"Buď mohu být bloger, nebo funkcionář. Ale nemohu být obojí," hodnotí svou budoucnost ve Stačilo! jeho předseda Daniel Sterzik alias Vidlák. Ve vyjádření pro Aktuálně.cz odmítá, že by u svých příznivců žebral o peníze, i když prosbu o ně krátce po volbách zveřejnil. Institut, který peníze přijímá, je podle něj transparentní. Vše ale vychází z jeho vyjádření, spolek oficiální dokumenty nezveřejnil.
Jiří Dolejš patřil dlouhé roky mezi nejviditelnější osobnosti KSČM. Jenže poté, co zkritizoval zapojení strany do projektu Stačilo!, byl z ní v podstatě vyhozen. V rozhovoru pro Aktuálně.cz nyní říká, že v rámci KSČM Konečná - jež po po volbách dala funkci k dispozici - nemá alternativu a že pokud KSČM bude pokračovat v projektu Stačilo!, je to její konec v podobě, v jaké vznikla po roce 1989.
Europoslankyně Kateřina Konečná dala k dispozici funkci předsedkyně KSČM, sdělil mluvčí strany Roman Roun. Komunisté po volebním neúspěchu, kdy se jim letos ani v rámci hnutí Stačilo! nepodařilo po čtyřech letech vrátit do sněmovny, svolali mimořádný sjezd. Podle Rouna by se měl uskutečnit v prosinci v Praze.
Hnutí Stačilo! se do sněmovny nedostalo. Získalo však dostatek hlasů na to, aby od státu získalo miliony korun. Už předem ale uskupení avizovalo, že se peníze nebudou přerozdělovat mezi jednotlivé strany, které hnutí tvoří, tedy hlavně KSČM a SOCDEM. Zakladatel hnutí nyní ale žádá své příznivce o finanční podporu. "Číslo účtu znáte," vzkázal.
Česko by mohlo po nadcházejících parlamentních volbách změnit dosud jasný prozápadní kurz a obrátit se po vzoru Slovenska na východ. Rýsuje se totiž vítězství politického chameleona Andreje Babiše, jehož možní koaliční partneři jsou otevřeně proruští, píší v komentářích k českým volbám německá média.
V Praze týden před volbami demonstrovaly stovky lidí na akci spolku Svatopluk, který spolupracuje s opozičním hnutím SPD nebo uskupením Stačilo! Akce měla název "Pane prezidente, respektujte volby!". Protestující vyšli před 14:30 z Malostranského náměstí k Pražskému hradu, ke kterému krátce poté dorazili.
Politické strany a hnutí se mohou svobodně rozhodnout, zda budou spolupracovat jako "přiznaná", nebo "nepřiznaná" koalice, rozhodl Ústavní soud. Obě možnosti mají své výhody i nevýhody. Soud proto odmítl stížnosti strany Volt Česko, která poukazovala na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Ta však nevyloučila, že se po volbách do Poslanecké sněmovny obrátí k Nejvyššímu správnímu soudu.
Odborníci očekávají od Ústavního soudu při rozhodování o skrytých koalicích spíše zdrženlivost než razantní zásah. V názoru na ústavnost nepřiznaných koalic se však liší. Pro některé jde o zjevné obcházení zákona s protiústavním rozměrem, jiní upozorňují na letitou politickou praxi, kdy na nekoaličních kandidátkách stran figurovali členové jiných subjektů.
Bývalý prezident Miloš Zeman bude v říjnových volbách do sněmovny volit Stačilo!. Řekl to v rozhovoru s Rádiem Prostor. Oceňuje, že hnutí na kandidátkách soustředilo levicové síly. Předsedkyně KSČM a celostátní volební jednička Stačilo! Kateřina Konečná na síti X uvedla, že ji Zemanova podpora příjemně překvapila. Před posledními volbami před čtyřmi lety Zeman uváděl, že bude volit hnutí ANO.
Ústavní soud obdržel podnět strany Volt Česko, poukazuje na nepřiznané koalice ve sněmovních volbách. Strana podala dvě ústavní stížnosti jednu kvůli kandidátkám Stačilo!, další míří ke kandidátkám hnutí SPD. Žádá vyjasnění definice koalice, případně zrušení části zákona o volbách do Poslanecké sněmovny, shrnuli právníci Voltu.
