Ministr kultury Oto Klempíř se rozčílil, že Fond audiovize rozdává dotace bez toho, aby to mohl nějak ovlivnit. Vadí mu milion korun na film o queer komunitě. „Proč stát financuje aktivismus?“ ptá se. Jeho předchůdce Martin Baxa z ODS mu napsal, že „je absolutně nepřijatelné, aby člen vlády v demokratické zemi veřejně útočil na svobodnou kulturu a práva menšin“, a vyzval ho k omluvě.
„Česká republika uznává zpovědní tajemství“– právě tato část smlouvy s Vatikánem, tzv. konkordátu, poskytuje podle Ústavního soudu katolické církvi privilegované postavení vůči ostatním církvím. Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví za podmínek, které si samy stanoví. Jedním ze soudců, kteří s tím nesouhlasí, je Tomáš Langášek.
Americký prezident Donald Trump vážně zvažuje odchod Spojených států ze Severoatlantické aliance poté, co se spojenci nepřidali k jeho válce s Íránem. „NATO mě nikdy nepřesvědčilo. Vždy jsem věděl, že je to papírový tygr,“ prohlásil. Podle bývalého českého velvyslance u NATO Jakuba Landovského dělá Evropská unie chybu, že se k Američanům nepřidala. „Evropa nemá alternativu, bez USA se neubráníme.“
Měla to být „čistící“ operace ve vesnici na záporožské frontě. Skončila zajetím dvou ukrajinských vojáků, kteří tak před sebou měli perspektivu několika měsíců či let v ruském zajateckém táboře spojených s bitím a ponižováním. Ze vzduchu je ale sledoval ukrajinský dron.
Říkají si Boží pomocníci (Ansar Alláh) a jejich slogan zní „Bůh je veliký, smrt Americe, smrt Izraeli, kletba na Židy, vítězství islámu!“ Známí jsou jako Húsíjové, ovládají polovinu Jemenu, jsou spojenci Íránu a včera vstoupili do války po jeho boku. Kontrolují pobřeží Rudého moře, kudy pluje čtvrtina světové kontejnerové dopravy a Saúdská Arábie tudy exportuje denně pět milionů barelů ropy.
Na začátku byl Adolf Hitler. Při zahájení 24. mezinárodní automobilové výstavy ve Frankfurtu nad Mohanem oznámil v březnu 1934 úmysl vyrobit levný vůz pro široké vrstvy – lidový vůz neboli Volkswagen. V roce 1938 byla zahájena výroba. Koncern se stal jednou z nejúspěšnějších automobilek na světě a symbolem poválečného hospodářského zázraku. Teď však zápasí se zelenou politikou a cenami energií.
Ceny ropy stoupají, akcie klesají, Trump střídavě hrozí a slibuje a do Zálivu míří další vojáci. Tak vypadá situace v Perském zálivu po skoro měsíci americko-izraelského bombardování.
Dražší pohonné hmoty, dražší vytápění plynem, draží potraviny, dražší plasty a dražší v podstatě jakékoliv zboží, které se musí vyrobit v energeticky náročném provozu anebo někam přepravit. Tak líčí efekt války v Perském zálivu na světovou ekonomiku ekonom Petr Bartoň. Zároveň vysvětluje, proč některé dopady nebudou tak tragické.
Pardubický soud poslal do vazby dva obviněné z terorismu kvůli žhářskému útoku na prostory pardubické firmy LPP Holding. Jde o mladého muže a ženu, kteří jsou aktivní v krajně levicových feministických kruzích. Muž je Egypťan, studující v Praze, žena je Češka. Hrozí Česku nějaká nová vlna krajně levicového terorismu? Hlavním motivem je podle experta na terorismus Miroslava Mareše Palestina.
„Věřím, že mučedníci jsou v nebi a užívají si život, který nemohli mít zde na zemi,“ napsal před časem student Fakulty humanitních studií v Praze Youssef Moursi v článku pro radikálně feministický kolektiv Druhá směna. V úterý jsme ho mohli vidět, jak ho policie vede v poutech k soudu. Je obviněný z terorismu kvůli zapálení prostor firmy LPP Holding v Pardubicích.
