Češi se zamilovali do doplňků stravy. Utrácí za ně až dvakrát víc peněz, než je evropský průměr. Ukázal to výzkum Health Report. Podle lékaře Petra Šonky přitom může být taková „honba za zdravím“ kontraproduktivní. Potravinové doplňky můžou v některých případech zdraví spíš poškodit. Kdy to hrozí? A jak se toho vyvarovat? Pusťte si další díl našeho videoseriálu „Doktore, poraďte!“.
Existuje vtip, že nejdražší moč na světě mají Američané. To proto, že utratí ze všech národů na světě nejvíc peněz za vitaminy a potravinové doplňky. Ty pak ale často projdou trávicím traktem bez užitku, říká šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. V některých případech dokonce mohou poničit jejich zdraví.
Jeden příklad za všechny: časopis British Medical Journal popsal před nedávnem příběh devětatřicetileté ženy, která skončila v nemocnici se žloutenkou typu B. Když se lékaři pídili po tom, jak se mohla nakazit, zjistili, že si žloutenku „vyrobila“ sama: užíváním potravinového doplňku složeného z mořských řas, srdečníku obecného a jmelí. Tedy „pouhých“ a zdánlivě neškodných bylinek.
Češi jsou na tom podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky podobně. Doporučuje jim proto, aby byli při výběru potravinových doplňků obezřetnější. Jakékoliv volně prodejné pilulky, které nemají status léčiva, by podle něj měli užívat jen po konzultaci s praktickým lékařem. Ten jim poradí nejenom to, který potravinový doplněk má smysl polykat, ale i v jakém množství. „I vitaminem D se totiž dá předávkovat,“ upozorňuje.
Byznys za tři miliardy ročně
Češi podle Šonky utratí ročně za potravinové doplňky přes tři miliardy korun. Na každého Čecha včetně nemluvňat tak připadá nákup za zhruba tři stovky. Podle výzkumu Health Report z roku 2022 u nás lidé vkládají do nákupního košíku nejčastěji přípravky s omega-3 mastnými kyselinami a hořčíkem, velmi často jsou to také vitaminy D3, C a K2. V módě jsou i probiotika a multivitaminy.
Část lidí přitom podle Šonky nerozlišuje, že potravinové doplňky nejsou léky. „Reklama sice občas vyvolává dojem, že jsou to preparáty, které mohou léčit, to ale není pravda,“ říká Šonka. Zatímco medikamenty podle něj obsahují pouze účinné látky, které farmaceutické firmy léta vyvíjely a testovaly na tisících lidech, výrobci doplňků stravy nic z toho absolvovat nemusí. „Doplňky stravy jsou z pohledu práva jenom potraviny, které podléhají registraci na ministerstvu zemědělství. Nic víc,“ upozorňuje.
Před uvedením na trh tak nepotřebují prakticky nic jiného než razítko úředníka, že neobsahují jedovaté látky. „Dost často se navíc může stát, že neobsahují přesně to, co deklarují. Nebo takové množství, které deklarují,“ pokračuje lékař. V kombinaci se skutečnými léky pak mohou potravinové doplňky vytvářet i nebezpečné interakce – například snižovat či zvyšovat účinky medikamentů.
Sdílet
Nejnovější videa
