reklama

Prima ignorovala upozornění tlumočníka. Kývali, ale neodvysílali to, o chybě věděli, tvrdí Homsi

19. 2. 2016 | Prima dala výpověď uprchlíka do špatného kontextu, mluvil v podmiňovacím způsobu, vysloveně jsem je na to upozornil, tvrdí překladatel Adam Homsi. Televize podle něj znehodnotila a mediálně pokřivila jeho práci. Homsi je zároveň jedním z Čechů, kteří byli uneseni v Libanonu. Podle něj bylo vše organizováno proto, aby mohla být skupina vyměněna za v Česku vězněné Libanonce.

Martin VESELOVSKÝ: Muž, který je ústřední postavou dvou aktuálních českých kauz. Únosu 5

mužů v Libanonu a údajné manipulace reportáže o uprchlících televize Prima. Tlumočník z

arabštiny Adam Homsi. Dobrý den.

Adam HOMSI: Dobrý den.

Martin VESELOVSKÝ: Začněme reportáží televize Prima. Podle organizace Generace 21 a

projektu HateFree Culture Prima manipulovala informacemi v reportáži o iráckých uprchlících v

Česku. Dlužno podotknout, že zástupce televize Prima jsme do rozhovoru zvali, ale účast odmítli.

Tady je ta sporná pasáž. "Chtěli bychom tady zůstat a později i pracovat, ale nejdůležitější je pro

nás bydlení. Než abychom bydleli v přemalovaném kravíně, tak to se raději vrátíme do Iráku."

Martin VESELOVSKÝ: Vy jste byl, pane Homsi, televizí Prima přizván, abyste tu pasáž ještě

jednou přeložil. Tak co pan Bato říká?

Adam HOMSI: Ano, skutečně byl jsem tam já a ještě jeden tlumočník. Tlumočil jsem slovo od

slova, větu od věty. De facto se tam asi dvakrát nebo třikrát zmínil pán o tom bydlení, že je pro něj

nejdůležitější věcí. Hlavně teďka na začátku. A mluvil v podmiňovacím způsobu, takže

všeobecnou řečí, nikoliv o konkrétním a stávajícím stavu.

Martin VESELOVSKÝ: V podmiňovacím způsobu...

Adam HOMSI: To znamená "kdybychom bydleli v kravíně". Tam prostě nezaznělo, že bydlíme.

Ale že...

Martin VESELOVSKÝ: To znamená, že to, jak ta reportáž teď ten kus, který jsme si ukázali, tak

ten byl pokryt obrázky, na kterých byly s největší pravděpodobností domy s byty, ve kterých by

měli příště bydlet. To spolu nesouvisí podle vašeho názoru?

Adam HOMSI: Já si nejsem jistý ohledně těch obrázků, ale já jsem přímo ten rozhovor, který

vedla, vedla ta televize vlastně s tím žadatelem, tak tlumočil. On se nezmiňoval o stávajícím

bydlení, ale mluvil všeobecně o bydlení, které je pro něj nejdůležitější a že prostě hlavně, aby bylo

vyhovující a dával za příklad, jako kdyby byl kravín přemalovanej, takže prostě tam by nebyl

schopný bydlet samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ: Jak byste tedy popsal to, jakým způsobem to jeho vyjádření tak, jak bylo

přeloženo v té původní reportáži, vyznělo? Byla to manipulace, byla to neobratnost, byla to

náhoda?

Adam HOMSI: Tam je shoda dvou věcí. Toho, že v arabštině se hůře rozeznává podmiňovací a

přímý způsob vlastně řeči a ten tlumočník to prostě nedostatečně důrazně řekl. Tím pádem

vzniklo to nedorozumění, že ten žadatel mluvil o stávajícím stavu bydlení, ačkoliv tam několikrát

mluvil o tom všeobecně, že prostě pro něj je bydlení důležité, hlavně, aby bylo slušné a prostě

vyhovující té rodině.

Martin VESELOVSKÝ: To znamená, vy považujete, ještě jinak, došlo v té reportáži k nějakému

posunu toho, co a v jakém kontextu bylo řečeno?

