Americký prezident Donald Trump si ve středu telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, poté zavolal i svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému. Zda se Trumpovi povedlo jedním hovorem vyvést Putina z izolace a jaký signál včerejší posloupnost telefonátů vysílá Ukrajině, analyzuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jan Kofroň.
Prezident Donald Trump oznámil, že absolvoval dlouhý a "velmi produktivní" telefonický hovor s prezidentem Vladimirem Putinem. Hlavním tématem jejich diskuse byla bezpochyby válka na Ukrajině a její ukončení. Oba se shodli na tom, že je zapotřebí "mírové jednání". Kreml potvrdil, že k rozhovoru opravdu došlo. Bezprostředně poté Trump kontaktoval také ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Rusko požádalo Česko o vydání ruské novinářky Faridy Kurbangalejevové. Zatímco ruský režim ji považuje za "teroristku" šířící lži o ruské armádě, do povědomí u nás se dostala kvůli vyvedení z tiskové konference Petra Pavla a Volodymyra Zelenského. Média tehdy spekulovala, zda není ruskou špionkou. "V tomto smyslu je dobře, že k incidentu došlo, mám možnost hájit své jméno," říká Kurbangalejevová.
Poslední týdny se v Kanadě nesou ve znamení patriotismu. Výroky Trumpa o připojení Kanady k USA semkly jednačtyřicetimilionový národ a zmírnily propad Liberální strany Justina Trudeaua. Favorizovanou stranou přesto zůstává Konzervativní strana s Pierrem Poilievrem v čele. Pro to, aby si udržel vysoké preference, musel změnit svou rétoriku. Stylizace do Donalda Trumpa v Kanadě už "neletí".
Na sociálních sítích se objevilo video, na kterém Syrská arabská armáda blokuje cestu ruskému vojenskému konvoji. Rusové se snažili dostat na svou námořní základnu v Tartúsu, po osmi hodinách čekání jsou ale nuceni se otočit a vrátit se na leteckou základnu Hmímím.
Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejisté budoucnosti. Doufá, že stabilní ekonomika mu pomůže k dalšímu mandátu v příštích volbách, ale realita ukazuje jiný obraz. Rostoucí inflace i klesající důvěra spotřebitelů naznačují, že jeho cesta k volebnímu triumfu nebude snadná. Nekompromisní celní válka Donalda Trumpa může poškodit exportní maďarskou ekonomiku. Orbán jej přitom v kampani podporoval.
Sankce proti Rusku, které v lednu zavedla Bidenova administrativa, jsou efektivní. Více než třetina ruské stínové flotily čelí přísným omezením a Washington je připraven zajít ještě dál. Podle zvláštního vyslance Keitha Kellogga pro Rusko a Ukrajinu chce Donald Trump sankce zdvojnásobit. Zasáhnout proti ruské flotile v Baltském moři se chystá i Evropská unie.
Americký deník New York Post o víkendu přinesl překvapivou zprávu: Donald Trump měl telefonovat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a řešit s ním konflikt na Ukrajině. Podle deníku bývalý americký prezident uvedl, že Putin "chce, aby lidé přestali umírat".
"Hlavně tam napište, že jsem bývalý poradce Benjamina Netanjahua. Já už s vládou nemám nic společného a můžu si otevřeně říkat, co si myslím, a to také udělám," začíná rozhovor Mark Regev.
V ruských školách přibývají muzea věnovaná válce na Ukrajině jako nástroje státní propagandy. Pod rouškou vlastenectví mají tyto expozice formovat pohled nejmladší generace na konflikt, ospravedlnit jeho pokračování a vštěpovat dětem loajalitu k oficiálnímu narativu Kremlu.
