reklama

Zeman znevažuje práci soudů, je to mediální útok na justici, říká ministr spravedlnosti Pelikán

20. 4. 2016 | Je nebezpečné, když ČSSD říká, že teď nezaplatí, vidím to z reakcí občanů, strana by měla svůj postup vysvětlit, říká ministr spravedlnosti Robert Pelikán ke kauze dluhu vůči advokátu Altnerovi. Zároveň tvrdí, že ho zklamalo vyjádření prezidenta na adresu soudkyně v kauze Peroutka. Pokud by se tak prý vyjádřil advokát, bylo by to na kárné řízení. Při návštěvě čínského prezidenta byla podle Pelikána porušena základní práva a svobody, ministr ale i tak hlasoval pro povýšení policejního prezidenta Tuhého. Možná ale prý byla chyba, že si jednání o povýšení nespojil s událostmi kolem kontroverzní návštěvy.

Rozhovor s ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem

Daniela DRTINOVÁ: Pro politiky neplatí rozsudky nezávislých soudů? DVTV se přijela zeptat ministra spravedlnosti za hnutí ANO Roberta Pelikána. Dobrý den.

Robert PELIKÁN: Dobrý den.

Daniela DRTINOVÁ: Pane ministře, politici se nemusí řídit rozhodnutími soudu?

Robert PELIKÁN: Já myslím, že musí, nebo tedy jsem přesvědčen, že musí, každý se musí řídit rozhodnutími soudu.

Daniela DRTINOVÁ: Co si pak mají lidé vzít z jednání prezidenta a ČSSD, kteří aktuálně rozhodnutí soudu nerespektují?

Robert PELIKÁN: Já musím říct, že obě ty věci mě mrzí nebo oba ty případy mě mrzí. A když to vezmeme postupně, pokud jde o pana prezidenta, tak pokud vím, tak ta věc ještě není pravomocná, takže zatím nemusí splnit to, co mu tam bylo uloženo.

Daniela DRTINOVÁ: Ano, ale prezident veřejně dává najevo, že se neomluví.

Robert PELIKÁN: Ale velice mě mrzí, jestliže pan prezident skutečně některými svými výroky jistým způsobem znevažuje práci toho soudu a to by dělat neměl, stejně jako bychom měli ve svém vyjadřování respektovat jeho úřad, tak on by zase měl respektovat úřad soudu a soudce.

Daniela DRTINOVÁ: A z pohledu resortu spravedlnosti nebo spravedlnosti jako fenoménu, jaký dopad to asi bude mít na důvěru ve stejnou spravedlnost pro všechny, když tedy prezident veřejně obviňuje z amatérismu soudkyni, která rozhodla v jeho neprospěch v kauze Peroutka, nebo když se ČSSD tedy odmítá podřídit soudnímu rozhodnutí a poslat prohrané peníze právníkovi Altnerovi?

Robert PELIKÁN: Jak říkám, já prostě jsem byl velice roztrpčený nebo zklamalo mě, když pan prezident se o té soudkyni vyjádřil nebo o té její práci tak, jak se vyjádřil. Myslím, že to dělat neměl…

Daniela DRTINOVÁ: Může to mít tu sílu podkopat tu důvěru ve spravedlnost?

Robert PELIKÁN: Samozřejmě je to něco, co podkopává důvěru ve spravedlnost. U té Sociální demokracie, zase mohu nějakým způsobem chápat, proč fakticky nějak dnes postupují, mají tam nějaké třeba legitimní obavy, ale zase chybí mi tam, aby jasně zaznělo - ano, nechystáme se vyhýbat rozhodnutí soudu a plnění těch povinností, jsme připraveni zaplatit, máme připravené ty peníze. Prostě to vyjádření důvěry, důvěry v justici a respektu k tomu, co ta justice udělá, to mi tam chybí a je to velice vážné, protože pochopitelně lidé si z toho mohou brát příklad, který pak není dobrý.

