Desetidenní příměří mezi Libanonem a Izraelem, které mělo původně vypršet v pondělí, se prodlouží o další tři týdny. Oznámil to americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social po druhém kole mírových jednání představitelů obou zemí, které se ve čtvrtek konalo v oválné pracovně ve Washingtonu. Podle agentury AFP zdůraznil, že je vysoká šance, že bude dosaženo míru ještě letos.
Příměří sice zastavilo nejtvrdší fázi bojů, konec konfliktu je ale podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy nejistý. Ve Spotlightu Aktuálně.cz popisuje rozkol uvnitř Íránu, limity americké strategie i to, proč se Evropa ocitá v nebezpečné pozici. Konflikt podle něj může přepsat bezpečnostní rovnováhu i transatlantické vztahy.
Příměří sice zastavilo nejtvrdší fázi bojů, konec konfliktu je ale podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy nejistý. Ve Spotlightu Aktuálně.cz popisuje rozkol uvnitř Íránu, limity americké strategie i to, proč se Evropa ocitá v nebezpečné pozici. Konflikt podle něj může přepsat bezpečnostní rovnováhu i transatlantické vztahy.
Loňský americký útok na Írán vedl k naprostému zničení tamních jaderných areálů, vykopání zasypaných zásob uranu tak bude složité a časově náročné. Na své sociální síti Truth Social to v noci na úterý napsal prezident Spojených států Donald Trump. USA spolu s Izraelem letos na konci února znovu udeřily na Írán, což vedlo k válce na Blízkém východě, kterou nyní pozastavilo dočasné příměří.
„Mám pocit, že žiju dvojí život. Protože můj normální život tady nekončí, všechno se děje dál. A pak se vrátím domů a volám rodině,“ popisuje v rozhovoru pro deník Aktuálně íránský občan, který žije v Česku. Mluví o nynější situaci v Íránu, o svém životě a také o tom, jaké to je, obávat se o rodinu vzdálenou tisíce kilometrů, jež se denně potýká s válkou.
Otevírání a opětovné uzavírání Hormuzského průlivu je další fází diplomatické hry, ve které nechce ani jedna ze stran ustoupit ze svých požadavků. V rozhovoru s ČTK to řekl analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Matouš Horčička.
Americký prezident Donald Trump pokračoval v kritice papeže Lva XIV. Zároveň sdílel obrázek, kde se pomocí umělé inteligence stylizuje jako Ježíš Kristus, který léčí nemocné svým dotekem. Trump papeže kritizuje kvůli jeho promírové rétorice, která je v rozporu s válkou USA v Íránu. „Je papežem jen díky mně,“ přisoudil si zásluhy za volbu. O několik hodin později příspěvek ze svého profilu smazal.
Bohaté státy dlouho vnímaly používání bezpilotních prostředků ve válce na Ukrajině jako důsledek vyčerpání a nedostatku zdrojů. Poslední události v Íránu ale jasně ukazují, že hrozba spojená s drony roste globálně. Ukrajinská zkušenost s nimi i výrobní možnosti nabývají na hodnotě a Kyjev díky tomu získává nové spojence.
Stát pro nadcházející víkend a pondělí zvýšil cenové stropy na pohonné hmoty. Maximální cena litru nafty bude 45,90 koruny, což je o 70 haléřů více než v pátek. Limit pro litr benzinu se zvýšil o 18 haléřů na 41,95 koruny. Opoziční ODS míní, že by vláda měla stropy okamžitě zrušit, ohrožují podle ní trh. Ministerstvo financí plánuje nejvyšší ceny zveřejňovat minimálně do konce dubna.
Během jediného měsíce stihl americký prezident Donald Trump vyhlásit vítězství, urazit spojence, pohrozit odchodem z NATO i koncem civilizace. Podívejte se na výčet jeho nejpozoruhodnějších výroků.
Premiér Andrej Babiš (ANO) vyzval ve čtvrtek společnosti Orlen a MOL k výraznému zlevnění cen pohonných hmot, největší tuzemští distributoři podle něj navzdory zlevnění ropy na trhu zvýšily velkoobchodní ceny paliv o dvě koruny. Během čtvrtka proto očekává, že ceny paliv půjdou na čerpacích stanicích dramaticky dolů. Babiš to uvedl ve videu na sociální síti X.
Za naprosté vítězství pro USA označil americký prezident Donald Trump dohodu s Íránem o 14denním příměří. O íránský obohacený uran bude podle něj „dokonale postaráno“. V rozhovoru pro AFP vyjádřil přesvědčení, že Teherán pomohla přivést k jednacímu stolu Čína. Příměří se ale podle AP ocitlo v nejistotě poté, co Írán zveřejnil různé verze tohoto plánu, který má sloužit jako základ pro jednání.
Íránci přirovnávají dvě klíčové postavy Trumpovy administrativy k postavičkám z legendárního československého animovaného seriálu. Na síti X zveřejnila íránská ambasáda v Jihoafrické republice fotky Marca Rubia a Petea Hesgetha vedle postaviček Pata a Mata. Je to jeden z mnoha příkladů memové války, do níž se zapojily obě strany konfliktu. A také důkaz světové popularity obou svérázných kutilů…
Byl to další z řady útoků, který americkým jednotkám ukázal, že íránské schopnosti současní stratégové Pentagonu výrazně podcenili. Poslední březnový pátek na saúdskoarabské základně Prince Sultána totiž střely a drony Teheránu zasáhly leteckou techniku Spojených států. Americké vzdušné síly musely odepsat i jeden z posledních funkčních boeingů s nenahraditelnými schopnostmi.
Spojené státy poprvé od začátku války ztratily nad Íránem svůj bojový letoun. Podle nejmenovaných amerických zdrojů, které citují americká média, byl sestřelen stroj F-15E. Írán uvádí, že zničil modernější letoun F-35. Později vyšlo najevo, že Američané postrádají ještě jedno letadlo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron se v sobotu dohodl se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.
Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje odchod Spojených států ze Severoatlantické aliance poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. „NATO mě nikdy nepřesvědčilo. Vždy jsem věděl, že je to papírový tygr,“ prohlásil. Podle bývalého českého velvyslance u NATO Jakuba Landovského dělá Evropská unie chybu, že se k Američanům nepřidala. „Evropa nemá alternativu, bez USA se neubráníme.“
Jednání české vlády Andreje Babiše (ANO) se slovenským kabinetem Roberta Fica na zámku Nová Horka u Studénky odkrylo nenápadný detail. Babiš totiž už otevřeně mluví o krizi. Deník Aktuálně ho proto požádal, zda by mohl být konkrétní.
Spojené státy zvažují takzvaný „závěrečný úder“ proti Íránu, jehož součástí by mohlo být i obsazení strategického ostrova Chárg. Podle odborníků by však šlo o mimořádně riskantní a náročnou operaci, která by mohla vést k přímým bojům a vysokým ztrátám, aniž by vyřešila hlavní problém – průchodnost Hormuzského průlivu.
Evropská komise žádá členské státy, aby zvážily omezení spotřeby ropy a plynu, zejména v odvětví dopravy. Snaží se tak připravit na nejspíš dlouhodobé narušení dodávek energií kvůli válce v Íránu.
