“Bylo mi pětadvacet a bezhlavě jsem se zamilovala,” vypráví Dita Křížová alias Holka od Berounky. Měsíc před začátkem covidové pandemie se z Moravy přestěhovala do Prahy: za novým vztahem a posléze i pozemkem s chatičkou kdesi mezi křivoklátskými lukami a lesy, který se rozhodla koupit a zvelebit. “Nic však nešlo podle plánu,” přiznává Dita s tím, že růžové brýle brzy vyměnila za cement a nářadí.
Sněmovna na podzim projedná návrh na vyhlášení národního parku Křivoklátsko. Většina místních se ale stále nechce smířit s tím, že bude mít přísně chráněnou zónu za plotem. I proto sem vyjel ministr Petr Hladík (KDU-ČSL). V Račicích se sešel se starostou, poté vyrazil mezi lidi do místního kempu. Ale nepřesvědčil je. "Přišli s tím, že to nechceme proto, že to nechápeme. A to urazí," řekl starosta.
Na kraji obce Malé Kyšice u křivoklátských lesů stojí nový rodinný dům od renomovaných architektů Stempel & Tesař. Autoři ho navrhli ve tvaru čtvrtkruhu v místě staré chaty, která bývala součástí větší chatařské oblasti. Novostavba se otevírá slunečním paprskům podobně jako vějíř, využívá pasivní zdroje tepla a má výhled na sousedící jezírko i vzrostlé stromy.
Křivoklátsko skrývá jeden z nejzachovalejších komplexů smíšených lesů v Česku. I proto by jej ochranáři i vláda rádi brzy vyhlásili novým národním parkem. Starostové blízkých obcí jsou ale proti, podle nich už je oblast chráněná dost. Reportér Aktuálně.cz vyrazil na místo s šéfem místních ochranářů Jaroslavem Obermajerem a zjišťoval, co by vyhlášení národního parku Křivoklátsku přineslo.
Prezident Miloš Zeman šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka milostí uchránil od vězení za manipulaci zakázky Hradu. Nyní soud rozhoduje, zda Balák prodal ze sídla prezidenta tisíce tun kamene pod cenou. Policejní odposlechy zachytily, jak vymýšlí obejití zákona, aby nemusel lom povolit báňský úřad. Kámen přitom rozdělovali Balákovi známí. Správa se kamenolom snaží různými způsoby prosadit stále.
Už za pár let chce mít vláda z Křivoklátska funkční národní park. Přípravy ovšem komplikují jednání s obcemi, které vyhlášení odmítají - obávají se zejména návalu turistů. "Díky národnímu parku budeme moct naopak turisty usměrnit," namítá ministryně Anna Hubáčková (KDU-ČSL). Upozorňuje navíc, že se zvýšeným počtem turistů musí Křivoklátsko počítat i v případě, že národní park nevznikne.
Česku by mohly v příštích letech přibýt dva národní parky. Budoucí vláda koalice Spolu a Pirátů se starosty v koaliční smlouvě oznámila plán na vyhlášení parků Křivoklátsko a Soutok, známý také jako Moravská Amazonie. První zmíněná oblast by šla podle politiků vyhlásit již za rok, druhá do konce funkčního období. Ochranáři rozhodnutí vítají, starostové na Křivoklátsku ovšem proti parku protestují.
Budoucí vláda koalice Spolu a Pirátů se starosty v koaliční smlouvě oznámila plán na vyhlášení dvou nových národních parků. Křivoklátsko je dobře známou pýchou Středočeského kraje plnou lesů, skal a stepí. Jihomoravské oblasti Soutok se zase pro pralesní ráz přezdívá Moravská Amazonie. Podívejte se v galerii Aktuálně.cz na krásy těchto přírodních klenotů Česka.
Podle policejního vyšetřování těžil šéf Lán Miloš Balák v sídle prezidenta bez patřičného povolení desítky tisíc tun kamene za pomocí trhaviny. Hrad tvrdí, že pro to, aby těžil v lomu, souhlas měl. Báňská správa o žádném neví. S případnou pokutou vyčkává, jak dopadne soud. Před ním se Balák bude zodpovídat z obžaloby, že kámen z Lán prodával spřízněné firmě pod cenou. A chce těžit dále.
Předseda Trikolóry je vášnivý silniční cyklista. Když jej míjí kamion, musí tušit, jaké to je, čelit "silnějšímu". Nezdá se ale, že by se jeho zážitky z českých silnic obtiskly do programu strany.
V sobotu v podvečer se v Roztokách u Křivoklátu sešly stovky lidí, aby vyjádřily nesouhlas s plánovanou výstavbou nádrže na Berounce. Obávají se zásadního narušení CHKO Křivoklátsko. Během protestu se podařilo sesbírat asi 500 podpisů na petici. Na místě byl i ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který protestujícím vyjádřil svou podporu.
Hejtman Středočeského kraje Miloš Petera (ČSSD) se vyjádřil proti případnému vystavění protipovodňové hráze na řece Berounce. Podle něj je prioritou zachovat unikátní přírodu na Křivoklátsku, které se již léta snaží o vyhlášení Národního parku, připomněl. "Nepodporuji v této chvíli regulaci Berounky, protože dle mého názoru ten ekosystém, který tam je, má velkou hodnotu a měl by zůstat ve stavu, v jakém je," uvedl hejtman.
Nová studie Povodí Vltavy vytipovala čtyři místa pro stavbu přehrady u Křivoklátu.
Mnoho emocí vzbudil plán na výstavbu až čtyřicetimetrové hráze na Berounce v oblasti Křivoklátska. Povodí Vltavy ve studii, která pro přehradu vybrala čtyři místa, píše, že by razantně snížila škody při povodních. Zejména starostové obcí na horním toku řeky plán kritizují proto, že by hráz zničila oblast Křivoklátska. "Pokud dá společnost přednost nedotčenému a krásnému údolí na Křivoklátsku, tak je to v pořádku. Pak ale není možné při povodních naříkat, abychom něco udělali s ochranou obcí na dolním toku Berounky. To prostě nejde dohromady," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala.
Plánovaná čtyřicetimetrová protipovodňová hráz na Berounce děsí okolní obce i ochránce krajiny. Přehrada by nenávratně poškodila krajinu Křivoklátska. "Aby se tak nestalo, tak hodlám využít všech - i mezinárodních - kontaktů, aby tato mimořádně cenná biosférická rezervace UNESCO sloužila i našim potomkům," říká vedoucí správy CHKO Křivoklátsko Petr Hůla v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Hráz by podle nové studie mohla stát v Roztokách, u Bránova, Nezabudic, anebo Čertovy skály.
Povodí Vltavy představilo studii na možná až čtyřicetimetrovou hráz, která by mohla vzniknout na čtyřech možných místech na Berounce na Křivoklátsku. Způsobilo tím poprask v okolních obcích, které se především obávají zatopení cenné krajiny. Autoři studie uklidňují, že by vodní dílo fungovalo jen během povodní, jinak by byla přehrada prázdná. Ovšem i představa obrovské zdi na kraji obce je pro některé starosty děsivá. Jiní se obávají toho, že by se časem ze "suché" přehrady stala klasická, která by kvůli budoucímu suchu měla zadržet právě co nejvíc vody.
Po sto letech se vlci objevují v severozápadních Čechách, říká František Pelc, ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, a vyvrací představu, že vlk není schopný existovat u lidských sídel.
Česko má přece jen nakročeno k vyhlášení pátého národního parku.
Myšlenka vyhlásit pátý národní park v České republice přežila i nástup nové vlády
