Podle šéfa OSN Stephena O'Briena se teroristická organizace Boko Haram v Africe dopouští "téměř nepředstavitelného" násilí a brutality. To přinutilo spousty lidí odejít ze svých domovů. Podle odhadů asi devět milionů lidí, především z Nigérie, Nigeru, Čadu a Kamerunu, potřebuje humanitární pomoc.
Na základnu mírových jednotek Africké unie u hlavního města Somálska zaútočili dva sebevražední atentátníci. S odkazem na policejní zdroje to napsala agentura Reuters. První atentátník se odpálil s vozem plným výbušnin u kontrolního stanoviště jednotek Africké unie. Druhý explodoval s vozem u hlídek somálských jednotek poblíž budovy využívané OSN. Podle agentury AFP exploze zabily nejméně 11 lidí a dalších pět zranily. "Devět mrtvých jsou členové bezpečnostních složek OSN, další oběti jsou civilisté," uvedl podle televize Al-Džazíra mluvčí místní vlády. K útoku se přihlásily milice Al-Šabáb, které v zemi bojují za svržení prozápadní vlády.
Znepřátelené skupiny vytvořily vládu národní jednoty, ta ale nefunguje. Jižní Súdán je přitom jednou z nejchudších zemí světa.
Jihoafický atlet Oscar Pistorius jde za vraždu své přítelkyně Reevy Steenkampové na šest let do vězení. Trest nastoupí okamžitě. Oznámila to soudkyně po přečtení rozsudku. Nevyhověla žalobě, která požadovala minimálně patnáctiletý trest. Tým Pistoriových obhájců se proti rozsudku neodvolá. Pistorius v únoru 2013 zastřelil modelku Steenkampovou ve svém domě přes dveře koupelny. Tvrdil, že si ji spletl se zlodějem. Původně byl uznán vinným ze zabití z nedbalosti a v říjnu 2014 dostal pětiletý trest. Po roce byl propuštěn do domácího vězení, loni v prosinci však odvolací soud překvalifikoval jeho čin na vraždu. Ústavní soud letos v březnu zamítl jeho odvolání.
Ve Středozemním moři mezi Libyí a Itálií se v úterý při 35 různých operacích podařilo zachránit na 4500 migrantů, kteří mířili ze severní Afriky do Evropy. Informovala o tom agentura ANSA. Na záchranných misích se podílela plavidla italské armády, italské pobřežní stráže, evropské agentury Frontex a neziskových organizací. Itálie se po březnové dohodě mezi Tureckem a Evropskou unií o vracení migrantů a po uzavření hranic balkánských států stala pro uprchlíky hlavní vstupní branou do Evropy. Do Itálie ale z blízké Libye připlouvají zejména migranti z afrických zemí a nikoli ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu, kteří loni po statisících proudili do EU přes Řecko.
Fathi Bajúd byl doma uznávaným lékařem a důstojníkem tuniské armády. V metropoli Tunisu vedl pediatrické oddělení místní vojenské nemocnice. Do Turecka odjel před několik týdny pro svého syna, který se nechal naverbovat džihádisty teroristické organizace Islámský stát a svého rozhodnutí litoval. Osmapadesátiletý muž na letišti čekal na manželku, spolu chtěli svého syna odvézt zpátky domů. Zemřel při útoku atentátníků spolu s dalšími čtyřmi desítkami lidí.
Příslušníci italského námořnictva vyzdvihli z mořského dna loď, ve které se loni v dubnu cestou z Libye do Itálie utopilo zřejmě kolem 700 migrantů. Podrobnosti budou k dispozici ve čtvrtek na tiskové konferenci, uvedlo námořnictvo, které přípravné práce této komplikované operace zahájilo letos na jaře. Již v předchozích měsících potápěči dostali z moře asi 170 těl, která nalezli poblíž vraku. Loď se potopila loni v noci na 19. dubna asi 130 kilometrů od libyjského pobřeží. Zachránit se tehdy podařilo jen 28 lidí.
Ze zoologické zahrady ve Dvoře Králové se do rezervace v Tanzanii přesunula samice nosorožce Eliška. Na její cestě do volné přírody ji doprovází i vedoucí zahraničních projektů dvorské zoo Jan Stejskal. Eliška na cestu vyrazila v neděli před devátou ráno, letadlo z německého Lipska odstartovalo večer. Dvorská zoo je v chovu nosorožců úspěšná a tři nosorožce do Tanzanie poslala již v roce 2009.
Libyjské jednotky tvrdí, že se dostaly do centra pobřežního města Syrta, které bylo dosud baštou radikálů z hnutí Islámský stát (IS). Ti ztratili velkou část pobřeží, když se různé ozbrojené milice konečně spojily a zahájily společnou ofenzivu.
Italská policie zatkla muže, kterého podezřívá z převaděčství uprchlíků z Afriky přes Středozemní moře do Evropy. Skupina Mereda Medhanieho, přezdívaného Generál, vyslala na lodích do Evropy desetitisíce lidí. Přátelé a známí zadrženého ale tvrdí, že dopadený není tím, za koho ho úřady považují. Podle švédsko-eritrejského novináře, který se skutečným pašerákem dělal v loňském roce rozhovor, je zatčený muž ve skutečnosti jeden z uprchlíků. Italské úřady to prověřují, ale policie o žádných pochybnostech neví.