Americký vojenský rozpočet činí neuvěřitelný jeden trilion dolarů. K tomu žádá prezident Donald Trump kongres o dalších 200 miliard. Kolik ve skutečnosti stojí jeden den bojů v Íránu? Podle Pentagonu se cena blíží dvěma miliardám dolarů za den. A to jen za munici. V přepočtu to znamená, že Američané za den vystřílí 42 miliard korun, tedy asi dvě procenta českého státního rozpočtu.
Evropa vsadila na obnovitelné zdroje a plyn jako překlenovací zdroj. Jenže co když nesvítí a nefouká a k tomu vypukne válka v Perském zálivu? Řada asijských zemí se vrací k uhlí, které se Evropa snaží utlumit. Byl odklon od uhlí rozumný? Nestačí nám obnovitelné zdroje? Energetický expert Jan Vondráš, autor tzv. prezidentské analýzy české energetiky, nastiňuje možné scénáře.
Írán vypálil dvě balistické střely proti americké vojenské základně Diego Garcia v Indickém oceánu. Jedna raketa na terč nedoletěla, druhou Američané sestřelili. Vyděsilo to ale hlavně Evropu. Diego Garcia je vzdálený od Íránu 4 000 kilometrů. Obráceným směrem to znamená, že by raketa dolétla až do Londýna, a v dostřelu Íránu se tak ocitá většina hlavních měst Evropy. Včetně Prahy.
Nikdo nejsme připravení, všichni jsme zaspali. I bohaté arabské státy, které věřily, že mají na vše dost peněz. Ale když se podíváme třeba do České republiky, tak my nejsme připraveni vůbec na nic, varuje bezpečnostní expert Milan Mikulecký, který pět let pracoval pro vládu v Abú Dhabí.
Donald Trump přišel se svérázným nápadem, jak vyřešit blokádu Hormuzské úžiny Íránem. Vyzval rejdaře, aby ukázali trochu odvahy a úžinou propluli. Co to ale znamená proplout pod palbou úžinou supertankerem, na který se vejdou dva miliony barelů ropy?
Írán vypálil dvě balistické rakety na americkou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. I když jedna raketa na cíl nedoletěla a druhou Američané sestřelili, vojenští analytici zbystřili. Diego Garcia je od Íránu vzdálené 4000 kilometrů. Dosavadní odhady maximálního dostřelu íránských raket se přitom pohybovaly okolo 2000 km. V dostřelu ajatolláhů se tak nyní ocitá i Praha, Berlín nebo Paříž.
Donald Trump opakovaně tvrdil, že do Íránu nepošle pozemní jednotky a že se Írán nestane druhým Afghánistánem nebo Irákem. Jeden jeho krok ale svědčí o něčem jiném.
Ceny ropy a plynu po eskalaci bojů v Zálivu vyskočily o dalších třicet procent. Izraelci nejprve bombardovali těžební pole Jižní Pars v Íránu, Teherán odpověděl útoky na katarská plynová naleziště a saúdské rafinerie. „Oko za oko, zub za zub“, vysvětlil to předseda iránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalifat. Saúdská Arábie už oznámila, že si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu.
„Většina propagandistických talk show se věnuje výlučně Íránu, dokonce jako by zapomínaly na válku na Ukrajině,“ hlásí z Moskvy náš spolupracovník Jiří Just. „Je to zase ten tradiční propagandistický vír, že Spojené státy si dělají, co chtějí, a že to jsou to imperalisté.“ Reálně ale Rusko pro Írán nic udělat nemůže.
Hormuzská úžina je stále uzavřena. Ropa a plyn se nemůže dostat na světové trhy, ceny stoupají a Donald Trump žádá ostatní státy, aby poskytly své válečné lodě jako eskortní plavidla pro tankery. Američané se nepoučili ani z tzv. války tankerů v 80. letech, ani z války na Ukrajině, kde ukrajinské námořní drony zle zatápějí mnohem silnějšímu ruskému námořnictvu.
