Kubistická olejomalba Zátiší malířské od Bohumila Kubišty z roku 1913 se na nedělní aukci v Praze prodala za 44,2 milionu korun včetně aukční přirážky. Vyvolávací cena byla 29 milionů. Sdělila to pořádající aukční síň Adolf Loos Apartment & Gallery.
Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích otevřela výstavu věnovanou tomu, jak čeští autoři od konce 19. století do současnosti zachycovali nahé lidské tělo. Mezi 90 díly jsou ta od světově uznávaných výtvarníků i méně známých jmen. Přehlídka nazvaná Nazí – Přirozeně potrvá do 25. září.
„Že obraz překoná hranici 100 milionů korun, bylo překvapením pro všechny. Byla to jedna z nejdelších licitací a bylo hezké, že velcí sběratelé dražili přímo na sále,” říká Milan Dospěl, kurátor Galerie Kodl, k rekordní aukci obrazu Bohumila Kubišty nazvaného Staropražský motiv. „České umění je ještě velice podhodnocené. V porovnání se zahraničními cenami je Kubišta stále při zemi,” dodává.
„To, že obraz překoná hranici sto milionů korun, bylo překvapením pro všechny. Byla to jedna z nejdelších licitací a bylo hezké, že velcí sběratelé dražili přímo na sále,” říká kurátor Galerie Kodl Milan Dospěl k rekordní aukci obrazu Bohumila Kubišty Staropražský motiv. „České umění je stále ještě velice podhodnocené. V porovnání se zahraničními cenami je Kubišta stále ještě při zemi,” dodává.
Obraz Bohumila Kubišty nazvaný Staropražský motiv z roku 1911 byl na nedělní pražské aukci vydražen za 123,6 milionu korun. Vytvořil tak nový český rekord. Vyvolávací cena činila 25 milionů, stejně jako u malby od Toyen nazvané Samotáři z roku 1934. Ta nového majitele našla za 54 milionů korun včetně dvacetiprocentní přirážky.
Za vyvolávací cenu 25 milionů korun bude Galerie Kodl koncem května dražit obrazy výtvarníků Toyen a Bohumila Kubišty. Nejspíš několik milionů korun sběratelé zaplatí za díla Josefa Šímy, Jakuba Schikanedera, Josefa Čapka či Emila Filly. Všechna jsou k vidění na předaukční výstavě na pražské Národní třídě.
Středoevropští avantgardní umělci počátku 20. století vydali „stejné množství textů jako obrazů, teoretických pojednání jako plastik a dokonce mnohem více esejů a článků než děl architektonických nebo užitých,“ konstatuje kunsthistorik Steven Mansbach, jeden z 22 autorů téměř sedmisetstránkové publikace nazvané Rozlomená doba 1908-1928.
Ve střešovické vile uznávaného malíře Emila Filly podle svědků visel zvláštní obraz: portrétu někdo odřízl hlavu, v rámu zůstalo jen modernisticky vyvedené tělo muže v obleku. Zřejmě to byl autoportrét, který roku 1910 namaloval Bohumil Kubišta, předčasně zemřelý Fillův přítel i rival.
