Jednoho večera moje mysl a moje tělo vypověděly službu, ventilem bylo to, že jsem se stal malým dítětem, které potřebuje blízkost nejbližších, čtení pohádek a kolébání, začal jsem koktat a najednou ze mě byl tříletý kluk, říká Jan Tyl a dodává, že jeho diagnóza je bipolární porucha. Jedna polovina hlavy mu prý tvrdila, že se nic neděje. Druhá polovina mu říkala, že je blázen. City podle jeho slov v něm spouští určité mechanismy, navalí se toho na něho moc a spustí to prý koloběh.