Reklama
Reklama

Amnestie


Andrej Kiska v Praze
Andrej Kiska v Praze
Andrej Kiska v Praze

Novelu podepsal i Kiska. Slováci jsou na cestě ke zrušení Mečiarových amnestií

Slovenský prezident Andrej Kiska v pondělí podepsal ústavní novelu, která umožní sněmovně zrušit tzv. Mečiarovy amnestie. Ty brání v potrestání únosců syna exprezidenta Michala Kováče v roce 1995. Po podepsání novely začnou slovenští poslanci jednat o zrušení amnestií. K tomu by mělo dojít už tento týden. Z únosu Kováčova syna do Rakouska za vlády premiéra Vladimíra Mečiara byla podezřelá slovenská tajná služba SIS. Mečiar však vydal v roce 1998 amnestie, které vyšetřování zastavily. Současný prezident Kiska vyzýval ke zrušení amnestií už loni.

Vladimír Mečiar, Slovensko
Vladimír Mečiar, Slovensko
Vladimír Mečiar, Slovensko

Slováci si znovu posvítí na únos syna exprezidenta Kováče. Chtějí zrušit amnestie udělené Mečiarem

Slovenský parlament bude příští týden řešit, jakým způsobem by bylo možné zrušit amnestie, které v roce 1998 tehdejší premiér Vladimír Mečiar v roli úřadujícího prezidenta udělil bez bližšího vysvětlení lidem stojícím podle všeho za tři roky starým únosem syna někdejší hlavy státu Michala Kováče. Výsledek není zdaleka tak jasný a jistý, jak by se mohlo zdát. Parlament projednávání kauzy posunul na příští úterý.

Reklama
Slovenský premiér Robert Fico
Slovenský premiér Robert Fico
Slovenský premiér Robert Fico

Slovenská vláda chystá zrušení Mečiarových amnestií, mohlo by to otevřít případ únosu Kováčova syna

Slovenská vládní koalice se chystá zrušit amnestie, které v v roce 1998 vydal tehdejší premiér Vladimír Mečiar. Týkají se i únosu syna bývalého prezidenta Michala Kováče do Rakouska v roce 1995. Z únosu byla v době vládnutí Mečiara podezřelá slovenská tajná služba SIS. To však Mečiar odmítl. Podle některých médií chtěla SIS zavlečením Kováčova syna do Rakouska zdiskreditovat tehdejšího prezidenta, který kritizoval Mečiarovu vládu. Případ se nyní bude zřejmě znovu vyšetřovat.

Juan Manuel Santos
Juan Manuel Santos
Juan Manuel Santos

Dlouhá cesta: Santos se poučil z chyb svých předchůdců, vyneslo mu to Nobelovu cenu míru

Kolumbijský prezident Juan Manuel Santos v pátek získal Nobelovu cenu míru za svou "snahu ukončit více než 50letý konflikt v zemi, ve kterém přišlo o život nejméně 220 tisíc Kolumbijců". Mírové dohodě s levicovou gerilou FARC byl během svého funkčního období ochoten podřídit vše a přistoupil i na podmínky povstalců, které jeho předchůdci odmítali. Není to však dlouho, kdy on sám prosazoval politiku svého v současnosti největšího oponenta a kdy coby ministr obrany dokázal v boji proti gerile postupovat i na úkor civilních obyvatel.

Reklama
Amnestie!
Amnestie!
Amnestie!

Omilostněný muž trpí epilepsií. Byl už třikrát odsouzený a pomohla mu i Klausova amnestie

Teprve třetí člověk, kterému prezident Miloš Zeman udělil milost, byl v minulosti třikrát odsouzen. Byl potrestán za křivé obvinění, sprejerství a pokus o krádež. Třicetiletému muži však po cévní mozkové příhodě ochrnuly pravé končetiny a lícní nerv a začal trpět i duševní poruchou. Stíhání pro maření výkonu úředního rozhodnutí nyní prezident po spolupodpisu premiéra zastavil. Omilostněný není schopen chápat smysl stíhání a správně vnímat ani sdělovat informace, tvrdí lékaři.

