Zatímco Rusko obrací veškeré své síly na nekonečnou opotřebovací válku na Ukrajině, za jeho hranicemi se postupně rozpadá síť spojenců, kterou Vladimir Putin posledních dvacet let budoval. Nezdá se však, že by Kreml měl vůli nebo kapacitu tyto otřesy zastavit.
Rok uplynul od chvíle, kdy se syrský režim zhroutil rychlostí, která šokovala i dlouholeté pozorovatele blízkovýchodního regionu. V prosinci 2024 povstalecké síly během několika dní postupovaly přes jih a střed země, obsazovaly jedno město za druhým a prakticky bez odporu vstoupily do Damašku.
Zatímco Sýrie se vzpamatovává z dekád tyranie asadovské dynastie, její poslední vládnoucí - tedy aspoň donedávna - potomek Bašár Asad tráví většinu času hraním videoher ve svém luxusním komplexu za stovky milionů korun v centru Moskvy. Na první pohled žije pohádkově, objevily se však spekulace o vážné nemoci jeho manželky i o pokusu připravit jej o život.
Syrská justice vydala zatykač na svrženého prezidenta Bašára Asada. Bývalý dlouholetý syrský vůdce, který se ukrývá v Rusku, čelí obvinění z vraždy a mučení, informovala agentura DPA s odvoláním na syrskou agenturu Sana. Zatykač mimo jiné umožňuje pátrání Interpolu.
V Sýrii začínají první parlamentní volby od doby, co loni v prosinci povstalci svrhli diktátorský režim prezidenta Bašára Asada. Volby potrvají do soboty, ale nejsou přímé. Dvě třetiny zákonodárců nového parlamentu v nich vyberou sbory volitelů, třetinu jmenuje prezident Ahmad Šara. Hlasování se koná pouze v 11 ze 14 syrských provincií.
Když jsem se na začátku léta dozvěděl, že po více než dvanácti letech lze opět získat víza do Sýrie, rozhodl jsem se to vyzkoušet. Na Sýrii jsem měl nostalgické vzpomínky z dob studií, kdy jsem tam rok studoval arabštinu. To bylo ještě před občanskou válkou, kdy bylo v Sýrii levno, lidé byli milí a rádi se bavili s cizinci.
Protiteroristická jednotka francouzské prokuratury požádala o vydání nového mezinárodního zatykače na bývalého syrského prezidenta Bašára Asada, informovala agentura AFP. Obvinila ho z použití chemických zbraní v roce 2013. O zrušení původního zatykače v pátek rozhodl kasační soud.
Název Sajdnájá se v posledních letech v Sýrii stal synonymem pro únosy a zabíjení, které na vlastním obyvatelstvu páchal režim Bašára Asada. Systematická likvidace desítek tisíc lidí představuje jeden z nejhorších případů státem řízených masakrů od dob nacistického Německa či Sovětského svazu. Po pádu Asadova režimu na konci loňského roku začaly vyplouvat svědectví těch, kteří přežili.
Mezi Teheránem a Moskvou vzniklo napětí ještě před současným izraelsko-íránským konfliktem, říká Jiří Just, spolupracovník Aktuálně.cz v Moskvě. Ten vysvětluje, proč jsou Íránci na Rusy v současnosti naštvaní, co by ztráta spojence z Blízkého východu mohla znamenat pro Kreml i zda Rusové pomohou Íráncům také vojensky.
Na doživotí do vězení poslal v pondělí německý soud syrského lékaře, kterého shledal vinným z mučení odpůrců režimu bývalého syrského prezidenta Bašára Asada. Informoval o tom list Frankfurter Allgemeine Zeitung. Proces trval déle než tři roky. Německo uplatňuje takzvanou univerzální jurisdikci, která umožňuje stíhat i závažné zločiny spáchané v zahraničí.
Bašár Asad vládl v Sýrii dlouhých 24 let, než byl vloni v prosinci svržen. Následoval úprk do exilu do Moskvy. Od té doby Asad fakticky zmizel. "Asadovo stažení se z veřejného dění naznačuje, že režim byl rozbit napadrť a Asad nemá v rukou žádné karty. Rusové by ho jednou klidně mohli i vydat v rámci nějakého politického handlu," říká pro Aktuálně.cz Josef Kraus, expert na Blízký východ.