Adam HOMSI: Já bych chtěl podotknout, že se mě konkrétně v televizi Prima ptali na to, jestli tam

byl ten podmiňovací způsob, a jestli pán to myslel konkrétně ke stávajícímu stavu bydlení, anebo

všeobecně "kdyby". A já jsem jim to jasně řekl, že tam byl ten podmiňovací způsob, kde pán

nemluvil o konkrétním stavu, ale všeobecně.

Martin VESELOVSKÝ: Jaká byla reakce lidí z televize Prima?

Adam HOMSI: V pořádku. Tak nějak kývali, ale neodvysílali to.

Martin VESELOVSKÝ: Oni neodvysílali tu pasáž, kdy říkáte, že tam byl kondicionál?

Adam HOMSI: Hm, hm.

Martin VESELOVSKÝ: A upozorňoval jste je na to, že to je možná důležité?

Adam HOMSI: Upozorňoval jsem, že je to možná důležité. Řekli, že se na to podívají, ale že

teďka mají asi uzavřený ten case, a že prostě nemůžou odvysílat úplně všechno.

Martin VESELOVSKÝ: A jak o tom postupu televize Prima uvažujete? Za co to považujete?

Adam HOMSI: Nedokážu říct. Myslím si, že tam je v podstatě značný pochybení ve vyhodnocení

závažnosti té věci, že jo. Pokud někdo je prostě nařkl z něčeho, tak bych se určitě okamžitě využil

tu situaci, že tam mám tlumočníka, nebo tlumočníky, kteří tohle to objasní. Jo, on sice mluvil o

kravíně, mluvil o tom bydlení, ale určitě to nemyslel tak, jak to bylo prezentováno.

Martin VESELOVSKÝ: No, není možné, že, a vy sám jste to popisoval, že je obtížné v arabštině

určit, jestli jde o kondicionál nebo nejde. Není možné, že se prostě něco ztratilo v překladu

prachobyčejně, není možné, že on to nakonec prostě tak myslel?

Adam HOMSI: Těžko vidím do hlavy toho hovořícího, ale já mám za to, že prostě z 95 % on to tak

nemyslel. Že ten tlumočník dokonce několikrát opakoval to bydlení, i když to sám ten žadatel

neříkal. On to zmiňoval asi jenom dvakrát, takže až, až takový problém to nebyl. Já, já dobře

znám arabskou kulturu, arabskou náturu, pokud jim něco vadí, tak by se určitě u toho tvářil jinak,

intonaci by měl jinou, choval by se úplně jinak, rozhazoval by rukama, jo. Tento člověk nemluvil o

konkrétním stavu.

Martin VESELOVSKÝ: Teď jenom abych si to srovnal. Byla natočena nějaká výpověď iráckého

uprchlíka, ta byla dána do kontextu s nějakými obrázky v reportáži, pak vznikly nějaké

pochybnosti od externích organizací, které prostě u toho buď byly, nebo nebyly a vy jste byl jako

jeden z tlumočníků přizván k tomu, abyste udělal nějaký řekněme kontrolní překlad té věci.

Adam HOMSI: Ano.

Martin VESELOVSKÝ: A pokud se úplně nepletu, vy jste potvrdil, že to bylo dáno do špatného

kontextu.

Adam HOMSI: Přesně tak. Potvrdil jsem to.

Martin VESELOVSKÝ: Ale to se ve vysílání Televize Prima neobjevilo, ani v jedné z těch dalších

reportáží...

Adam HOMSI: Přesně tak.

Martin VESELOVSKÝ: Nic takového nezaznělo.

Adam HOMSI: Já jsem viděl jednu následnou a tam se to neobjevilo. Ano.

Martin VESELOVSKÝ: No a to je to, proč se vás na to ptám, protože vzhledem k tomu, že se tam

neobjevilo vaše věta: "Bylo to v kondicionálu." Tak to, nezlobte se na mě, vypadá, jakože jste

svým dílem přispěl k tomu, že jsou minimálně tito iráčtí uprchlíci prezentováni jako nevděčníci,

kteří si prostě neváží toho, že na náměstí v okresním městě prostě dostanou k dispozici byt.

