Jak symbolické. Americký odchod z Afghánistánu se kryje s 20. výročím teroristického útoku al-Káidy na USA. Samo o sobě by to nevadilo. Ale v kombinaci s tím, že šéf Bílého domu podcenil, jak rychle bude situace v Afghánistánu degradovat, působí jeho rozhodnutí jako velká chyba.
Spojené státy nechtějí a už ani nemohou být všude. Dělají politickou triáž největších hrozeb a problémů. Které řešit musí, které mohou a na které už nemají. Afghánistán se za dvacet let války přesunul do poslední kategorie.
Historici možná budou jednou pro konflikt v Afghánistánu používat termín dvacetiletá válka. Prezident USA Joe Biden v úterý oznámil, že všech zbývajících 3500 amerických vojáků stáhne ze země 11. září 2021, spolu s nimi odejdou i spojenecké síly NATO. Odchod nastane na den přesně dvacet let poté, co teroristé z Al-Káidy zaútočili unesenými letadly na New York a Washington.
Americké bezpečnostní složky a tajné služby se obávají, že lednový útok na Kapitol nebyl jednorázovým výbuchem násilí, ale že jde o projev zvýšeného nebezpečí domácího terorismu v USA. Byť je součástí problému i levicový radikalismus, dominantní zůstává pravicový extremismus.
Osmnáct let v pákistánském vězení seděl Chálid Umar Šajch. Sedmačtyřicetiletý muž hrál v roce 2002 klíčovou roli při vraždě, která šokovala svojí brutalitou. Původní rozsudek zněl smrt, nakonec z toho nebude ani doživotí. Pákistánský Nejvyšší soud ve čtvrtek nařídil Šajcha propustit, definitivně rozhodl o jeho odchodu z vězení v Karáčí. Zamítl tak výhrady obžaloby i rodiny zavražděného novináře.
Afghánské bezpečnostní složky zabily druhého muže teroristické sítě al-Káida. V neděli o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na tweet afghánské zpravodajské služby NDS. Abú Muhsín Masrí figuroval na seznamu nejhledanějších teroristů amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI).
Francii nedávno šokoval čin osmnáctiletého muže původem z Čečenska, který na předměstí Paříže sťal učitele. Za to, že kantor studentům ve škole ukázal karikatury proroka Mohameda. Politici počínaje prezidentem Emmanuelem Macronem brutální vraždu odsuzují a znovu mluví o válce proti islámskému extremismu, islamismu či džihádismu.
Francouzská vojenská mise v Mali měla původně trvat jen několik týdnů. Začala v roce 2013, a Francouzi jsou v této západoafrické zemi stále, jejich odchod je zatím v nedohlednu. Hrozba radikálního islamismu v regionu ale nejen neutichla, naopak se rozšířila také do Nigeru, Burkina Fasa a dalších států Sahelu.
Spojené státy během operace v Jemenu zabily vůdce tamní odnože teroristické sítě al-Káida, Kásima Rimího. Informoval o tom americký prezident Donald Trump, který tím potvrdil předchozí spekulace o vůdcově smrti. Jemenští radikálové pod Rimího vedením se před několika dny přihlásili k prosincovému útoku na vojenskou základnu na Floridě, kde saúdskoarabský kadet zabil tři lidi.
Téměř 80 lidí v sobotu zemřelo a desítky utrpěly zranění při výbuchu nálože umístěné v autě u kontrolního bezpečnostního stanoviště v somálské metropoli Mogadišo. S odkazem na nemocniční zdroje o tom informovaly zahraniční tiskové agentury, podle nichž jde o jeden z nejhorších incidentů, který země zažila za poslední roky.
Impeachment? Po téhle bouři ticho nepřijde. Američané jsou rozděleni do dvou kmenů, které se navzájem nemohou ani vystát.
Spoluzakladatel organizace Bílé přilby, jejíž dobrovolníci zasahují v Sýrii na bombardovaných místech, zemřel po pádu z okna. V pondělí ho našla nedaleko jeho domu turecká policie, podle které Brit James Le Mesurier spáchal sebevraždu.
Při útoku na vojenskou základnu na severovýchodě Mali přišla o život padesátka vojáků. Armáda v předchozích odhadech mluvila o 35 mrtvých. Tamní úřady páteční incident označily za teroristický čin, k útoku se přihlásil Islámský stát. Podle agentury AFP jde o jednu z největších ztrát, kterou malijská armáda za poslední roky utrpěla.
Dopadnout pečlivě ukrytého teroristu pomáhají špičkové technologie, ale klíčem je informace od někoho z bezprostředního okolí hledaného člověka.
