Kosterní pozůstatky čtyřnohého předchůdce dnešních velryb objevili američtí vědci v peruánské poušti. Zvíře měřící na délku čtyři metry, které se bylo schopné bez obtíží pohybovat v moři a o něco hůře po souši, podle paleontologů zásadně přispěje k objasnění raného vývoje kytovců.
Lidé na vesnici mají rozmanitější mikrobiom, imunitě pomáhá i kontakt se zvířaty. Není v pořádku kolem sebe vše dezinfikovat, říká Kateřina Jirků Pomajbíková, parazitoložka, která se zabývá výzkumem léčby červy. Máme ideálního červa, je to zlomový okamžik, v zahraničí červy ve střevech už mají tisíce lidí, testuje se využití červů v léčbě deprese, autismu nebo roztroušené sklerózy, dodává. Všichni červi jsou prý modulátoři imunitního systému a někteří jsou pro nás nepatogenní.
Dva evropské druhy čolka vydávají pod vodou pro člověka těžko slyšitelný zvuk podobný klikání. Tuto dosud neznámou kuriozitu odtajnil čerstvý výzkum vědců z české Akademie věd pod vedením docenta Lumíra Gvoždíka. Klikání čolků je zatím pro vědce záhadou, může se ale jednat o přelomový objev. "I po 250 letech od svého vědeckého popisu nás dokázali čolci překvapit," říká Gvoždík.
V českých médiích rezonovala zpráva, že v průběhu příštích několika desetiletí může na světě vyhynout až 40 % druhů hmyzu. Jak se tato černá éra hmyzu promítla do české přírody? Po ohrožených druzích jsme pátrali s entomologem Igorem Malenovským z Ústavu botaniky a zoologie na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity.
Mladý český biolog Ondřej Smetana se na univerzitě ve finských Helsinkách podílel na úspěšném výzkumu, který rozsekl letitý spor o procesu, díky němuž rostou rostliny do šířky. Nyní se chce zaměřit na užitkové plodiny. Nové poznatky by totiž mohly mít praktické využití - zvýšit výnos zemědělské produkce. "Nejprve se však chci vrátit domů, protože jsem vlastenec a nechci přispívat k odlivu mozků z České republiky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Opakuje se to každý rok. Po období rozmnožování táhnou dospělí tučňáci Magellanovi z Patagonie za potravou na sever podél pobřeží Jižní Ameriky. Jenže zatímco samci jsou schopni potápět se do velkých hloubek, kde si opatří jídlo, samičky musí za potravou táhnout mnohdy až do Uruguaye či Brazílie. Zde je však vědci poslední dobou často nacházejí mrtvé.
Začátkem ledna se objevila zpráva Českého svazu ochránců přírody, že ještě minulý rok nejběžnější ptačí obyvatel zahrad kos černý může u nás vymřít. Potvrzuje tak trend posledních let, kdy výrazně ubylo vrabců a před vyhynutím se ocitl i sysel. Nejde jen o tyto tři druhy. Těch kriticky ohrožených, a přitom dříve běžných, jsou desítky. "Příroda tu v nějaké formě zůstane pořád, akorát z ní třeba zmizí devadesát procent druhů," říká ochranář Petr Stýblo.
Po dracích z oblíbeného fantasy seriálu stanice HBO Hra o trůny pojmenoval americký entomolog tři nově objevené druhy brouků. Brouci z čeledi vrubounovitých, do které patří například chrousti, zlatohlávci či nosorožíci, se nyní jmenují po Drogonovi, Rhaegalovi a Viserionovi, věrných průvodcích postavy Daenerys z rodu Targaryenů, informovala agentura AP.
V posledních několika desítkách let se na americké Floridě tradovala pověst o tajemném živočichovi s "korunou" kolem hlavy, který měl žít v tamních vodách. Jeho existence nikdy nebyla doložena, byl proto jen mýtem podobným lochnesské příšeře nebo yettimu. Vše změnil nový objev.
Angela Saini je britská vědkyně, novinářka a autorka bestsellerů. Ve své nové knize Od přírody podřadné aneb Jak se věda mýlila v ženách vyvrací zakořeněné mýty a nesmysly, které o ženách prohlašují mužští vědci a vydávají je za "fakta". Přinášíme vám ukázky z její nové knihy a výňatky rozhovoru, který poskytla Aktuálně.cz během své návštěvy Prahy, kde se účastnila konferencí pořádaných společností Národní kontaktní centrum – gender a věda.
Čeští biologové objevili unikátní druh rostliny uprostřed deštného pralesa na Borneu. Nalézt novou rostlinu v takovém prostředí je podle nich doslova jako hledání jehly v kupce sena. "Kleknete si na kolena a hledáte," říká člen týmu Martin Dančák. Vědci věří, že nově popsaný druh rostliny z rodu hvězdnatek může napomoci zastavit kácení deštných pralesů na Borneu.
Už nyní je nahrazují nepůvodní dřeviny. O národní strom však nepřijdeme, v parcích se mu daří lépe.
Brouk měří asi půl centimetru, miluje staré duby. Čeští vědci ho nalezli v tzv. Moravské Amazonii, lokalitě nad soutokem Moravy a Dyje. "Je to mimořádný nález. Střední Evropa je dobře prozkoumaná a vědě neznámé druhy brouků tu objevujeme už jen vzácně," uvedl Petr Šípek z České společnosti entomologické. "Ukazuje, jak jsou jihomoravské luhy cenné a unikátní," doplnil.
Evropská výzkumná rada udělila startovací granty pro špičkové mladé vědce z celé Evropy. Je mezi nimi i biolog Marek Mráz z Masarykovy univerzity, jenž chce se svým týmem přijít na účinnější léčbu leukémie.
Stopové množství kokainu spláchnutého do řek škodí ohroženým úhořům, zjistila nová studie, o které informoval list The Guardian.
Hora Lico je jedním z posledních člověkem dosud nedotčených míst na Zemi.
Měl silný skus a silné dinosauří čelisti. Svět ale vnímal jako pták, měl velké ptačí oči a rozšířený mozek, popisují vědci.
O pomoc s mapováním výskytu pijáka lužního v Česku žádají veřejnost výzkumníci z Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně. Data o rozšiřování lokalit, kde se klíště vyskytuje, sbírají prostřednictvím webu Najdipijaka.cz. Piják přenáší psí babeziózu, která může být bez včasné léčby pro zvířata smrtelná, sdělil vedoucí projektu David Modrý.
OstraVirus je unikát, jenž se ničemu nepodobá. Člověk se ho bát nemusí, vyskytuje se v parazitu ploštice.
Účastníkům rekordní antarktické expedice Masarykovy univerzity nepřálo počasí, teploty byly nižší než obvykle. I tak našli zajímavé lišejníky, další poznatky přinesl výzkum mikroorganismů. Univerzita přes deset let provozuje stanici na ostrově Jamese Rosse, členové letošní expedice v úterý představili své první výsledky.