Adam HOMSI: Souhlasím, ano, je to premis prezentace.

Martin VESELOVSKÝ: No a vy jste teď v poměrně nekomfortní pozici.

Adam HOMSI: No snažil jsem se jim tam volat, nic s tím neudělali, tak nevím na koho se mám

obrátit.

Martin VESELOVSKÝ: Jak si to vykládáte?

Adam HOMSI: Jako v podstatě, mediální pokřivení mé práce. Je to zhodnocení práce.

Martin VESELOVSKÝ: Cítíte v tom úmysl? Jinak, je varianta, že to prostě je náhoda?

Adam HOMSI: No řekl bych, že 50:50, no. Spíš, spíš ne, protože jasně se na to ptali na tu otázku,

tak nevím, proč to tam dost razantně a jasně nedali a neodvysílali.

Martin VESELOVSKÝ: Nebude se teď vyhýbat těm uprchlickým tématům? Berete si z toho nějaké

ponaučení?

Adam HOMSI: Já jsem, já jsem určitě pro to pomoct uprchlíkům, obzvláště nekonfliktním. Pokud

se jedná o tyto, tak mně se nezdálo, že by bylo konfliktní. Zaprvé prostě to bylo dobře

zorganizovaný ten, ten, ty, ty, žádosti, měli veškerý papíry v pořádku, jak jsem se doslechl a

nevím proč, proč prostě takhle pokřivují obraz utečenců pro veřejnost. Ale myslím si, že to je

nemístné. Protože je spousta utečenců, kteří opravdu utíkají, aby zachránili své životy, nikoliv z

ekonomických důvodů. Jo, tito lidi mluvili dost jasně o tom, že se měli velmi dobře v domácí zemi

a že by ji jinak vůbec v žádným případě neopouštěli, jo, pokud by nebyla ta válka.

Martin VESELOVSKÝ: Dobře. A teď ten druhý případ. Protože a pardon, já když jsem poprvé

zjistil, že vaše jméno spojuje dva tyto případy, tak jsem tomu téměř nechtěl věřit.

Adam HOMSI: Je to zajímavé určitě. Teďka mám toho spoustu na napravování, nad hlavu, jo,

krachuje mi firma, mám dluhy ať už osobní, tak vlastně v kanceláři, protože jsem nebyl schopný

předpokládat, že k něčemu takovému dojde...

Martin VESELOVSKÝ: Teď se bavíme o Libanonu?

Adam HOMSI: Ano, ano...

Martin VESELOVSKÝ: To znamená k tomu únosu v Libanonu.

Adam HOMSI: Ano, ano. Protože prostě je spousta věcí, který se musejí vyřešit a nemám k tomu

k dispozici jakýkoliv finance a je to složitá situace.

Martin VESELOVSKÝ: To chápu. Abych to popsal, vy jste byl se čtveřicí dalších mužů jako

tlumočník v Libanonu, kde jste byli uneseni.

Adam HOMSI: Ano. Ještě podotknu...

Martin VESELOVSKÝ: Ano.

Adam HOMSI: Byl šestý člověk, a to by bratr pana Fajáda. Ten byl s námi unesený také.

Martin VESELOVSKÝ: Tak. Je zvláštní, že jednotliví účastníci, alespoň ti, kteří mluvili s médii,

popisují okolnosti toho únosu a toho, jak potom jaksi ta doba, kdy jste byli uneseni, probíhala, tak

jí nepopisují úplně jednotně. Hostem DVTV byl třeba právník Jan Švarc, který to popisoval jako

věc, při které šlo o život. Když jsem si přečetl některá vaše vyjádření, tak to vlastně na mě

působilo, jakože to nebylo příliš vážné, protože jste někde říkal, že to vlastně byli kluci jako, jako

ostatní a že ty vztahy nebyly nijak napjaté. Tak jak to, jak to...

Adam HOMSI: Ano, to bylo, to bylo v podstatě...

Martin VESELOVSKÝ: Jak to bylo?

Adam HOMSI: Zase vytržení z kontextu, protože kluci, tím jsem myslel, jakože mladí muži, to je

hovorová, hovorovej obrat, že jo, já jsem tím myslel, že spíš se jednalo o obyčejný Araby, nikoliv

teroristický hizballáhisti, nebo ISIS, nebo já nevím al­Nusru. Je...

