Zabil jedenáct lidí a stala se z něj hvězda mezi psychopaty. Zvrácené, říká Čírtková

Mít zločince za celebrity je zvrácené, pokud chceme glorifikovat někoho, kdo ubližuje jiným, říká forenzní psycholožka Ludmila Čírtková, podle které ale fascinace takzvaným true crime žánrem vychází z toho, že takový příběh sledujeme z bezpečí domova. Může to mít vliv na naši psychiku? A co říká případ znásilňované Francouzky Gisèle Pélicot o tom, jak se mění pohled na sexualizované násilí?

Celý rozhovor (který vznikl před rozsudkem v kauze Cimický - pozn. red.) si můžete pustit v úvodním videu nebo si ho poslechnout ve své oblíbené podcastové aplikaci. Jaká byla jeho hlavní témata?

00:08-06:15 Došlo v nedávné historii k podobnému případu, jako je ten kolem Gisèle Pelicot, a jak je možné, že k takovému případu vůbec došlo? Jak velkou odvahu je potřeba k tomu, aby přeživší vystupovali veřejně, a může se jednat i o jistou formu terapie?

06:16-14:13 Může být případ Gisèle Pelicot zlomový v obecném uvažování o sexualizovaném násilí a kde se vzal mýtus o pachateli jako neznámem násilníkovi? Je pro přeživší větší trauma v případě znásilnění blízkým člověkem a co je nejzásadnější v procesu uzdravování?

14:13-20:46 Jak důležitý je v sexualizovaném násilí genderový rozměr a ubývá sexualizovaného násilí tím, jak se mění postavení žen ve společnosti? Co lidi na true crime příbězích tolik fascinuje a dívá se na ně i forenzní psycholožka Čírtková? 

20:46-29:06 Jak přistupovat k dokumentům o známých případech a je dobře, že podobné pořady vznikají, když se pak ze zločinců stávají celebrity? Mohou true crime filmy a seriály produkovat další násilníky a mají mít k podobným obsahům přístup i děti?

 
Následující videa