Byl to rys celé jedné generace. O tom, co za války zažili, nedokázali mluvit, říká německý spisovatel Ralf Rothmann, autor románu Zemřít na jaře o náctiletých chlapcích naverbovaných na konci druhé světové války do wehrmachtu. Říká, že román napsal, aby pochopil mlčení svého otce. Do války podle Rothmanna odešel jako nevinný chlapec, který sám sebe vnímal jako oběť. Když se vrátil, označili ho za viníka. Mladiství rekruti se prý nemohli nijak bránit. Dezerce znamenala rozsudek smrti. Říká, že se setkal s mužem, kterého nadřízení donutili zastřelit za útěk z boje nejlepšího kamaráda.