posledních vesnic. Tomu se nechce věřit, ale proč by to říkali? A na těch kazetách je náš starý způsob myšlení v systému šaríja, ženská absolutní podřízenost a láska ke Koránu musí být to hlavní, zatímco Západ nám vnucuje i podrobováním vlastních národů merkantilistický obchodní, surový bankovní systémy.
Daniela Drtinová: Dobře, jak si to ale vysvětlit v evropských podmínkách? Jedna věc je tato ideologie a jedna věc je ta nekontrolovatelná imigrantská vlna. Na druhou stranu, jak je možné, že tedy evropské úřady si to nechávají líbit a nejen, že si to, že si to nechávají líbit, ale když si vezmeme ty poslední zprávy o tom, že bezpečnostní složky a úřady některé ty věci, které se týkají právě té osahávací aféry, utajují?
Jan Petránek: Ano, no, je to dáno tím, že je celá špatná struktura Evropské unie. Tohle to já říkám s plnou odpovědností, protože, když chcete nějaký spolek, společnost, navíc nejenom, bych řekl, mezilidské, meziskupinově lidské, ale mezinárodní, tak tam musíte hrát velice solidně na to, aby tu byl všeobecný souhlas. Když vstupovala naše země a další celá řada zemí do Evropské unie, tak jsme si připadali jako školáčkové, kteří musejí skládat maturity, ale když začínalo ještě Společenství uhlí a oceli, tak se sešli ti nejmocnější a řekli, co, kdo dá do pinky, jakým způsobem bude jeden respektovat druhýho a když se udělalo toto silné jádro, tak Evropská unie začala stavět svůj systém, celou architekturu seshora a my jsme byli to, čemu se v cirkuse, když cirkusák musí na sobě držet všechny ty ostatní artisty, byli "untermani". To je nepřijatelné. Vemte si to takhle. Já bych velice rád viděl třeba to, jak vypadá dneska Visegrádská čtyřka, tak aby na takových principech fungovala celá Evropská unie. Tady pozor! Já nejsem proti evropské jednotě, já chci tu nejsilnější evropskou jednotu, ale na tom, že budou to národní státy, které se dohodnou a ne, že tady bude jeden dráb z Bruselu. To je velice špatně.
Daniela Drtinová: Podle vás se to tedy, ten vývoj bude logicky nakonec ubírat tímto směrem? Jestli se nakonec Evropská unie opravdu nerozpadne pod tlakem událostí a skutečností?
Jan Petránek: No, jistě. Tohle to, co se stalo, svědčí o tom, že se bude hroutit Merkelová. Já nevěřím, že tohle to může ustát. A taky nemůže ustát stejný systém Evropská unie. Evropská unie má šílený parlament! Co to znamená? A Národní parlamenty mají podléhat toho, tomu, co udělá tenhle ten velký parlament, který se už vůbec nevyzná v jednotlivých národních státech. Co takhle, kdyby byl místo takového mamutího seskupení, které vidíme v Evropském parlamentě, Senát, do kterýho by každý poslal dva poslance nebo dva senátory - jednoho za vládní zájmy a druhýho za nejsilnější opozici? To by potom bylo možný, aby měli poradní hlas, ale Národní parlamenty musí mít tu svrchovanou moc.
Daniela Drtinová: Pak to má praktické dopady. Neviditelný pes citoval starostu nebo představitele radnice z Kolína nad Rýnem, kdy…
Jan Petránek: Ano.
Daniela Drtinová: ...tamní úřady upozorňují své úřady, aby nenavštěvovali některá místa, že je zkrátka město nemá pod kontrolou a nemůže tam zajistit bezpečnost pro ty lidi, kteří tam přicházejí, což je bezpochyby rezignace na územní suverenitu toho místa, což ukazuje nějakým způsobem, že ztrácí vlastně ty úřady kontrolu nad celými hranicemi toho svého města, či regionu a podobně.
Jan Petránek: Ale je to horší ještě v tom, že pořád ti, kteří chtějí tady nabízet humanitární přístup k těmto imigrantům, tak ti imigranti se nikdy nemůžou vzdát, v nejbližší generaci naprosto ne a v tý další také ne, toho, čemu se dá říkat absolutní mentalita národa. Oni mají tu svoji mentalitu a nebudou respektovat.
Daniela Drtinová: Týká se to ale všech?
Jan Petránek: Většinou ano, protože kdybyste zastavila těch, já nevím, vybrat z tisíce, co běží, jen tu tisícovku třeba a zeptat se jich na to, jaký mají vztah k vlastním matkám, k ženám, tady se, to, co se tady provalilo, dneska se říká na internetu, že to bylo organizováno. Já jsem hluboce přesvědčenej, že především to bylo organizováno tím hlubokým podvědomím, já mám pravdu vůči každému. Tito lidé jsou naprosto neslučitelní s našimi hodnotami.
Daniela Drtinová: Nemohou se změnit pod, pod pozitivním, řekněme, tlakem civilizačních pravidel, do kterých přijdou? Teď se mluví o tom, že se třeba dělají různé kurzy, kurzy genderu a toho, jak se mají chovat k ženám.