Kamil Kydalka
Kamil Kydalka
Kamil Kydalka

ÚS: Soudce musí být zdrženlivý. Vstupovat do politické debaty a ovlivňovat lidi je chyba

Soudce Kamil Kydalka z Městského soudu v Praze v roce 2014 aktivně vstupoval do předvolebních debat v Mnichovicích u Prahy. Před komunálními volbami doporučoval lidem, jak mají volit, aby nedošlo ke zvolení starostky Peckové. Té se chování soudce nelíbilo a stěžovala si. Kárný senát uznal, že Kydalka pochybil, nicméně od jeho potrestání upustil. Kydalka ale i tak proti tomuto rozhodnutí podal ústavní stížnost. Ústavní soud však v úterý potvrdil, že soudci si musejí uchovávat odstup od politické soutěže.

Zastupitelstvo v Praze
Zastupitelstvo v Praze
Zastupitelstvo v Praze

Pirát Michálek vyhrál spor o amnestii. Hrad musí znovu rozhodnout, zda mu vydá informace

Pražský zastupitel za Piráty Jakub Michálek uspěl v soudním sporu s prezidentskou kanceláří, který se týkal žádosti o poskytnutí informací ke vzniku amnestie. Tu v lednu 2013 vyhlásil Václav Klaus. Pražský městský soud konstatoval, že rozhodnutí Hradu je nepřezkoumatelné, a vrátil kanceláři žádost k dalšímu řízení. Verdikt, podle nějž Hrad musí Michálkovi zaplatit náklady vynaložené na soudní proces, je pravomocný. Předseda senátu zdůraznil, že rozsudek neznamená, že by Hrad musel požadované informace poskytnout. "Stručně: nebylo tam (v rozhodnutí kanceláře) to, co tam být mělo. To ale neznamená, že říkáme, jak by se mělo rozhodnout. Musí se rozhodnout znovu," odůvodnil verdikt.

Reklama
Katarský princ Hámid bin Abdal Sání (2005)
Katarský princ Hámid bin Abdal Sání (2005)
Katarský princ Hámid bin Abdal Sání (2005)

Katarský princ požaduje odškodné 250 000 korun za nezákonnou vazbu v Česku

Katarský princ Hámid bin Abdal Sání odsouzený v Česku za sex s nezletilými žádá po státu odškodné za nezákonnou vazbu. Loni v říjnu byl v nepřítomnosti odsouzen k 11 měsícům vězení za to, že si v roce 2004 do bytu nechal vodit žákyně základní školy, s nimiž měl poté sex. V dubnu 2005 ho tehdejší ministr spravedlnosti předal ke stíhání do Kataru, kvůli obstrukcím vyšetřujícího soudu byl však propuštěn až v srpnu téhož roku. Právě za toto období nyní žádá odškodné.

Robert Mugabe
Robert Mugabe
Robert Mugabe

V Zimbabwe propustí na svobodu dva tisíce vězňů, protože stát pro ně nemá dost jídla

Amnestii pro ně ve čtvrtek vyhlásil tamní prezident Robert Mugabe. Třináctimilionová země na jihu Afriky je sužována katastrofálním suchem, kvůli němuž je již přes čtyři miliony lidí závislých na potravinové pomoci. Mezi propuštěnými vězni má být také na 350 lidí z věznice s nejvyšší ostrahou na předměstí metropole Harare. "Celkem 46 věznic je přeplněných. Mají kapacitu pro 17 tisíc lidí a je v nich přes 19 tisíc," zdůvodnil mluvčí vězeňské služby. V zimbabwských věznicích jsou časté vzpoury kvůli špatným podmínkám. Amnestie se týká všech mladistvých bez ohledu na závažnost zločinu, za nějž byli odsouzeni. Propuštěni budou také všichni ti, kteří dostali doživotí před 25. prosincem 1995.

