Češi začali posílat vojákům na misích česnek, trvanlivé potraviny, dopisy i osobní dárky, aby jim ukázali, že si váží jejich práce. Inspirovali se v dlouholeté americké tradici, kde podobná podpora vojáků je běžnou záležitostí.
Index globálního terorismu, který každý rok vypočítává mezinárodní Institut pro ekonomii a mír, se oproti loňskému roku celkově na světě zhoršil. Je to především kvůli rozšíření aktivit organizací, jako je Boko Haram a Islámský stát, které mají na svědomí největší počet obětí. Celkový počet úmrtí rukou teroristů ve světě se oproti předchozímu roku snížil, situace se ale zhoršila ve vyspělých demokraciích. Celkem rukou teroristů loni zemřelo skoro 30 tisíc lidí, nejvíce jich padlo na Blízkém východě a v Africe.
"Členové ozbrojených sil USA zřejmě podrobili nejméně 61 zadržených osob mučení, krutému zacházení, urážkám lidské důstojnosti na území Afghánistánu mezi 1. květnem 2003 a 31. prosincem 2014," uvádí se ve zprávě zveřejněné úřadem hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaové.
Během exploze, která zasáhla spojeneckou základnu Bagrám v Afgánistánu, zemřeli čtyři Američané. Bagrámské letiště se nachází v provincii Parván v centrální části Afghánistánu. Jeho vnější ostrahu pomáhá zajišťovat 168 českých vojáků. Mluvčí generálního štábu české armády Jan Šulc v sobotu řekl, že Češi působící v Bagrámu jsou v pořádku.
Německý konzulát ve městě Mazáre Šaríf na severu Afghánistánu se ve čtvrtek stal terčem sebevražedného atentátníka. Najel ke zdi v autě naloženém výbušninami. Policie vyšetřuje, zda sebevražedné vozy nebyly dokonce dva. Silný výbuch, který byl slyšet po celém městě, si vyžádal nejméně dva mrtvé a 119 raněných. V lednu v Mazáre Šarígu zaútočili teroristé stejným způsobem na indický konzulát, k akci se tehdy přihlásil Islámský stát.
Představitel afghánské policie Kásim Džangalbagh řekl, že americké a afghánské jednotky při společné operaci zabily 65 bojovníků Talibanu, včetně dvou velitelů. Při leteckých útocích na podporu pozemním jednotkám podle něj zemřely i tři desítky civilistů. Podle policejního mluvčího je mezi oběťmi několik dětí včetně jednoho kojence.
Šarbat Gula se stala v 80. letech symbolem konfliktu v Afghánistánu. Po 30 letech se znovu dostala do centra pozornosti. Pákistánské úřady ji obvinily z falšování identifikačních dokladů a hrozí jí 14 let vězení. Autor jejího slavného portrétu, fotograf Steve McCurry, se jí teď snaží pomoci.
Osmnáctiletý Wessam Kanaan už rok žije v saském Chemnitzu. Utekl před válkou ze Sýrie. Zvládl se naučit německy, studuje na ošetřovatele a štěstí měl i na normální byt. Většina uprchlíků v Sasku ale většinou bydlí v přísně střežených ubytovnách. Ani Kanaanovi se však ve třetím největším saském městě nežije nejlépe. Někteří obyvatelé ani místní úřady se tu k běžencům nechovají dvakrát vstřícně. V Sasku panuje složitější a horší situace než ve zbytku Německa.
Americké bezpilotní letouny zasáhly nejvyšší vedení teroristické sítě al-Káida v Afghánistánu, když zabily její dva nejvyšší velitele. Podle Pentagonu jde o nejvýznamnější zásah proti teroristům za několik let. Při útoku zemřel Farúk Katání, který byl údajně jedním z hlavních plánovačů teroristických útoků na americké a spojenecké cíle. Druhým usmrceným teroristou byl Bilál Utábí.
Radikálové v Afghánistánu unesli a zabili asi 30 civilistů, mezi nimi i děti. Informoval o tom představitel provincie Ghór Nazír Chaze, který útok připsal teroristické organizaci Islámský stát (IS). Podle Reuters šlo o pomstu za smrt jednoho z velitelů IS, který byl v Ghóru zabit v úterý. Agentura AP ale s odkazem na afghánskou policii uvedla, že za vraždou civilistů je radikální hnutí Tálibán. Provincie Ghór leží ve středním Afghánistánu a její středisko je vzdáleno od Kábulu zhruba 380 kilometrů.