Jan Petránek: Ne, ne, ne. To je jako, kdybyste si myslela, že všichni, kteří jsou zavření v kriminálech, vy během jejich vazby předěláte.
Daniela Drtinová: Dobře, ale dá se člověk odsouzený za nějaký trestný čin, srovnávat s člověkem, který třeba utíká před válkou?
Jan Petránek: No, já si myslím, že ti zločinci mají větší šanci na to, aby pochopili pravidla společnosti, než ti, co sem přicházejí.
Daniela Drtinová: Proč si to myslíte?
Jan Petránek: No, znám, já jsem byl rok zpravodaj, víc jak rok zpravodajem v Indii a řeknu vám, to, co jsem tam viděl, ty jejich vztahy, to mě přivedlo k tomu, že kdybych se zbláznil, tak oni mě budou respektovat kvůli tomu, že jsem byl na ně přátelskej, ale viděli taky, že stojím tvrdě na svým. V okamžiku, kdy zjistí u vás, že jste slabá, tak neobstojíte. Já jsem to viděl, můj velký přítel Melville de Mellow, to je něco jako Walter Lippmann pro Ameriku, tak tohle to byl národní hrdina, reportér indický a ten mně říkal: "Nepočítej s tím, že by tihle ti lidé se mohli změnit během 10 generací." A já jsem mu říkal: "10, není to moc?" A on říkal:" Uvidíš, že ne, protože je to strašně obrovsky zanícený v mytologiích." A ta mytologie je něco, co mi hrozně vadí. Všimněte si, že dneska i ti na Západě, i Putin na Východě se brání tím, že velice podporují náboženské teorie. Ale co mám s tím co dělat já, poctivý ateista, když já to vidím, jak Alláha, tak Ježíše Krista jako mytologické postavy! To jsou pohádky pro dospělé! Já obrovsky vítám, když křesťané si berou z křesťanství ten morální aspekt a to považují za Kristův odkaz, ale není to všude tak. Svět si například všímá hodně zlých věcí, které se odehrávají i v Rusku samotném, ale teďka na Sibiři byla jedním divadlem postavená opera Tannhäuser a tam přichází Kristus do bordelu. Umíte si představit, co to vzbudilo za šílenství v ruských pravoslavných kruzích, a začly křičet na ministra kultury: "Co jste to udělal?" A on říkal: "Já rozděluju, aby ty divadla vůbec mohly žít, ale nekontroloval jsem repertoár." A tady se ukazuje, že jakmile se i ateismus uráží, tak on retortuje zpátky tímto způsobem. Tady je nutná velice často diskuse mezi ateisty a křesťany, mezi ateisty a muslimy. Ale mezi ateisty a křesťany to vyjde, mezi ateisty a muslimy nikdy ne!
Daniela Drtinová: Co tedy podle vás je cílem té vlny sexuálních útoků na ženy? Je to útok na jejich svobodu? Na to zastrašit je, aby se nepohybovaly volně ve veřejném prostoru? Nevyrazilo si zkrátka pár mladíků do ulic opilých?
Jan Petránek: Ne, ne, ne. Já bych řekl, že je to hluboce v jejich mentalitě. No, oni tady mají ženský, který jdou jen tak v šatech přes ulici, no, to musí být prostitutka! To je výrok, který dneska třeba zveřejnila francouzská televize…
Daniela Drtinová: Dá se to zobecnit na základě útoku, několika řekněme jednotlivců, byť pro ty ženy to samozřejmě muselo být strašlivé.
Jan Petránek: Podívejte se, stalo se to v Kolíně, v Hamburku, v Drážďanech, ve Francii samotné, v Anglii a v dalších městech. S tím se setkávali už i Italové, ale Italové to na místní úrovni zveřejňovali, čili dá se říct, toto je psychologie těch, kteří přicházejí ze středověkého myšlení, ze středověkého prostředí, tam, kde je možný, ženu, když znásilníte v Saúdské Arábii, tak ji potom ukamenujete, i když říká: "Já jsem oběť." "Ne, ty jsi cizoložnice." A už se na ni vrhají kameny.
Daniela Drtinová: Je to tedy v mentalitě koho? Muslimů?
Jan Petránek: Je to v mentalitě, která je po staletí v těch lidech pěstována, a to je něco naprosto nepřijatelného.
Daniela Drtinová: Já jsem vás přerušila s tou prostitucí. Mluvil jste o tom, že francouzská média…
Jan Petránek: No, francouzská média o tom takhle mluví a já bych řekl například to, co je nejhezčí, bylo v Le Figaro a Figaro je druhý nejčtenější, a vůbec to není levicový, levicový list. To je list středních proudů, ale to, aby se ty desítky milionů, pár desítek milionů ve Francii, kteří přišli a počítají se už za Francouze, ze severní Afriky, to je jedna skupina lidí, kteří se už mnohokrát předělávali. Ale co by tomu řekla Julie Lescautová a Enguma? Já bych to docela rád viděl.
Daniela Drtinová: Co tedy teď ale s tím, pane Petránku?
