Slovní přestřelka mezi Moskvou a Washingtonem nabírá na obrátkách. USA hovoří o ruském "barbarismu" v Sýrii, Rusko neváhá obvinit Spojené státy z podpory terorismu. Obě země navíc po krachu jednání řeší, jak dál v syrském konfliktu pokračovat. Zatímco Kreml pravděpodobně vystupňuje svoji podporu syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi, Bílý dům hledá cestu, jak vyzbrojit rebely.
Oblasti severosyrského města Aleppo, které jsou v držení opozičních sil, v sobotu ráno opět bombardovala letadla. Nová vlna náletů byla podle tamních zdrojů opět velmi intenzivní. Mezi oběťmi je 25 až 50 civilistů. Ofenziva v Aleppu začala ve čtvrtek a ohrožuje poslední zbytky naděje na obnovení příměří v Sýrii. Rusko a Spojené státy vyjednaly 9. září zastavení palby mezi bojujícími stranami v Sýrii. Příměří se prakticky zhroutilo po pondělním útoku na humanitární konvoj, při němž zahynuly dvě desítky lidí.
Syrské příměří ohrožují sami jeho zprostředkovatelé. Američané se za nálet omluvili, Rusové ho popírají. Analýza politologa Emila Aslana.
Rusko odmítlo vinu proruských separatistů za sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou a stejně tak i vinu syrského režimu za chemický útok u Damašku. Nyní se situace opakuje, a to v případě náletu na konvoj vozidel OSN vezoucích humanitární pomoc v Sýrii. Podle Moskvy nejsou letadla syrského režimu vybavena na noční bombardování, charakter zničení kamionů podle ní navíc ani neodpovídá útoku ze vzduchu.
Plán o společném boji Ruska a USA proti teroristům v Sýrii zřejmě ztroskotal. Na konvoj, který měl dovézt zásoby civilistům do Aleppa, zaútočila neznámá letadla, podle Syrské observatoře pro lidská práva (SOHR) syrská či ruská, což následně popřel Kreml. Washington a Moskva se přitom na příměří mezi válčícími stranami dohodly teprve minulý týden. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý prohlásil, že existuje pouze malá naděje, že se pokusí obnovit v Sýrii příměří. John Kerry zase naznačuje, že Rusko nemá svého spojence Asada pod kontrolou. Poslední vývoj v Sýrii ukazuje, že USA a Rusko mají v zemi rozdílné zájmy.
Ze syrského města Aleppo byly v pondělí večer ohlášeny nálety a bombardování, necelé dvě hodiny poté, co syrská armáda oznámila konec týdenního příměří. Při náletech na Aleppo a okolí zahynulo podle SOHR nejméně 32 lidí. U města byly při náletu zasaženy kamiony s humanitární pomocí. Kamiony podle SOHR zasáhla syrská nebo ruská letadla.
Křehké příměří je ohroženo. Vláda v Damašku a Rusko obvinily Spojené státy, že jimi vedená koalice bombardovala pozice syrské armády. Podle syrské vlády zemřelo nejméně 62 lidí, na sto dalších bylo zraněno. Jiné zdroje hovoří dokonce o 80 mrtvých. USA chybu přiznaly.
Dohodnutý klid zbraní má umožnit doručení humanitární pomoci do měst, kde byly boje nejtěžší. Příměří začalo platit v pondělí původně na 48 hodin, ve středu bylo prodlouženo.
Příměří, které v Ženevě minulý týden dojednaly USA a Rusko, má začít platit od pondělního západu slunce. Bojující strany se do té doby snaží posílit svá postavení a stupňují střety. Příměří s výhradami přijala značná část ozbrojené opozice i režim prezidenta Bašára Asada. Dohoda se ale nevztahuje na teroristické organizace. Vypadla z ní i Fronta dobytí Sýrie, jejíž předchůdkyně Fronta an-Nusrá se až donedávna hlásila k al-Káidě. Umírnění povstalci přitom se zmíněným uskupením mnohdy spolupracují během bojů proti Asadovým jednotkám i proti džihádistům z teroristické organizace Islámský stát.
Celkem 73 humanitárních organizací, které pomáhají se situací v Sýrii, přerušilo spolupráci s OSN. V otevřeném dopise adresovaném Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) uvedly, že jim vadí zásahy vlády syrského prezidenta Bašára Asada do rozdělování pomoci v obléhaných oblastech.
