Velká Británie přijme jednotnou mezinárodní definici antisemitismu. Slibuje si od toho účinnější boj s nenávistnými projevy vůči Židům. V Británii žije pátá největší židovská komunita na světě. Počet protižidovských incidentů vzrostl v první polovině letošního roku o 11 procent. Uvádí to organizace Community Security Trust, která se zabývá bezpečností britské židovské komunity.
Městský soud v Praze zrušil pokutu pro advokáta Petra Kočího, který obhajoval členku extremistické Dělnické strany sociální spravedlnosti Lucii Šlégrovou, která byla za výroky na shromáždění v Litvínově obžalována z propagace nacismu a antisemitismu. Při líčení upozornil na podjatost soudního znalce z důvodu jeho židovského původu. Stotisícovou pokutu Kočí už uhradil, nyní by peníze mohl dostat zpátky.
Lídr britských labouristů Jeremy Corbyn v Praze prohlásil, že evropská levice se musí sjednotit proti extremismu. Často totiž někteří lidé soudí, že zůstávají za nynější globalizací pozadu. Přitom se podle Corbyna mylně domnívají, že třeba za problém nezaměstnanosti mohou migranti. Corbyn navštívil v české metropoli sjezd Strany evropských socialistů.
Tam, kde dříve rezonoval ryzí antisemitismus, se dnes potkáváme s antiislamismem, a naopak deklaratorní podporou státu Izrael.
Roční podmínku za protižidovský text v Polné potvrdil ve čtvrtek předsedovi Národní demokracie Adamu B. Bartošovi Okresní soud v Jihlavě. U někdejšího místopředsedy Ladislava Zemánka soud upustil od potrestání. Rozsudek není pravomocný. Protižidovsky laděný text oba zanechali u hrobu Anežky Hrůzové v Polné, která byla zavražděna o Velikonocích roku 1899. Následoval známý proces s Leopoldem Hilsnerem, který byl provázený antisemitskými výpady. Soud Bartoše a Zemánka už letos v březnu formou trestního příkazu nepravomocně odsoudil k odnětí svobody na 12 měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Obvinění proti trestnímu příkazu podali odpor.
Ve věku 96 let zemřel v pátek večer v Německu pamětník holocaustu Max Mannheimer, známý svým bojem proti nenávisti, antisemitismu a xenofobii. ČTK to sdělil člen Mezinárodního výboru Dachau Zdeněk Pošusta. Český rodák Mannheimer prošel v době nacismu několika koncentračními tábory. Židovský spisovatel a malíř, který se narodil v Novém Jičíně na severní Moravě, byl stále poměrně aktivní a přednášel o osudu více než šesti milionů zavražděných Židů. V rámci loňské vzpomínkové ceremonie u příležitosti 70. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora Dachau americkou armádou Mannheimer vyjádřil obavy z nového nárůstu rasismu a antisemitismu v Evropě.
Bavorská metropole na řece Isar je v České republice vnímána v naprosté většině případů skrze stereotypy. Tedy jako město Oktoberfestu, domov Bayernu Mnichov a pochopitelně coby synonymum zrady a fráze „o nás bez nás“. Kniha amerického historika Davida Claye Large, odborníka na německé a rakouské dějiny 20. století, má potenciál tyto stereotypy když ne zcela vyvrátit, tak určitě zpochybnit a nabídnout mnohem plastičtější obraz města, v jehož ulicích se zrodil nacismus. Více v recenzi Borise Hokra.
Po Terezínské tryzně za mnou přišli někteří politici a děkovali mi, že jsem tam promluvil i za ně, říká rabín v rozhovoru s Karlem Hvížďalou.
Dvaadvacetiletá muslimka se postavila proti islámské demonstraci v Belgii a heslům "stop mešitám" nebo "stop islamizaci". S členy krajně pravicové strany si pořídila selfie fotky, které obletěly svět. Jak se později ukázalo, hrdinka bojující proti nenávisti je ve skutečnosti antisemitkou. Lidé na sociálních sítích dohledali její starší příspěvky, kde se vyjadřuje vulgárně vůči židům.
Podle Federace židovských obcí v ČR v loňském roce mírně ubylo projevům antisemitismu. V roce 2015 jich bylo 221, v roce 2014 o 13 více. Antisemitismus se šíří hlavně na internetu, více než 80 procent jeho projevů se odehraje právě ve virtuálním světe. Nebezpečný je ale i zvýšený počet vydaných publikací. Příjmy z prodeje pak mohou pomáhat financovat extremistické skupiny. Novým jevem jsou podle židovských obcí konspirační teorie, které se objevují v souvislosti s uprchlickou krizí.
