Obě strany vedou na Ukrajině závody ve zbrojení, ze kterých má zisk ten třetí – Čína. „Všichni nakupujeme ve stejném obchodě,“ říká s nadsázkou Radim z organizace Aerorozvědka ČR, která vyvíjí, testuje, montuje a dodává na Ukrajinu každý rok tisíce dronů.
Rusové ovšem modernizují také, navzdory sankcím získávají i západní komponenty. „V dronech mají třeba výrobky od Texas Instruments, vytvořili si velmi složitou síť prostředníků, přes které to kupují,“ vysvětluje Radim, jehož celé jméno (ani tvář) nemůže Aktuálně.cz zveřejnit z bezpečnostních důvodů.
Rusové podle něj dokáží využít i primitivní technologie s maximálním užitkem. Příkladem jsou modernizované drony Šahíd, zvané Gerbera – menší a polystyrenové. Anebo jakési létající letadlové lodě, které nosí menší drony. „Je to jednoduché – skládá se ze dvou hliníkových tyčí, dřevěných křídel – a tím to hasne. Uprostřed je nějaká elektronika, která leží na překližce. Vlastně si to všechno můžeš koupit v hobby marketu a je to extrémně levné,“ popisuje odborník.
Ukrajinci neustále zkouší spoustu možných vývojových cest, zatímco Rusové se soustředí na jednu a tu dovedou k dokonalosti. Vyplatilo se jim to v případě dronů na optickém vlákně, které výrazně přispěly k jejich úspěchu u Kurska. Nedají se rušit a neexistuje vůči nim prakticky žádná obrana kromě vojáka s brokovnicí.
Rusy právě proto český expert nepodceňuje. „Optická vláka se objevila někdy v listopadu 2023. Byl to takový šílený prototyp, všichni se tomu smáli a nevěnovali tomu pozornost. Místo toho se všichni zaměřili na tzv. zamknutí cíle, to znamená, že ten dron letí, sám se tzv. zamkne na cíl a do toho cíle narazí.“ Jenže technologie optických vláken se ukázala jako sice primitivnější, ale účinnější.
„Ten dron nelze detekovat, je jednodušší na ovládání, protože v tom není zařízení na vysílání, takže operátor se nemusí učit s anténama. Vysílá to kvalitnější obraz a tím, že nevysílají, tak se navzájem neruší, takže jich může útočit třeba i pět zároveň,“ vysvětluje Radim.
„Ta optika mění spoustu věcí… Když začaly boje o Pokrovsk, tak Rusové se prolítali mezi domy v metrové výšce, nikdo jim nic nemohl udělat. Klidně si zaletěli se pod most podívat, kde mají Ukrajinci schovanou techniku. Úplně v pohodě. Volný let, volný lov,“ popisuje výhody nové technologie.
Jak to psychicky působí na vojáky, kteří ovládají dron a do poslední chvíle vidí na obrazovce člověka, kterého v příští sekundě zabijí? „Tam je tak brutální otupělost, kterou jsem zažil třeba i já, že to s tebou už nic neudělá. Vidíš to pořád a víš, že když to neuděláš ty, udělají to oni…“
Je před drony vůbec nějaká obrana? Poslední linií obrany je voják s brokovnicí. Nejlepší je nebýt viděn, schovat se. Pokud v budově, tak za sebou zavírat dveře a okna, protože drony už dnes prolétávají místnosti. Ale pomáhá i počasí.
„Nejlepší pro pěšáka je, když je mlha, prší nebo když hrozí, že by začaly namrzat vrtule. To je okamžik, kdy lze na zemi začít nějaké operace, protože těch dronů moc ve vzduchu není. Dá se létat třeba na kratší vzdálenosti, budeš mít jistotu třeba jen na pár kilometrů. Některé drony zvládají třeba let v dešti lépe, ale celkově je počasí dobrý blok,“ říká Radim.
A jak funguje Aerorozvědka ČR? „Je rozprášená po republice. Někdo montuje toto, někdo tamto, další testuje. Každý je z jiného města nebo vesnice. Je to extrémně decentralizované. A ty dílny častokrát bývají tak trochu „zašité“ – nechceme na sebe zbytečně upozorňovat.“
Sdílet
Nejnovější videa
