Výsadkáři jako hlavní bojová síla českého příspěvku k mnohonárodnímu uskupení NATO vyrazili na Slovensko. Jejich úkolem, stejně jako celé alianční formace je odstrašit Rusko, aby agresi na Ukrajině nerozšířilo na území aliance. Musí také připravit půdu pro jednotky, které na místo přijdou po nich. Náčelník generálního štábu Aleš Opata v této souvislosti mluví o historické chvíli pro českou armádu.
Útoky ruských vojáků na ukrajinské civilisty jsou válečný zločin a nemají strategické opodstatnění, míní britský analytik Michael Clarke. Podle něj se na nich pravděpodobně podílí i ruská národní garda Rosgvardia. "Doprovázela ruské jednotky a podle seznamů zatýkala lidi. Některá z těchto zabití mohla být výstrahou pro vesničany nebo pomstou," uvádí Clarke v rozhovoru pro stanici Sky News.
V pondělí v osm hodin ráno vyrazily z Chrudimi první české vojenské síly na Slovensko. Začlení se tam do mnohonárodní bojové skupiny NATO, které budou současně velet. Bojový útvar se zformuje kvůli ruské agresi na Ukrajině. Tvořit ho budou příslušníci armád celkem sedmi zemí. Čechů bude sloužit na místě nejvýš 650, od parlamentu získali mandát na jeden rok.
Při přezbrojování ručními palnými zbraněmi má česká armáda problém. Podle zdrojů z bezpečnostní komunity selhávají pušky pro přesnou střelbu Bren 2 PPS, které jsou součástí bezmála třímiliardového kontraktu. Zdroje redakce tvrdí, že potíže jsou mnohem vážnější, než ministerstvo obrany přiznává. Výrobce problémy nepopírá, zbraň ale podle něj prošla všemi zkouškami.
V následujících týdnech pravděpodobně dojde k tomu, že Rusko soustředí svá vojska v oblasti Donbasu, míní analytik Mathieu Boulegue v rozhovoru pro agenturu Associated Press. Tím vznikne nový vojensky kontrolovaný územní celek, kde by Rusové drželi své pozice. "To nepovede k zamrzlému konfliktu, protože válka taková nikdy není. Lidé vždy dál umírají a pozice se stále vyvíjejí," uvádí Boulegue.
Zkušeností se sovětskými veliteli posbíral nepřeberně. S Rudou armádou bojoval v březnu 1943 u Charkova i Sokolova, na vlastní kůži zažil peklo karpatsko-dukelské operace.
Přes dvacet států světa včetně Česka dodává na Ukrajinu bránící se ruské agresi zbraně. Jednou z nejvýraznějších je protitankový systém Javelin, USA na Ukrajinu posílají tisíce střel tohoto systému. Podle dostupných, ale těžko ověřitelných zpráv Ukrajinci díky ní zlikvidovali přes 500 ruských tanků. Český voják se zkušeností s touto zbraní ji v rozhovoru popisuje. Redakce jeho identitu chrání.
Invaze Vladimira Putina na Ukrajinu trvá už více než 60 dní. Přesné počty zabitých vojáků na obou stranách nejsou známé, jasnější jsou ale informace o zemřelých ruských generálech. Ukrajinci jich zneškodnili patrně už devět. Další pravděpodobně přibyl po útoku u Izjumu. Likvidace tolika vysoce postavených velitelů je velmi nezvyklá.
Dehumanizace protivníka byla ve válkách vždy hlavním nástrojem k páchání zvěrstev. V armádách diktátorských režimů, jako nyní v případě Vladimira Putina, jsou vojáci indoktrinováni tím, že u civilních cílů tam nejsou matky s dětmi, ale jen nějací narkomani a fašisté. Tím se u vojáků snižuje jejich tendence soucítit s druhými, uvádí pro Aktuálně.cz psycholog Daniel Štrobl.
