"Spousta z nás vůbec neřeší, že je horko, přestože jsme třeba informováni. Tím pádem nepřizpůsobujeme svůj režim a vystavujeme se nebezpečí," tvrdí Hanzlíková. Jedním z dopadů horka na člověka je podle ní zvýšená únava - pokud vedra přetrvávají delší dobu, únava se zvětšuje a mohou nastat i problémy s uvažováním a snížení činnosti mozku.
Česku se podle expertky zatím nedaří dlouhodobá příprava na meziročně rostoucí teploty v důsledku klimatických změn. Vědkyně z AV ČR poukazuje na potřebu zavedení tzv. akčních plánů na celostátní institucionální úrovni, které běžně fungují v zahraničí. "Tyto akční plány rozbíhají kaskádu na sebe navazujících dějů, které mají na starost třeba obecní správy. Cílem je co nejvíce snížit dopad extrémního jevu na zdraví lidí," přibližuje Hanzlíková. Konkrétně jde podle ní třeba i o plánování ochlazujících prvků ve městech.
Když u člověka dojde k přehřátí, je podle Hanzlíkové nutné organismus ochladit, ale vyhnout se přitom tepelnému šoku. Expertka zmiňuje třeba zábal z vlažné nebo lehce teplé látky. Kromě toho je třeba myslet na doplňování tekutin, včetně minerálních vod - nápoje by ale neměly být studené, aby chlazení nebylo skokové.
