Marie z Oseku sice chodí ztěžka o dvou holích, ale i tak přišla na setkání s prezidentským kandidátem Andrejem Babišem, který jako kandidát vyjel za lidmi poprvé 2. listopadu 2022. Paní Marie patří mezi jeho voliče a nijak se netají ostrou kritikou nynější vlády Petra Fialy.
Už dlouho předtím, než začala 30. října 2022 demonstrace na pražském Václavském náměstí "Česko proti strachu", chodil Antonín Pášma mezi lidmi a nabízel jim například odznáčky na podporu Milionu chvilek pro demokracii. Sám v tomto spolku pracuje a zároveň pomáhá ve volném čase jako dobrovolník. Když jsem si s Antonínem povídal, mluvil například o tom, jak se mu nelíbí "obchodníci se strachem".
Dva dny po oficiálním oznámení prezidentské kandidatury vyjel předseda hnutí ANO do regionů shánět hlasy. Za první cíl si vybral Ústecký kraj, kde má ANO nejsilnější podporu v Česku. Stejně jako v minulosti na Andreje Babiše čekali především starší lidé, kteří volali po konci vlády. První cesta ukázala, že Babiš bude sázet na voliče, kteří jsou silně nespokojeni s nynější vládou Petra Fialy.
Poslanec a předseda hnutí ANO Andrej Babiš zahájil ve středu 2. listopadu prezidentskou kampaň na Teplicku v Ústeckém kraji. Přímo v terénu s ním neformálně mluvil reportér Aktuálně.cz Radek Bartoníček.
V červnu rezignoval kvůli kontaktům s podnikatelem Michalem Redlem, jedním z obviněných v kauze Dozimetr. Teď se bývalý ministr školství Petr Gazdík (STAN) na úřad vrací jako poradce ministra Vladimíra Balaše. Na poloviční úvazek za 35 tisíc hrubého. A to přesto, že na některé věci má jiný názor. Třeba na druhý povinný jazyk. "Můžu se vztekat, ale on musí politicky rozhodovat," říká Gazdík.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš odpovídal na dotazy novinářů poté, co 31. října potvrdil svou kandidaturu na prezidenta.
Sotva šéf ANO Andrej Babiš potvrdil v pondělí po poledni kandidaturu na prezidenta republiky, bylo na jeho blízké spolupracovnici Aleně Schillerové vidět, že je spokojená. V rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že Babiš by byl podle ní nejlepší možný prezident, přestože má mnoho kritiků. "Není možná každému po chuti, ale všichni víme, co od něj čekat," řekla poslankyně a šéfka klubu ANO.
Na demonstraci Milionu chvilek dorazilo i několik málo jejich odpůrců. Byl mezi nimi i tento muž, který měl na klopě odznak s přeškrtnutou vlajkou Evropské unie. "Já nevím, kdo tady demonstruje. Milion chvilek je zcela neurčitá skupina lidí. Nikdo neví, co chtějí prosazovat," tvrdí. Válku na Ukrajině podle něj vyprovokovali Američané. Po jeho slovech se na místě strhla hádka.
První místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček v rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví mimo jiné o tom, proč věří ve vítězství Andreje Babiše v prezidentských volbách. Kromě toho také přiznává, že o kandidatuře šéfa ANO věděl už několik dní dopředu. "Jsem hrozně rád, že do toho jde," říká Havlíček.
Po vraždě dvou mladíků v Bratislavě LGBT+ lidé stále silněji volají po zákonech, jež jim zaručí stejná práva jako ostatním, třeba v manželství. Podle ministra vnitra Víta Rakušana by takovou změnu měla vláda schválit hned, složení parlamentu tomu ale není příliš nakloněno. Podle informací Aktuálně.cz pochybují o schválení plnohodnotného manželství i samotní zastánci takového kroku mezi poslanci.
