








Češi mají historický problém a očekávají, že když budou rozumní a nebudou klást odpor, velmoc to ocení a odmění je. Země by získala mnohem víc, pokud by se lidé po srpnové okupaci bránili třeba i beze zbraní jen svým postojem, řekl ve čtvrtek historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek.



Česká kina od minulého týdne promítají film Vlny režiséra Jiřího Mádla. Snímek je dramatem skupiny novinářů Československého rozhlasu v srpnu 1968. Aktuálně.cz přináší přehled dalších filmů, které se také odehrávají na pozadí sovětské okupace nebo jsou přímo o ní a stojí za to je vidět. Jde pouze o selektivní výběr snímků, nikoliv jejich úplný výčet. Od okupace ve středu uplynulo přesně 56 let.



Před 56 lety do Československa vpadla vojska Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem. "Dočasný pobyt" okupantů trval více než dvacet let. Vyzkoušejte si v kvízu Aktuálně.cz, co o srpnových událostech víte.



"Svět je teď bez velkých témat. Až náraz by ukázal, jestli má společnost v sobě skutečnou víru v demokracii," říká k výročí invazí vojsk Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 historik Michal Stehlík. Podle něj je naším historickým zvykem jít do konformní pozice. "Neseme si trochu mýtus, že nás vždy někdo větší převálcuje, a když počkáme, tak se to přežene," dodává nejen k období normalizace.



K výročí okupace Československa sovětskými vojsky v srpnu 1968 připravil tým plukovníka Otakara Foltýna sérii příběhů, v nichž Češi vzpomínají na okupaci. "Je potřeba lidem vysvětlovat, že svobodu musíme bránit. Třicet let jsme to zanedbávali," říká Foltýn k první kampani odboru strategické komunikace státu, který vede. Vznikla pod vedením muže, který stojí za úspěšným projektem Dárek pro Putina.



Potřetí v roli filmového režiséra se představuje populární český herec Jiří Mádl. Ve Vlnách, které po premiéře na karlovarském festivalu tento čtvrtek začínají promítat kina, rozmáchlými tahy maluje portréty reformních komunistů, již v srpnu 1968 bránili Československý rozhlas.



Budova Československého rozhlasu na Vinohradské třídě byla jedním z prvních cílů sovětských tanků, které se ráno 21. srpna 1968 řítily Prahou. Tehdy ještě platilo pravidlo, že kdo chce rychle udělat státní převrat a převzít moc, musí ovládnout vysílání televize a rádia. Tehdejší události vypráví čerstvě oceněný film Jiřího Mádla Vlny, který v sobotu získal šest Českých lvů.



Vladimir Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku uvedl, že poslat do Československa v roce 1968 tanky byla chyba. Jeho prohlášení neznamená žádnou revizi ruského přístupu vůči Česku, tvrdí analytik Asociace pro mezinárodní otázky Pavel Havlíček. "Určitě bych to neprezentoval jako něco, čímž se Putin snaží nějak zjemnit přístup k Česku, nebo zlehčit některé vyhrocené otázky," říká.



Přísný primář přichází na kontrolu oddělení. Mačká zvonek u lůžka pacienta. Lékařka s drobným zpožděním přibíhá z místnosti, odkud se nese hlahol. Nadřízený jí kvůli této nekázni přikáže rovnou si sbalit věci, nakonec se mu jí ale jako v hollywoodském filmu zželí. Akorát že scéna pochází z nového českého historického snímku, který se Amerikou inspiruje jen v tom nejhorším.



Ukrajinská ambasáda v Česku za minulý víkend vybrala od dárců 24,2 milionu korun. Češi peníze posílali hlavně po částkách 1968 nebo 68 korun při příležitosti výročí okupace Československa sovětskými vojsky. V neděli od ní uplynulo 54 let. Peníze poslalo 14 tisíc lidí a budou použity na podporu ukrajinské armády.



