"Můj kamarád se zeptal na Francii a oni se začali smát. Ale opravdu vážně smát, až z toho měli slzy v očích. Řekli: O Francii strach neměj," vzpomíná Harry Sarfo na loňské setkání s jedním z džihádistů, kteří se v Sýrii starali o nováčky v řadách Islámského státu. Mladík z Brém, který si nyní kvůli terorismu odpykává v německém vězení tříletý trest, popsal zákulisí teroristické organizace.
Arabské a kurdské oddíly porazily radikály z Islámského státu (IS) v severosyrském městě Manbidž. O strategicky položené město ležící poblíž turecké hranice se bojovalo měsíce. O úspěchu povstaleckých skupin informovala exilová organizace syrských ochránců lidských práv (SOHR). IS přes Manbidž, který leží v provincii Aleppo, dopravoval ke svým oddílům a do svého sídla ve městě Rakka posily a také materiál.
Před rokem začala největší uprchlická krize v Evropě od vypuknutí druhé světové války. Na kontinent přišel skoro milion běženců z převážně muslimských zemí. V Evropské unii vzrostly xenofobní tendence a posílily krajně pravicové strany. "Nálada je velmi špatná a politici místo toho, aby společnost spojovali, ji rozdělují," hodnotí migrační krizi s odstupem dvanácti měsíců Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz říká, že kvóty na přerozdělování běženců jsou nutností. "Naše solidarita není splněna tím, že někam pošleme dvacet policistů se psem," kritizuje české politiky.
Chtějí sportovat, ale nechtějí se přitom vzdát své kultury a víry. Muslimské ženy proto trénují i závodí zahalené. Některé kvůli vlastnímu přesvědčení, jiné žijí v zemích, kde by to jinak ani nešlo. Saúdská Arábie na olympiádu vysílá čtyři atletky, které budou závodit ve speciálních oděvech vyrobených z moderního materiálu. Ženský sport je ale na vzestupu také v Kuvajtu a dokonce Íránu.
Rebelové v neděli spustili útok na jižním okraji kdysi nejlidnatějšího syrského města, o jehož kontrolu bojují s vládními jednotkami. Největší boje se odehrávají okolo strategické čtvrti Ramúsah. Postup rebelů ale tvrdě brzdí nálety syrských a ruských letadel. Útoky povstalců navíc opětují. V Aleppu a Sarákipu, který je od něj vzdálen asi 50 kilometrů, tento týden údajně došlo i ke dvěma chemickým útokům.
Teroristická organizace Islámský stát sice ztrácí v Iráku rozsáhlá území, o to ničivěji ale jeho bojovníci vraždí civilisty. Američtí diplomaté v souvislosti s takřka každodenními bombovými útoky hovoří o tom, že džihádisté mění taktiku. Místo kontroly nad dosud dobytým územím začal do měst vysílat spící atentátníky.
Jeden ze čtyř etnických konfliktů ve světě vypukne kvůli klimatickým změnám. Tvrdí to alespoň experti z německého Postdamského institutu pro výzkum změn klimatu. Zkoumali války mezi lety 1980 a 2010 a zjistili, že sucho, nedostatek vody nebo naopak záplavy stojí za devíti procenty všech válek ve světě, a dokonce 23 procenty etnických konfliktů. Upozorňují proto, že vypuknutí války může být dalším z mnoha dopadů globálního oteplování na lidstvo a planetu.
Nejméně 15 civilistů, včetně dětí, zahynulo při pátečních náletech v provincii Idlib na severozápadě Sýrie, kterou z velké části ovládají islamisté hlásící se k teroristické síti Al-Káida. Informovala o tom exilová syrská organizace SOHR, která má síť spolupracovníků na syrském území. Syrský vládnoucí režim nemá nad provincií u hranice s Tureckem kontrolu od března 2015. Toto území je podle agentury AFP terčem téměř každodenních náletů syrského nebo ruského letectva. Nejméně 15 civilistů bylo zabito a 40 zraněno při náletech na Darkúš, sdělil agentuře AFP zástupce SOHR. Město ovládá fronta An-Nusra, která se hlásí k Al-Káidě, společně s dalšími menšími islamistickými skupinami.
Naleziště, rafinérie a přístavy v Saúdské Arábii, Iráku, Libyi a dalších zemích jsou potenciálně ohroženy válkami a terorismem. Saúdsko-íránská rivalita drží ceny dole, což vede k větší závislosti světa na blízkovýchodní ropě. Producenti z Blízkého východu nyní zajišťují 34 procent veškeré ropy na světovém trhu. 31 milionů barelů denně. Je to největší podíl od roku 1975.