Jan Petránek: Velice tvrdě jít na to, že Evropa nemůže být otevřená jako cedník, chránit si své hranice, u těch, kterým dokážete, nebo kteří jsou schopni se prokázat, že utíkají před válkou, poskytnout, poskytnout ten azyl, ale 90 % lidí jsou jiní. Už se to chápe ve světě i tak, že teď si všimněte, co se stalo v Kábulu. V Kábulu se setkaly Spojené státy, Čína, Pákistán je na vysoké úrovni, aby řešily problémy, které se týkají naprosto válkou rozvráceného Afghánistánu. Tam je to ohnisko nesmírně nebezpečný a není zažehnané a Afghánci vyhráli nad Brežněvem a jeho sovětskými vojsky z toho důvodu, že Američani jim tam dodali rakety země-vzduch, že jim vyzbrojovali a skvělým způsobem dokázali je vyzbrojit tak, že nakonec to musel, ne už Brežněv, ale Gorbačov vzdát, když 15. února 89 odtamtud odešel poslední, poslední voják, ale zbylo tam 100 tisíc skvěle vyzbrojených chlapů s mentalitou "My máme pravdu, my jsme zvítězili". A teďka, co uděláte dál? Co uděláte, když máte 100 tisíc ozbrojenců zvyklých bojovat, jsou dobře krmeni, jsou dobře vyzbrojeni a nemají práci? Tak vzniknul hnutí - jedno, druhý, třetí, ale vrcholilo v bin Ládinovi, kterej řekl: "Jak si to dovoluje saúdská vláda chtít Spojené státy za spojence v boji proti Saddámovi?" Protože cizinci jsou nepřijatelní v tomto světě a strašné je samozřejmě ten karikaturní obrázek, který vydaly saúdské noviny, kde zoufalá, skoro nahatá holčička, muslimka, klečí u dveří Evropské unie a ze dveří, kde je saúdský klerikál ukazuje prstem: "Tam jdi, tam žebrej, tady tě nechceme."
Daniela Drtinová: Ono to právě má tento humanitární velmi těžký a hluboký rozměr. Je ale možné udržet Evropu jako pevnost?
Jan Petránek: Ne za dosavadního vedení Evropské unie, ne za dosavadní politiky Merkelový, kdy si Merkelovou všichni zosobňují. Když se něco děje, kdo jde na vedení Evropské unie? Všichni šli jenom na Merkelovou a na Hollanda, jako tito dva. No, to ukazuje, jak hluboce fiktivní je struktura té architektury dosavadní Evropský unie. Teďka budou mít veliký problémy s Polskem. To je naprosto jasné, a že…
Daniela Drtinová: Polsko se dost rozlítilo.
Jan Petránek: No, samozřejmě, že se rozlítilo, ale Polsko je ochotný si dělat, co chce. Ta nenávist vůči Rusům pramení od té doby, kdy a Rusové zas nemají rádi Poláky. Vemte si knihu "Evropa, jaká je", kterou mezi, ještě byla doplněná po 2. světové válce, napsal John Gunther, americký skvělý novinář, který říkal: "Kdo nenávidí víc koho? Je to Maďar Bulhara, Bulhar Rusína, Rusín Poláka nebo Polák Rusa?" To tam máte na konci kapitoly, kde říká při svém setkání s Karlem Čapkem, milý Gunther: "Vy jste ještě normální země, ale za vámi začíná Balkán." A ten Balkán je dneska strašlivým způsobem decimován, nepřijatelným způsobem! Víte, jedna z hlavních problémů, která nás čeká, je vyřešení vztahů mezi Evropskou unií a atlantickým paktem. Atlantický pakt je mocenský nástroj Spojených států, které nevědí ještě, než bude další prezident, protože Obama je to, čemu říkají "lame duck" - "chromá kachna". V posledním období svého vládnutí prezident nemůže dělat příliš zásadní věci a notabene teď, kdy jako nemá na své straně Kongres tak, jak by si představoval, čili teď je nutné zcela jasně vyjádřit, vyjasnit vztah mezi Evropskou unií a atlantickým paktem, kde je takhle obrovská díra ve strategické koncepci obrany Evropy. Proč teďka Stoltenberg jako generální tajemník atlantickýho paktu chce mermomocí dostat do atlantického paktu Černou Horu? No, kvůli tomu, že tady jsou silné americké zájmy, které vůbec nedbají na to, co je podstata evropských zájmů. A tak to vždycky bylo, protože svět, co světem stojí, po celá staletí vždycky hrálo roli, kdo je konkurent čí. A teďka Amerika těží z toho, že samozřejmě Evropa a Rusko se jako konkurenti hádají o všecko možný, že jsou tu věci, co se smí dovážet, za jak. A to, co se ovšem stalo, je, že je všechny trošku překvapila Saúdská Arábie a Írán svojí naftovou politikou. Dneska už je barel skoro pod 30 dolarů.
Daniela Drtinová: Jan Petránek, děkuji vám za komentář. Na shledanou.
Jan Petránek: Já vám děkuju za pozvání, na shledanou.