Daniela DRTINOVÁ: Soudy jsou nezávislé, byť spadají do resortu spravedlnosti. Může ale veřejné vyjádření prezidenta Zemana poškodit práci a jméno té soudkyně, byť si uvědomuji, že soud, soudcovství samozřejmě stojí mimo?

Robert PELIKÁN: Samozřejmě, samozřejmě. Jak říkám, tohle by se nemělo dít a kdyby se třeba advokát takovýmto způsobem vyjádřil o soudci, tak je to, myslím, si na nějaké kárné řízení a to samé by mělo o to víc platit pro tak významnou, významného ústavního činitele, jakým je prezident, to prostě neměl by říkat takové věty.

Daniela DRTINOVÁ: A označil byste to přímo jako útok na justici?

Robert PELIKÁN: Já se, já nemám rád ta silná slova, tak já myslím, že to asi není útok na justici, že to, že to prostě je i vyjádření nebo důsledek nějaké atmosféry ve společnosti, ale ústavní činitelé by měli být ti, kdo cítí odpovědnost za stav té společnosti a kdo by měli svým příkladem posouvat tu atmosféru tím správným směrem a správným směrem nepochybně je respektování justice i v případech, kdy se mi to rozhodnutí prostě nelíbí. Tak, pokud se mi nelíbí, mám se odvolat, ale nemám, nemám se vyjadřovat dokonce k osobě třeba toho soudce a vyjadřovat se pohrdlivě, to prostě není správné.

Daniela DRTINOVÁ: Ano, to je ostatně i vyjádření Unie soudců, že, prezident stejně jako každý jiný občan má k dispozici opravné prostředky. Vy mluvíte o respektu k justici, ale vy sám jste řekl české justici, že postup ČSSD v kauze Altner nevnímáte jako nerespektování soudní autority. Copak ale dovolání k Nejvyššímu soudu má odkladný účinek, že si tedy ČSSD může dovolit těch prohraných 337 milionů neposlat v termínu?

Robert PELIKÁN: No, ono dovolání může mít odkladný účinek, pokud bude, přiznám Nejvyšším soudem ten odkladný účinek, a tam je právě problém trochu v tom našem procesním právu, že o tom se rozhoduje až dodatečně. Takže ono chvíli jaksi je to pravomocné, ale pokud by ten Nejvyšší soud nakonec tomu přiznal odkladný účinek, tak to vlastně nikdy pravomocné nebylo. Takže, jak říkám, ta situace tam je složitá, ale, ale to, co je tam důležité, je vyslat ten signál. Říci ano, tady prostě máme těch 330 milionů, tady jsou připravené, teď z nějakých legitimních důvodů ještě nějak postupujeme, ale jsou tu a určitě budou zaplaceny, pokud jaksi nám ten Nejvyšší soud nevyhoví, asi.

Daniela DRTINOVÁ: Já respektuju, že jste šéf spravedlnosti, resortu spravedlnosti a že nemůžete komentovat jednotlivé kauzy, proto bych se vás zeptala obecněji, je pravda, že pro ČSSD může být ta částka devastační, na druhou stranu to je přece každý spor i pro běžného občana, kterému třeba exekuce vezme úplně všechno. Já vím, že v případě ČSSD nejde o exekuci, ale jde mi o ten princip, že ČSSD tedy řekne - nezaplatíme to, protože, pokud nám vyjde dovolání, peníze už bychom od Altnera nemuseli dostat zpátky, jestli ten princip není špatně vzhledem k tomu, že vy sám jste řekl, že to nevnímáte ze strany ČSSD jako nerespektování soudní autority.

Robert PELIKÁN: Já myslím, že jsem se k tomu, už se budu asi jenom opakovat. Chápu…

Daniela DRTINOVÁ: Tak mi vysvětlete ten váš postoj, že jste řekl, že vlastně to není nerespektování soudní autority.