Sněmovní volby by v srpnu vyhrálo hnutí ANO se ziskem 30,5 procenta hlasů. Od července si ale o 2,5 procentního bodu pohoršilo. Druhá koalice Spolu zůstala na 19,5 procenta, hnutí SPD s podporou dalších stran na 14 procentech a hnutí STAN 11 procentech. Hnutí Stačilo! si polepšilo na devět procent, Piráti klesli o procentní bod na 6,5 procenta a Motoristé byli na pěti procentech.
Nejpřijatelnější vládou po říjnových parlamentních volbách by byl pro obyvatele Česka jednobarevný kabinet hnutí ANO, vyslovilo se pro něj 41 procent lidí. Na druhém místě skončila s podporou 37 procent koaliční vláda ANO a hnutí SPD a na třetím místě s 31 procenty někdejší pětikoalice Spolu, STAN a Pirátů.
Předseda hnutí ANO zrušil plánovaný mítink v Ostravě, na kterém měl bývalý prezident vystoupit a podpořit jeho kampaň. Akce, na níž měl Zeman mimo jiné podepisovat své knihy, byla ohlášena na 11. září, ale nakonec z programu hnutí ANO zmizela. Dokonce i pozvánky, které se objevily na sociálních sítích, byly staženy. Pro samotného Zemana šlo o nečekaný obrat – s účastí na akci totiž počítal.
Rozhodnutí krajského soudu v Brně označuje volební postup uskupení Stačilo! za nezákonný, přesto registraci jeho kandidátky do říjnových sněmovních voleb nezrušil. Podle Marka Antoše, vedoucího katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, je argumentace soudu vnitřně nekonzistentní.
Hnutí Stačilo! vytvořilo podle krajského soudu v Brně pro podzimní sněmovní volby nepřiznanou koalici a porušuje zákon. Registraci jeho kandidátky ale nezrušil, protože zákon stejným způsobem obcházejí i jiné strany.
Pokud by se sněmovní volby konaly teď, tak by je podle volebního modelu agentury STEM vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31,2 procenta hlasů. Druhá koalice Spolu by měla 20,9 procenta. V obou případech jde v porovnání s průzkumem z minulého týdne o pokles. Polepšila si naopak třetí SPD.
Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová se po čtyřech letech fakticky vrátila do hlavního města, aby tady bojovala o poslanecké křeslo ve sněmovně. Oproti roku 2021 se ale kolem ní několik věcí zásadně změnilo. Tentokrát kandiduje za hnutí Stačilo! společně s kandidáty KSČM a jako "parťáka" měla vedle sebe šéfa hnutí Daniela Sterzika. Před čtyřmi lety jí v kampani pomáhal mimo jiné Tomáš Petříček.
Premiér a volební lídr Spolu Petr Fiala (ODS) zahájil na sociálních sítích další fázi kampaně před sněmovními volbami varováním před opětovným spojením šéfa ANO Andreje Babiše s komunisty. Na síti X zveřejnil po třítýdenní dovolené video, v němž zmiňuje kontroverzní výroky kandidátů hnutí Stačilo! z poslední doby.
Hnutí ANO by podle volebního modelu agentury Ipsos na přelomu července a srpna vyhrálo volby se ziskem 34,9 procenta hlasů. Koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, by měla 21,9 procenta. Do sněmovny by se dostala také hnutí SPD a Starostové, stejně jako Piráti a hnutí Stačilo!, za které kandidují komunisté a sociální demokraté.
Jeden ze čtyř členů KSČM, které při jejich návratu z Ruska o víkendu nevpustilo na své území Lotyšsko, poskytl rozhovor redakci Aktuálně.cz. Zdeněk Milata si stojí za tím, že je Rusko moderní a prosperující země, která nám má co nabídnout. A svým kritikům vzkazuje, že jsou jako předlistopadoví komunisté, kteří z tehdejšího Československa vyháněli nepohodlné občany.
Bude v lednu 2026 zakázána Komunistická strana Čech a Moravy? Určitě ne. Lednový start platnosti novely trestního zákoníku k tomu sám o sobě nebude stačit. Drobná změna znění v tomto zákoně však může vést k pokusům takový návrh časem protlačit až k soudu. Určitě se obrátí proti některým propagátorům stalinismu.