Martin VESELOVSKÝ: Já se omlouvám, jak se to pozná?

Adam HOMSI: Pozná se to velmi snadno, protože mluvili jako mí bývalí spolužáci ve škole. To

znamená, nadávali, ba dokonce dodržovali ten Islám ještě méně podlé mého, protože se

nemodlili, možná jenom jeden nebo dva z nich, já jsem je nesledoval, oni tam jenom chodili s

jídlem, že jo, ptali se nás, co potřebujem. Ale byli jsme neustále v ohrožení pod zbraněmi, měli

různý prostě pistole, kalašnikovy, měli dokonce i granát nám ukazovali, takže tam určitý

zastrašování bylo. Nicméně já jsem se snažil vždycky tu situaci i tak, takovým způsobem, že

nejen ostatní, ale i sám sebe jsem přesvědčoval o tom, že, že, že to vše dopadne dobře, že, že

tam je určitý cíl toho kriminálního činu a ten byl v podstatě výměnou.

Martin VESELOVSKÝ: No, takhle to vypadá. A ono kolem toho je spousta nejasností a

pochybností. A připouštíte si variantu, že jste byli uneseni jen naoko?

Adam HOMSI: Co tím myslíte naoko?

Martin VESELOVSKÝ: Jestli čirou náhodou, už samotná cesta do Libanonu, nebyla prostě

předem naplánovanou akcí, která měla dostat nějaké Čechy na libanonské území tak, aby mohli

být uneseni a použiti jako, řekněme zboží, v tom výměnném obchodu za Al Fajáda?

Adam HOMSI: S tím souhlasím.

Martin VESELOVSKÝ: Takhle to bylo?

Adam HOMSI: To, to já si myslím na 90 %, že ano.

Martin VESELOVSKÝ: A kdo to zorganizoval?

Adam HOMSI: Někdo kdo má napojení na tajné služby, bezpečnostní složky?

Martin VESELOVSKÝ: Někdo zorganizoval to, že se, kolik, 5 českých občanů...

Adam HOMSI: A jeden Libanonec.

Martin VESELOVSKÝ: Pošle, a jeden Libanonec, pošle do Libanonu, aby, jak dlouho, byli

uneseni?

Adam HOMSI: Prosím vás, neříkejte to, pošle, protože v podstatě my jsme tam jeli, nebo jeli

bychom tak, či onak. Takže...

Martin VESELOVSKÝ: Počkejte, tu cestu musel někdo platit, někdo ji musel naplánovat a vy jste,

pokud se nepletu, byl najat jako tlumočník. Je to tak?

Adam HOMSI: To je samozřejmě pravda, no, to, to byla dohoda v podstatě tří stran. V některých

částech dvou, v některých tří. Jednalo se vlastně o dohodu pana Švarce s Fajádem a pak tam

ještě vstoupilo zpravodajství.

Martin VESELOVSKÝ: České?

Adam HOMSI: Hm.

Martin VESELOVSKÝ: České zpravodajské služby.

Adam HOMSI: Ano.

Martin VESELOVSKÝ: Už v momentě než jste odjeli, tak už tam bylo angažmá českých

zpravodajských služeb?

Adam HOMSI: Samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ: A jaké?

Adam HOMSI: Tam se jednalo o to, že nějakým způsobem pomůže ve věci pana Fajáda

zpravodajská služba a za to pan Fajád pomůže jí něco vyřešit, jako první vlaštovkou měla být

právě zpráva, nebo kontakt na jistýho plukovníka v Libanonu, se kterým se měl sejít pan Martin

Psík.

Martin VESELOVSKÝ: V té skupině mužů, se kterými jste tam byl, tak byli čeští zpravodajci?

Adam HOMSI: Pan Martin Psík, ano.

Martin VESELOVSKÝ: No a kde je ta domluva? Kde je to, když jste mi kývl na to, že to bylo

připravené tak, aby prostě někteří čeští občané byli k dispozici pro určitou výměnu, tak kdo mohl

být ten, kdo má vazby na bezpečnostní služby? Je to někdo z bezpečnostních služeb? Nebo je to

někdo, kdo s někým tam kamarádí?

