Při dvou explozích v metropoli afghánské provincie Hílmand zahynuli nejméně dva lidé a alespoň 23 jich bylo zraněno, včetně místního guvernéra. Incident se odehrál na slavnosti uspořádané u příležitosti dne farmářů na stadionu ve městě Laškargáh. K odpovědnosti za útok se dosud nikdo nepřihlásil. Informovala o tom agentura Reuters.
Dva američtí vojáci v pátek zahynuli při operaci v Afghánistánu, oznámilo v Kábulu velení sil NATO bez dalších podrobností. Jména mrtvých budou oznámena až poté, co zprávu obdrží rodina, uvedla agentura Reuters. Není ani známo, kde a za jakých okolností Američané zemřeli. Loni v listopadu v Afghánistánu tři američtí vojáci zahynuli a další tři utrpěli zranění při explozi výbušného zařízení nastraženého u silnice poblíž města Ghazní. K útoku se přihlásilo hnutí Tálibán. Spojené státy a NATO se formálně stáhly z bojů v Afghánistánu v roce 2014, v zemi ale podle Pentagonu stále působí asi 14 tisíc amerických vojáků. Celkem bylo v afghánské válce zabito více než 2400 Američanů.
Při explozi v Kábulu zahynulo nejméně šest lidí a 23 jich bylo zraněno. Informoval o tom podle agentury DPA mluvčí afghánského ministerstva zdravotnictví. Nejméně jeden výbuch otřásl čtvrtí, v níž se nachází šíitská mešita. U ní se právě konaly tradiční novoroční oslavy, které islamisté považují za pohanské, informovala DPA. Odvolává se na mluvčího kábulské policie Basira Mudžáhida. Místní novináři podle DPA hovoří také o několika dalších menších explozích a střelbě. Zatím není jasné, co přesně explozi způsobilo a k žádnému útoku se dosud nikdo nepřihlásil.
Ve svém projevu na Pražském hradě někdejší generální tajemník NATO George Robertson prokázal upřímnost rodáka ze Skotska. „Vaše země není schopna dostát ani příslibům, které byly učiněny, a ani hrozbám, kterým aliance čelí,“ kritizoval nízké obranné výdaje České republiky. Dvaasedmdesátiletý lord Robertson, který stál v čele NATO v letech 1999 až 2004, byl jedním z význačných hostů úterní slavnostní konference k 20. výročí vstupu České republiky do Severoatlantické aliance.
Po deseti letech se v Praze setkali polský voják Marcin Kulas a americký voják Corey Speck, který mu na misi v Afghánistánu 10. září 2009 zachránil život. Setkání se uskutečnilo v předvečer oslav 20. výročí vstupu ČR, Polska a Maďarska do NATO v Domě armády v Praze za účasti českého ministra obrany Lubomíra Metnara a jeho polského protějšku Mariusze Blaszczaka. O příběhu obou vojáků byl natočen dokument, který je součástí polského seriálu "Veteráni. Unikli smrti".
Bývalý vůdce radikálního hnutí Tálibán mulla Muhammad Umar, na nějž USA vypsaly odměnu deset milionů dolarů, žil v blízkosti americké základny v Afghánistánu. V knize Searching for an Enemy (Hledání nepřítele) to napsala Bette Damová. Umar se podle jejího zjištění nikdy nesnažil ukrýt v Pákistánu, jak se domnívali Američané. Podle britského The Guardianu zjištění Damové svědčí o selhání amerických tajných služeb a také o tom, že Umar nikdy Pákistánu nedůvěřoval.
Na svých snímcích zachytil válku v Afghánistánu, finanční krizi v Řecku nebo konflikt v africké Sieře Leone. O víkendu ve věku osmapadesáti let zemřel známý fotograf Yannis Behrakis. Přes 30 let působil u agentury Reuters a v roce 2016 získal Pulitzerovu cenu za pokrývání uprchlické krize. Jeho kolegové na něj vzpomínají jako na "hurikán", který pracoval ve dne v noci, jen aby získal snímek, jaký chtěl. "Mým posláním je udělat vše proto, aby nikdo nemohl říct ‘nevěděl jsem to‘," říkával. Podívejte se na výběr těch nejlepších fotek Yannise Behrakise.
Pronásledovaní Číňané desetiletí prchali ze země vyprahlou horskou krajinou na pomezí západní Číny, Tádžikistánu a Afghánistánu. Už několik let tato cesta není bezpečná. Na území Tádžikistánu, pár kilometrů za hranicí s provincií Sin-ťiang, kde žijí perzekvovaní Ujguři, stojí čínská vojenská základna, zjistil americký deník The Washington Post.
Prezident Miloš Zeman při středeční schůzce s kolegy z dalších osmi členských zemí NATO ze střední a východní Evropy obhajoval alianční misi v Afghánistánu. Na Twitteru to uvedl ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák, který se setkání v Košicích na východě Slovenska účastnil.
