Zastánci muslimské menšiny Rohingů v Barmě jsou zklamaní. Papež František v úterý po setkání s tamní vůdkyní Su Ťij přímo Rohingy nezmínil. Vyzval pouze obecně k respektování všech etnických skupin obyvatelstva a prohlásil, že v zemi je zapotřebí vést náboženský dialog.
Bangladéšský odvolací soud v pondělí potvrdil trest smrti pro 139 vojáků za účast na vzpouře z roku 2009. Vzpoura si tehdy vyžádala 74 obětí, mezi kterými byly desítky vojenských velitelů. Soud nižší instance v roce 2013 udělil trest smrti 151 vojákům. Souzeno tehdy bylo 846 obžalovaných a kromě absolutních trestů padly také tresty doživotí a odnětí svobody od tří do deseti let. Kauza se týká vzbouření z února 2009, kdy se proti svým představeným postavily stovky příslušníků bangladéšské polovojenské jednotky pověřené ostrahou hranic. Velitelé odmítli vyhovět jejich požadavkům ohledně platů, vybavení nebo pracovních podmínek.
Vůbec poprvé v historii Barmy navštívila tuto zemi hlava katolické církve. Papež František přicestoval v době, kdy státem zmítá uprchlická krize. Před násilím uteklo do sousedního Bangladéše už 620 tisíc muslimských Rohingů.
Barma a Bangladéš podepsaly memorandum o navrácení menšiny Rohingů do Barmy. Proces má začít do dvou měsíců. S odvoláním na barmského představitele to ve čtvrtek sdělila agentura Reuters. "Jsme připraveni je přijmout zpět, až nám Bangladéš odešle příslušné formuláře," řekl Myin Ťain z barmského ministerstva práce, které řeší i migraci. Podle Reuters musí Rohingové před repatriací vyplnit osobní údaje. Mnoho z nich ale nemá barmské občanství a tamní úřady je považují za nelegální přistěhovalce z Bangladéše. Současný exodus vyprovokovaly srpnové události v Arakanském státě. Rohingové tam zaútočili na vojenská a policejní stanoviště, což spustilo vlnu represí.
Barmská armáda odmítá jakoukoli zodpovědnost za násilí, které od konce srpna probíhá v tamním Arakanském státě. V něm žije převážně muslimské obyvatelstvo Rohingů. Ti před vládními masakry, které jsou podle lidskoprávních organizací cílené a plošné, prchají po statisících do sousedního Bangladéše. Jejich svědectví opakovaně popisují znásilňování, masové vraždy a plošné vypalování vesnic rukama barmských vojáků. Ve středu Barmu navštíví americký ministr zahraničí Rex Tillerson.
Více než 600 tisíc Rohingů už prchlo z Barmy do sousedního Bangladéše. OSN v souvislost s tím obvinila Barmu, že na severu Arakanského státu, kde tato muslimská menšina žije, provádí etnické čistky. Barmská vůdkyně Aun Schan Su Ťij nyní poprvé navštívila tuto oblast na severu země.
Barmská armáda je podle USA zodpovědná za represe vůči menšinovým Rohingům. Washington proto nyní zvažuje uvalení sankcí vůči armádním špičkám. USA na Barmu už před lety uvalily embargo na obchod se zbraněmi a styky mezi Washingtonem a barmskou armádou jsou dlouhodobě omezené. Muslimští Rohingové čelí v buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci. Podle aktuální bilance OSN uprchlo do Bangladéše už 603 000 Rohingů, z toho polovinu tvoří děti. Připojili se k více než 300 000 rohingských běženců, kteří tam žili již dříve.
Nejméně 12 lidí v neděli zemřelo, když se u Bangladéše převrhla loď s Rohingy prchajícími z Barmy. Bilanci obětí s odvoláním na bangladéšskou pobřežní stráž upřesnila agentura AFP. Stále se ale pohřešují desítky osob. Na palubě bylo kolem 100 lidí a z toho přibližně 60 dětí, tvrdí přeživší, kterých je nejméně 11. Nalezená těla patří deseti dětem, jedné ženě a jednomu muži. Přetížené plavidlo se převrátilo v neděli večer u ústí hraniční řeky Naf u jižního cípu Bangladéše. Nejde přitom o první podobnou nehodu. OSN v pátek upozornila, že menšinoví muslimští Rohingové nadále utíkají z většinově buddhistické Barmy do sousední Bangladéše. Denně do Bangladéše přichází okolo dvou tisíc Rohingů.
Počet muslimských příslušníků etnické menšiny Rohingů, kteří od 25. srpna uprchli před násilím z Barmy do Bangladéše, vzrostl už na 370 tisíc. Podle agentury Reuters o tom v úterý informovala Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Barma Rohingy neuznává jako etnikum, dlouhodobě je pronásleduje a upírá jim občanství a základní lidská práva. Humanitární organizace obviňují barmské vojáky, že se dopouštějí na Rohinzích mučení, vražd, hromadného znásilňování a žhářství. Barmské úřady to ale odmítají. Světové mocnosti vyvíjejí tlak na vládu barmské nositelky Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij, aby násilnosti zastavila. O krizi kolem Rohingů bude ve středu jednat Rada bezpečnosti OSN.
