Harvardově univerzitě byla pozastavena možnost přijímat zahraniční studenty, přičemž ti stávající budou muset přestoupit na jiné univerzity. Rozhodnutí znepokojilo čínské studenty, kteří jsou největší skupinou zahraničních posluchačů na této prestižní vysoké škole. Někteří začali kvůli tomu rušit cesty domů, píše agentura Reuters.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa neuvolní žádné federální granty pro Harvardovu univerzitu, dokud se škola nepodřídí sérii vládních požadavků. Podle agentur AP a Reuters to sdělil činitel ministerstva školství. Vláda tím dále vyostřila spor, v jehož rámci už zmrazila univerzitě část grantů s odůvodněním, že šíří aktivismus a selhává v boji proti antisemitismu.
Na nejstarší a nejslavnější univerzitě v USA se 67 procent židovských studentů necítí komfortně při vyjadřování svých názorů a ještě více (73 procent) se jich necítí bezpečně při vyjadřování svých politických názorů. Skoro tři pětiny židovských studentů Harvardovy univerzity uvedly, že zažily diskriminaci, stereotypizaci a negativní předpojatost.
Donald Trump rozjíždí tvrdý tlak na akademické instituce, které podle něj selhávají v potlačování antisemitismu. Harvard, proti němuž se zaměřil nejnověji, odmítá ustoupit – za to nyní čelí zmrazení federálních grantů i hrozbě odebrání daňových výhod. Trumpovy kroky kritizují i akademici židovského původu. Podle profesora psychologie Stevena Pinkera se Trump "řídí příručkou totalitních diktatur".
Antisemitské karikatury z období před rokem 1989 se v mnohém podobají obrázkům, které v současnosti kolují na sociálních sítích, ukazuje nová výstava v brněnské vile Löw-Beer. Jmenuje se Humor bez legrace a připomíná, že stereotypy i předsudky vůči Židům jsou ve veřejném prostoru stále přítomné.
Pro vydání publikace nazvané Mašinérie lží si nakladatelství Kalich nemohlo vybrat vhodnější dobu. Kniha izraelského novináře Ben-Drora Jeminiho popisuje, jak si západní média a akademický svět převypravují složitou realitu na Blízkém východě.
Počet projevů antisemitismu v Česku v loni vzrostl zhruba o 90 procent. Federace židovských obcí zaznamenala loni 4328 antisemitských incidentů, v předchozím roce to bylo 2277. Převážnou většinu z nich tvořily stejně jako v minulých letech projevy nenávisti na internetu, zejména na sociálních sítích. Federace to uvedla v pondělí ve výroční zprávě.
Policie v Rouenu na severu Francie v úterý ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit synagogu. Na síti X to uvedl francouzský ministr vnitra Gérald Darmanin. Zastřelený muž se pokusil nožem zaútočit na policisty, uvedla agentura AFP. Později Darmanin řekl, že se jednalo o čin motivovaný nesnášenlivostí vůči Židům.
Nové testové otázky mají zabránit antisemitsky smýšlejícím osobám získt německé občanství. Podle spolkové ministryně vnitra Nancy Faeserové budou mít v testech nutných pro získání občanství napříště větší váhu témata jako antisemitismus, právo Izraele na existenci či život Židů v Německu. Informovala o tom agentura DPA.
Více než 450 židovských umělců, manažerů a hollywoodských pracovníků v úterý odsoudilo oscarový projev režiséra Jonathana Glazera, jehož snímek Zóna zájmu získal sošku pro nejlepší zahraniční film. Glazer, který je sám Žid, v děkovné řeči kritizoval izraelské počínání na palestinských územích, jež podle něj vede k dehumanizaci Palestinců i Izraelců.
Za pošramocený označují německá média právě skončený ročník filmového festivalu Berlinale. Věhlasnou přehlídku zastínil skandál, kdy se na oficiálním instagramovém účtu festivalové sekce Panorama objevily protiizraelské slogany. Na závěrečných galavečerech se umělci postavili za Palestinu, ale nekritizovali zvěrstva palestinského teroristického hnutí Hamás. Dění bude mít trestněprávní dohru.
Hudebnice a filmařka Laurie Anderson rezignovala na profesuru v německém Essenu. Univerzita po ní chtěla vysvětlit, proč Američanka v roce 2021 podpořila výzvu palestinských umělců k bojkotu a "demontování" Izraele. Německo poslední dobou také v kultuře razantněji postihuje volání po izolaci Izraele na mezinárodní scéně a jednostrannou kritiku židovského státu.
Americká novinářka a spisovatelka Masha Gessen v sobotu převzala Cenu Hannah Arendtové. Podle agentury AP se tak stalo na ceremoniálu, který byl oproti původním plánům výrazně redukovaný. Autorka v Německu vyvolala rozruch esejí pro časopis New Yorker, kde přirovnala Pásmo Gazy k židovskému ghettu za nacistického Německa a současnou situaci popsala slovy, že teď "je ghetto likvidováno".
Policie uzavřela prověřování incidentu, ke kterému došlo v pražské Pivnici U Hrocha. Výčepní odmítl obsloužit několik hostů židovského vyznání. Jak Aktuálně.cz potvrdil mluvčí policie, hospodský se trestného činu nedopustil. Jeho chování nebylo antisemitské ani podle Federace židovských obcí. Výčepní v pivnici nadále pracuje, radnice vůči podniku nijak zasahovat nebude.
Po bok uznávaných osobností jako historika Timothyho Snydera se měla zařadit novinářka a spisovatelka Masha Gessen, když byla vyhlášena laureátkou německé Ceny Hannah Arendtové. Prestižní ocenění ale nakonec možná nezíská kvůli článku, v němž podmínky v Pásmu Gazy přirovnává k židovským ghettům za nacismu. O kauze informují německá média.
Spojenými státy hýbe kauza šéfek elitních vysokých škol. Prezidentku Harvardovy univerzity Claudine Gayovou její nejasné odpovědi na otázky týkající se výzev ke genocidě Židů zatím nestály místo, akademický senát ji podpořil. V sobotu přitom kvůli podobným slovům rezignovala její kolegyně z Pensylvánské univerzity.
Belgičanka Darya Safaiová má od teroristického útoku hnutí Hamás na Izrael ještě nabitější diář než obvykle. K práci poslankyně přibyly výjezdy po celé zemi, debaty ve školách i rozhovory pro média. Politička zastává tezi, že teroristé zaútočili nejen na Izrael, ale i na celou západní civilizaci.
Prestižní přehlídka současného umění Documenta, která se koná každých pět let v německém Kasselu, opět čelí nařčení z antisemitismu. Jak píše agentura DPA, odstartovala ho kauza okolo nového člena šestičlenné rady, jež měla vybrat uměleckého ředitele příštího ročníku plánovaného na rok 2027.
Bílý dům v pátek obvinil amerického miliardáře Elona Muska, že v jednom z příspěvků na své sociální síti X šíří antisemitismus a nenávist. Agentura AP zároveň napsala, že se ze sítě stahují inzerenti v obavách, že se jejich reklamy objeví po boku pronacistického obsahu a nenávistných projevů obecně.