Ukrajina by mohla těžit své vzácné kovy spolu se státy, které jí poskytují vojenskou pomoc. Prezident Volodymyr Zelenskyj tak reagoval na návrh Donalda Trumpa, který uvedl, že výměnou za podporu Ukrajině požaduje přístup ke strategickým nerostným surovinám. Kyjev odhaduje zásoby těchto surovin na stovky tisíc tun. Problémem je, že některá naleziště okupuje Rusko, jiná jsou těžko přístupná.
Ve Finsku má do dvou let stát nová továrna na TNT. Bude teprve druhou v Evropě, která nestojí v Rusku; ta první stojí v Polsku. Cílem je posílit finskou i evropskou výrobu vojenské munice. Fungovat by měla do dvou let. Finský ministr obrany Antti Hakkaken doufá, že to přispěje k podpoře Ukrajiny v jejím boji proti ruské agresi.
Belgická policie pátrá po dvou ozbrojených mužích, kteří v bruselské stanici metra Clémenceau stříleli. Mluvčí bruselské policie uvedla, že podezřelí se po útoku ukryli v tunelech a mohli by se stále nacházet v podzemí. Zároveň dodala, že místo incidentu zůstává pod dohledem policie, která ho důkladně prohledává.
V posledních dnech přichází z Washingtonu nové požadavky za pomoc Ukrajině. O víkendu Keith Kellogg, zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko, vyzval Kyjev k uspořádání prezidentských a parlamentních voleb. V pondělí Trump prohlásil, že chce dohodu, podle níž by Kyjev výměnou za americkou pomoc dodával USA vzácné kovy.
Magazín Time ji loni zařadil mezi nejvlivnější lidi na světě. Forbes ji označil za třetí nejmocnější ženu a podle serveru Politico je nejmocnější osobností v politice letošního roku. Italská premiérka Giorgia Meloniová se zúčastnila inaugurace Donalda Trumpa jako jediná zástupkyně EU, má dobré vztahy i s Elonem Muskem a teď se chce stát evropskou spojkou do Bílého domu.
Do Damašku minulý týden dorazila delegace z Ruska. Tématem jednání byla budoucnost ruských vojenských základen v Sýrii. Představitelé obou zemí se setkali poprvé od Asadova pádu. Damašek i Moskva v posledních týdnech vysílaly ohledně vzájemné spolupráce rozporuplné signály. EU zmírní protisyrské sankce, přesto stále apeluje na odchod Rusů ze země. Izrael mezitím expandoval na jihu Sýrie.
Hamás propustil první rukojmí v rámci šestitýdenního příměří s Izraelem. Proč změnil pořadí propuštěných a co znamená návrat Palestinců do rozbombardované Gazy? O strategii vyjednávání, o návrhu Donalda Trumpa na přesunutí Palestinců do Egypta či Jordánska i o zákulisních hrách mluví v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytik Břetislav Tureček.
Statisíce Gazanů se v těchto dnech vrací do svých domovů na severu Pásma Gazy. Izrael v pondělí znovu otevřel Netzarimský koridor, který spojuje severní a jižní část Gazy. Návrat obyvatel je součástí příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás. První fáze příměří začala platil v neděli 19. ledna. Podle odhadů bylo v Gaze zničeno nebo poškozeno až 70 procent budov, tedy přibližně 80 tisíc staveb.
Ve středu začal čínský nový rok - po roce Králíka přichází rok dřevěného Hada. Datum je pohyblivé a nastává s druhým novým měsícem po zimním slunovratu. Oslavy trvají šestnáct dní a jsou nejdelším čínským svátkem. Symbolem slavnosti je červená barva a drak Nian. Během oslav dochází k největší každoroční migraci lidí na světě.
Čínská společnost DeepSeek způsobila rozruch ve světě umělé inteligence. Dokázala vytvořit chatbot srovnatelný s těmi od amerických technologických gigantů, jako jsou OpenAI nebo Anthropic, a to za výrazně nižší náklady. Tento průlom otřásl americkými trhy, což vedlo k poklesu akcií technologických firem včetně lídra na poli čipů Nvidia.
