Po letech strávených přípravami vlastních filmů se Václav Marhoul poprvé ocitl v nezvyklé pozici. V Los Angeles režíroval snímek, k němuž nenapsal scénář a na jehož podobu neměl takový vliv, na jaký byl zvyklý z Nabarveného ptáčete nebo Tobruku. Přesto na natáčení svého prvního amerického filmu vzpomíná jako na jednu z nejlepších pracovních zkušeností kariéry.
„Cítil jsem se tam strašně dobře. Štáb byl naprosto profesionální a fungoval stejně dobře jako lidé, se kterými pracuji v Česku,“ popisuje Hollywood ve Spotlightu Terezy Engelové Václav Marhoul.
O filmu samotném zatím příliš mluvit nemůže. Produkce na něj uvalila informační embargo a Marhoul nesmí zveřejnit ani jeho název. Prozradil pouze, že jde o komorní psychologické drama odehrávající se výhradně v interiérech. V hlavních rolích se objevují americké herecké hvězdy včetně Roba Lowe a Jennifer Jason Leighové.
Nový projekt vznikl poté, co režisér definitivně opustil několik let připravovaný film o americkém senátorovi Josephu McCarthym. Podle Marhoula šlo o projekt rozsahem srovnatelný s Oppenheimerem od Christophera Nolana.
„Po třech letech práce jsme ale došli k závěru, že za nabízených podmínek ten film prostě natočit nejde,“ říká. Producenti mu totiž nabídli rozpočet jen čtyři miliony dolarů.
Castingy? Pro herce často ponižující zkušenost
Marhoul v rozhovoru také popisuje, jak vnímá hereckou profesi. Castingy, které jsou běžnou součástí výběru rolí, podle něj často představují pro herce zbytečně ponižující zkušenost. „Nikdy jsem proto na své filmy castingy nedělal a ani je dělat nebudu,“ říká.
Podle Marhoula si totiž lidé často neuvědomují, jak tvrdé prostředí herecká profese představuje. Každý rok přicházejí na trh desítky nových absolventů škol, zatímco příležitostí je jen omezené množství. Mnozí herci proto přijímají role v projektech, které by si za jiných okolností nevybrali.
„Lidé se často ptají, proč někdo hraje ve špatném seriálu nebo reklamě. Jenže ono mnohdy nic jiného nezbývá. Konkurence je obrovská,“ popisuje.
Sám si herce vybírá jinak. Místo castingů s nimi vede dlouhé rozhovory nad scénářem a postavami. Na place pak podle svých slov dává přednost důvěře před detailním dirigováním každého gesta.
Když herci věří příběhu
Přestože pracoval s hollywoodskými hvězdami, zásadní rozdíl mezi americkými a evropskými herci podle něj nespočívá v talentu.
„Dlouho jsem přemýšlel, proč někdy vznikají mimořádné herecké výkony. A čím dál víc si myslím, že základem je kvalitní scénář,“ uvádí.
Pokud herci věří příběhu a postavám, dokážou podle něj podat mimořádné výkony bez ohledu na národnost nebo velikost role. Právě to podle něj zažil už při natáčení Nabarveného ptáčete, kde se vedle mezinárodních hvězd objevili čeští, polští i němečtí herci.
„Najednou nebyl rozdíl mezi Harveym Keitelem, Stellanem Skarsgårdem nebo českými herci. Všichni byli na stejné úrovni. To je kouzlo silného příběhu,“ říká.
Podobnou zkušenost si odnesl i z Los Angeles. Navzdory představám o hvězdných manýrech ale podle něj platí spíše opačné pravidlo. „Čím větší herec je, tím bývá pokornější a skromnější,“ míní Marhoul.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:00–06:55 Kritika snah o větší politický vliv na Českou televizi a význam veřejnoprávních médií.
06:55–13:25 Proč definitivně zrušil film o McCarthym a co prozradil o novém projektu natočeném v Los Angeles.
13:25–26:40 Práce s hollywoodskými herci, odmítání castingů a rozdíly mezi českým a americkým filmovým prostředím.
26:40–35:07 Jak se prosadil v americkém štábu, natáčení v angličtině a zkušenosti z Los Angeles.
35:07–43:06 Donald Trump, woke kultura v Hollywoodu, rozdělená Amerika.
Mohlo by vás zajímat: Sedm a půl kila štěstí. „Klíčové bylo vyhrát cenu předtím,“ říká producent oscarového snímku (26. 3. 2026)
Sdílet
Nejnovější videa
