Bývalý ministr kultury České republiky Daniel Herman převzal v sobotu v Mnichově na sudetoněmeckém sjezdu Evropskou cenu Karla IV. Jde o nejvyšší vyznamenání sudetských Němců. Podle Hermana je ocenění podporou v budování přátelství mezi Němci a Čechy a boření vzájemných předsudků.
Představují dnes opačné póly české demokracie. Rychetský hájí naše ústavní základy proti svévoli Zemana. Proto bude pro Hrad (otázkou je, jak silné slovo tam Zeman vůbec ještě má) velmi těžké kývnout na dekorování prezidentova soka.
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) odvolal ředitele Národní knihovny Martina Kocandu kvůli nesrovnalostem v projektu e-knihovna, které prověřují policie či Bezpečnostní informační služba. Zaorálkovi dlouhodobě vadí i pomalý postup další fáze rekonstrukce Klementina, tam uzavřené pronájmy či některé neuskutečněné akvizice.
Naposledy se rozhlédl kolem, protože „nikde nesvítí hvězdy tak jasně jako v Tibetu“. Pak v převleku, s puškou přes rameno a bez brýlí, aby ho nepoznali, jedné březnové noci vyklouzl z Lhasy a se skupinkou nejvěrnějších se vydal na dvoutýdenní útěk vysokohorským průsmykem Himálají.
Bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) utratil během svého ročního působení výrazně víc peněz z reprezentačního fondu než jeho předchůdci. Na dary, květiny a pohoštění padlo téměř milion korun. Informoval o tom Deník N. Staněk přitom při svém odchodu z ministerstva tvrdil, že peníze využíval efektivně.
Je nejvyšší čas hledat příštího přímo voleného prezidenta, který si bude tiše vážit ústavy, zbourá zátarasy na Hradě a bude pěstovat sounáležitost.
Ministrem kultury bude Lubomír Zaorálek. Dlouholetý místopředseda sociálních demokratů a ministr zahraničí v Sobotkově vládě. Nic tomu nebrání: souhlasí ČSSD, premiér Babiš i prezident Zeman. Ten asi už zapomněl na dobu, kdy Zaorálka označoval za šedou myš, která se veze, prázdně mluví a nic nedělá. Zapomněl zjevně i Andrej Babiš, který se v soukromí o budoucím ministrovi kultury vyjadřoval velmi hanlivě.
Nejde odepsat 30 procent národa. Měli bychom na ně myslet jako na spoluobčany, které někdo podvedl, nejen v posledních letech, ale i předtím.
Kultura konečně v centru zájmu! Sláva! Třikrát sláva! Ano, měli bychom se - tedy my všichni, kteří dlouhé roky píšeme o kultuře - hlasitě radovat a vzývat nebesa, že se to konečně po třiceti letech povedlo. Že se kultura z klausovské třešinky na dortu konečně dostala do centra pozornosti. Jenže se neradujeme, protože fakticky je dnes na ještě odlehlejší koleji, než byla.
Často se debatuje o tom, jak "mluvit s druhou stranou". S lidmi, kteří věci vidí opačně než "my". Daniel Herman jednu takovou možnost ukazuje.
Daniel Herman patřil mezi výrazné členy vlády Bohuslava Sobotky. Do politiky se nyní tak trochu vrací, kabinet Andreje Babiše ho v pondělí potvrdil coby nového člena Rady vlády pro lidská práva. V ní nahradí disidenta a akademika Daniela Kroupu, který odešel i kvůli komunistické minulosti nové zmocněnkyně vlády pro lidská práva Heleny Válkové (ANO). Herman v rozhovoru pro Aktuálně.cz vysvětluje, proč mu tato kapitola v životě Válkové nevadí, jaké má vztahy s premiérem a čemu se hodlá v radě věnovat.
Kapela Tata Bojs, písničkář Jan Spálený, sestava Kollerband rockového hudebníka Davida Kollera nebo operní pěvkyně Dagmar Pecková v pondělí večer vystoupili na koncertu, který se v Olomouci konal na protest proti ministrovi kultury za ČSSD Antonínu Staňkovi.
Ministr kultury Antonín Staněk za ČSSD potvrdil to, co donedávna popíral. Když se ho deník Aktuálně.cz koncem ledna ptal, zda se chystá odvolat ředitele Národní galerie Jiřího Fajta, ministr to označil za spikleneckou teorii.
Časy, kdy byly ministry kultury osobnosti jako Milan Uhde, Pavel Tigrid, Pavel Dostál či Daniel Herman, jsou pryč. Teď máme "kultůru".
Ve věku nedožitých 91 let zemřel v Torontu Jiří Brady, pamětník holocaustu a bojovník za lidská práva. Podlehl srdečnímu selhání. O jeho úmrtí informoval na Twitteru jeho synovec Daniel Herman, bývalý ministr kultury za KDU-ČSL.
Spor o odvolání bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana z funkce se po pěti letech vrací na počátek. A Daniel Herman z toho nemá radost. Soudy již dříve pravomocně rozhodly, že krok, který učinila rada ústavu, byl v rozporu se zákonem a Herman měl dostat alespoň volné místo tiskového mluvčího. Nejvyšší soud se ale postavil proti Hermanovi, verdikt zrušil a přikázal případ projednat znovu. A zabývat se důkladněji otázkou, zda může v instituci zůstat člověk, který její vedení kritizuje. A navíc ve funkci, v níž za ní navenek vystupuje.
Do Senátu se chce dostat i bývalý ministr kultury, někdejší šéf Ústavu pro studium totalitních režimů a katolický kněz Daniel Herman. Herman do horní komory kandiduje za KDU-ČSL v Chrudimi. Herman by chtěl v Senátu pokračovat v podpoře sociálních služeb, lékařské péče nebo kultury a vzdělání. Herman byl jednou z klíčových postav v kauze neudělení vyznamenání Jiřímu Bradymu, jehož je vzdáleným synovcem. Prezident Miloš Zeman Hermanovi údajně řekl, že Bradyho nevyznamená pokud se sejde s dalajlámou. Herman se s dalajlámou sešel a Zeman následně expremiérovi Sobotkovi dal seznam vyznamenaných, na kterém Brady již chyběl. Daniel Herman odpovídal na dotazy čtenářů Aktuálně.cz.
Na Chrudimsku a Havlíčkobrodsku o senátorské křeslo usilují hokejová legenda Vladimír Martinec, rychlobruslařský trenér Petr Novák, bývalý ministr kultury Daniel Herman, starosta Havlíčkova Brodu Jan Tecl, bývalá Paroubkova mluvčí Lucie Orgoníková nebo zbrojař a bývalý prezidentský kandidát Jiří Hynek.
KDU-ČSL v úterý dopoledne představila většinu svých senátních kandidátů. Chyběl jen prezidentský kandidát Jiří Drahoš, který kandiduje s jejich podporou, ovšem na prezentaci nemohl přijít. Lidovci mají velké ambice, jako druhý nejsilnější klub v Senátu chtějí uspět tak, aby se posunuli na první místo před ČSSD. Celkem staví 12 svých stranických kandidátů, další dva společně se STAN a také s TOP 09 a Stranou zelených. Kromě toho lidovci podporují prezidentského kandidáta Pavla Fischera, který má i podporu ODS a dalších stran.
Majitel komplexu budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze požádal o jejich demolici. Pokud do dvaceti dnů nikdo nepodá námitku, bourání budov ze 70. let může začít v polovině srpna.