Události po 21. srpnu 1968 zachycuje čerstvě dokončený český film Muž, který stál v cestě. Vypráví o Františku Kriegelovi, jednom z představitelů pražského jara. Jako jediný se vzepřel vedení Sovětského svazu a nepodepsal takzvaný moskevský protokol, dodatečně ospravedlňující okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.



Filmem nazvaným Slovo se na festival v Karlových Varech, který začíná tento pátek, vrací sedmatřicetiletá scenáristka a režisérka Beata Parkanová. Její celovečerní debut nazvaný Chvilky zde měl premiéru před čtyřmi lety v sekci Na východ od Západu. Novinka už se dostala do hlavní soutěže. Manželský pár procházející těžkou zkouškou hrají Martin Finger s Gabrielou Mikulkovou.



Novému románu Petry Hůlové by se měli obloukem vyhnout příznivci uvěřitelných příběhů, které se odehrávají na pozadí dějin přesně tak přehledných, jak nás učili ve škole, akorát to nevyprávěli takhle pěkně. Knihu nazvanou Liščí oči naopak ocení ti, kdo mají rádi divoké románové kutilství, jež nedbá na úhlednost a nestydí se dospět k bizarním řešením.



Gustav Aulehla byl špičkový fotograf, který dokumentoval běžný život především za bývalého režimu. Nedělal to proto, aby byl vidět nebo aby byl slavný, ale z hluboké vnitřní potřeby. Po revoluci se mu dodatečně dostalo uznání, zařadil se mezi uznávané osobnosti české fotografie. Zemřel 19. prosince, ve svých devadesáti letech. Tento text je osobní vzpomínkou na něj.



Krátce po sametové revoluci z exilu přiletěla dojatá spisovatelka Zdena Salivarová. „Jsem šťastná, že jsme se sem dostali zpátky, my jsme v to vůbec nedoufali,“ uvedla. Milan Kundera nic takového neřekl. Přesto mají jedno společné: Salivarová dnes větší část života strávila v Kanadě. A dvaadevadesátiletý Kundera, který v Československu žil 46 let, už stejně dlouho pobývá ve Francii.



Miloň Novotný patří ke hvězdám české humanistické fotografie. Na svých snímcích zaznamenal významné události, například pohřeb Jana Palacha nebo okupaci Československa v roce 1968, fotil také slavné osobnosti. Především však uměl zachytit kouzlo všedního dne, ať už na české vesnici nebo třeba v Londýně. Nyní jsou jeho snímky k vidění v pražské Leica Gallery.



Tato fotogalerie o srpnových událostech 1968, a s ní související reportáž, vznikla tak trochu kvůli oprávněným výtkám pamětníků, podle nichž je na okupaci Československa pohlíženo většinou jen "pražskýma očima". V Liberci, Jičíně či Košicích se navíc i podle historiků odehrávala obdobná dramata. Svědčí o tom i v Liberci devět zastřelených či sutinami domů zasypaných lidí a 48 těžce zraněných.



Konec 60. let minulého století byl bouřlivý v řadě zemí. Ve Francii studenti obsadili univerzity, v USA se pochodovalo za práva Afroameričanů a do Prahy přijely sovětské tanky. Nepokoje se nevyhnuly ani Mexiku. V říjnu 1968 tam ale začínala vůbec první olympiáda v Latinské Americe a mexická vláda byla ochotna udělat cokoliv, aby proběhla klidně.



Spolu se svými komunistickými soudruhy nastolil v Československu tuhý totalitní režim, který vedl k připojení státu k sovětskému mocenskému bloku. Stál za útlakem značné části společnosti i za mocí, jež byla postupně příčinou ekonomického úpadku země a obrovské emigrační vlny obyvatelstva. Připomeňte si Klementa Gottwalda a "Rudé století" ve fotogalerii.



V novém filmu Netflixu nazvaném Chicagský tribunál renomovaný americký scenárista Aaron Sorkin rekonstruuje 50 let starou kauzu, aby ukázal, že historie se opakuje. Činí tak s velkou vervou a mnoha slovy, ale bez nuancí.