Ruský vpád na Ukrajinu pohnul české politiky k nákupu vojenské techniky v podstatně větším množství a rychleji než dosud. Ministryně obrany Jana Černochová z ODS už představila první plány. Rozpočet armády poroste tak, aby se země přiblížila slibu NATO. Vláda už objednala nové zbraně a řeší, jak co nejrychleji nakoupit dlouho slibovaná bojová vozidla pěchoty za 52 miliard korun.
Podnikatel Vitalij Kim se stal gubernátorem Mykolajivské oblasti na jihu Ukrajiny v roce 2020. Podobně jako prezident Volodymyr Zelenskyj neměl v minulosti s politikou žádné zkušenosti. Nyní ale díky svým odhodlaným videovzkazům na sociálních sítích dokázal semknout obyvatele obléhaného regionu a stal se další z výrazných postav ukrajinského odporu.
Ruskou národní gardu Rosgvardia zformoval prezident Vladimir Putin před šesti lety. Uskupení s více než 300 tisíci muži slouží jako jeho osobní armáda ke stabilizaci poměrů uvnitř ruské společnosti. Svoji úlohu má i nyní při válce na Ukrajině. "Nový fenomén vidíme ve městě Cherson. Jsou tam dokumentovány formy mlácení a zastrašování proukrajinských aktivistů," uvádí analytik Pavel Havlíček.
Ukrajinská armáda zanedlouho obdrží od zahraničních spojenců další výraznou pomoc. Ze Spojených států na bojiště zamíří sto kusů přenosných dronů Switchblade. Do vzduchu se dostanou během pár minut, při sebevražedné zteči dokážou zničit i obrněnou armádní techniku.
Kyjevané se připravují na boj o své hlavní město. Tamní dobrovolníci proto dostávají na poslední chvíli armádní výcvik. Členové Stodvanácté teritoriální obranné brigády se učili, jak zacházet s protitankovými zbraněmi poskytnutými spojenci ze Západu. Mnozí z nich se s vojenským výcvikem setkali poprvé v životě. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa přímo z ukrajinské metropole.
Česká republika se zapojila do vytváření bojových skupin Severoatlantické aliance, které se v reakci na ruskou agresi na Ukrajině nově formují ve čtyřech státech východního křídla NATO. Podle zjištění Aktuálně.cz navíc vláda Petra Fialy (ODS) počítá s vytvořením dočasného zázemí až pro 200 vojáků aliance na české půdě. Využívat ho mohou takzvané síly rychlé reakce.
Deník The Kyiv Independent se za současného konfliktu na Ukrajině stal jedním z nejčtenějších zpravodajských médií. Jeho šéfka Daryna Ševčenková, která se rozhodla v zemi zůstat se svou rodinou, v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jaké to je, vést tým novinářů ve válečných podmínkách. "Děláme, co je v našich silách, ale je to těžké, když vlastně nevíme, jestli se dožijeme dalšího dne," říká.
Miliony uživatelů na sociálních sítích obdivují odvahu dvou členů ukrajinských jednotek. Nevybuchlou ruskou bombu se rozhodli zneškodnit jen za pomoci svých holých rukou a lahve obyčejné vody. Za zvuku bombardování, které se ozývalo z dálky, se jim roznětku podařilo vyjmout během několika desítek vteřin. Odvážnou akci zachytil jejich kolega na mobilní telefon.
V reakci na dění na Ukrajině by mělo Česko znovu zavést základní vojenskou službu, myslí si část poslanců sněmovních výborů pro obranu a bezpečnost. Někteří jsou pro rozšíření dobrovolných cvičení, jiní pro plnohodnotný návrat povinné služby. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ovšem jakoukoli variantu odmítá. Kdo chce na výcvik, může do záloh, říká.
Ministerstvo obrany eviduje podle vedoucí tiskového oddělení Jany Zechmeisterové 284 žádostí o zapojení do ukrajinských ozbrojených sil. V porovnání se středečními údaji ministerstva vzrostl zájem zhruba na trojnásobek. Jde o podobný počet zájemců, kteří se obrátili do středy na Pražský hrad.