Na nedělní demonstraci Milionu chvilek přišla i herečka Eva Holubová. Říká, že považuje za důležité vyjádřit solidaritu a soucit s Ukrajinou. "Nemohu pochopit, jak se někdo může postavit pod vlajku KSČ," poznamenává ohledně lidí, kteří podléhají dezinformacím. Na vině jsou podle ní i sociální sítě.
Bohumil z Podbořan stál mezi účastníky pražské demonstrace Česko proti strachu ve skupince lidí, kteří drželi obrovskou vlajku Evropské unie. "Jednota EU je to jediné, co může zachránit mír, demokracii a svobodu v Evropě," sdělil Aktuálně.cz s tím, že právě tuto jednotu chce rozbít ruský prezident Vladimir Putin. Pan Bohumil zároveň kritizoval to, že se Česko podle něj nevyrovnalo s minulostí.
Učitelka v červeném kabátě patřila se svou kamarádkou k těm, kteří přišli v neděli 30. října na demonstraci Milionu chvilek pro demokracii mezi prvními. "Vždycky to má smysl," odpověděla na otázku, zda neváhala přijet na Václavské náměstí v Praze až z Olomouce. Mluvila také o tom, k čemu ji vedli její rodiče. "Učili mě, že pravda má vítězit, že se nelže a nekrade. A já to učím děti," svěřila se.
Společně se svou ženou stál pan Antonín v prvních řadách účastníků demonstrace Česko proti strachu, která se uspořádala v neděli 30. října na Václavském náměstí v Praze. Nebylo možné si ho nevšimnout, v ruce držel transparent, na kterém na jedné straně dával najevo podporu vládě Petra Fialy a na druhé vyjadřoval podporu Ukrajině. "Vládě držíme palce," říká senior z Hradce Králové.
Desetitisíce lidí se dnes odpoledne sešly na pražském Václavském náměstí na protestu proti strachu a nenávisti, který pořádá spolek Milion chvilek. Lidé stojí takřka po celé ploše náměstí, ač v některých místech není dav hustý. Organizátoři chtějí vyjádřit solidaritu s Ukrajinou, kterou v únoru napadlo Rusko, a upozornit na nutnost ochrany demokratických hodnot.
Šéfovi Armádního muzea v Praze Aleši Knížkovi se splnil jeden z jeho snů, protože v den státního svátku otevřel po rekonstrukci muzeum veřejnosti.
Tereza z Humpolce patřila ke stovkám účastníků manifestace proti násilí, kterou svolali zástupci LGBT+ komunity na Václavské náměstí v Praze 26. října 2022.
Oba jsou senátoři, utkali se už v minulé prezidentské volbě a v lednu si ji zopakují. Průzkumy je řadí mezi přední uchazeče o Hrad. Zatímco ale Pavla Fischera podporuje vládní koalice Spolu, Marek Hilšer vystupuje jako občanský kandidát a od lidí stále ještě sbírá potřebné podpisy. Fischera do voleb vyslali poslanci a senátoři. Aktuálně.cz zjišťovalo, v čem se ještě liší a jak se připravují.
Krátce před termínem pro odevzdání přihlášek k prezidentské volbě sbírá senátor Marek Hilšer podpisy občanů. Ke kandidatuře jich potřebuje 50 tisíc. Pokud jich nezíská dost, obrátí se na senátory. Podklady ke kandidatuře musí uchazeči odevzdat na Ministerstvo vnitra nejpozději do 8. listopadu. První kolo prezidentské volby se bude konat 13. a 14. ledna, druhé o dva týdny později.
Dvě světové války a dvě totality, komunismus i nacismus. Paměť národa už deset let usiluje o to, aby školáci poznávali 20. století co nejzajímavěji. Setkávat se mohou s pamětníky přelomových událostí, nahrávat jejich svědectví nebo sledovat už natočené příběhy. "Spolupracujeme s řadou škol, ale pořád je to jen mizivé procento, máme zájem o další," říká šéf projektu Mikuláš Kroupa.