Adam HOMSI: Mohl to být někdo z okruhu dvou zadržených Libanonců tady, který byli vyměněni.

A skoro bych řekl, že se jedná o toho pana Marabího, o toho druhého. Protože ten způsob, jak k

tomu došlo, že vlastně samotný bratr pana Fajáda utrpěl nejvíc, ať už psychicky, tak fyzicky, je na

tom velmi špatně a byl vlastně týrán a urážen, vyloženě, to nebylo hrané. Tak nepředpokládám,

že by pan Fajád vůbec o něčem takovém věděl. Pokud to udělal někdo z jeho okruhu, tak bez

jeho vědomí.

Martin VESELOVSKÝ: To znamená, a mimochodem ti další dva muži, kteří byli vyměněni s Al

Fajádem, tak to jsou, tuším, obchodníci se zbraněmi?

Adam HOMSI: Ne, ne, ne pan Fajád je jediný vlastně, který dělal do zbrojnictví jako oficiální státní

vlastně zaměstnanec na Ukrajině a měl za...

Martin VESELOVSKÝ: A ti druzí dva?

Adam HOMSI: Ti druzí dva byli takoví obchodníci, šmelináři, kteří působili ve, v Pobřeží slonoviny

a byli to Libanonci...

Martin VESELOVSKÝ: A kteří měli podle vás kontakty na české bezpečnostní služby?

Adam HOMSI: Prosím vás, mluvím o libanonských službách v tomto případě, protože ti to

připravili. Jestli český zpravodajský služby do toho byly nějakým způsobem zainteresovány přímo,

to nevím. Ale tam spíš se jednalo o to, o tu dohodu pan Švarc, Fajád a zpravodajství české. To je

něco jiného. To není ten únos, prosím vás.

Martin VESELOVSKÝ: Rozumím. Vy jste předem věděl, že se může něco takového stát?

Adam HOMSI: Ne.

Martin VESELOVSKÝ: To je to, co mě zajímá. Jestli prostě někdo z té skupiny lidí, kteří jeli do

Libanonu, věděli, že tam prostě čeká takováhle akce...

Adam HOMSI: Ne.

Martin VESELOVSKÝ: Abyste byli k dispozici potom pro tu výměnu.

Adam HOMSI: Nikdo z nás nečekal to, že se to stane. Bylo tak všechno, vypadlo to jako náhodně.

A jasně to pak vyplynulo jako léčka vlastně na pana Saíba, pána bratra Fajáda, který důvěřivě a

hloupě věřil tomu, že prostředník, nebo prostředníci, kteří mu volali, on se jich na nic neptal,

protože prostě se vymlouvali na to, že jsou ze strany jeho bratra, mají zprostředkovat jistý setkání,

to znamená s opozicí syrskou a s prezidentem Sýrie, panem Bašárem Asadem.

Martin VESELOVSKÝ: Vy jste docela zariskoval.

Adam HOMSI: No my jsme čekali, že tam bude zabezpečení, které mělo na starost jak česká

strana, to znamená zpravodajství, tak i libanonská, jak už nám bylo slíbeno, a nebyla. Jo, protože

v té oblasti, v které jsme se pohybovali, jak nám posléze řekli na, na tom, na tý vlastně interní

bezpečnosti, kde nás osvobodili, tak že v těchto oblastech je radno opravdu se nakontaktovat na

velvyslanectví a přes ně získat nějakou bezpečnostní ochranu od nich přímo, protože oni jsou

nejmocnější.

Martin VESELOVSKÝ: Vy jste za to dostal asi slíbeno spoustu peněz, když jste do toho rizika šel.

Adam HOMSI: No já jsem dostal jenom slíbeno, ale nedostal jsem vůbec ani jednu korunu do

teďka. A to bylo ještě zpětně asi rok práce. Takže...

Martin VESELOVSKÝ: Na přípravě té cesty?

Adam HOMSI: Ne, ne, ne. Na různých podkladech, který pan Švarc pro pana Fajáda musel

obstarat, to znamená překlady z angličtiny do arabštiny, do češtiny a zpátky.