Ve světě v loňském roce výrazně ubylo násilných činů motivovaných nenávistí k Židům. Ve srovnání s rokem 2014 bylo loni celosvětově o 46 procent méně antisemitských násilných trestných činů. Na rozdíl od předchozích let ale roste brutalita útoků a horší je také situace na sociálních sítích a webech, kde se stále častěji objevují antisemitské komentáře.
Předsedu krajně pravicové Národní demokracie (ND) Adama B. Bartoše policie obvinila z popírání holocaustu a dalších dvou trestných činů proti lidskosti. Bartošovi hrozí až tři roky vězení. Činy Bartoše a Národní demokracie se policie zabývala již několikrát. Bartoš byl obviněn ze tří trestných činů, kterých se podle policie dopouštěl od května 2013 do současnosti.
Zlehčování útoků tím, že si za ně „sluníčkáři“ mohou sami, je odporné a nebezpečné. Židé si za nenávist také mohli sami, říkalo se kdysi.
Dvoudílný film České televize Zločin v Polné správně poukazuje na fatální justiční omyl, k němuž došlo v soudním procesu s Rakušanem židovského původu Leopoldem Hilsnerem. Podle historika a filozofa Vladislava Dudáka je ale problematičtější s jistotou tvrdit, že vraždu v Polné opravdu nespáchal. Snímek podle něj celkem realisticky zobrazuje protižidovské a protimasarykovské nálady, vadí mu však jeho prvoplánová instruktivnost. "Film docela černobíle pracuje s emocemi a tím s námi poněkud manipuluje," říká. Například sám Hilsner nebyl sympatický prosťáček, ale nepříjemný a problémový, upozorňuje Dudák. První díl Zločinu v Polné vidělo 1,3 milionu diváků.
Zločin v Polné nezvládá být historickou reflexí, složitý příběh zbytečně zjednodušuje na dramaticky jasný střet rozumu a hlouposti, nebo spíš dobra a zla. Mohli jsme tu mít skvělé minimalistické soudní drama, autoři ale cítí nutkání hrát zároveň na emoce, využívat lacině návodných filmařských prostředků a zplošťovat realitu na snadno pochopitelné zkratky. Televizní dvoudílný film České televize se bojí nabídnout byť jedinou nejednoznačnou či nedoslovnou scénu nebo postavu, zůstává jen chvályhodný záměr.
Česká televize uvede první část dvoudílného televizního filmu režiséra Viktora Polesného a scenáristy Václava Šaška Zločin v Polné. Ten pojednává o vyšetřování vraždy švadleny Anežky Hrůzové a následných soudních procesech, které na přelomu devatenáctého a dvacátého století spustily silnou vlnou antisemitismu na našem území.
"Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." Takovýto text měl na hrob Anežky Hrůzové, pochované v Polné, napsat šéf Národní demokracie Adam B. Bartoš a jeho spolustraník Ladislav Zemánek loni o velikonočních svátcích. Oba muži nyní za protižidovsky laděný text čelí trestnímu obvinění.
Ke dvěma měsícům nepodmíněného vězení byl dnes v belgickém Lutychu odsouzen francouzský komik Dieudonné, a to za antisemitské projevy a podněcování k rasové nenávisti. Informovala o tom agentura AFP. Kontroverzní umělec, který byl za podobné činy souzen již několikrát v minulosti, se podle soudu dopustil trestného činu během vystoupení v březnu 2012. Dieudonné přitom dříve aktivně vystupoval proti rasismu a v 90. letech se proslavil ve dvojici s židovským humoristou Eliem Sermounem. Později se ale začal stýkat s krajní pravicí a začal přicházet v samostatných vystoupeních s projevy, které se tvrdě otíraly především o Židy. Proti rozsudku se může odvolat.
Evropský soud pro lidská práva odmítl odvolání komika Dieudonného proti tomu, že ho francouzská justice pokutovala za šíření nenávisti proti skupině osob. Svoboda slova podle soudu nechrání před antisemitismem ani popíráním holocaustu. Devětačtyřicetiletý Dieudonné Mbala Mbala uzavřel v prosinci 2008 své vystoupení tím, že pozval prominentního popírače holocaustu na jeviště a nechal mu předat ocenění komparzistou v oblečení připomínajícím vězeňskou uniformu z koncentračního tábora, za což dostal pokutu 10 000 eur. Případ je ale jen jedním z celé řady dalších kauz, v nichž byl Dieudonné obviněn a odsouzen zejména k vysokým finančním pokutám. V Belgii mu hrozí vězení.
Primátorův náměstek Matěj Hollan na internetu napsal, "že v Brně bývalo dříve vícero národností, které jsme si dílem zplynovali, dílem vyhnali." Za výrok se omluvil, podle komunistů je ale nepřístupné, aby se vysoký představitel města takto vyjadřoval o době okupace. Návrh na odvolání ovšem neprošel, pro bylo 21 zastupitelů z celkových 55, což není nadpoloviční většina.
