Norskem, jindy pokojnou zemí, otřásl v roce 2011 útok pravicového extremisty Anderse Breivika. Podobný šok nedávno zažilo Česko, kde střelec na filozofické fakultě zabil 14 lidí. Norská novinářka Åsne Seierstadová, která o Breivikovi napsala knihu, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jakou stopu útok zanechal ve společnosti i v čem mělo Norsko ve snaze vyrovnat se s tragédií výhodu oproti Česku.
Po roce 2011 nechtěli Norové ani vyslovit jméno Anderse Breivika. Jako kdyby zlo existovalo kdesi mimo nás. „Já ale trvám na tom, že zlo vždy pácháme my lidé,“ říká norská novinářka Åsne Seierstad, která svou knihu o tamním masovém vrahovi představila tento měsíc na festivalu Měsíc autorského čtení.
V Norsku se po odkladech v sobotu slavnostně otevřel památník, který připomíná 77 obětí útoků teroristy Anderse Behringa Breivika z roku 2011. Většinu z nich Breivik postřílel na ostrově Utöya nedaleko metropole Osla, kde měla setkání sociálnědemokratická mládež. Umělecké dílo stojí na místě přístaviště, odkud odplouvá trajekt na Utöyu, informovala agentura DPA.
Norský soud v úterý zamítl žádost krajně pravicového teroristy Anderse Behringa Breivika, který v roce 2011 zabil 77 lidí a který nyní chtěl dosáhnout podmínečného propuštění. Podle verdiktu soudu v Telemarku musí zůstat ve vězení, protože je nadále nebezpečný, uvedly tiskové agentury.
Norský soud se v úterý dopoledne začal zabývat žádostí o podmíněné propuštění teroristy Anderse Behringa Breivika, který při atentátech v roce 2011 zabil 77 lidí. Pravicový extremista, který si odpykává jednadvacetiletý trest vězení, tvrdí, že po deseti letech strávených za mřížemi už nepředstavuje nebezpečí pro společnost. Hned při příchodu před soud se uvedl nacistickým pozdravem.
Tuto sobotu uplynulo dvanáct let od nejhoršího násilí v poválečných dějinách Norska. Terorista Anders Behring Breivik v Oslu a na ostrově Utöya během pár hodin zavraždil 77 lidí, z toho naprostá většina byly dospívající děti. Zabíjel příznivce tehdy vládnoucí Strany práce, protože podle něj podporovala islamizaci Evropy a multikulturalismus.
Nejhorší násilí, jaké Norsko zažilo od dob druhé světové války. Terorista Anders Behring Breivik přesně před 10 lety během pár hodin zabil 77 lidí, z toho naprostou většinu tvořily dospívající děti. Jeho nejmladší oběti bylo 14 let. Ultrapravicový extremista se zaměřil na příznivce tehdy vládnoucí sociálnědemokratické strany, protože podle něj podporovala islamizaci Evropy a multikulturalismus.
Belgické bezpečnostní složky jsou od 17. května na nohou. Před téměř třemi týdny uprchl z kasáren těžce ozbrojený člen elitní jednotky belgické armády Jürgen Conings. A oznámil, že má několik cílů. Odborník na terorismus, belgický kriminolog Pierry Thys, který případ konzultuje, v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že Conings je nebezpečný jedinec: "Je to člověk odhodlaný dokončit svoji misi."
Pokud berete lidi jako Zeman vážně, může ve vás narůstat strach z islámu a nenávist k tomuto světovému náboženství. Pak už je jen krůček ke schvalování teroru.
Norský terorista Anders Breivik připravil svým útokem o život 77 lidí. V souvislosti s jeho činem čeká soud osmapadesátiletého Čecha, který o jednom z nejhorších aktů terorismu v poválečné Evropě psal s obdivem. Případ obžalovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Je to poprvé, co se v Česku bude někdo kvůli Breivikově činu zodpovídat z podpory terorismu. Aktuálně.cz zjistilo podrobnosti kauzy.
Když letos na jaře došlo k teroristickému útoku v mešitě na Novém Zélandu, tragédie rezonovala i na českých sociálních sítích. Policie pak obvinila několik lidí z podpory terorismu. Podle zjištění Aktuálně.cz kriminalisté nyní začali stíhat muže, který na internetu velebil jiný teroristický čin, útok Anderse Breivika. Je to podruhé, co se v Česku někdo zodpovídá z podpory norského extremisty.
Existují důvody, které četbu činí nesnesitelnou. Česky nedávno vydaná dokumentární reportáž s příběhem norského vraha Anderse Breivika jich několik palčivě připomene hned zkraje.
Sociální sítě se stávají šiřitelkami hrůz a mrazí z vědomí, že jejich majitelé nedokážou tomu šíření dost rychle a dost účinně zabránit, zastavit je.
Miloš Zeman v roce 2011 pravil: "Netvrdím, že všichni muslimové jsou teroristé, tvrdím, že všichni teroristé jsou muslimové." Omluví se za tu větu?
"Začněme tuto párty," pronesl do kamery osmadvacetiletý Australan Brenton Tarrant, nastartoval automobil a rozjel se do centra novozélanského města Christchurch.