Martin VESELOVSKÝ: Já se omlouvám, já vím, že ta otázka často nepadá, že ale přijde mi to

jako extrémně zajímavý moment. Kolik jste měl slíbeno za tu cestu, že se jí zúčastníte?

Adam HOMSI: Za samotnou cestu?

Martin VESELOVSKÝ: Ano.

Adam HOMSI: Tam mělo být asi, nevím, tam se mluvilo o dvou částkách, tam 7 tisíc a 12 tisíc

dolarů. Protože to byly dvě cesty, prosím vás. My jsme vlastně jeli dvakrát.

Martin VESELOVSKÝ: Hm.

Adam HOMSI: A měly to být peníze od pana Fajáda.

Martin VESELOVSKÝ: Byl jste, předpokládám, vyslýchán bezpečnostními...

Adam HOMSI: Ano, byl.

Martin VESELOVSKÝ: Službami České republiky po návratu.

Adam HOMSI: Ano, samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ: Jste vázán nějakou mlčenlivostí v některých pasážích toho celého

příběhu?

Adam HOMSI: No snažím se nějakým způsobem to dodržovat, ale...

Martin VESELOVSKÝ: No počkejte, že se snažíte dodržovat. Mě by zajímalo, jestli jste dostal

příkaz, prosbu od bezpečnostních složek českého státu, abyste prostě o okolnostech toho únosu

nemluvil. To mě zajímá.

Adam HOMSI: Dostal.

Martin VESELOVSKÝ: Tak to moc nedodržujete.

Adam HOMSI: Hm.

Martin VESELOVSKÝ: A proč ne?

Adam HOMSI: Protože mám takový pocit, že v podstatě všichni se snaží nějakým způsobem nás

do toho zatáhnout přesto, že my jsme ty oběti, jo. My jsme oběť hlavně nedostatečné ochrany

české strany svých občanů, kteří byli vysláni do takovéto země. A to prosím vás pěkně,

následkem toho, že české soudnictví prostě nepostupovalo tak, jak mělo. A také proto, že Česká

televize neodvysílala reportáž, kterou slíbila odvysílat panu Švarci o tom případu.

Martin VESELOVSKÝ: Nikdo z České televize tady není, aby na to mohl reagovat...

Adam HOMSI: Samozřejmě.

Martin VESELOVSKÝ: Přiznám se, že o tomhle nic nevím, to...

Adam HOMSI: Toto jsou věci, které vím...

Martin VESELOVSKÝ: Nemůžeme probírat.

Adam HOMSI: Vím já od pana Švarce a co se *NESROZUMITELNÉ*

Martin VESELOVSKÝ: Přiznám se, že mě daleko víc zajímá to, co říkáte, že tam byla

nedostatečná ochrana českých občanů. To znamená, že součástí toho plánu bylo, že vaše

skupina, jejíž součástí byl jeden ze zpravodajců, prostě bude na místě v Libanonu pod českou

ochranou?

Adam HOMSI: Všichni jsme měli být pod ochranou libanonské strany na základě nějaké dohody.

Martin VESELOVSKÝ: A vy si myslíte, že česká strana udělala nějakou chybu v té dohodě s

libanonskou, abyste nebyli ochráněni?

Adam HOMSI: Ne, abysme nebyli ochráněni, ale...

Martin VESELOVSKÝ: Ne, a že jste nebyli ochráněni.

Adam HOMSI: A že jsme nebyli ochráněni, tak. To nemůžu tvrdit, že by to bylo záměrné, jo, to

mohla být klidně nějaká chyba, nebo důvěřivost v to, co zařídil pan Fajád, nebo někdo z té strany

libanonský.

Martin VESELOVSKÝ: Pojedete ještě někdy do Libanonu?