Robert PELIKÁN: Ano, protože…

Daniela DRTINOVÁ: Co to tedy je, pokud ČSSD odmítla zaplatit v termínu tu částku.

Robert PELIKÁN: V dané situaci s přihlédnutím ke všem okolnostem, zejména tomu, že skutečně tím, tím věřitelem, to je osoba, která, která má velké dluhy, která sama má na sobě řadu exekucí, tak chápu, pokud oni chtějí zvolit cestu, kdy bude na ně nařízena exekuce, na což má nárok tedy ten věřitel a potom složí dobrovolně, předpokládám, že právě budou respektovat tedy uložené povinnosti, v tu chvíli dobrovolně složí ty peníze k tomu exekutorovi, protože tam je budou mít v bezpečí pro ten případ, že by, že by potom ten Nejvyšší soud rozhodl jinak. Ale měli by to té veřejnosti takto vysvětlit, měli by říct - tohle je takováto situace, čili není to nerespektování rozhodnutí soudu, děláme všechny ty kroky a jenom čekáme, až k nám přijde, až bude jmenován ten exekutor, abychom mu to na ten účet poslali, pak by to, pak by to vyznělo…

Daniela DRTINOVÁ: Ale ČSSD tohle zatím neudělala.

Robert PELIKÁN: Pak by to vyznělo úplně jinak, a pak by to vyznělo dobře. Mně vadí a opravdu je nebezpečné a vidím to z reakcí občanů, pokud oni prostě říkají jenom - jako né, my teď nezaplatíme, to by opravdu být nemělo.

Daniela DRTINOVÁ: No, ale přesto to zatím ze strany ČSSD nevnímáte jako nerespektování té soudní autority?

Robert PELIKÁN: No, protože si tam domýšlím to všechno, co jsem vám teď řekl, protože jsem advokát bývalý a…

Daniela DRTINOVÁ: Ale to si domýšlíte vy.

Robert PELIKÁN: A znám tedy ty věci, ale takže na to byla ta moje včerejší reakce, ale opravdu vidím i z toho, jak se o tom dnes hovoří, že tím, že to samotná ta Sociální demokracie nedovede takhle vysvětlit, nebo se o to nesnaží, tak to vysílá velice špatný signál směrem k veřejnosti, a to si myslím, že by se měla k tomu tedy Sociální demokracie co nejrychleji postavit čelem a tu veřejnost uklidnit, že ona bere vážně rozhodnutí soudu.

Daniela DRTINOVÁ: Dělá vám to z hlediska ministra spravedlnosti vrásky to, že třeba někteří politici nerespektují ten princip, že jsme si všichni rovni před spravedlností, ale někteří politici můžou být v jistých situacích rovnější, dělá vám to vrásky jako ministrovi?

Robert PELIKÁN: Samozřejmě, samozřejmě. Mně celkově dělá vrásky, jaké postavení ve společnosti má justice, jakému respektu se těší a nám, snažím se ze všech sil, aby ten respekt byl co největší, aby byl všeobecný, a jakýkoliv mediální útok na justici je v tomhle vždycky velkým negativem.

Daniela DRTINOVÁ: A toto tedy může být vnímáno nebo to vnímáte jako mediální útok?

Robert PELIKÁN: Začíná to na mě tak působit a zlobí mě to.

Daniela DRTINOVÁ: Pane ministře, vy jste hlasoval, vy osobně pro povýšení, tedy na vládě myslím, pro povýšení generálských hodností policejního prezidenta Tomáše Tuhého a šéfa Útvaru pro ochranu ústavních činitelů Jiřího Komorouse, tedy respektive proto, aby to prezident udělal, hlasoval jste pro to?

Robert PELIKÁN: Ano.

Daniela DRTINOVÁ: Myslí to vláda vážně ve chvíli, kdy skutečně policie alespoň v jednom tom případě čínské návštěvy sama přiznala, že pochybila v případě toho dotírání na FAMU ohledně vyvěšení vlajky?