Ještě na střední škole se přidal k partičce neonacistů. Mezi jeho spolužáky byli populární a on si myslel, že díky nim našel sám sebe. V dospělosti ho mezi sebe přijali i členové Ku-klux-klanu, ale často se dostával do rvaček, kvůli kterým několikrát skončil ve vězení. Nad správností rasistických myšlenek začal paradoxně pochybovat až při pobytu v Jihoafrické republice. Dnes přitom Tom Olsen (43) radí, jak proti extremistům bojovat a o své zkušenosti se podělil i s návštěvníky letošního ročníku konference TEDxPrague.
Norský stát naopak tvrdí, že s teroristou Breivikem je zacházeno jako s "VIP vězněm". Má například tři dobře vybavené cely.
Velkou pozornost v Německu a kontroverze v Norsku vzbuzuje film Utöya 22. července, který se věnuje teroristickému útoku, při němž roku 2011 norský pravicový extremista Anders Behring Breivik zabil 77 lidí. V pondělí měl snímek světovou premiéru na festivalu Berlinale, kde soutěží o hlavní cenu, Zlatého medvěda. V České republice půjde do kin v rámci říjnového festivalu Be2Can.
Norský nejvyšší soud se nebude zabývat odvoláním teroristy Anderse Behringa Breivika, který si stěžuje na podmínky ve vězení a tvrdí, že Norsko porušuje jeho práva tím, že jej drží v samovazbě. Věznice argumentuje, že Breivikův pobyt v izolaci kompenzuje lepšími podmínkami - DVD přehrávačem, televizí nebo běhacím pásem. Breivikův obhájce Öystein Storrvik vzápětí oznámil, že se jeho klient odvolá k Evropskému soudu pro lidská práva. Breivik v červenci roku 2011 zabil v Oslu 77 lidí. V roce 2012 byl za terorismus odsouzen k 21 letům vězení. To je nejvyšší jednorázový trest, který je v Norsku možné uložit. Lze ho ale opakovaně prodlužovat až na doživotí.
Strana Alternativa pro Německo musí na sobotním sjezdu v Kolíně nad Rýnem řešit hlavně spory ve vlastním vedení. Její hlavní tvář Frauke Petryová stranu nezvládla očistit od neonacistických proudů. V poslední době se AfD výrazně propadla v předvolebních průzkumech.
Norsko neporušuje lidská práva při věznění teroristy Anderse Breivika. Rozhodl tak odvolací soud. Tím zvrátil loňský verdikt, který uznal některé Breivikovy stížnosti. Ten si stěžuje na bolesti hlavy a izolaci. Podle něj ho chce Norsko dohnat k sebevraždě. Ve středu to však odvolací soud odmítl - podle něj Breivik není obětí mučení ani nelidského zacházení. Pravicový extremista Breivik 22. července 2011 ve vládní čtvrti v Oslu odpálil nálož, která připravila o život osm lidí. Krátce nato postřílel 69 členů letního tábora sociálnědemokratické mládeže na ostrově Utöya.
Norský soud v současnosti prošetřuje, zda nejsou ve vězení porušována lidská práva teroristy Anderse Breivika. Podle státního zástupce je ale Breivik ještě radikálnější, než byl dřív, a přísné podmínky jeho zadržování jsou nutné. Z posudku psychiatričky vyplývá, že by si Breivik přál být přeložen na oddělení s ostatními zadržovanými nacisty i za cenu, že by podmínky byly ještě přísnější. Jeho jedinou snahou je šířit nacistickou ideologii, spojit se se stejně smýšlejícími lidmi a založit nacistickou stranu.
"Jen když se naučíme žít s terorem, který už je za českými humny, budeme se mu schopní i bránit," říká v reakci na útoky v Berlíně Karel Randák, bývalý šéf české zahraniční rozvědky (ÚZSI). V rozhovoru pro Aktuálně.cz dodává: "Vezměte si třeba Izraelce. Kvůli terorismu jsou ostražitější, víc sledují své okolí i to, co podezřelého se v něm děje. Naučili se předvídat, i když za cenu nemalých ztrát svých občanů," dodává Randák.
Němci reagují na terorismus s překvapivým klidem. I přes počáteční paniku, kterou vyvolalo hned několik útoků během jediného týdne, se situaci podařilo uklidnit. Zásluhu na tom měl i mnichovský policejní mluvčí Marcus da Gloria Martins, který se neúnavně snažil oddělovat fakta od smyšlenek. Stejným způsobem fungují i veřejné debaty, píše britský list The Economist.
Západní veřejnost i úřady dnes za terorismus označují i akce, které do tradičního pojetí tohoto označení spadají jen okrajově. Zejména v případech, kdy jsou – byť jen vágně – inspirovány džihádistickou ideologií. Tradiční vnímání terorismu se vyznačuje tím, že skupina – nebo jedinec – je zpravidla napojena na teroristické uskupení a primárně usiluje pomocí násilí prosadit svou vlastní politicky motivovanou agendu. Prokázání možné politické motivace je ale u útoku nespokojeného jednotlivce mnohdy problematické. Džihád se stal útočištěm pro nestabilní jedince. Pro západní úřady zase představuje způsob, jak pojmenovat "protivníka".