Osmdesát zraněných, dva mrtví. To je podle agentruy AP bilance posledního útoku chemickými zbraněmi, k němuž podle protirežimních aktivistů došlo v úterý v severosyrském Aleppu. Nejde přitom o ojedinělou záležitost. Používání chemických zbraní se neštítí ani armáda prezidenta Bašára Asada, ani islamisté.
Vztahy mezi Saúdskou Arábií a Íránem se zhoršují. Odlišné větve islámu mění mezinárodní politiku obou zemí. Sunnitští Saúdové podporují povstalce v Sýrii, zatímco šíitský Írán podporuje prezidenta Bašára Asada. Íránci kritizují špatnou organizaci každoroční muslimské pouti do Mekky a saúdskoarabský duchovní vůdce označil íránské vůdce, že nejsou muslimové.
Syrská armáda Bašára Asada čelí novému obvinění z použití barelových bomb s chlorem. Údajný útok na část syrského Aleppa, kterou ovládá opozice, způsobil desítky případů dušení. Video zveřejnila skupina Syrské civilní obrany. Na záběrech záchranářů má být vidět pomoc, kterou poskytují dětem a dospělým. Polévají je vodou a nabízejí kyslíkové masky. Z vrtulníků byly podle Syrské civilní obrany svrženy čtyři bomby. Zprávu nelze nezávisle ověřit. Vyšetřování vedené OSN v srpnu ukázalo, že vláda prezidenta Bašára Asada použila chlor v nejméně dvou případech. Damašek ovšem používání chemických zbraní dlouhodobě odmítá.
Tureckým silám a povstaleckým jednotkám podporovaným Ankarou se v neděli podařilo na severu Sýrie dobýt poslední pozici organizace Islámský stát (IS) u turecké hranice. S odvoláním na tureckou agenturu Anadolu o tom informovala agentura Reuters. Vytlačení radikálů z IS od turecké hranice bylo jedním z hlavních cílů nedávné turecké intervence do Sýrie. Pás území na syrsko-tureckém pomezí tak nyní ovládají buď kurdské milice nebo Turecko a jednotky jím podporované. Zatímco Kurdové mají pod kontrolou území od severovýchodní provincie Hasaká zhruba po řeku Eufrat a také okolí města Afrín, Turecko nebo jím podporovaní bojovníci nyní ovládají oblast mezi městy Azáz a Džarábulus.
Obyvatelé Daráji, jednoho z nejsužovanějších syrských měst, se po čtyřech letech obléhání dočkali evakuace. Syrští povstalci se na ní dohodli s armádou prezidenta Bašára Asada.
Situace je nepřehledná a chaotická. V syrském Aleppu bojuje Bašár Asad s podporou Rusů proti různým skupinám povstalců. Turci útočí na Islámský stát i Kurdy, kteří ale také bojují ve města Hasaká s Asadem. A Syrské demokratické síly, vyzbrojované USA, se střetly s protureckou Svobodnou syrskou armádou.
Rusko souhlasilo se 48hodinovým humanitárním příměřím v syrském městě Aleppo, o které bojují syrské vládní jednotky podporované ruskou armádou a povstalci. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek oznámily Spojené národy. Konvoje s pomocí jsou připraveny vyjet, OSN ale čeká na záruky od dalších stran na bojišti.
Turecký ministr obrany Fikri Işik ve čtvrtek označil za strategickou prioritu ofenzivy zabránit syrským Kurdům ve sjednocení východních a západních regionů v Sýrii. Ankara se obává, že po ovládnutí území v syrském pohraničí tamními Kurdy se posílí turečtí kurdští separatisté, s nimiž turecká armáda bojuje na jihovýchodě Turecka. Jako cíl ofenzivy původně Turecko uvádělo boj s radikály z hnutí Islámský stát (IS). Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho se Kurdové stahují na východ za řeku Eufrat.
Turecká armáda naplnila pondělní varování vlády v Ankaře a za pomoci letectva USA zaútočila na město Džarabulus na severu Sýrie, dosud v držení Islámského státu. Prezident Erdogan ale naznačuje, že operace je namířena také proti syrským Kurdům.
Turecko avizovalo, že bude v Sýrii aktivnější a do půl roku se dají očekávat velké změny. Ankara se pravděpodobně může smířit s udržením Bašára Asada u moci v Damašku, ale ne s nezávislým kurdským státem na severu Sýrie. Kurdové ale mají mocného spojence. Američany.