Robert PELIKÁN: Tak já jsem se do toho nechtěl v tomto případě motat panu ministrovi vnitra. Tohle beru jako jeho rozhodnutí, které, předpokládal jsem, činí na základě nějaké dlouhodobé zkušenosti s těmito pány a s jejich prací. Asi zase bychom neměli jaksi roztahovat tu objektivní odpovědnost za činnost toho sboru takhle daleko, že bychom řekli, že pokud došlo k nějakému pochybení někde v sboru, tak, že to je důvod pro to, aby někdo nebyl povýšen do nějaké generálské hodnosti, ale primárně to chápu jako věc pana ministra Chovance a ty otázky by měly směřovat na něj.

Daniela DRTINOVÁ: Ano, ale vy jste ministr spravedlnosti, vás nějak nezneklidnilo to dění, které se v ulicích českých měst odehrálo ze strany policie, v některých případech vlastně proti Ústavou garantované svobodě projevu, tedy během té čínské návštěvy?

Robert PELIKÁN: Tak já si, samozřejmě, ideální to určitě nebylo, na druhou stranu jsem ještě, než jsem vstoupil do politiky, tak jsem se také párkrát účastnil nějakých demonstrací či spíše protidemonstrací proti proti neonacistům a tak dále, takže jsem si tu policii zažil na vlastní kůži, tu pořádkovou.

Daniela DRTINOVÁ: A byla to dobrá zkušenost, kterou jste učinil vy sám?

Robert PELIKÁN: A právě, a právě, že to byla leckdy o dost, o dost horší zkušenost, než o které se tady v tomhle případě mluví, takže, takže já to z tohoto důvodu, myslím, že bychom to neměli, nebo já to aspoň necítím jako nějaký obrovský problém, protože jsem zažil tu policii se chovat podstatně, podstatně hůře a ani pes tehdy neštěkl, takže…

Daniela DRTINOVÁ: No, zažil jste to, a přesto jste teď tedy v tom dlouhodobém ohodnocení hlasoval pro zvýšení generálských hodností, respektive pro povýšení na generála Jiřího Komorouse a generálmajora Tomáše Tuhého.

Robert PELIKÁN: Tak v tu dobu, o které hovořím, tak to tam, pokud vím, ještě, ještě pan prezident Tuhý nebyl.

Daniela DRTINOVÁ: Vy jste chodil v mládí na demonstrace?

Robert PELIKÁN: Cože?

Daniela DRTINOVÁ: Že jste chodil v mládí na demonstrace.

Robert PELIKÁN: No, není to zas tak dávno, byla to taková ta, Nový Bydžov a tyhle věci tenkrát. Ale to tam, myslím on ještě nebyl a pan Komorous s tím neměl už vůbec nic společného, takže, ale jak říkám, víte, já se ani v těch jejich hodnostech moc nevyznám a celkově mě to vždycky připadá takové spíše úsměvné, jestli je někdo generál nebo já nevím, generálmajor, nevím, co je víc.

Daniela DRTINOVÁ: Tuším, že generálmajor.

Robert PELIKÁN: No, vidíte, tak já tohle nepovažuju za tak klíčové.

Daniela DRTINOVÁ: Poslední otázka k Číně, byla nebo nebyla podle vás během těch tří dnů čínské návštěvy porušena v Česku někde ta základní Ústavou garantovaná práva a svobody?