Syrská armáda oznámila klid zbraní, který má trvat po celé Sýrii 72 hodin. Začal v noci na dnešek a skončí v pátek o půlnoci. Armáda rozhodnutí nijak nezdůvodnila. Vojska režimu Bašára Asada bojují s různými skupiny povstalců, včetně syrské odnože Al-Káidy a Islámského státu. Pozemní operace armády doprovází ruské letectvo.
Různé syrské opoziční skupiny dotírají na Islámský stát ve městech Manbídž a Búkamál. V Iráku armáda "čistí" západní provincii Anbár.
Americká armáda zveřejnila videozáznam z masivních náletů na konvoj 179 vozidel Islámského státu v západoirácké provincii Anbar. Další nálet zničil kolonu IS u města Ramádí.
Fathi Bajúd byl doma uznávaným lékařem a důstojníkem tuniské armády. V metropoli Tunisu vedl pediatrické oddělení místní vojenské nemocnice. Do Turecka odjel před několik týdny pro svého syna, který se nechal naverbovat džihádisty teroristické organizace Islámský stát a svého rozhodnutí litoval. Osmapadesátiletý muž na letišti čekal na manželku, spolu chtěli svého syna odvézt zpátky domů. Zemřel při útoku atentátníků spolu s dalšími čtyřmi desítkami lidí.
Na novém ostrově by vedle přístavu pro Gazu mohlo vzniknout i letiště, elektrárny či hotelové komplexy. Izrael chce tak údajně ulehčit celé oblasti. Zároveň chce mít pod kontrolou příliv zboží i osob na palestinské území. Projekt už má ale celou řadu kritiků - jak ze strany Izraelců, tak i Palestinců.
Evropská unie chce snížit motivaci uprchlíků cestovat do Evropy tím, že bude investovat do škol, nemocnic a infrastruktur v zemích, jako je Jordánsko, Libanon nebo Egypt. V nadcházejících pěti letech by na to EU měla vynaložit částku šest miliard eur. Původní plán počítal dokonce se sedmi a půl miliardami eur. S financováním by úřady měly začít během několika nadcházejících týdnů.
Západ by měl více naslouchat muslimům, kteří doma ve svých zemích aktivně burcují proti džihádistické ideologii. I přes nebezpečí a hrozby, které jim to přináší. Rozhovor Aktuálně.cz poskytla Karime Bennouneová, autorka knihy Tady vaše fatwa neplatí.
V blízkovýchodních zemích přibývá písečných a prašných bouří. Nejvíce zasaženy jsou Írán a Kuvajt, vyplývá ze zjištění OSN. Důvodem je nejen oteplování, ale také ozbrojené konflikty, kvůli nimž se špatně hospodaří s vodou a půdou. Písečné bouře se navíc začaly objevovat v oblastech, kde se dosud nevyskytovaly, například ve Střední Asii.
Devět mrtvých si vyžádaly dva atentáty na jižním předměstí Damašku. Zraněno je šestnáct lidí. Oznámila to syrská organizace ochránců lidských práv (SOHR). Jednu nálož odpálil na svém těle sebevražedný útočník, druhá bomba explodovala v automobilu. Útoky se odehrály na předměstí Sajjida Zajnab, kde žijí hlavně šíitští muslimové, kteří jsou v Sýrii v menšině. Na předměstí se nachází mauzoleum Zajnab, což je významné šíitské poutní místo. Zajnab je jedna z vnuček proroka Mohameda.
Izrael počínaje pátečním ránem až do nedělní půlnoci uzavřel přechody na obě palestinská území. Jde o dodatečné bezpečnostní opatření přijaté po středečním atentátu v Tel Avivu, kde dva Palestinci zastřelili čtyři Izraelce. Už ve čtvrtek Izrael zrušil povolení vstupu více než 80 000 Palestinců, směřujících o postním měsíci ramadánu do mešit v Jeruzalémě. Přechody mají zůstat uzavřeny pro všechny Palestince s výjimkou humanitárních případů. Novinář AFP ale sdělil, že na přechodu Kalandíji bylo ráno několik stovek lidí a do Izraele prošli. Podle Vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Husajna by hromadné zamítnutí vstupu pro Palestince mohlo představovat "zakázaný kolektivní trest".
Podle izraelského úřadu COGAT je staženo povolení vydané pro 83 000 lidí. O dalších opatřeních bude rozhodovat bezpečnostní kabinet svolaný premiérem Benjaminem Netanjahuem. Izrael původně o ramadánu umožnil setkávání rodin z Pásma Gazy a Západního břehu Jordánu a vydal několik set povolenek pro vstup do jeruzalémských mešit. Při středečním atentátu v nákupním středisku v Tel Avivu střelci zabili čtyři osoby a šest lidí zranili.
