








Sobotní útok na Rudé náměstí by zaplnil titulní strany novin po celém světě, ale lepší je udeřit tam, kde je ruská protivzdušná obrana slabší, říká v rozhovoru pro britský Guardian velitel ukrajinských Sil bezpilotních prostředků Robert Brovdi. Naznačuje tak, že Ukrajinci se místo symbolického úderu Kremlu v den oslav konce druhé světové války zaměří na jiné cíle.



Zatímco Rusko obrací veškeré své síly na nekonečnou opotřebovací válku na Ukrajině, za jeho hranicemi se postupně rozpadá síť spojenců, kterou Vladimir Putin posledních dvacet let budoval. Nezdá se však, že by Kreml měl vůli nebo kapacitu tyto otřesy zastavit.



Válka na Ukrajině přiměla pobaltské země k vyšším investicím do obrany. Zároveň se tyto země rozhodly změnit systém výuky jazyků na školách. V Lotyšsku dokonce nové zákony omezují přístup ruskojazyčného obyvatelstva k médiím – na konci prosince skončilo veřejnoprávní Radio 4 vysílající v ruštině, což kritici paradoxně nazývají darem Kremlu.



Demografický úbytek, mezinárodní izolace, korupce a válka na Ukrajině jako strategická chyba. Ruský generál Leonid Ivašov ostře kritizoval současné vedení v Kremlu. Dlouhodobý odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina varoval, že Rusku hrozí zánik, pokud na Ukrajině strategicky prohraje.



„Je to fajn chlapík, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ tvrdil před týdnem americký prezident Donald Trump o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi. Ten se do Ruska za poslední rok podíval šestkrát. Jednání s Kremlem však často probíhala podezřele nestandardně. Podle amerického deníku Wall Street Journal to byl ruský prezident Vladimir Putin, kdo si Witkoffa vybral k vyjednávání.



Pokud Kyjev uspořádá volby, je Rusko ochotno zvážit, že by se v den hlasování zdrželo útoků v hloubi Ukrajiny, uvedl dnes Vladimir Putin, který v přímém přenosu státních televizí čtyři a půl hodiny odpovídal na dotazy novinářů a krajanů. Ruský prezident, na jehož rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země prohlásil, že v Rusku úřady volby organizují bez ohledu na konflikt.



Moskva na bojišti sice skoro nepostupuje, ale na jiných frontách vítězí, píše ukrajinský generál Valerij Zalužnyj. Podle něj se Rusku daří napadenou zemi ničit politicky i ekonomicky. Západ tak podle něj musí Ukrajině poskytnout bezpečnostní záruky a definovat jasný cíl, jak porazit Moskvu. Jinak podle generála hrozí, že se bude zanedlouho bojovat také v jiných zemích východní Evropy.



Rusko může čelit riziku vnitřního konfliktu kvůli rostoucímu sociálnímu, ekonomickému a politickému napětí, tvrdí Alexandr Charičev, vedoucí kremelského prezidentského úřadu pro sledování trendů ve společnosti. O závěrech jeho "analýzy" informovala ruská média.



Obě komory ruského parlamentu schválily návrh zákona, který umožní povolávání branců k povinné vojenské službě během celého roku. V současné době ruské úřady odvádějí Rusy do základní služby v armádě dvakrát do roka: na podzim a na jaře.



Americký prezident Donald Trump při páteční schůzce v Bílém domě opakovaně naléhal na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal ruské podmínky příměří. S odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem jednání to napsal server listu Financial Times. Trump ukrajinskému lídrovi sdělil, že pokud Kyjev nepřistoupí na Putinovy podmínky, šéf Kremlu zemi zničí.



Moldavsko představilo svou vojenskou strategii na příštích deset let. Premiér země v té souvislosti prohlásil, že očekává ze strany Moskvy "hysterické reakce". A to se také potvrdilo.



Budovu českého velvyslanectví v Moskvě někdo pomaloval vulgárními obrázky a nápisy v češtině. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr. za Spolu) na síti X uvedl, že velvyslanec Daniel Koštoval osobně předá protestní nótu na ruském ministerstvu zahraničí, v níž se Česko bude dožadovat informací o zadržených a kompenzace za majetkovou újmu.



Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že Kišiněv bránil Moldavanům žijícím v Rusku se voleb účastnit. V hlasování zvítězila proevropská Strana akce a solidarita (PAS). Peskov dále prohlásil, že vyjadřovat se k výsledkům voleb je předčasné.



O vládu nad nejchudší zemi Evropy se v neděli utkají Brusel a Moskva. Na pozadí souboje jsou peníze obou zmíněných stran, chudé obyvatelstvo totiž spíš než geopolitiku řeší to, jak zaplatí vysoké účty za elektřinu. Mladí lidé odcházejí na Západ a část starších zase vzpomíná, jak bylo dobře v dobách Sovětského svazu. Popisujeme situaci v Moldavsku, kde má Aktuálně.cz svého zvláštního zpravodaje.



Ruský politický režim se od února 2022, kdy začala invaze na Ukrajinu, zásadně proměnil, shodují se analytici. Podle nich je dnes agresivnější, represivnější a více militarizovaný než před invazí na Ukrajinu, zároveň se ale vyznačuje i určitou křehkostí a závislostí na výsledku války.



Prohlášení západních zemí o sestřelování ruských letadel jsou neuvážená a nebezpečná, řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.



Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Ukrajina s podporou NATO a Evropské unie dokáže znovu získat všechna území okupovaná Ruskem, vyvolalo v Moskvě prudkou odezvu.



Kreml obvinil Estonsko, že falešně nařklo piloty tří ruských stíhaček MiG-31 z pátečního narušení estonského vzdušného prostoru. Tallinn se jen snaží vyhrotit napětí, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Estonsko je členem Evropské unie a Severoatlantické aliance a jeho tvrzení o narušení vzdušného prostoru už dříve odmítlo i ruské ministerstvo obrany.



Stárnoucí vůdci světových mocností kráčeli na začátku září bok po boku při příležitosti vojenské přehlídky v Pekingu, když televizní mikrofony zaznamenaly konverzaci mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem o dlouhověkosti. Pro Putina je téma smrtelnosti možná nejzranitelnějším místem systému, který vybudoval. Rozpadne se, až nebude u moci?



Laboratorní testy provedené ve dvou zemích ukázaly, že Alexej Navalnyj byl loni otráven, uvedla na platformě Telegram vdova po opozičním předákovi Julija Navalná.