Zatímco ekonomika šlape a lidé mají chuť utrácet, stát dál seká stamiliardové sekery. Ministerstvo financí navrhuje schodek státního rozpočtu ve výši 389 miliard korun. Je to neobhajitelné číslo, reaguje na fiskální návrhy vlády v pořadu Spotlight šéf výboru pro rozpočtové prognózy a ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Podle Skořepových propočtů by „fairový“ deficit, tedy takový, kterým platíme dlouhodobé investice a ne naši dnešní spotřebu – měl činit zhruba 90 miliard korun letos a 110 miliard příští rok.
Celý zbytek je podle něj náš dnešní blahobyt. „Je to naše dnešní spotřeba, kterou nejsme ochotni zaplatit z daní, a tak ji házíme na hrb někomu dalšímu, kdo se třeba ještě ani nenarodil,“ řekl Skořepa v rozhovoru pro Spotlight.
Ekonom vítá, že se začíná mluvit o zvyšování daní. „Mně přijde, že se trochu mění vítr. Do nedávna zvyšování daní bylo sprosté slovo,“ míní Skořepa.
Když někteří politici zmiňují zvyšování daní, ukazují na osvědčený terč v podobě zdanění tabáku, hazardu, nebo daň z nemovitosti.
Podle Skořepy jde o pouhé drobné. „To jsou všechno jednotky miliard, možná velmi nízké desítky,“ konstatuje.
Skutečný „slon v rozpočtové místnosti“, jak Skořepa označuje potenciální úsporu v eráru, leží v dani z přidané hodnoty (DPH). A to konkrétně ve snížené sazbě daně z přidané hodnoty.
„Tam podle nejnovějších kalkulací ministerstva financí leží ladem zhruba 100 miliard korun,“ upozorňuje ekonom.
DPH v Česku
Základní sazba – 21 %. Týká se většiny zboží a běžných služeb, jako je elektronika, oblečení nebo nealkoholické nápoje v obchodech
Snížená sazba – 12 %. Tam patří potraviny, léky, voda, teplo, ubytovací služby, stavební práce nebo třeba dětské autosedačky
Nulová sazba. Platí pro knihy nebo předlohy ke kreslení, omalovánky a brožury.
Snížená sazba DPH má pomáhat těm chudším, v praxi jde nicméně o neefektivní nástroj. Stát totiž dotuje nákupy úplně všem. I lidem, kteří žádnou finanční nouzí netrpí.
„Proč by drtivá většina populace, která nemá problémy s financemi, měla dostávat slevu na konto veřejných financí? Proč bychom my všichni měli šetřit na věcech, jako je dětská autosedačka nebo pečivo v obchodech? Nedává to smysl,“ namítá Skořepa.
Ekonom navrhuje škrtnout většinu položek ve snížené sazbě DPH. Šlo by o poměrně radikální řez, který by vedl ke zdražení potravin, nápojů nebo oděvů a dotkl by se každého.
Výjimku by podle Skořepy měly mít pouze položky s jasným společenským přínosem, například noviny nebo knihy, říká Skořepa.
Místo plošných slev v podobě snížené sazby by měl stát pomáhat lidem v hmotné nouzi skrze přímé sociální dávky. S dnešními technologiemi je taková pomoc snadno kontrolovatelná a stála by jen jednotky miliard, tvrdí Skořepa.
Čistý zisk pro státní kasu po odečtení adresné pomoci by podle Skořepy mohl být 80 miliard korun ročně.
Celý rozhovor si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?
00:00–06:25 Jaký je navrhovaný rozpočet na příští rok. Odpovídá výše deficitu situaci, ve které se česká ekonomika nachází? Kde vidí ekonom Michal Skořepa prostor pro škrty a jsou takové škrty politicky realistické?
06:26–11:40 Co znamená navržený deficit státního rozpočtu pro příští rok ve výši 389 miliard korun pro Česko. Předložilo ministerstvo financí proinvestiční a prorůstový rozpočet?
11:41–16:18 Mohou investice rozhýbat ekonomiku? A navrhuje vláda smysluplné investice? Je Česko připraveno na případnou další krizi?
16:19 - 21:10 Hodnocení způsobů, jakým připravovala rozpočet minulá vláda a jakým ta současná. Jde o poctivou práci, anebo tak jsou skryté nástrahy a rizika?
21:11–35:25 Domácnosti se musí připravit na zvyšování daní. Které daně by mohly vzrůst a kolik by státní rozpočet získal. Je dobře, že politici chtějí snížit podporu v nezaměstnanosti, která se zvyšovala teprve nedávno?
Sdílet
Nejnovější videa