Muž v uniformě afghánské armády na vojenské základně v afghánské metropoli Kábulu ve středu zastřelil amerického vojáka a amerického civilistu. Další tři Američany zranil. Útočník byl poté zabit, uvedla v prohlášení Severoatlantická aliance. Oběti střelby se v rámci nebojové operace NATO nazvané Resolute Support (Rozhodná podpora) podílely na výcviku afghánské armády. NATO i afghánské ministerstvo obrany nyní podle agentury AP okolnosti útoku zkoumají.
Obránci Mosulu – bojovníci Islámského státu – jsou ve výhodě. Ubránit milionové město je totiž mnohem lehčí než ho dobýt. "V takovém městě nemůžete vést manévrový boj. Anebo jen s minimální účinností," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz major Ivo Zelinka, zástupce velitele 43. výsadkového praporu v Chrudimi. "Často pak dochází na boj muže proti muži, kdy se útočník rve s obráncem o každý metr, každou budovu a patro v ní," dodává. Ve sklepech se přitom skrývají ženy s dětmi, nelze ji tedy například vyhodit do povětří.
Obrázek roztříštěných sil rebelů stojících proti provládním jednotkám prezidenta Bašára Asada zkresluje situaci. Bitva o největší syrské město dokazuje, že i síly Damašku se čím dál více tříští. Deník The New York Times uvedl, že v Aleppu byla při zabírání pozic viděna nejméně jedna elitní jednotka skutečně spadající pod syrskou armádu. Většinu provládních sil tu ale tvoří bojovníci vytrénovaní a hlavně placení Íránem.
Světové společenství přislíbilo, že do roku 2020 podpoří rozvoj Afghánistánu částkou 15,2 miliardy dolarů (365 miliard Kč). Podpora je nakonec o něco nižší, než kolik slibovali dárci na podobné konferenci v Tokiu před čtyřmi lety. Jednání sedmi desítek zemí a více než 20 mezinárodních organizací bylo také politickým výrazem trvajícího zájmu světa o dění v Afghánistánu, který se vzpamatovává z mnoha let ozbrojených konfliktů a jehož ekonomiku i společnost stále ohrožuje terorismus a extremismus.
Afghánistán bude přijímat všechny své občany, kteří jsou neoprávněně na území Evropské unie a neuspějí s žádostí o útočiště. Unie neúspěšné žadatele o azyl z Afghánistánu vybaví potřebnými dokumenty, k jejich návratu. Občané Afghánistánu jsou po Syřanech druhými nejčastějšími žadateli o azyl v EU.
Druhý článek (právo na život) a pátý článek (právo na svobodu a osobní bezpečnost) Evropské úmluvy o lidských právech by se neměly vztahovat na britské jednotky, které slouží v oblastech válečných konfliktů. Požaduje to britská premiérka Theresa Mayová, jež chce chránit vojáky před soudními žalobami a ušetřit peníze daňových poplatníků.
Bojovníci Tálibánu jsou v domech civilistů, takže musíme provádět naše operace velmi opatrně, řekl policejní mluvčí. Večer aentura AFP s odvoláním na zdroje NATO uvedla, že oddíly Tálibánu ustupují a město už je pod kontrolou bezpečnostních sil.
Mírová dohoda zajišťuje členům fundamentalistické sunnitské Islámské strany (Hezbe Islámí) imunitu, pokud jde o "politické a vojenské zločiny minulosti", a plná politická práva. Zavazuje také afghánské úřady k propuštění vězňů z řad Islámské strany.
Dvanáct afghánských vojáků údajně zabili v noci na úterý ve spánku dva jejich kolegové na stanovišti poblíž města Kundúz na severu země. Útočníci byli pravděpodobně napojeni na islamistické hnutí Tálibán a po činu uprchli a připojili se k povstalcům. S odvoláním na policii o tom informovala agentura Reuters. Napadené místo bylo jedním z řady stanovišť, která tvoří obranný kruh kolem města Kundúz. To před rokem na krátkou dobu padlo do rukou Tálibánu, a stalo se tak první afghánskou provinční metropolí, které se toto hnutí zmocnilo od roku 2001, kdy byla svržena jeho vláda.
Podle otce se syn začal měnit po návštěvě Afghánistánu a Pákistánu v roce 2013. "Jeho mysl už nebyla stejná. Stal se zlým a já nevěděl, co to způsobilo, ale informoval jsem o tom FBI," řekl otec Rahamiho. Deník The New York Times napsal, že Ahmad byl v minulosti zadržen po domácí hádce, při níž údajně bodl bratra nožem. Jeho otec ho tehdy označil za teroristu. Policisté ale dospěli k závěru, že Rahami nepředstavuje teroristickou hrozbu.
