Čínský umělec a disident Aj Wej-wej tuto středu v Londýně představil své nejnovější dílo, obří skládanku ze stavebnice Lego inspirovanou slavnou malbou leknínů od impresionisty Clauda Moneta. Instalaci pověšenou na zdi jako obraz tvoří zhruba 650 tisíc kostiček 22 různých barev, dlouhá je 15 metrů. Ve druhém plánu představuje vzpomínku na výtvarníkova otce, píše agentura Reuters.
Dva britští vydavatelé cenzurovali knihy určené západním čtenářům, aby je mohli nechat levně vytisknout v Číně a více na nich vydělali. O nejnovějším případu společností, které se ve prospěch Pekingu vzdávají svobody slova, informoval deník Financial Times.
Banka Credit Suisse oznámila čínskému disidentovi a umělci Aj Wej-wejovi, že jeho nadaci založené na podporu umění a lidských práv zruší účet ve Švýcarsku. Rozhodla se tak s odkazem na Ajův „záznam v trestním rejstříku“, a to přesto, že aktivista nikdy nebyl odsouzen.
V Lisabonu tento pátek začíná dosud nejrozsáhlejší výstava čínského umělce Aj Wej-weje, který žije v exilu a poslední dva roky za domov považuje právě Portugalsko. Přehlídka obsahuje 85 děl, potrvá do 28. listopadu.
Zatímco ulicemi Hongkongu pochodovaly tisíce lidí, protest Marca Leung Ling-kita vypadal poklidně. Stál na lešení vedle plakátů, které vyzývaly k nepřijetí zákona o vydávání zločinců do Číny. Záchrannému týmu vyklouzl pod rukama a po pádu z výšky zemřel. Touto scénou začaly masivní protesty a začíná jí i nový dokument čínského umělce Aj Wej-weje.
Poté co se v lednu začal čínským Wu-chanem šířit koronavirus, přistoupila místní vláda k úplné karanténě 11milionového města. Situaci na místě nemohla monitorovat ani nezávislá média, částečně je tedy tajemstvím, co se ve městě za dobu karantény událo. To nyní mění dokument umělce Aj Wej-weje, který nabízí vhled do počátků celosvětové pandemie.
Dva muži ve žlutých ochranných oblecích jedou na obdobě segwayů. V ruce drží dálkové ovládání, kterým před sebou usměrňují vozík, z něhož na okolní chodníky a záhony tryská dezinfekce. Není to obraz z vědecko-fantastického filmu, ale jarní realita v čínském městě Wu-chan.
Organizátoři mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava oznámili, že 24. ročník se uskuteční on-line. Reagovali tak na zpřísněná protiepidemická opatření, kvůli kterým se minimálně na dva týdny uzavřela i kina.
Nový bezpečnostní zákon pro Hongkong, pro který se ve čtvrtek vyslovil čínský parlament, je předzvěstí konce tohoto autonomního území. Myslí si to čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej, který se s hongkongským prodemokratickým bojem ztotožňuje a zvažoval natočit dokument o protestech, které propukly před rokem, napsala agentura AP.
Veletržní palác se vrátí v čase o roky nazpět. Po šesti letech v jeho přízemí končí Café Jedna, vyhledávaná kavárna, která byla dějištěm výstav i koncertů a kromě návštěvníků Národní galerie obsluhovala diváky přilehlého divadla Studio Hrdinů. Letos je to už druhé restaurační zařízení galerie, které zavírá, a další mohou následovat. V takovém případě by instituce ztratila miliony korun.
Čínský disident a umělec Aj Wej-wej, výtvarníci Ilja a Emilie Kabakovovi nebo ředitelé vídeňského muzea Mumok a drážďanského Albertina se zastali kurátora Adama Budaka, který byl předminulý týden vyhozen z pražské Národní galerie. Situací se v úterý bude zabývat Garanční rada Národní galerie, kterou svolává ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD. Právě jemu je určen dopis zahraničních osobností.
Kauza Fajt je Andreji Babišovi jistě velmi nepříjemná, ale Zeman si z trestně stíhaného premiéra udělal hadr na holi, s nímž mává, jak se mu zlíbí.
Vraždy žurnalistů a útoky na ně mimo jiné dokazují, že žijeme v mediální době, vliv médií je obrovský a pro mnohé politiky velmi nebezpečný.
Čínská vláda využila nepřítomnosti výtvarníka a disidenta Aj Wej-weje, který už třetím rokem žije v Berlíně, a začala s demolicí jeho hlavního pekingského studia.
Česká kina začala promítat Aj Wej-wejův film o uprchlické krizi. Jeho jediný cíl: empaticky, nikoli politicky nahlížet lidské osudy zblízka, a přitom celoplanetární perspektivou.
Nemožnost získat obyčejnou informaci, je-li Zemanův poradce Jie Ťien-ming v Číně vyšetřován, popisuje "symboliku nové etapy česko-čínských vztahů".
Takzvaným grand openingem ve Veletržním paláci včera Národní galerie zahájila letošní program. Rok 2018 věnuje nejen výročí založení Československa a přelomového roku 1968, ale také ženám. Dvě výrazné výstavy - monumentální malba Němky Kathariny Grosseové a retrospektiva Rakušanky Marie Lassnigové - zabraly přízemí a první patro Veletržního paláce.
V pražské galerii INI se 6. ledna budou umělci loučit s Aj Wej-wejovou instalací Zákon cesty, kterou vystavuje Národní galerie. Objekt od čínského umělce je podle organizátora Piotra Sikory plný patosu. Na výstavě, již pořádá, nabídne alternativní pohledy na umění a uprchlickou krizi.
Čínský výtvarník a umělec Aj Wej-wej v Praze představil dokument Lidský proud, který se věnuje uprchlické tematice. Při natáčení snímku se svým týmem během osmi měsíců navštívil čtyřicet táborů ve třiadvaceti zemích světa a pořídil rozhovory se šesti sty lidí. "Zdá se mi, že se lidská netolerance stala mezinárodním hnutím a pro Česko to platí taky. Proč Evropa ztratila odvahu a integritu v otázce ochrany lidských práv? Nejedná se o regionální problém, ale o problém globální," řekl na diskusi spojené s projekcí filmu.
Čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej přijede do Prahy 14. prosince uvést svůj film Human Flow. Se 20 štáby ho natáčel všude tam, kde žijí uprchlíci. Ti jsou v poslední době jeho velkým tématem a byly i námětem jeho díla pro Národní galerii, která ho vystavuje do 7. ledna. Obrovská instalace gumového člunu s uprchlíky nazvaná Zákon cesty poputuje poté do Austrálie na bienále v Sydney. Aj Wej-wej se bude podle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta taktéž podílet na dalších aktivitách této instituce.
Na Výstavišti se od 6. do 10. září uskuteční výstava čínského umění Čínsko-evropské Art Bienále Praha, která má podle pořadatelů Čechům přiblíži zvyklosti, historiii a život v Číně. Podle galeristy Zdeňka Sklenáře, který se čínským uměním dlouhodobě zabývá, i podle ředitele Národní galerie Jiřího Fajta jde však spíše o propagandu.
