


Dlouhý potlesk provázel projev prezidenta republiky Petra Pavla při udílení státních vyznamenání na Pražském hradě. V projevu řekl, že politici dnes nenaplňují svou odpovědnost v bezpečnosti, ale i v oblasti veřejných financí, v péči o krajinu a v tom, jak se staví k podobě veřejné debaty. Podle komentátorů byl ale projev příliš obecný a málo úderný.
Petr Pavel v projevu k 28. říjnu podle Matyáše Zrna jasně varoval před Ruskem a připomněl, že v dobrých časech je třeba se připravovat na ty horší, zaznělo v pořadu Tady končí sranda! na Aktuálně.cz.
Zrno s tímto poselstvím souhlasí, zároveň mu ale chyběla protiváha: prezident podle něj mluví hlavně o vnější hrozbě, zatímco přehlíží problémy, které lidé řeší doma – od cen energií a potíží německého průmyslu po napětí kolem migrace ve Francii. Pavlu Štruncovi zase připadal projev příliš obecný a málo úderný.
Dan Kraus, který ceremoniál sledoval z Vladislavského sálu, ho označil za typicky pavlovský: dobře nadčasový, bez překvapení a konkrétního politického vzkazu.
Diskutující si všimli také prezidentovy zmínky o důvěře v zavedené instituce a média. Podle nich se mohla vztahovat k debatě o veřejnoprávních médiích, Pavel ale vládu ani Andreje Babiše přímo nejmenoval. Přesto projev sklidil dlouhý potlesk, který mohl být také nepřímým vymezením vůči vládní koalici.
Do debaty vstoupil i Václav Klaus se svým alternativním projevem, v němž mluvil mimo jiné o míru a evropské suverenitě. Štrunc ocenil, že Klaus dokázal své myšlenky formulovat na dopoledním setkání u Obecního domu úderněji, zatímco Zrno si všímal především jeho výrazných reakcí během Pavlova projevu.
Debatující se shodli, že prezident mohl vůči vládě vystoupit mnohem přímočařeji, ale raději zvolil zdrženlivý tón. Kraus vyslovil teorii, že se Pavel s Babišem snaží udržovat pracovní vztah a nejdou do otevřených osobních střetů.
Diskuse trojice komentátorů se věnovala také tomu, koho prezident vyznamenal a co výběr laureátů vypovídá o jeho představě národní jednoty. Jako pozitivum zaznělo, že ocenění pokryla pestrou škálu oborů a že mezi nimi byli například youtuber Jiří Burýšek, podnikatel Tomáš Karpíšek nebo zesnulý senátor Jaroslav Kubera. Jeho vdova Věra Kuberová letos řád přijala od Pavla, přestože ho v roce 2020 odmítla od Miloše Zemana kvůli jeho postoji k cestě na Tchaj-wan.
Zaujal také filmový režisér Jan Hřebejk, který otevřeně řekl, že má prezidenta rád a že si ocenění od něj váží. Štrunc a Zrno jeho upřímnost označili za férovou, zároveň ale připomněli, že prezidenti často oceňují osobnosti, které jsou jim názorově blízké. Výběr podle nich nepřinesl výrazně kontroverzní jména, některým ale chyběl odvážnější krok – například ocenění Milana Knížáka nebo osobností z konzervativního prostředí.
Další epizodu pořadu Tady končí sranda! si můžete pustit v úvodním videu nebo ve vašich oblíbených podcastových aplikacích.
00:01:34–00:13:43) – Byl Pavlův projev k 28. říjnu jasným varováním před Ruskem, nebo příliš obecným sdělením bez úderné myšlenky? V čem se lišil od Klausova důrazu na mír a suverenitu?
(00:13:43–00:28:29) – Odpovídal výběr vyznamenaných jejich zásluhám a pokrýval různé oblasti? Byla Hřebejkova otevřenost o názorové blízkosti k Pavlovi férová? A kdo na seznamu chyběl?
(00:28:29–00:31:35) – Proč Pavel Babiše ani vládu v souvislosti s veřejnoprávními médii přímo nejmenoval, přestože mohl být ostřejší? Udržují prezident a premiér záměrně korektní pracovní vztah?
(00:31:35–00:45:56) – Změní se jen způsob, jakým lidé veřejnoprávní média platí, nebo jsou ve hře také záruky jejich nezávislosti? Proč se z České televize stal symbol politického konfliktu a jaké poučení nabízí srovnání se Srbskem, Maďarskem a Polskem?
(00:45:56–00:51:50) – Proč poslanec David Pražák odešel z ANO a naznačují výroky Patrika Nachera širší neklid v hnutí? Bylo noční hlasování o změně financování médií politickou chybou?