Palestinský řidič nákladního auta vjel v izraelském Jeruzalémě do chodců. Čtyři lidi usmrtil, patnáct zranil. Poté ho policisté zastřelili, uvedla agentura Reuters na základě informací z izraelského rádia. Podle policejní mluvčí šlo zřejmě o teroristický útok. Izraelský premiér řekl, že atentátník pravděpodobně podporoval Islámský stát.
Izraelský vojenský soud uznal vinným ze zabití teprve 20letého izraelského vojáka, který loni v březnu zastřelil na zemi ležícího zraněného Palestince. Výši trestu soud zatím nezveřejnil. Značně zpolitizovaný proces se seržantem Elorem Azariou rozdělil Izrael na dva tábory, vyjádřily se k němu i izraelské politické špičky. Azaria loni 24. března dorazil na místo, kde o několik minut dříve zaútočili dva Palestinci na izraelské vojáky. Jeden z Palestinců už byl mrtev, k druhému seržant přistoupil a zastřelil ho. Obžaloba tvrdila, že na to neměl právo. Palestinec ležící na zemi už údajně nepředstavoval žádné nebezpečí.
Izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi hrozí obvinění z korupce. On sám tvrdí, že je jen obětí politického "honu na čarodějnice". Na začátku týdne ale strávil tři hodiny na výslechu, údajně před členy speciální protikorupční jednotky. Izraelské opozici tak svitla malá naděje, že by populární Netanjahu mohl odejít z postu premiéra ještě před volbami v roce 2019.
Izraelská policie vyslechla premiéra Benjamina Netanjahua, který je podezřelý, že od některých podnikatelů přijímal "nelegální dary". Ten rozhodně popřel všechny informace o svých údajných porušeních zákonů, které se v poslední době objevily ve sdělovacích prostředcích. Na svém facebookovém účtu napsal, že jde o kampaň vykonstruovanou jeho odpůrci.
Končící americká administrativa Baracka Obamy odmítla vetovat rezoluci Rady bezpečnosti OSN kritizující výstavbu izraelských osad. Donald Trump následně na Twitteru obvinil Obamovu vládu, že mu komplikuje hladké předání moci. "Obama se rezolucí OSN do určité míry pokusil omezit Trumpa, který se k výstavbě osad staví mnohem méně kriticky," vysvětluje analytička Irena Kalhousová.
Izraelská generální prokuratura nařídila policii zahájit vyšetřování ve dvou nespecifikovaných trestních případech, do nichž je zapleten premiér Benjamin Netanjahu. S odvoláním na izraelskou televizi Channel 10 o tom informovala agentura Reuters. Mluvčí ministerstva spravedlnosti odmítl zprávu komentovat, uvedla agentura. Televize informovala, že s jedním z případů nebyla dosud veřejnost seznámena. V listopadu izraelské ministerstvo spravedlnosti oznámilo zahájení předběžného šetření nákupu tří ponorek pro armádu. U transakce vyšlo najevo, že do vyjednávání s německou společností byl zapojen Netanjahuův osobní právní zástupce David Šimron. Netanjahu tvrdí, že o Šimronově úloze nic nevěděl.
Izrael předvolal velvyslance deseti zemí, které v pátek podpořily při hlasování v Radě bezpečnosti OSN rezoluci požadující po židovském státu, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zrušil plánovanou návštěvu ukrajinského předsedy vlády Volodymyra Hrojsmana, který měl do Izraele přicestovat příští týden. Podle zprávy izraelského rozhlasu se tak rozhodl kvůli tomu, že Ukrajina podpořila při hlasování v Radě bezpečnosti OSN rezoluci, která po židovském státu požaduje, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Rezoluce byla schválena v pátek. Rezoluci v patnáctičlenné Radě bezpečnosti schválilo 14 zemí. Spojené státy se hlasování zdržely. Díky nepoužití amerického práva veta tak dokument mohl projít. V sobotu Izrael oznámil, že se rezoluci nepodřídí. Netanjahu označil rezoluci za "neobjektivní a hanebnou".
Izrael se nepodřídí v pátek přijaté rezoluci Rady bezpečnosti OSN, která po židovském státu požaduje, aby přestal s výstavbou osad na okupovaných palestinských územích. Jeruzalém také přijme odvetná opatření proti Senegalu, který rezoluci pomohl prosadit. Premiér Netanjahu upozornil, že jeho vláda přijme odvetná opatření rovněž v podobě zablokování finančních příspěvků do institucí OSN. Rezoluci v patnáctičlenné Radě bezpečnosti schválilo 14 zemí. Spojené státy se tentokrát hlasování zdržely. Díky nepoužití amerického práva veta tak dokument mohl projít.
