Nakažených koronavirem přibývá nejrychleji mezi dětmi ve věku šest až 15 let, v nynější epidemické vlně se nakazí zhruba každé čtyřicáté. Dávat třídy do karantény ale hygienici nestíhají, samotní ředitelé zase nemohou přikázat vyučování na dálku. Některé děti tak chodí bez otestování do školy dál, přestože mají nakažené spolužáky. Ředitelé proto rodiče žádají, ať zváží, zda dítě do školy pošlou.
Výročí listopadových událostí roku 1989 přichází ve chvíli, kdy se na sociálních sítích vede diskuse, zda je tato každoroční nostalgie ještě vůbec potřeba a jestli není lepší debatovat se studenty třeba o klimatu. Stovka škol se zapojila do projektu Samet na školách od organizace Post Bellum. Ta nabízí program, který jen nostalgicky nevzpomíná, ale vede studenty k přemýšlení o současných výzvách.
Největší množství nakažených covidem-19 je v současnosti mezi dětmi. Podle odborníků se vir mezi nimi šíří především ve školách, kde se začalo testovat až po podzimních prázdninách. Epidemiolog Rastislav Maďar považuje za neetické, že vláda včas nezakročila a umožnila, aby se nemoc ve školách šířila. Děti sice mají většinou mírný průběh, některým ale hrozí dlouhodobé zdravotní problémy.
Počet lidí nakažených koronavirem znovu roste, nejvíce ve skupině mezi 12 až 15 lety, tedy u žáků druhého stupně základní školy. Své o tom vědí učitelé, kteří ani tento rok nezažívají normální výuku. Nevědí, kdy se některá z jejich tříd ocitne v karanténě kvůli kontaktu s nakaženým. Některé třídy učí ve školách, jiné na dálku a někdy musí učitelé zvládat dokonce oboje najednou.
Za poslední rok a půl se žáci kvůli protiepidemickým opatřením více učili doma při distanční výuce než ve školních lavicích. Odborníci upozorňovali, že se to nejen na znalostech dětí může podepsat. Výzkum společnosti Kalibro a organizace PAQ Research nyní ukázal, že nejhorší obavy se nenaplnily. Například v matematice se ale zhoršilo 69 procent škol.
V hodinách chemie by to mohlo hořet, čoudit, bublat a hrát všemi barvami. Místo toho se tento fascinující obor mění ve třídách v nenáviděný a nudný předmět plný složitých vzorečků a nepochopitelné teorie. A také ve strašáka studentů. Existují ale popularizátoři, kteří žákům ukazují její kouzlo a učitelům radí, jak toto kouzlo neuhasit.
Kristýna Omastová učí češtinu, českou kulturu a české zvyky naše krajany žijící v Brazílii. Uprostřed planiny, kde žijí papoušci, pumy, anakondy či krokodýli, vyučuje potomky Jana Antonína Bati a jeho spolupracovníků, kteří mu v první polovině 20. století pomáhali kolonizovat Brazílii. Školu má ale také o tisíc kilometrů dál v horách, kam kdysi přišli čeští Němci z Liberecka.
Přes lepšící se koronavirovou situaci na začátku školního roku předpokládá epidemiolog Rastislav Maďar, že v karanténě skončí řada tříd. Někde i celé školy. Ředitelé naopak doufají, že nový rok bude co nejvíce normální, navzdory všem covidovým opatřením. Neměl by se podle nich opakovat loňský scénář, kdy většina žáků a studentů zůstávala doma, učila se na dálku a školy byly zavřené.
Děti byly kvůli vládním opatřením většinu školního roku doma a učily se on-line, odříznuty od kamarádů a spolužáků. Podle psycholožky a dětské terapeutky Barbory Blažkové jim nyní chybí řád a smysluplné aktivity. "Děti samotné často hovoří o takové zvláštní rozplizlosti. Nevědí, co se sebou, co se životem, nemají režim, postrádají předvídatelnost a důvěru ve svět coby bezpečné místo," upozorňuje.
V posledním roce měli lidé omezené možnosti, jak sportovat. Dlouhé měsíce byly zavřené posilovny, bazény a trénovat se mohlo jen individuálně, případně ve velmi malých skupinách. Fyzioterapeutka Jitka Malá v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že mnozí si během pandemie uvědomili, jak dostatek pohybu ovlivňuje psychiku lidí. Nejvíce podle ní trpěly děti, které však vše zase doženou.
Letní vzdělávací kempy mají pomoci dětem po roce a půl distanční výuky znovu se začlenit do kolektivu, obnovit vztahy se spolužáky a připravit se na návrat do školy. Děti ze sociálně slabých rodin, které by socializaci potřebovaly nejvíce, se na ně však podle odborníků nedostaly. Kempy se měly věnovat také doučování, ani to se příliš neděje. Ministerstvo školství za tábory zaplatilo 260 milionů.
Pro studenty znamenala výuka na dálku a život v izolaci obrovskou psychickou zátěž, stejně tak pro jejich učitele. Téměř u 40 procent pedagogů se podle výzkumu Univerzity Karlovy projevily úzkosti a deprese. Stejný podíl studentů tvrdí, že se cítili osaměle. Pandemie převrátila malým dětem, teenagerům i mladým lidem život naruby. Na dotazy čtenářů odpovídal sociolog Petr Soukup.
Studují praktické obory, jejichž základem je terén, laboratoř, jeviště, ateliér či filmový plac. Jenže pandemie, lockdown a zavření škol jim převrátily život naruby. Zvláště těm, kteří končí umělecké obory, přinesla současná situace i existenční problémy. Aktuálně.cz přináší osobní výpovědi vysokoškoláků.
Mezinárodní šetření TIMSS 2019, které zjišťuje úroveň žáků 4. tříd základních škol v matematice a přírodopisu, ale také postoje žáků, učitelů či rodičů ke škole, přineslo pozoruhodná zjištění. Česko patří ve výsledcích testů k nadprůměrným, ale má nejméně spokojené žáky, učitele i rodiče v Evropě. České děti škola naučí, ale nedokáže zajistit, aby v ní žáci a učitelé byli spokojení.