Adam HOMSI: Toť otázka. Otázka, jestli vůbec někam pojedu, jo, včera jsem se sešel s panem

Schapirem, velvyslancem USA v České republice a měli jsme velmi příjemný rozhovor vlastně,

jeho to zajímalo, mě zajímalo v podstatě, co si o tom myslí, potvrdil to, že byli znepokojeni a že v

podstatě postupovali podle svých zákonů, Česká republika zase mohu tvrdit já podle toho, co

jsem se seznámil s tím případem, tak postupovala částečně podle českých zákonů, protože

policejní provokace, který byly hlavním důkazem k tomu, aby je mohli zatknout, tak jsou

nezákonné zde a v Evropě.

Martin VESELOVSKÝ: Moc se omlouvám, co jste kromě toho řešili s panem velvyslancem?

Adam HOMSI: Bavili jsme se, tam jednalo se o diplomatické fórum ve spolupráci Anglo­American

University v Praze. A tam měl konferenci, teda fórum, že měl přednášku...

Martin VESELOVSKÝ: A tam jste se viděli?

Adam HOMSI: Tam jsme se viděli a pak jsem byl na večeři s ním. Takže jsme se bavili krátce v

podstatě o tom, jak, jak to vlastně probíhalo.

Martin VESELOVSKÝ: Vy jste, to, že jste se viděl a panem Schapierem, navázal na moji otázku,

jestli pojedete do Libanonu, vy jste říkal, kdo ví, jestli někam pojedete...

Adam HOMSI: Jo, to jsem, to jsem, to jsem, to jsem právě...

Martin VESELOVSKÝ: Proč to říkáte?

Adam HOMSI: To jsem právě chtěl říct, jestli prostě nebudu nějakým způsobem zpravodajsky

příliš zajímavá osoba na to, abych jako nebyl moc v nebezpečí, že mě někde nějaký zpravodajci

chytnou a budu mě vyslýchat o tom, přesto, že já už v podstatě nemám víc co říct jako tlumočník,

protože jsem byl pouze pracovně, nikoliv nějak organizačně v tom zapojen, že jo. Já jsem byl

jenom výkonnej...

Martin VESELOVSKÝ: A proč jste to navázal na tu návštěvu u pana Schapira?

Adam HOMSI: No protože mi to říkal otec, že ať si dám pozor, že někam ať necestuju, že si

budou myslet, že jsem na straně pana Fajáda a že, že si to budu spojovat s terorismem a s

těmahle věcma a já prostě nemám, nechci a nikdy nebudu chtít mít s tímhle nic společného.

Martin VESELOVSKÝ: Chápu to správně, že vás pan Schapiro před tím varoval?

Adam HOMSI: Ne, ne, ne, to vůbec. Ono já jsem se nestihl o tomhle tom právě s ním pobavit. Já

jsem úplně zapomněl na tuhle zásadní otázku, ale určitě se...

Martin VESELOVSKÝ: To znamená...

Adam HOMSI: Při další příležitosti...

Martin VESELOVSKÝ: Jestli, jestli to dobře chápu, vy se v podstatě obáváte...

Adam HOMSI: Ano.

Martin VESELOVSKÝ: Vycestovat za hranice České republiky?

Adam HOMSI: To zaprvé a zadruhé, letecky, protože tam vždycky dojde ke kontrole a nevíte, co

se může stát, že, kdo tam na vás může čekat. Stejně tak, jako se to stalo panu Fajádovi, když

přiletěl sem.

Martin VESELOVSKÝ: Co jste viděl, že byste mohl být tak, tak lákavý pro, jak říkáte, jiné

zpravodajské služby?

Adam HOMSI: No tak už jenom ten fakt, že naše jména jsou spojována s panem Fajádem a s

panem Švarcem a s Libanonem a s tím únosem. To je všechno tak příliš komplikované, že se v

tom těžko někdo orientuje a nechci mít nic společnýho prostě s něčím, co není objasněno.

Martin VESELOVSKÝ: A bojíte se o život?

Adam HOMSI: Tak já jsem věčný optimista, takže určitě budu radši opatrnej, aby se nic nestalo.

Martin VESELOVSKÝ: Děkuju pěkně za rozhovor.

Adam HOMSI: Nemáte zač.

Martin VESELOVSKÝ: Na shledanou.

Související: Rozhovory DVTV ke stažení do mobilu. Vyzkoušejte audio podcast >

 

DOPORUČUJEME

reklama

DVTV