Libanonská televize Al-Manár informuje o nejméně 40 obětech. Syrská státní tisková agentura SANA útok připsala teroristům. Útoky mířily podle Exilové organizace syrských ochránců lidských práv na šíitské poutníky. Tento teroristický čin odsoudilo irácké ministerstvo zahraničí i humanitární představitel OSN v Sýrii Alí Zatárí.
Spojené státy poslaly do Sýrie několik set těžce vyzbrojených příslušníků námořní pěchoty. Přesunuli se z válečných lodí kotvících ve Středozemním moři, napsal americký list The Washington Post. Podle něj mají pomoci v boji proti teroristické organizaci Islámský stát.
Co víme o evropských muslimech, kteří bojovali a bojují v Sýrii? Proč vyměnili poklidný a bezpečný život za válku, v níž za pět let zahynulo přes 400 tisíc lidí? Jejich specifickou identitu ukazuje film francouzského režiséra Stéphana Malterreho Otec, syn a džihád svatý, který soutěží na letošním festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět. "Chtěl jsem ukázat motivaci některých lidí při odchodu do Sýrie. A že islamista nemusí být nutně terorista," říká režisér Malterre v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Nejméně 42 mrtvých si v sobotu v syrském městě Homs vyžádaly dva sebevražedné pumové atentáty, jejichž terčem byla místní sídla bezpečnostních sil. Mezi oběťmi je i vysoký důstojník, uvedla exilová Syrská organizace pro lidská práva, která konflikt v zemi monitoruje z Británie s pomocí lidí v terénu.
Bassam Ayachi byl známým muslimským imámem v bruselské čtvrti Molenbeek. Jeho rodinu nenávratně změnil den, kdy jeho syn Abdelrahman odjel do Sýrie bojovat proti armádě tamního prezidenta Bašára Asada. Abdelrahman v bojích padl a jeho otec Bassam se rozhodl do rodné Sýrie vrátit, aby pokračoval v synově boji. Pohled dovnitř života některých evropských muslimů představuje dokument režiséra Stéphana Malterra "Otec, Syn a Džihád svatý". Diváci ho můžou vidět na festivalu dokumentárních filmů o lidských právech "Jeden svět", který začíná v Praze 6. března.
Syrský prezident Bašár Asad podpořil snahu svého amerického protějšku Donalda Trumpa, který dekretem zakázal vstup Syřanů do USA. Podle Asada dekret nemíří na Sýrii jako celek, ale proti teroristům. Řekl to v rozhovoru, který ve čtvrtek vysílaly francouzské rozhlasové stanice Europe 1 a TF1. "Je to proti teroristům, kteří se míchají mezi emigranty směřujícími na Západ. To se stalo v Evropě, zejména v Německu," sdělil Asad. Trump vydal v lednu nařízení, které zakazuje vstup občanů ze sedmi zemí, mezi kterými je také Sýrie. Zatímco pro ostatních šest států měl zákaz platit po 90 dní, pro Sýrii byl časově neomezený. Vykonání Trumpova dekretu ale v USA pozastavil soud.
Režim prezidenta Bašára Asada ve věznici Sajdnájá poblíž Damašku podle Amnesty International v letech 2011 až 2015 ve velkém zabíjel své odpůrce, jejichž popravy byly nařízeny z nejvyšších vládních pozic. Organizace hovořila s 84 svědky včetně bývalých členů ostrahy věznice či lidí přeživších věznění. Podle nich se popravy skupin 20 až 50 lidí konaly jednou až dvakrát týdně. Vězni byli nejprve postaveni před "polní soud", kde byli odsouzeni bez ohledu na svou výpověď. "Procesy" prý trvaly nejvýše tři minuty. Syrský režim vinu popírá.
Putin a Trump nejsou spojenci, zato jsou uhněteni ze stejného těsta. A shodou okolností řídí dvě největší světové mocnosti. Houstone, máme problém.
Armádní jednotky syrského prezidenta Bašára Asada ovládly údolí Barada, kontrolované doposud povstalci. Nachází se zde hlavní zdroj vody pro hlavní město Damašek. Na předání strategického území se dohodli politici v Damašku s rebely, kteří nejsou součástí dohod o příměří v zemi. Poškozený zdroj vody chce vláda opravit. Z jeho poškození obviňovala povstalci, ti naopak tvrdili, že soustavu poničilo bombardování ze strany vládních sil.
Donald Trump poprvé zasahuje proti imigrantům. Ve středu podepsal exekutivní příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici. Dalším příkazem rozhodl, že vláda zastaví dotace městům, která odmítají věznit nebo deportovat nelegální imigranty. V blízké budoucnosti Trump plánuje dočasně pozastavit přijímání uprchlíků ze Sýrie a nevydávat víza občanům několika islámských zemí. V prvních zhruba sto hodinách svého prezidentství se Trump kromě omezení imigrace věnoval i mezinárodním obchodním dohodám, automobilkám nebo omezování těžby fosilních paliv. Podívejte se na shrnutí jeho dosavadního působení v Bílém domě.