Armáda má problém s lehkými obrněnými vozy. Až u 65 z nich musí vyměnit pancéřová okna včetně jejich rámování, protože ztrácí na průhlednosti. Zakázka by měla ministerstvo obrany přijít zhruba na 74 milionů korun bez DPH. Ve středu o tom bude informovat vládu ministr obrany Lubomír Metnar. Výměna technicky nezpůsobilých oken by měla obnovit bojeschopnost více jak poloviny těchto vozidel, které armáda vlastní.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček míří na třídenní návštěvu Washingtonu. V pátek se setká s americkým protějškem Mikem Pompeem. Půjde o první oficiální česko-americké jednání ministrů zahraničí od podzimu 2012, kdy v Praze byla tehdejší šéfka diplomacie USA Hillary Clintonová. Jedním z hlavních témat schůzky budou rizika spojená s čínskou firmou Huawei a obecně kybernetická bezpečnost. "Byl to jeden z impulzů, že naše bilaterální kontakty s USA se v současnosti výrazně zintenzivnily," potvrzuje ministr Petříček v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Ještě předtím, než vzniklo radikální hnutí Tálibán, které se v létě 2021 opět dostalo v Afghánistánu k moci, v zemi zuřila jiná krvavá válka. Sověti se od roku 1979 násilím snažili udržet u moci tamní špatně přijímanou komunistickou vládu. Povstalci, takzvaní mudžahedíni, ale byli nezdolní. Válka trvala skoro 10 let, odsun sovětských vojsk začal 15. května 1988, tedy před 35 lety.
Sedmiletý Afghánec Murtaza Ahmadi se v roce 2016 stal slavným díky fotce, na které má místo vysněného dresu argentinské fotbalové superstar Lionela Messiho plastovou tašku podobných barev. Snímek obletěl celý svět a Messi chlapci poslal nejen dva podepsané dresy, ale pozval jej také na osobní setkání. Teď se však Ahmadi a jeho rodina musí skrývat, protože po nich jde mimo jiné Tálibán.
Česká armáda stáhne vojáky z Afghánistánu, pokud ze země odejdou Spojené státy. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) to řekl sobotnímu Právu. Česko bude podle něho adekvátně reagovat na snížení počtu nebo stažení amerických vojáků. ČR se účastní v Afghánistánu alianční mise Resolute Support, USA stahování svých sil zvažují.
Poprvé americký prezident Donald Trump přiznal, že jeho vláda vyjednává o míru v Afghánistánu s dosavadním největším nepřítelem. Hnutím Tálibán. Učinil tak ve svém poselství o stavu unie v Kongresu. "Velké národy nevedou nekonečné války," prohlásil Trump.
Ve své letošní Zprávě o stavu unie prezident Donald Trump vyzval Američany k jednotě, k "překonání starých rozdílů, zahojení starých ran". V nočním projevu ale vzápětí sám podtrhl jedno z nejkontroverznějších témat současné Ameriky. Trump potvrdil, že trvá na výstavbě zdi na hranici s Mexikem. Prezident v projevu taky oznámil, že 27. a 28. února se ve Vietnamu znovu setká se severokorejským lídrem Kim Čong-unem.
Americký prezident Donald Trump ve středu opět zpochybnil věrohodnost a úsudek svých vlastních zpravodajských služeb. A nejde jen o opakovaný spor, kdy Trump setrvale odmítá závěr zpravodajců o ruském zasahování do americké prezidentské kampaně 2016. Tentokrát se prezident a zpravodajci rozcházejí v zásadních tématech aktuální zahraničně-bezpečnostní politiky USA.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní vyzval islamistické hnutí Tálibán, aby "zahájilo seriózní jednání" s vládou v Kábulu. Ghaní se tak vyjádřil po několikadenních rozhovorech mezi povstalci a americkými představiteli v katarské metropoli Dauhá, jejichž cílem je ukončit válku v Afghánistánu. S afghánskou vládou Tálibán nadále jednat odmítá, protože ji považuje za nelegitimní režim dosazený zahraničními silami.
Zástupci afghánského radikálního islámského hnutí Tálibán a Spojených států dokončili návrh mírové dohody, která předpokládá stažení zahraničních sil z Afghánistánu do 18 měsíců od jejího podepsání. Uvedla to v sobotu agentura Reuters s odvoláním na zdroje z Tálibánu. Zvláštní vyslanec USA pro mír Zalmay Khalilzad na svém twitterovém účtu oznámil, že v jednání byl učiněn výrazný pokrok, dohoda však podle něj dokončena nebyla.
V Německu loni o azyl požádalo 185 853 lidí, což je o 16,5 procenta méně než v roce 2017. Na tiskové konferenci v Berlíně to ve středu oznámil ministr vnitra Horst Seehofer, podle něhož pokles dokazuje, že migraci se daří usměrňovat.