Syrská organizace pro lidská práva uvedla, že víkendové útoky v Sýrii na menšinu alavitů, k níž se hlásil i bývalý vůdce země Bašár Asad, si vyžádaly přes 800 civilních obětí. "Bylo jen otázkou času, než si na nich ostatní v zemi začnou vylévat frustraci a zlost za předchozí desetiletí nadvlády," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Josef Kraus, expert na Blízký východ z Masarykovy univerzity.
Ministerstvo zahraničí v reakci na masakry v západní Sýrii vyzvalo všechny strany k mírovému řešení, národní jednotě a politickému dialogu. V neděli Černínský palác na síti X uvedl, že stabilita země závisí na toleranci a soužití všech komunit. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) uvedla, že syrské bezpečnostní složky a jejich spojenci od čtvrtka zabili přes tisíc lidí.
Devětadvacetiletý Ajúb Smadi ze Sýrie vystudoval management a cestovní ruch na univerzitě v Damašku. Po pádu režimu Bašára Asada doufá, že podnikání v odvětví, které vystudoval, se bude dařit a turismus se do Sýrie vrátí. Doteď se živil jako průvodce dobrodruhů, kteří do země vyrazili za válečnou turistikou.
Íránský prezident Masúd Pezeškján vyrazil do Ruska, aby v pátek podepsal dohody o strategickém partnerství se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Podle experta na Blízký východ Josefa Krause mají oba státy ze vzájemné spolupráce prospěch a dokážou si vzájemně nabídnout, co zrovna potřebují. K ještě většímu sblížení přispěl i pád režimu diktátora Bašára Asada v Sýrii.
Syřané napjatě a v naději čekají, jak se jejich život změní s nástupem rebelů k moci. Reportéři BBC navštívili provincii Idlib na severozápadě země, kterou povstalci už několik let spravují. Od přísných náboženských zákonů tam podle místních upustili a regionu se daří. Přesto panují pochybnosti, jak bude vypadat nová vláda povstalců nad většinou syrského území.
Pád Bašára Asada umožňuje nahlédnout dovnitř fungování syrského diktátorského režimu. V médiích se nyní šíří záběry povstalců, jak vstupují do některých továren na výrobu drogy captagon. Látka se v průběhu let stala největším vývozním artiklem Sýrie. Zaplavovala Perský záliv a financovala nejen Asada a syrskou armádu, ale i libanonský Hizballáh.
Nečekaný a rychlý pád režimu Bašára Asada v Sýrii bude tématem únorových předčasných parlamentních voleb v Německu. Respektive otázka návratu syrských uprchlíků z této evropské země domů.
Zatímco se svržený syrský prezident Bašár Asad nachází v ruském exilu, byť nikdo neví, kde přesně, vyplouvají na povrch další skutečnosti týkající se rusko-syrských vazeb. Podle nově zveřejněných zjištění nechal diktátor v letech 2018 až 2019 do Moskvy vyvézt téměř 250 milionů dolarů v hotovosti (zhruba šest miliard korun). Bankovky vážily bezmála dvě tuny.
"Naděje tady je. Scénářů je spousta a je teď na Syřanech, aby ten jejich byl takový, který už nepovede k dalšímu vraždění a k dalšímu rozkladu, ale který dokáže přitáhnout investice," říká diplomat Petr Hladík k převzetí vedení Sýrie rebely, kteří po téměř čtvrt století donutili vzdát se moci Bašára Asada. Vyhne se nový režim chuti po pomstě? A jakou sílu naberou islámští radikálové?
Ibrahim Nahhas se narodil v Sýrii, díky studiím se ale před čtrnácti lety dostal do Česka, kde nakonec zůstal. Jeho nejbližší rodina stále žije v Sýrii. "Zahřálo mě vidět, jak jde otec po hlavním náměstí v Aleppu a oslavuje pád tyrana Asada," líčí Nahhas dramatické dění z posledních dnů v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Konec režimu syrského prezidenta označuje za historický okamžik.