Syrská armáda se brání ofenzívě bojovníků tzv. Islámského státu u města Dajr az-Zaur. Oblast kolem obklíčeného letiště ve středu bombardovala ruská letadla.
Civilní pochod z Berlína do syrského Aleppa dnes dorazil do Prahy. K několika desítkám lidí, kteří ušli cestu z německého hlavního města do Čech, se přidali další a nyní jich je přes dvě stě. Hodně z nich se ale zase brzy odpojí, pochodující čeká v ideálním případě ještě náročných tři tisíce kilometrů. Přesto účastníci neztrácí optimismus. "Je na čase něco podniknout. Až moc dlouho jsme všichni přihlíželi. Chci lidem dodat odvahu a donutit je k zamyšlení, jestli se situací v Aleppu nelze něco udělat," řekla Aktuálně jedna z německých účastnic pochodu, která zatím prošla celou cestu. Podívejte se, jak pochod vypadal a co provázelo cestu přes Karlův most i kolem syrské a ruské ambasády.
Rusko začalo stahovat část svých vojáků ze Sýrie. Uvedla to ruská tisková agentura Interfax s odvoláním na náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova. Podle jeho slov zemi jako první opustí námořní flotila včetně letadlové lodi Admirál Kuzněcov. Rusové mají v zemi kolem čtyř tisíc vojáků, napsal loni v září ruský web RBC. Snižování jejich počtu ohlásil ruský prezident Putin na konci loňského prosince. Moskva patří ke klíčovým spojencům režimu syrského prezidenta Bašára Asada.
Pozice džihádistické organizace Islámský stát (IS) v iráckém Mosulu se otřásají. Síly protiteroristické koalice proti islamistům sice postupují pomaleji, než se původně čekalo, ale radikálům už i tak docházejí síly. Město by mohlo být dobyto během několika týdnů, maximálně tří měsíců. Je však otázkou, co to bude znamenat pro sousední Sýrii. Podle některých expertů by přesun bojovníků, kteří nyní bojují proti islamistům v Mosulu, mohl zapříčinit prohloubení syrské občanské války.
Podle prohlášení ruského prezidenta Vladimira Putina podepsali povstalci se syrskou vládou dohodu o příměří. Garanty dohodnutého klidu zbraní jsou Rusko a Turecko. Damašek i rebelové jsou prý rovněž připraveni zahájit mírová jednání. Součástí příměří nebudou kurdské milice YPG.
Pád syrského Aleppa by mohl odstartovat novou etapu konfliktu s odpůrci vlády Bašára Asada, řekl vůdce libanonského šíitského hnutí Hizballáh Hasan Nasralláh, který stojí na straně syrského režimu. "V nadcházejícím období je třeba se zaměřit na posílení Aleppa a na zajištění jeho bezpečnosti," uvedl Nasralláh. Nejrůznější skupiny budou Aleppo a přilehlé okolí nejspíš stále ostřelovat, myslí si šéf hnutí. Evakuace východního Aleppa byla ukončena ve čtvrtek, v pátek syrské letectvo znovu zaútočilo na okolí Aleppa.
Rusko se rozloučilo se zavražděným velvyslancem Andrejem Karlovem, kterého v pondělí zastřelil v Ankaře turecký policista. Prezident Putin zahájil ve čtvrtek v Moskvě na ministerstvu zahraničí ceremonii, kterou odpoledne uzavřela zádušní mše odsloužená přímo pravoslavným patriarchou Kirillem. Karlov dostal od Vladimira Putina posmrtně čestný titul Hrdina Ruska, nejvyšší vojenské vyznamenání v zemi. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov o mrtvém diplomatovi prohlásil, že "zemřel na bojové pozici". Jeho vražda vztahy mezi Tureckem a Ruskem zatím příliš nezhoršila, může ale být impulsem k tvrdšímu potlačování opozice v Turecku.
Rusko, Írán a Turecko by chtěli být garanty jednání mezi syrskou opozicí a režimem Bašára Asada. "Formát této trojky je dnes nejefektivnější, praktickými činy dokazuje svou potřebnost," uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po ukončení rozhovorů s kolegy Mohammadem Džavádem Zarífem z Íránu a Mevlütem Çavuşogluem z Turecka. Rusko, Írán a Turecko se podle Lavrova shodují v názoru, že v Sýrii je zapotřebí bojovat proti terorismu, nikoli za změnu režimu.
Dvacítku aktivistů odvezli policisté z pořádkové jednotky na služebnu poté, co se připoutali k plotu ruské ambasády. Protestovali tak proti ofenzívě v Aleppu, kterou vedou syrské vládní jednotky. Na straně Damašku se konfliktu účastní i Rusko. Demonstranti neposlechli výzvy policistů, aby místo opustili, ti tak přestříhali řetězy a odvedli je. O jejich případném potrestání za neuposlechnutí úřední osoby se rozhodne ve správním řízení.
Rusko a další členové Rady bezpečnosti OSN se vzácně shodli na rezoluci o vyslání pozorovatelů OSN do východního Aleppa. Cílem je dohlédnout na evakuaci tisíců lidí. Dosud Moskva přímou účast zástupců OSN v syrské válce odmítala.
