Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska oznámil, že podal žalobu na prezidentskou kancelář za to, že mu v reakci na jeho odsouzení za daňový podvod zastavila vyplácení doživotního platu. Krok označil za nedovolenou retroaktivitu. Kiska, který v minulosti zbohatl podnikáním, tvrdí, že mu nejde o peníze. Slovenská prezidentská kancelář v reakci uvedla, že postupovala v souladu se zákonem.
Slovenská prezidentská kancelář zastavila bývalé hlavě státu Andreji Kiskovi vyplácení doživotní renty. Zdůvodnila to tím, že Kiskovi po jeho pravomocném odsouzení za daňový podvod na ni v souladu s příslušným zákonem zanikl nárok. Ve čtvrtek o tom informovala kancelář prezidenta. Kiska v reakci uvedl, že se v této záležitosti obrátí na soud.
Exprezident Slovenska Andrej Kiska získal v roce 2014 prezidentský mandát v zemi nečestným způsobem a poškodil dobré jméno nejvyšší ústavní funkce, odhlasovali slovenští poslanci. Usnesení navrhli a v hlasování prosadili poslanci vládní koalice premiéra Roberta Fica v reakci na pravomocné odsouzení Kisky za daňový podvod. Podle Kisky jde o Ficovu mstu za to, že ho v prezidentské volbě porazil.
Odvolací soud na Slovensku uznal bývalého slovenského prezidenta Andreje Kisku vinným z daňového podvodu. Za to mu vyměřil trest jeden rok vězení, který mu současně odložil na zkušební dobu dvou let. Vůči čtvrtečnímu rozhodnutí Krajského soudu v Prešově se nelze odvolat.
Andrej Kiska byl v letech 2014 až 2019 slovenským prezidentem. Ve funkci zažil jen dva premiéry, Roberta Fica a Petera Pellegriniho. První z nich je nyní předsedou vlády, druhý z nich se může tuto sobotu stát prezidentem. V otevřeném rozhovoru pro Aktuálně.cz Kiska popisuje, jakou past na něj Fico připravil a jak ho jeho poradci přemlouvali ke kroku, který by zajistil Ficův konec v politice.
Slovenský soud prvního stupně vyměřil exprezidentovi Andreji Kiskovi za daňový podvod trest dva roky vězení, který odložil na zkušební dobu tří let. Současně mu uložil pokutu 15 tisíc eur (368 tisíc korun) a na šest let zakázal vykonávat funkci statutárního zástupce obchodních společností.
Prezident Miloš Zeman vyrazil tento týden na svou poslední oficiální zahraniční cestu. Bývá tradicí, že česká hlava státu jezdí ke slovenskému sousedovi krátce před skončením mandátu. Zeman se setkal se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou, která mu tlumočila dotaz novinářky, i Petrem Pellegrinim, šéfem strany HLAS, která je momentálně první v předvolebních průzkumech.
Nejschopnější český popularizátor novodobých dějin Pavel Kosatík opět píše o Slovensku. Po veleúspěšné loňské knize Slovenské století nyní na Velký knižní čtvrtek vydává nedávnou historii podtatranské republiky nazvanou Slovensko 30 let poté. Prudké společenské vzestupy a pády však lze jen těžko převyprávět prostřednictvím chaosu tamní politiky.
Nesněme o někom dokonalém, o někom, na kom nenalezneme žádnou chybu. Stejně jako Česko není jednička, ani on či ona nemusí být zrovna světová celebrita.
Mezi našimi politiky jaksi zásadně, katastroficky chybí někdo jako Jorge Mario Bergoglio, někdo, kdo by měl ideály, nestyděl se za ně a nezavrhl je. Mladé by lákal.
Bývalý slovenský prezident Andrej Kiska, který vede vládní stranu Za lidi, se rozhodl v politice definitivně skončit. Jak poznamenal slovenský list Nový čas, exprezident své rozhodnutí sdělil po měsících mlčení. Kisku trápí zdravotní potíže, což byl i důvod jeho rozhodnutí. Kiska dal ale najevo i zklámání, že jeho strana je po únorových parlamentníchvolbách nejmenším členem vládní koalice.
Po roce od nástupu do úřadu vévodí slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podle průzkumů veřejného mínění žebříčku důvěryhodnosti politiků. Výrazná většina obyvatel země pod Tatrami je spokojena s tím, jak Čaputová vykonává vrcholnou politickou funkci. Uvedl to v pondělí prezident bratislavského Institutu pro veřejné otázky (IVO) Grigorij Mesežnikov.
Šéf slovenského hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) Igor Matovič, kterého prezidentka Zuzana Čaputová pověřila sestavením vlády po sobotních parlamentních volbách, je blíže k naplnění svého plánu složit čtyřkoalici s ústavní většinou ve sněmovně. Strana Za lidi exprezidenta Andreje Kisky jako poslední souhlasila se zahájením jednání o vstupu do vlády.
Byl vítěznou stranou od roku 2006 a jeho opakované triumfy v parlamentních volbách na Slovensku za posledních čtrnáct let téměř nikoho nepřekvapovaly. Po sobotní noci ale Směr-sociální demokracie (Směr-SD) šňůru volebních vítězství ukončil. Stranu Roberta Fica porazilo hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO). Tento článek byl publikován ve slovenském deníku SME.
Internetová společnost Google zablokovala asi tři desítky předvolebních reklam slovenské vládní strany Směr - sociální demokracie (Směr-SD) a také dvě její videa na platformě YouTube. Uvedl to dnes zpravodajský server Aktuality.sk.
Volby pod Tatrami jsou zásadní i pro nás. Ukazují, kam to táhne občany, když všichni zklamou. K extremismu a radikálnímu populismu.
Slibují změnu a navenek vystupují jednotně, přestože jich je několik. Slovenské opoziční strany jdou do parlamentních voleb, které se konají poslední únorovou sobotu, s cílem porazit Směr Roberta Fica a sestavit vládu. Vyjednávání pro ně ale nemusí být jednoduché. Do čela opozice se po posledním průzkumu vyhouplo hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO).