Izrael a Spojené státy by mohli po zvolení Donalda Trumpa prezidentem zrušit dlouze vyjednanou dohodu s Íránem o jeho jaderném programu. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Trump i on jsou velkými kritiky dohody, díky které byly zrušeny sankce vůči Íránu. Smlouvu vyjednával dosluhující americký prezident Barack Obama. Donald Trump ji dříve označil za "nejhorší, jaká kdy byla vyjednána".
Poslanci ze stran Židovský dům a Izrael, náš domov, kteří zákon navrhli, tvrdí, že není zaměřen proti žádnému konkrétnímu náboženství. Podle deníku The New York Times se v něm ale píše, že "stovky a tisíce občanů trpí denně hlasitými a přehnanými zvuky způsobenými voláním muezzinů z mešit". O tzv. "zákonu o muezzinech" – tedy služebnících mešit, kteří svolávají muslimy k modlitbám – bude brzy hlasovat i parlament.
Zprávy o zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem udělaly některým světovým lídrům radost. Svérázný realitní magnát v Oválné pracovně by mohl pro Rusko nebo Čínu znamenat oslabení USA na mezinárodním poli a vytvoření většího prostoru pro jejich strategické manévry.
Izraelská veřejnost i nejvyšší představitelé státu se od čtvrtečního rána loučí s bývalým prezidentem Šimonem Peresem, který zemřel ve středu ve věku 93 let. Rakev pokrytá státní vlajkou je vystavena před budovou izraelského parlamentu. Pohřeb se bude konat v pátek, dorazí na něj americký prezident Barack Obama nebo český premiér Bohuslav Sobotka.
Izraelský premiér se v předvečer první americké prezidentské debaty sešel s oběma kandidáty na Bílý dům. S republikánem Donaldem Trumpem se shodl, že míru na Blízkém východě je možné dosáhnout jen pokud Palestina uzná Izrael. Clintonová po jednání uvedla, že silný a bezpečný Izrael je pro USA prioritou.
Stav třiadevadesátiletého politika je stabilní, ale kritický. "Šimone, máme tě rádi a celý národ ti přeje brzké uzdravení," vzkázal mu na Facebooku současný premiér Benjamin Netanjahu.
Turečtí poslanci oficiálně stvrdili dohodu o normalizaci vztahů mezi Tureckem a Izraelí. Země přerušily mezi sebou diplomatické vztahy před šesti lety, kdy izraelské komando zabilo deset tureckých občanů. Podle dohody by se měla obnovit velvyslanectví v Ankaře a Tel Avivu, Turecko také zaplatí 20 milionové odškodnění rodinám zabitých Turků.
Světoví státníci projevují soustrast nad sobotním úmrtím nositele Nobelovy ceny míru a spisovatele Elieho Wiesela. Muži, který prošel dvěma nacistickými koncentračními tábory, bylo 87 let. Podle izraelského premiéra Wiesel ztělesňoval svou výjimečnou osobností "vítězství lidského ducha nad krutostí a zlem". Americký prezident Barack Obama židovského spisovatele označil za "jeden z velkých morálních hlasů naší doby" a "svědomí světa". Podle hlavy Francie Francois Hollandea byl Wiesel "velkým humanistou a neúnavným obhájcem míru".
Podle izraelského úřadu COGAT je staženo povolení vydané pro 83 000 lidí. O dalších opatřeních bude rozhodovat bezpečnostní kabinet svolaný premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izrael původně o ramadánu umožnil setkávání rodin z Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu a vydal několik set povolenek pro vstup do jeruzalémských mešit. Při středečním atentátu v nákupním středisku v Tel Avivu střelci zabili čtyři osoby a šest lidí zranili.
Policie je přesvědčena, že má proti premiérově choti dostatek důkazů. Vysoké byly například náklady na úklid v rezidenci, kterou pár téměř nepoužívá, hodně se utrácelo za jídlo a také za služby elektrikáře. Manželka není na veřejnosti příliš oblíbená, hovoří se rovněž o jejím nadměrném pití alkoholu a urážkách personálu.
Sdružení zahraničních novinářů (FPA) v Izraeli protestovalo proti zacházení, kterého se dostalo jednomu fotoreportérovi ze strany ochranky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ta chtěla, aby se fotograf zastupující západní média před dnešním Netanjahuovým setkáním s francouzským premiérem Manuelem Vallsem svlékl ke kontrole do spodního prádla. Fotoreportér to s pobouřením odmítl a tak mu vstup na událost byl odepřen. Zahraniční tiskové agentury, včetně například agentury AFP, které tak zůstaly bez snímků z nezávislého zdroje, ze solidarity odmítly fotografie od oficiálního fotografa úřadu izraelské vlády.