Robert PELIKÁN: Já si myslím, že určitě byla, že to, že to jaksi ta policie nakonec přiznala. Mně pak vadilo, když třeba pan předseda Senátu řekl, že nedošlo k porušení zákona. On si možná docela neuvědomil, že u té policie je ten princip opačný, že to není tak, že ta policie může dělat, cokoliv jí zákon nezakazuje, ale ona má striktně dělat jenom to, co jí ten zákon ukládá a to ona překročila a není správně, pokud se policie přijde někam, byť jen vyptávat, kdo kam pověsil nějakou vlajku, kdo to byl, kdo to povolil a tak dále, protože pochopitelně ta policie má nějakou autoritu, takže všichni očekávají, že pokud se takto policista vyptává, tak asi proto, že, že s tím mohou být spojeny nějaké důsledky, a proto, proto ta policie by si měla dávat jaksi zatraceně velký pozor, aby se ptala jenom na to, co doopravdy spadá do té její působnosti.

Daniela DRTINOVÁ: Nedá mi to, proto přesně pak nechápu ten návrh na povýšení. Ona taky ještě senátorka Eliška Wagnerová řekla, tuším, Lidovkám.cz: "Z aktivit policie se mi zdálo, že se místy chová jako ozbrojená složka prezidenta republiky, že neslouží pořádku a bezpečnosti lidí v tomto státě, ale zájmům prezidenta republiky." Nepodřídila se tedy vláda v tomto ohledu přání prezidenta, tedy na povýšení těch generálských hodností?

Robert PELIKÁN: Já si myslím, že ne. Já opravdu,…

Daniela DRTINOVÁ: Nevyšli jste mu vstříc?

Robert PELIKÁN: Možná to byla chyba ode mne, ale já jsem to nespojoval s těmi událostmi při pobytu čínského prezidenta a spíš jsem to bral jako jako výsledek celkové déledobé práce.

Daniela DRTINOVÁ: Jak dopadla Česká republika ve zprávě Evropské komise o stavu justice v zemích Evropské unie?

Robert PELIKÁN: No, ta zpráva je nesmírně zajímavá a nesmírně pro nás užitečná pro naši další práci. Dopadla, nutno říci, a z toho mám radost dobře mezi těmi postkomunistickými zeměmi, ale zároveň je tam patrný odstup celé té skupiny postkomunistických zemí od zemí s rozvinutou demokracií, které neměly tuhle přetržku a ukazuje to, jak dlouhá cesta ještě před námi je a dává nám to i směr té cesty, to znamená, je tam řada, je to 60 stránek grafů a srovnání, kde jsou a nejsou různé věci zavedené, a tak dále, a nám to opravdu krásně ukazuje, co si, kudy se vydat, abychom abychom se posunuli.

Daniela DRTINOVÁ: V čem je největší propad oproti Západu v české justici?

Robert PELIKÁN: No, je to, je to už, už v tom, už v rychlosti řízení, kde my sice rychle zvládáme řešit jednoduché věci, ale máme problém s těmi věcmi složitějšími. Je to i ve vnímání nezávislosti justice, kde všechny ty postkomunistické země mají jaksi, pohled veřejnosti na nezávislost justice je mnohem skeptičtější než v těch takzvaně západních zemích nebo těch starých evropských zemích, takže to jsou, to jsou nějaké ty základní prvky, čili je to autorita, autorita justice ve společnosti, která není zdaleka tak dobrá jako, jako na západ od našich hranic.

Daniela DRTINOVÁ: Kvůli čemu to tak je? Ještě třeba čeští občané vnímají nějaké reminiscence komunismu v české justici, v tom to není?

Robert PELIKÁN: To si myslím, že nikoliv. Je to, je to prostě v tom, že my se tu všichni učíme vůbec to právo a fungování justice teprve 25 let. Ono to zní jako hodně, ale právo je něco, co se vyvíjí dlouho a pomalu a ta justice to v rámci možného zvládá, ale prostě pořád, když se půjdete soudit do toho Německa, tak to bude rychlejší a ten výsledek bude působit na vás často spravedlivějším dojmem. Ten německý, francouzský, anglický soudce bude používat zdravý rozum, nedopustí, aby se rozhodlo způsobem, který v lidech vyvolává nějaké zneklidnění, nějaký nějaký pocit, že to prostě není spravedlivé řešení, a to u nás pořád přežívá a bude to ještě asi nějakou dobu trvat.

