Prezident Pavel nebyl jediným státníkem na nedávném pražském koncertu AC/DC. Dalším byl Željko Komšić, který je jedním ze tří "rotujících prezidentů" Bosny a Hercegoviny. A není to jediná věc, kterou mají s českým prezidentem společnou. I Komšić byl voják - za války v letech 1992-1995 se dobrovolně přihlásil do bosenské armády.
Od podpisu Daytonské dohody, která stvrdila konec válčení v Bosně a Hercegovině, uplynulo v úterý přesně šestadvacet let. Za tu dobu už musel stát Bosňáků, Srbů a Chorvatů řešit celou řadu politických, ekonomických i společenských problémů. Nynější pokusy srbských nacionalistů o odtržení ale moderní Bosnu uvrhávají do vůbec největší nejistoty za celou dobu její existence.
Těžké pásy obrněných transportérů se boří do země, krajinou pochoduje pár vojáků. Úvodní záběry filmového dramatu režisérky Jasmily Žbanićové nazvaného Quo vadis, Aida? jsou takřka jediné, při nichž vidíme jednotku v akci.
Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) v úterý s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a další zločiny spáchané za války v Bosně v letech 1992 až 1995.
Soud OSN v Haagu v úterý zahájil vyšetřování incidentu, při kterém se odsouzený válečný zločinec Radovan Karadžić ze své cely v Haagu po telefonu zúčastnil konference pořádané srbskými nacionalisty v Černé Hoře. Informoval o tom černohorský server Portal Analitika.
Při srebrenickém masakru, který začal před 28 lety, zemřelo přes osm tisíc lidí. Každoročně si jej připomínají příbuzní zavražděných. Zločiny spáchala Vojska Republiky srbské pod vedením generála Ratka Mladiče, který byl odsouzen na doživotí. Připomeňte si jeden z nejhorších masakrů v Evropě od druhé světové války na historických fotografiích.
Nizozemská policie a Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) vyšetřují demonstrativní sebevraždu bývalého chorvatského generála Slobodana Praljaka. Odborníci nechápou, jak se mu i přes přísná bezpečnostní opatření podařilo minulou středu dostat lahvičku se smrtícím jedem do soudní síně a tam ji před televizními kamerami vypít.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii na začátku příštího roku ukončí svoji činnost. Soud jako jeden z posledních případů řešil odvolání chorvatského generála Slobodana Praljaka. Ten přímo v soudní síni vypil jed. Po několika hodinách zemřel.
Generál Radko Mladić byl v Haagu odsouzen na doživotí. Pro příbuzné obětí válečného konfliktu, zejména pro ty, jejichž muže a syny Srbové zavraždili u Srebrenice, je to však chabou útěchou. V okolí Srebrenice pozabíjely Mladičovy jednotky v červenci 1995 během několika málo dnů přes osm tisíc bosenských mužů a chlapců.
Podívejte se do Božanovići, vesnice, kde se v roce 1943 narodil generálplukovník Ratko Mladić. (Vesnice tehdy patřila pod fašistický chorvatský ustašovský stát.) Přestože byl Ratko Mladić uznán vinným a za genocidu dostal doživotní trest, ve své rodné vesnici je považován za hrdinu. V obci, která se nachází v drsné krajině bosenských kopců, žije přes 20 lidí. Velká část z nich jsou pokrevní příbuzní.
Generála Ratka Mladiče ve středu uznal Mezinárodní soud pro bývalou Jugoslávii vinným z genocidy ve Srebrenici a zločinů proti lidskosti. Za své činy dostal doživotí. Jako velitel bosenskosrbských jednotek vydal rozkaz k masakru ve Srebrenici.
Obhájci Ratka Mladiče požádali Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, aby bývalého vrchního velitele bosenskosrbské armády dočasně propustil z vazby a umožnit mu odjezd na léčení do Ruska. Mladič je podle advokátů vážně nemocný a mohl by zemřít ještě před vynesením rozsudku. U Mladiče se v poslední době údajně začaly projevovat symptomy nastávající nebo již probíhající tranzitorní ischemické ataky, lehké mrtvice, která může vést k mozkovému infarktu. Žalobce navrhl pro Mladiče doživotní trest vězení. Obhajoba na druhé straně žádá zproštění viny v celém rozsahu.
U mezinárodního trestního tribunálu v Haagu končí hlavní část procesu s bosenskosrbským generálem Ratkem Mladičem. Žalobce pro něj chce trest doživotí, zejména kvůli generálově podílu na vraždě zhruba 8000 lidí v bosenském městě Srebrenica v červenci 1995. Mladičovi obhájci tvrdí, že jen bránil Srby před muslimy a džihádem. Rozsudek má padnout příští rok.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) ve čtvrtek shledal srbského ultranacionalistu Vojislava Šešelje nevinným ve všech devíti bodech obžaloby. Soudci dospěli k závěru, že nebyla dostatečně prokázána osobní zodpovědnost obžalovaného za zločiny spáchané v Bosně, v Chorvatsku a v srbské oblasti Vojvodině za válek v letech 1991-1995. Soudci shledali zmíněné projevy za prokázané, ostatně 61letý Šešelj je ani nepopíral. Dospěli nicméně k závěru, že jejich cílem bylo burcovat srbské bojovníky, nikoli nabádat je ke zločinům.
Bývalý vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžič je zodpovědný za genocidu bosenských Muslimů ve Srebrenici a další válečné zločiny. Po šesti a půl letech o tom rozhodl mezinárodní tribunál v Haagu, který mu vyměřil 40 let za mřížemi. Ve Srebrenici bylo zavražděno na 8000 bosenských Muslimů. Spravedlnosti bylo učiněno za dost, prohlásil žalobce OSN. Sám Karadžič se ale dodnes necítí ničím vinen.
Rezoluce Rady bezpečnosti měla být přijata při příležitosti 20. výročí srebrenického masakru, při němž Srbové pozabíjeli 8000 muslimských obětí.
Sedm mužů se podle prokuratury podílelo na povraždění 1000 Muslimů ve skladišti na okraji Srebrenice.
Velitel bosenskosrbské armády se bojí, že by mu výpověď v případu Karadžič uškodila.
Tribunál v Haagu odsoudil Zdravka Tolimira, který měl mít podíl na vraždění v Srebrenici
Muž obviněný ze zločinů proti lidskosti tvrdí, že je mírný a umí naslouchat druhým
V Haagu po dvou měsících pauzy pokračovalo přelíčení s bosenskosrbským generálem
