Týden čekali politici, veřejnost i spojenci Česka na projev prezidenta Miloše Zemana k případu výbuchu skladů ve Vrběticích, z něhož žalobce i tajné služby viní dva ruské agenty. Rozbor jeho slov ukazuje, jak prezident zachází s fakty a "ohýbá" je, například když tvrdí, že existují dvě vyšetřovací verze nebo že o roli Rusů chybí důkazy.
Dění kolem Vrbětic a Ruska podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové ukazuje, že pro Česko by byl nejlepším premiérem lídr jejich koalice Spolu a zároveň šéf ODS Petr Fiala. "My máme jediní za lídra skutečného státníka. Například Ivan Bartoš je ve srovnání s ním nezkušený," tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Především poslanci ANO prosadili usnesení, v němž sněmovna žádá ministra školství Roberta Plagu, aby umožnil žákům úřední maturitu. Ministr je dlouhodobě proti této možnosti, stejně jako školské asociace a vysoké školy. Odpoledne navíc uvedl, že postup, který sněmovna žádá, je nezákonný. Úřední maturita je spojena s premiérem Andrejem Babišem, protože on s ní přišel první a výrazně ji prosazoval.
Andrej Babiš chtěl řídit stát jako firmu a avizoval, že do kabinetu přivede zkušené manažery. V premiérově "vládě odborníků" ale vydržela od jmenování v červnu 2018 jen polovina ministrů. Petr Arenberger je už dvanáctým odcházejícím členem vlády. Babiš tak už dotahuje dosavadního "rekordmana", z vlády Petra Nečase odešlo za tři roky 13 ministrů.
Prezident Miloš Zeman jmenoval novým ministrem zahraničí 36letého Jakuba Kulhánka, který patří mezi nejbližší spolupracovníky předsedy ČSSD a vicepremiéra Jana Hamáčka. Premiér Andrej Babiš ho poté uvedl do úřadu. Kulhánek se stává šéfem diplomacie ve chvílích napjatých česko-ruských vztahů, hned na večer si předvolal ruského velvyslance.
Poslanecká sněmovna v úterý večer přijala několik usnesení, ve kterých podpořila rozhodnutí vlády vyhostit 18 ruských diplomatů. Poslanci také odsoudili teroristický útok speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby ve Vrběticích. Odmítli ale návrh, aby vláda uplatnila vůči Rusku sankce. Vicepremiér Jan Hamáček si předvolal na středu ruského velvyslance.
Když v říjnu roku 2014 dostali hasiči informaci o požáru v muničních skladech ve Vrběticích, patřil starosta místního sboru Jaroslav Číž k prvním dobrovolným hasičům, kteří přijeli na místo ještě před výbuchem. "Netušili jsme, jaké nebezpečí hrozí," přiznává. Život jemu a mnoha dalším lidem patrně zachránil velitel zásahu, který krátce před výbuchem rozhodl o stažení jednotek.
Moravské Vrbětice jsou vesnicí, která je kvůli novým okolnostem výbuchu muničního skladu z roku 2014 v posledních dnech v centru dění. Když reportér Aktuálně.cz tuto obec na Zlínsku navštívil, slyšel od místních velké překvapení z nových informací i zklamání z toho, že je stát před výbuchy neochránil a za vzniklé škody je dostatečně neodškodnil.
Přestože už po skončení loňských krajských voleb volali mnozí členové KSČM po konci předsedy strany Vojtěcha Filipa a dalších členů vedení, nic se dodnes nezměnilo. Jestli dojde ke změně, se ukáže už v sobotu, kdy se schází v Nymburku téměř sto členů ÚV KSČM. Původně měli komunisté na programu jediný bod: volbu vedení. Jenže program bude nakonec bohatší a výměna Filipova nynějšího vedení nejistá.
Cesta ministra vnitra a předsedy ČSSD Jana Hamáčka do Ruska se nelíbí poslancům koalice Spolu a koalice Pirátů a STAN. Cestu, která je naplánovaná na pondělí, chtěli projednat v Poslanecké sněmovně jako nově zařazený bod, ale neuspěli. Hlasování ukázalo, že pro takový návrh nejsou poslanci ANO, KSČM, SPD a ČSSD. Cestu následně zpochybnil i premiér Andrej Babiš (ANO).
Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby požádal Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry jeho vládě. Pokud to do týdne neučiní, začne koalice sbírat podpisy pro vyvolání hlasování o nedůvěře. Babiš to však odmítl.
Rozhodnutí KSČM nepodporovat vládu hnutí ANO s ČSSD znamená, že premiér Andrej Babiš ztratil ve sněmovně většinu. Zatím se ale nemusí obávat toho, že by musel neodkladně s vládnutím skončit nebo přihlížet předčasnému rozpuštění sněmovny a následným volbám. Petru Fialovi a Ivanu Bartošovi jako lídrům dvou opozičních koalic totiž chybí hlasy potřebné k rozpuštění sněmovny. "Jednáme o tom," vzkazují.
Koalice Pirátů se STAN a ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v tomto týdnu opět brání schválení zákona "lex Dukovany", o jehož rychlé schválení usiluje místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO). Kritikům se nedaří dostat do zákona zákaz dostavby Dukovan pro ruské a čínské firmy. Hlasování bude prvním testem postojů ČSSD po odchodu ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který prosazoval zákaz pro tyto firmy.
Jan Hamáček se rozhodl "zbavit se" dnes už bývalého místopředsedy ČSSD a ministra zahraničí Tomáše Petříčka především proto, aby strana získala co nejvíce tradičních levicových voličů, kteří odešli hlavně k ANO. Vyplývá to z názorů politologů i ze slov samotného Hamáčka. Jestli se mu to ale podaří, není jisté. Podle odborníků na veřejné mínění nebude pro Hamáčka jednoduché tyto voliče získat.
Na první pohled se to může zdát podivné. Staronový předseda ČSSD Jan Hamáček vyhrál na pátečním a sobotním sjezdu strany navzdory tomu, že mnohé hrálo proti němu. ČSSD pod jeho vedením drtivě prohrála poslední volby, preference naznačují, že by mohla vypadnout ze sněmovny, a do toho proti němu na sjezdu mluvila řada spolustraníků. Analýza Aktuálně.cz vysvětluje, proč i tak stranu suverénně ovládl.
Jan Hamáček obhájil pozici předsedy sociální demokracie, získal 140 hlasů z 270 možných. Jeho hlavní protikandidát Tomáš Petříček dostal 95 hlasů. Třetí zájemce o vedení strany, poslankyně Kateřina Valachová, přesvědčila 23 delegátů. Prvním místopředsedou byl zvolen Roman Onderka, který podporoval Hamáčka. Porazil tak Břetislava Štefana.
Už za pár hodin bude jasné, kdo povede sociální demokracii do podzimních parlamentních voleb, ve kterých hrozí straně jedna z nejtěžších porážek v její historii. Při pátečních volbách očekávají straníci velmi vyrovnaný souboj. Křeslo obhajuje Jan Hamáček, který chce pokračovat v nynější politice. Proti němu ale stojí Tomáš Petříček, který volá se svými příznivci po zásadních změnách.
Už dva průzkumy veřejného mínění pasovaly koalici Pirátů a STAN na vítěze voleb, což by znamenalo, že předseda Pirátů Ivan Bartoš by měl šanci stát se premiérem. On sám ale tvrdí, že na něco takového teď nemyslí. "Pro mě tato věc není nyní podstatná. Do voleb musíme zvládnout covid a představit program na další čtyři roky," říká Bartoš v rozhovoru pro Aktuálně.cz k úvahám o možné příští vládě.
Ministerské působení Jana Blatného trvalo půl roku. Po většinu doby musel čelit výtkám premiéra i prezidenta. V posledních týdnech mu Andrej Babiš posílal vytýkací dopisy s kritikou, kterou ministr odmítal. Prezidenta Miloše Zemana Blatný popuzoval tím, že nechtěl vyhovět jeho přání, aby bylo možné v Česku očkovat ruskou vakcínou Sputnik.
Mladí sociální demokraté si stěžují na to, že jejich vliv ve straně je za vedení Jana Hamáčka podstatně slabší, než tomu bylo dříve. Stěžují si také na to, že oproti minulosti nedostávají na svou činnost od strany ani korunu. Jsou přitom přesvědčeni, že ČSSD by mohla mnohem lépe oslovovat mladé voliče. Měla by však avizovat, že po volbách už nevstoupí do možné vlády s hnutím ANO.