Daniela DRTINOVÁ: Taky Česká republika obsadila přední místa v počtu sporů. Proč se v Česku nedaří řešit je mimosoudně?

Robert PELIKÁN: To spolu zase podle mého názoru souvisí. Je to dáno tím, že ty spory nemají tak předvídatelný výsledek jako na západ od našich hranic, takže ti lidé jsou více motivováni to zkusit u toho soudu, jak jim to tam, jak jim to tam dopadne. A zároveň je to potom také třeba v té oblasti soukromoprávních sporů nastavením vůbec třeba nákladů na to řízení, kdy se těm velkým věřitelům vyplatí bez přemýšlení dávat k soudu vlastně nesmyslné případy, kdy nemocnice žaluje bezdomovce o zaplacení 90 korun nějakého regulačního poplatku. Ona ta ředitelka nemocnice dobře ví, že nikdy těch 90 korun z toho člověka už nedostane, ale jaksi má pocit, že mu velí jeho povinnosti to k tomu soudu dát, ačkoliv ve skutečnosti tím jenom působí celé naší společnosti obrovský náklad, protože ta celá ta mašinérie se musí rozjet kvůli těm nevymožitelným 90 korunám a nakonec, když byste si to spočítala, tak zjistíte, že daňoví poplatníci utratí třeba 10 tisíc jenom kvůli tomu, aby na konci byl nějaký papír s nějakým kulatým razítkem, že ten bezdomovec opravdu by to měl zaplatit, kdyby náhodou měl z čeho.

Daniela DRTINOVÁ: Zpráva naopak kvituje to, že v Česku tedy trvá kratší dobu trvání vyřešení sporů než v ostatních zemích Evropské unie, ale když jsme u délky sporu a vrátíme se tedy na začátek našeho rozhovoru, tak 16 let sporu, během kterého se dluh ČSSD z 18,5 milionů vyvinul na 337, to tomu dobrému hodnocení ze strany Evropské komise úplně neodpovídá.

Robert PELIKÁN: No, to je právě ono, to je to kouzlo statistik, protože my máme skutečně tu průměrnou délku řízení pěknou, ale ono to zřejmě hodně souvisí s tím, že také máme těch hodně sporů oproti jiným zemím, to znamená, že u nás se k tomu soudu dostanou věci, které jsou tak jednoduché, že v jiných zemích se o ně ani nikdo nepotřebuje soudit, a ty nám pak jdou samozřejmě rychle u toho soudu, a tím nám to stlačuje to průměrné číslo, protože ono jich je taky hodně. A my bohužel víme, že jakmile je ta věc složitější, tak doopravdy se nám spory neúměrně protahují, a je to zase jistým způsobem dáno i tím, že ten soudce se ještě zdráhá užívat ten zdravý rozum. Typické je to v případě různých průtahů šikanózního typu, kdy, zažíval jsem to jako advokát, ta protistrana evidentně zneužívala svoje procesní práva, omlouvala se na poslední chvíli z jednání a tak dále, a tak podobně. A ten soudce se neodvážil to za to prohlásit a říct - tohle je jasná šikana, takže tím, že to je šikana, tak já k tomu nepřihlížím, jednám bez něj třeba, protože se bál, že by mu to odvolací soud nepotvrdil, protože celkově v té justici je ještě pořád velký formalismus, ještě pořád pocit, že když je v tom zákoně napsáno, že se může omluvit, tak, tak se prostě omluvil a musí se postupovat přesně tak, jak je to v tom zákoně napsáno.

Daniela DRTINOVÁ: Já vám děkuji za rozhovor pro DVTV, na shledanou.
Robert PELIKÁN: Děkuju. Na shledanou.

Související: Novinářská cena jde do finále. Podpořte Martina Veselovského a DVTV!

 

DOPORUČUJEME

reklama

DVTV