Červnové volby do Poslanecké sněmovny by ovládlo hnutí ANO, ukazuje nejnovější průzkum agentury Median. Hnutí ANO by získalo takřka třetinu hlasů. Na druhé místo by se dostali komunisté. Těsně za nimi by s volebním výsledkem okolo 14 % skončila ČSSD. Vzrostly preference ODS, která by dosáhla na výsledek kolem 10 %.
Hnutí ANO narychlo šíbovalo s krajskými lídry pro sněmovní volby. Babiš sám by měl vést kandidátku ve středních Čechách. Původně ohlásil, že by chtěl kandidovat až z posledního místa a neúspěšně k tomu vyzval i šéfy ostatních stran. Babiš se ve středních Čechách utká mimo jiné se svým rivalem, předsedou TOP 09 Miroslavem Kalouskem, předsedou Sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD), lídrem SPD Tomiem Okamurou nebo předsedou Pirátů Ivanem Bartošem.
Modrý populismus by byl k smíchu, kdyby nemířil proti Evropské unii, proti společenství, které je dnes jednou ze záruk naší svobody.
Ideály, ideologie? Mít se dobře, úspěch, a to stačí. V knížce k vodě ani nic víc být nesmí.
Ministr financí a poslanec ANO Ivan Pilný už nebude kandidovat v podzimních sněmovních volbách. Hlavním důvodem jsou osobní problémy, napsalo Právo. Pilný měl být lídrem ANO na Vysočině, místo něj bude jedničkou šéf poslanců hnutí Jaroslav Faltýnek. V čele olomoucké kandidátky má Faltýnka nahradit tamní hejtman Ladislav Okleštěk. "Do té doby, než bude nová vláda, tak ve vládě setrvám. Ale jinak jsem se z osobních důvodů rozhodl, že v politice již pokračovat nebudu. Tedy nebudu nikde kandidovat, ale budu s hnutím ANO spolupracovat. Tlak na odstoupení z kandidátky nebyl, ten tlak byl spíš opačný," řekl novinářům Pilný. Vedení ANO bude kandidátní listiny schvalovat v pondělí.
Podle volebního modelu agentury STEM by v červnu parlamentní volby vyhrálo hnutí ANO se ziskem 32,8 procenta hlasů. Na druhém místě by se umístili komunisté s 12,7 procenta před ČSSD, která by získala 11,4 procenta. Na čtvrtém místě by skončila ODS s 9,6 procenta. Na dalších místech skončili lidovci a TOP 09. Koalice KDU-ČSL a Starostů by se do sněmovny nedostala. Voleb se v červnu plánovalo zúčastnit 54 procent lidí.
Mimořádné dotace ve výši 1,5 miliardy korun rozdělí hlavní město mezi městské části. Někteří starostové ale kritizují výběr projektů, na které chce přispět. Podle nich se rozdělují podle politického klíče a nejvíce dostávají ty radnice, kde je ve vedení městské části některá ze stran pražské koalice.
Vláda schválila návrh rozpočtu s plánovaným schodkem 50 miliard korun. Přestože ministři návrh kritizovali a požadovali pro své resorty více peněz, nakonec schválili rozpočet, jak jej před svým odchodem sestavil exministr financí Andrej Babiš.
Špičky vládní koalice po středečním dopoledním jednání sdělily, co by chtěly stihnout v posledních týdnech svého vládnutí. Podle zástupců ČSSD, ANO a KDU-ČSL chce koalice protlačit sněmovnou přes třicet zákonů včetně státního rozpočtu. V něm jsou pro koalici prioritou především peníze do sociálních služeb, ale také například do vysokých škol či do armády.
Premiér Bohuslav Sobotka uvažuje o tom, že odejde z čela ČSSD. Po propadu preferencí sociálních demokratů se spekuluje, že by Sobotku v čele strany mohl nahradit Lubomír Zaorálek nebo Milan Chovanec. Na otázky čtenářů Aktuálně.cz odpovídal politolog Lukáš Jelínek.
Hlavní město na popud Trojkoalice nechá znovu prověřit, zda by pokračování Blanky nemohlo vést po povrchu. Mohlo by to být rychlejší a lacinější. Práce na Blance 2 ale město nepřeruší. Nyní stále vybírá projektanty, kteří nakreslí podpovrchovou variantu se třemi tunely s odhadovanou cenou 50 miliard korun.
Zaorálek je politik rozměru Corbyna asi tak stejně jako Babiš hokejista rozměru Jágra, ale pořád by to byla změna a ČSSD změnu nutně potřebuje.
Z kandidátky jihomoravského ANO odstoupila Petra Rusňáková. Její manžel David Rusňák je obviněný v kauze úniků informací z policejních spisů. Podnikatel David Rusňák je vlastníkem společnosti DRFG a byl řadovým členem brněnského ANO. Členství ve straně ale ukončil na konci května kvůli svému stíhání. V kauze je obviněných 18 lidí, osm z nich poslal soud do vazby.
Demise premiéra znamená demisi celé vlády, sněmovna se může rozpustit i bez posvěcení prezidentem a Senát může žalovat hlavu státu i bez souhlasu dolní komory. Novinky v ústavě, které už před dvěma lety schválil kabinet a které měly jasněji definovat pravomoci prezidenta, vlády a parlamentu, se ale do praxe jen tak nedostanou. I když se na novele původně vládnoucí koalice shodla, na jednání poslanců se nikdy nedostala. Naposledy přitom mohla pomoci třeba v případě květnového sporu mezi hlavou státu a premiérem.
Andrej Babiš minulý rok slíbil, že rozdá potřebným téměř 52 milionů korun. Je to částka, kterou do konce roku 2017 nezaplatí státu na daních za korunové dluhopisy koncernu Agrofert. Musel spěchat, aby se to stihlo ještě před oficiálním vyhlášením voleb, protože pak by dary mohly být považovány za součást volební kampaně. A zákon povoluje jako maximální náklady na volební kampaň 90 milionů. Babiš nakonec zhruba polovinu peněz rozdat nestihl a den před vyhlášením voleb je převedl do Nadace Agrofert, které se limit na kampaň netýká.
Evropské firmy zápasí s nedostatkem zaměstnanců. Hledají přitom hlavně lidi, kteří už umí pracovat s počítačem, zvládnou se zorientovat v technických programech a využívat další online aplikace. Uchazeči, kteří to nezvládnou, budou v budoucnu hledat práci čím dál složitěji. Evropská unie chce proto podpořit investice, které by rozvoj digitálních dovedností obyvatel výrazně zlepšily. V programovém období let 2014 až 2020 na to z Evropského fondu pro regionální rozvoj vyčlenila 30 miliard eur. Další přijdou z jiných zdrojů.
Ministr životního prostředí Richard Brabec je po odchodu Andreje Babiše nejvýše postaveným politikem ANO ve vládě. Po Babišovi převzal post prvního místopředsedy vlády a zároveň je i místopředsedou ANO. "Andrej Babiš je lídr, který se nebojí rozhodnout, myslím si, že by řada lidí byla překvapená, jak dobrý lídr by byl," odpovídá Brabec na otázku, jaký by byl případně Babiš po volbách premiérem. ANO sice v průzkumech jasně vede, ale sám Brabec varuje před uspokojením v samotném hnutí.
Volby by v květnu vyhrálo ANO, oproti předchozím průzkumům se však výrazně propadly preference ČSSD, která by skončila až čtvrtá. Bohuslavu Sobotkovi i prezidentovi Miloši Zemanovi na popularitě ubrala především vládní krize. Stoupla naopak důvěra v prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který zveřejnila agentura TNS Kantar.
V pátek uplynul přesně měsíc od vypuknutí vládní krize, která trvala téměř celý květen. Začala na začátku měsíce překvapivým oznámením premiéra Bohuslava Sobotky, že podává demisi, a skončila jmenováním nového ministra financí Ivana Pilného 24. května. Sobotka tak dosáhl svého cíle, kterým byl odchod Andreje Babiše z ministerstva financí kvůli jeho problémům s korunovými dluhopisy a ovlivňováním médií.
Kapela Tři sestry byla údajně ve čtvrtek vyzvána k tomu, zda by při svém chomutovském koncertu nemohla pozdravit poslance Andreje Babiše z pódia. Bývalý ministr financí se má totiž ve stejný den zastavit v Chomutově v rámci své předvolební kampaně. Krajský předseda za ANO, který má Babišův program v regionu na starosti, ale vše odmítá.