Institut pro ekonomiku a mír vydal nový Světový index míru, ve kterém seřadil 163 zemí podle stupně stability míru. Navíc vyčíslil, že každoročně stojí konflikty a terorismus lidstvo více než 13,6 bilionu amerických dolarů. Globální situaci nejvíce zhoršují konflikty na Blízkém východě. Zbytek světa je klidnější než dříve.
Řecké námořnictvo provádí v oblasti neštěstí rozsáhlou záchrannou operaci, které se účastní dvě hlídkové lodě a pět dalších plavidel, které místem pluly, tři helikoptéry a vojenský letoun.
Těla přinejmenším 85 migrantů, kteří utonuli při snaze dostat se ze severní Afriky do Evropy, ve čtvrtek vyplavilo moře na pobřeží Libye nedaleko města Zuára. S odvoláním na Červený kříž o tom informovala agentura Reuters. Po uzavření takzvané balkánské stezky vedoucí z Řecka přes západní Balkán do Rakouska a Německa a dojednání dohody Evropské unie s Tureckem o vracení migrantů se opět zvýšil počet lidí, kteří se do Evropy snaží dostat přes Středozemní moře ze severní Afriky. Jen minulý týden utonulo podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) na cestě za lepším životem na evropském kontinentu nejméně tisíc lidí.
Někdejší vojenský velitel Yusuf Abdi Ali pracuje pro bezpečnostní společnost Master Security na Dullesově mezinárodním letišti nedaleko Washingtonu. Společnost tvrdí, že o jeho obviněnínich nic nevěděla a že dotyčný prošel všemi nutnými prověrkami. Aliho případ řeší americké soudy, žalobu na něj podala v roce 2006 organizace na ochranu lidských práv Centrum pro spravedlnost a odpovědnost (CJA). Zločinů proti lidskosti se měl dopustit během občanské války, která v Somálsku vypukla v roce 1991.
Airbus A320, který se zřítil 19. května do Středozemního moře, se před posledním letem třikrát vracel kvůli problémům. Tvrdí to francouzský expert Jean-Paul Troadec. "Není normální, aby se letadlo vracelo kvůli nějakým problémům a pak znovu letělo, aniž by se zjistilo, o jakou závadu šlo,“ uvedl bývalý šéf leteckých vyšetřovatelů v televizi France 3.
Francouzská loď, která pátrá ve Středozemním moři po troskách zříceného egyptského airbusu, zachytila poprvé signály z černé skříňky. Oznámily to egyptské úřady, Paříž informaci o dvě hodiny později potvrdila. Stroj se zřítil do moře 19. května za letu z Paříže do Káhiry, všech 66 lidí na palubě zahynulo. Bez letových záznamníků nebude možné určit, zda za katastrofou je selhání pilotů, technická závada, nebo teroristický útok. Do týdne by měla podle vyšetřovacího týmu do oblasti dorazit loď schopná černé skříňky se záznamy o letu a konverzaci v kabině vylovit z velké hloubky.
"Pro Keňany je to taktická katastrofa. Jak mohou dvě stovky ozbrojenců al-Šabábu za bílého dne projít k vojenské základně, aniž by si jich někdo všiml?" cituje televize CNN západního diplomata, působícího v Mogadišu. Keňská armáda zřejmě přišla o 180 mužů, ale vláda to tají.
Bývalý čadský diktátor Hissène Habré byl odsouzen k doživotí za válečné zločiny, zločiny proti lidskosti a mučení, kterých se dopustil během své vlády mezi lety 1982 a 1990. Rozsudek vynesl v pondělí speciální soud. Nyní třiasedmdesátiletý Habré má na svědomí smrt asi 40 000 lidí. Pro oběti jeho diktatury tím končí 26 let dlouhý boj za spravedlnost. Proces začal v Dakaru už loni v červenci. Podle organizace na obranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) jde o vůbec první proces na světě, v němž justice jedné země soudila bývalého vládce jiné země kvůli zločinům porušujícím lidská práva.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch zdokumentovala svědectví několika desítek obyvatel libyjského pobřežního města, kterým se podařilo dostat za jeho brány. V Syrtě byl roku 2011 v revolučním nadšení zabit vůdce Muammar Kaddáfí, nyní přístav zcela ovládá teroristická organizace Islámský stát (IS). V ulicích dohlíží morální policie. Nepřátelští bojovníci, rouhači i "čarodějové" jsou veřejně popravováni. Chybí potraviny i léky. Město se stalo největší baštou IS mimo území Sýrie a Iráku.
V rozhovoru pro francouzský katolický deník La Croix papež připustil, že otevírat hranice uprchlíkům nelze zcela bez rozumu. Soužití křesťanů a muslimů je podle jeho názoru možné. "Je pravda, že myšlenka dobývání náleží k duchu islámu, ale stejně tak by se dal interpretovat závěr Matoušova evangelia, když Ježíš vysílá své učedníky ke všem národům," řekl František. Podle papeže je nutné se ptát, kde jsou příčiny migrace.