Rohingští povstalci vyhlásili měsíční jednostranné příměří, které má umožnit záchranným skupinám zmírnit humanitární krizi na severozápadě Barmy. Příměří má začít platit v neděli. Povstalci v prohlášení vyzvali humanitární organizace, aby během příměří obnovily pomoc všem obětem humanitární krize bez ohledu na etnický či náboženský původ. Dopad tohoto kroku je však zatím nejasný. Povstalci vyzvali také armádu, aby položila zbraně a umožnila humanitární pomoc.
Už 290 000 muslimských Rohingů podle agentury AP uprchlo z Barmy do Bangladéše. Situace v přeplněných uprchlických táborech je napjatá, docházejí zásoby. Davy běženců se už nedají zvládat a humanitární organizace zvažují, že požádají o asistenci policii.
Jejich počet se odhaduje na 1,1 milionu. Žijí na severozápadu Barmy po celé generace. Teď muslimští Rohingové prchají po desítkách tisíc přes hranice do sousedního Bangladéše. V Barmě podle lidskoprávních organizací čelí brutálnímu násilí ze strany armády, která se je pokouší vyhnat z jejich domovů. Část z Rohingů totiž vláda v Rangúnu obviňuje z terorismu.
Z Barmy do sousedního Bangladéše od začátku nejnovější vlny násilí v srpnu uprchlo téměř 90 000 příslušníků muslimské menšiny Rohingů. Příchod migrantů v takto velkých počtech může podle humanitárních pracovníků OSN v Bangladéši negativně ovlivnit dostupnost potravinové a jiné pomoci. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. Nejnovější vlna násilí v Barmě začala, když ozbrojenci z řad Rohingů zaútočili 25. srpna na policejní stanice a vojenská stanoviště. Barmské úřady viní Rohingy ze žhářství a zabíjení civilistů. Řada organizací na ochranu lidských práv naopak uvádí, že vypalování domů a vraždy civilistů jsou dílem barmských úřadů, které se snaží Rohingy ze země vyhnat.
Během několika dní uteklo z Barmy přes 27 tisíc členů muslimské menšiny Rohingů. Prchají před masakry, které na civilistech páchají barmští vojáci. Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij, která stojí v čele země od roku 2016, mezitím mlčí. Bývalá disidentka, která v Barmě stále představuje symbol boje za svobodu a demokracii, nyní čelí kritice i od svých bývalých spolupracovníků. Lidé, kteří byli v době vojenské diktatury vězněni, jí hlavně vyčítají příliš vřelé vztahy s armádou.
Povodně v Indii zcela ochromily finanční metropoli Bombaj. Voda, která v řadě ulic sahala lidem po pás, zastavila už v úterý veřejnou dopravu. Monzunové období trvá v jižní Asii od června do září a dochází při něm často k záplavám a sesuvům půdy. Letošní deště si v Indii, Nepálu a Bangladéši vyžádaly celkem přes 1500 obětí.
Povodně zasáhly zejména sever Indie, jih Nepálu a sever Bangladéše. Nejhůře postiženy jsou přitom severoindické státy Bihár, Uttarpradéš, Bangla a Ásám, kde počet mrtvých vystoupal na 680. Většina z nich se utopila, další zavalily sesuvy půdy. Světový program pro výživu varoval, že 160milionový Bangladéš je ohrožen "ničivým hladomorem".
Soud v bangladéšské metropoli Dháce v neděli vynesl rozsudek smrti nad deseti islamisty, kteří podle prokuratury chtěli před 17 lety zabít premiérku Šajch Hasínu Vadžídovou. Ta již několik pokusů o atentát přežila. Státní zastupitelství podle agentury DPA uvedlo, že odsouzenci připravovali vraždu političky s použitím 76kilogramové bomby. Jejich plán v červenci 2000 ale ztroskotal. Dalších 13 obžalovaných si odsedí mnohaleté až doživotní tresty vězení. Devět z nich poslal soud za mříže za to, že předali islamistům výbušninu. Hasína Vadžídová přežila řadu útoků. Při jednom z nich zemřelo v roce 2004 v Dháce 24 osob.
Italské lodě začnou hlídkovat přímo u libyjských břehů. Migranti, které zadrží, by tak mohli být vráceni zpět do Libye. Zákon, který to umožňuje, ve středu schválil italský parlament.
Italové žádají, aby jim ostatní evropské státy více pomáhaly se záchranou migrantů ve Středomoří. To ale Francie odmítá, podle ní na italské břehy připlouvají hlavně tzv. ekonomičtí migranti, kteří ve své vlasti nečelí bezprostřednímu nebezpečí. Francouzi i Němci naopak souhlasí s přitvrzením pravidel pro lodě humanitárních organizací, které podle nich pomáhají pašerákům lidí. Do Itálie letos připlulo o pětinu víc migrantů než za stejné období loňského roku. Naopak do Řecka už téměř žádní běženci neproudí.
Etiopská autoritativní vláda chce ze země vybudovat světové centrum zpracovatelského průmyslu. Základem vládní strategie je průmyslová zóna ve městě Awasa, kam se zatím soustřeďují zahraniční investice. Vláda plánuje do roku 2025 vytvářet 200 tisíc pracovních míst ročně. V Etiopii se každým rokem narodí 2,3 milionu dětí a 80 procent mladých lidí na venkově nedokončí základní školu. Tři čtvrtiny populace závisí na subvencích do zemědělství,