Bašár Asad, prezident Sýrie
Bašár Asad, prezident Sýrie
Bašár Asad, prezident Sýrie

Asad nabízí povstalcům šanci na amnestii, pokud složí zbraně. Čtyři novináři jsou podle Rusů zranění

Syrský prezident poskytl rozhovor německé televizi ARD. V něm sdělil, že povstalcům, kteří složí zbraně, nabídne amnestii, aby se mohli vrátit k normálním životům. Nepadlo však ani slovo o tom, že by odešel z prezidentské funkce, jak stále požaduje umírněná opozice. Evropa by podle něj neměla bojovat proti němu, ale proti terorismu. Pak by stačilo, kdyby země EU poskytly Syřanům pomoc, aby mohli zůstat ve své zemi a nemuseli hledat azyl na Západě.

Reklama
Tomáš Pitr před soudem
Tomáš Pitr před soudem
Tomáš Pitr před soudem

Pitrův případ po dvaadvaceti letech definitivně končí, Ústavní soud zamítl jeho stížnost

Ústavní soud odmítl stížnost podnikatele Tomáše Pitra v kauze daňových úniků z roku 1994. Vleklý případ tak definitivně končí. Justice Pitra poslala na čtyři roky do vězení. Část si odpykal ve vazbě a později dosáhl přeměny zbytku na podmínku. Neúspěšně se domáhal abolice, tedy zastavení stíhání na základě amnestijního rozhodnutí exprezidenta Václava Klause. Odůvodnění soud nově zpřístupnil v justiční databázi.

Tomáš Pitr před soudem
Tomáš Pitr před soudem
Tomáš Pitr před soudem

Kauce 150 milionů pro Zadeha je rekordní. Pitr nebo Chvalovský platili desetinu

Íránci Shahramu Zadehovi uložil soud rekordní kauci 150 milionů korun. Do přelomového případu rozsáhlých daňových úniků dosáhla nejvyšší kauce 20 milionů. Před 14 lety ji soud za podezření ze stamilionových hospodářských deliktů vyměřil Janu Gottvaldovi. Patnáctimilionové kauce platili podnikatel Tomáš Pitr nebo fotbalový boss František Chvalovský. Projděte si přehled případů s nejvyššími kaucemi.

Policie ČR - zásah  - ilustrační foto
Policie ČR - zásah  - ilustrační foto
Policie ČR - zásah  - ilustrační foto

V Česku se loni stalo 155 vražd, nejméně od roku 2000. Kriminalita klesla

V Česku se loni stalo 155 vražd, což byl meziroční pokles o pět případů. Počet nejbrutálnějších trestných činů byl loni nejnižší od roku 2000. Tehdy se stalo 279 vražd. Z loňských případů zatím policisté nevyřešili 20 vražd. Celková kriminalita se loni meziročně snížila o 14,2 procenta na 247 628 trestných činů, a klesla tak druhý rok za sebou. Objasněnost případů vzrostla o necelá dvě procenta na 126 083 vyřešených případů, policisté tak ukončili přes polovinu kauz. Kriminalisté loni zajistili zločinecký majetek, peníze a výnosy z trestné činnosti za 6,2 miliardy korun. Na tiskové konferenci o tom informovalo vedení policie.

Zdeněk Mezera
Zdeněk Mezera
Zdeněk Mezera

Podnikatel Mezera má v kauze Chvalovského zaplatit bance 633 milionů, rozhodl soud

Podnikatel v masném průmyslu Mezera se dopustil úvěrových podvodů v kauze bývalého fotbalového bosse Františka Chvalovského, rozhodl soud. Kvůli amnestii mu však nelze udělit trest. Mezera má ale zaplatit Komerční bance škodu přes 633 milionů. Podle soudu se podnikatel dopustil několika úvěrových podvodů a při jednáních s Komerční bankou uváděl hrubě zkreslené údaje. Mezera tvrzení vyšetřovatelů odmítá, novinářům po jednání řekl, že má pro odvolací jednání další důkazy o tom, že žádný podvod nespáchal.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama