Příliv migrantů je horší než řecká krize, shodují se politici i experti na evropské konferenci Tatra Summit v Bratislavě. Západní politici tlačí na Středoevropany, aby byli solidárnější - a vůči uprchlíkům vstřícnější. Evropa se musí semknout, jinak krizi nezvládne, opakují.
Čtyři země, čtyři verze jednoho příběhu. Egypt, Velká Británie, Spojené státy a Rusko se dohadují, proč došlo v sobotu k tragické nehodě letadla na Sinajském poloostrově, při níž zemřelo 224 lidí. Britové mluví o bombě na palubě, k teroristickému útoku se kloní i Američané. Egypt nechce o ničem takovém ani slyšet, bojí se dopadů na turismus. A Rusové ostatní nabádají, ať do konce vyšetřování mlčí.
Tropická bouře Chapala udeřila v noci na úterý na jihovýchodní pobřeží Jemenu, kde usmrtila několik lidí a způsobila povodně a materiální škody. Uvedla to agentura AFP s odvoláním na představitele jemenské vlády. Počet údajných obětí úřady zatím neupřesnily. "Škody jsou ohromné a je nutné konstatovat ztráty na lidských životech," řekl vládní představitel. Upřesnil, že vichry ještě ráno dosahovaly rychlosti přes 100 kilometrů v hodině a dlouhý pruh pobřeží sužovaly velké vlny. Záplavy postihly zvlášť správní město Mukallu v provincii Hadramaút. Tropická bouře Chapala je svou silou v této oblasti nezvyklá. Před jejím příchodem varovala Jemen už v pátek Světová meteorologická organizace.
Kabinet Bohuslava Sobotky v pondělí odsouhlasil mimořádnou pomoc směřující na Blízký východ a do Afriky. Částka přesahující sto milionů korun má být českým příspěvkem pro boj s uprchlickou krizí. Jak premiér Bohuslav Sobotka napsal na sociální síť, peníze poputují do fondů na pomoc Sýrii a Africe, část potom do potravinového programu zaštítěného OSN a Úřadem Vysokého komisaře pro uprchlíky.
Americký prezident rozhodl o vůbec prvním nasazení vojáků v Sýrii. Až pět desítek příslušníků elitních jednotek bude pomáhat koordinovat boj proti radikálům z Islámského státu (IS). Agentuře Reuters to sdělil vysoce postavený úředník z Obamovy administrativy.
Írán poprvé od islámské revoluce v roce 1979 jmenoval na post velvyslance ženu. Třiapadesátiletá Marzía Afchamová se představila jako oficiální zástupkyně Teheránu v Malajsii, informovala íránská tisková agentura ISNA. Afchamová není v íránských diplomatických kruzích žádným nováčkem. Na ministerstvu zahraničí pracuje již 33 let, v srpnu 2013 se stala dokonce vůbec první mluvčí tohoto resortu. Před ní sloužila jako velvyslankyně pouze jediná žena. V Dánsku zastupovala Írán ale ještě v 70. letech, kdy prozápadní perské monarchii vládl šáh Mohammad Rezá Pahlaví. Prezident Hasan Rúhání před svým zvolením slíbil zlepšit postavení žen v zemi.
Ruské zbrojovky nestačily zásobovat bojové letectvo útočící na cíle v Sýrii, a musely proto přejít na třísměnný provoz. V pondělí o tom informoval ruský týdeník Vlasť. Naplno pracuje například fabrika vyrábějící letecké bomby a rakety s plochou dráhou letu Taktičeskoje raketnoje vooruženije. Moskva si navíc musela pronajmout osm nákladních lodí od Turecka, protože jí její vlastní kapacity nestačily na převoz výzbroje. Ruské letectvo začalo syrské cíle bombardovat koncem září a dosud tam provedlo přes 900 náletů.
Američané společně s Kurdy zachránili ve čtvrtek 70 rukojmích. Všichni muži, zadržovaní Islámským státem, měli být v pátek po první ranní modlitbě popraveni. Dokonce už pro ně byl vykopán hrob. Šlo vesměs o irácké Araby: vojáky irácké armády, místní lid a také členy Islámského státu, obviněné ze špionáže nebo zrady. Spekuluje se o tom, že mezi nimi byli i lidé, kteří mají cenné informace o situaci na území, ovládaném Islámským státem. Proto bylo důležité je zachránit.
Podle odhadu ekonomického listu Kommersant může za rok stát operace ruskou ekonomiku zhruba na 70 miliard rublů (27 miliard korun). Ruský armádní rozpočet přitom na tento rok činí přes tři biliony rublů (1,2 bilionu korun). Rádio Svoboda s odvoláním na vojenského analytika Igora Sutjagina uvádí, že první dva týdny bombardování stály Rusko 545 milionů rublů (207 milionů korun).
Bývalou známou reportérku BBC Jacky Suttonovou nalezli v sobotu oběšenou na toaletě istanbulského letiště. Tureckou verzi o sebevraždě zpochybňují známí a kolegové ženy, která pracovala v iráckém Kurdistánu pro organizaci pomáhající novinářům. Sama v minulosti uvedla, že má strach z únosu nebo útoku Islámského státu.
Násilnosti si už od začátku říjjna vyžádaly na 50 mrtvých. Dnes přišel o život jeden občan Izraele a čtyři palestinští útočníci. Generální tajemník OSN Pan Ki-mun, který přijel do oblasti na nečekanou návštěvu, v Jeruzalémě vyzval obě strany ke zklidnění.
Češi sice žijí v období nebývalého bezpečí, nesmí se ale nechat ukolébat pocitem, že to tak bude napořád. Situace na Ukrajině a na Blízkém východě totiž mohou v důsledku nabourat základní demokratické principy. Shodli se na tom diskutující na úterní konferenci "Česko: Jak jsme na tom?", kde se kromě bezpečnosti řešily i otázky kvality života a úspěšnosti české společnosti v ekonomice.
Od července využilo možnosti blokovat pasy svým dětem jen málo rodičů. Ministryně vnitra je však přesvědčena, že opatření pomáhá bojovat s teroristickou hrozbou, která je podle ní pro Británii "ohromná". Úřady odhadují, že v posledních letech odcestovalo pomáhat džihádistům do Sýrie a Iráku nejméně 700 Britů.
Intervence v Sýrii je zároveň obranou Ruska proti extremismu a islamismu, shodují se ve vyjádřeních pro Aktuálně.cz arabista Dmitrij Mikulskij z Institutu orientálních studií ruské akademie věd v Moskvě a Andrej Kortunov, generální ředitel Ruské rady pro zahraniční politiku. Islámský stát je podle Mikulského pro Rusko větší hrozbou než pro USA - kvůli geografické blízkosti a také s ohledem na situaci na ruském Severním Kavkazu. Kortunov nevidí velké rozdíly mezi jednotlivými povstaleckými skupinami. Islámský stát a jiní rebelové se podle něj ideologicky shodují, byť mají jiné cíle.
V pátek turecká bojová letadla sestřelila neidentifikovaný bezpilotní letoun, který pronikl do tureckého vzdušného prostoru v blízkosti syrských hranic. "Kdyby to bylo pilotované vojenské letadlo, udělali bychom totéž," prohlásil dnes turecký premiér Ahmet Davutoglu.
Čtyři Palestinci v sobotu zemřeli při útocích na Izraelce. Izraelsko-palestinské násilí si od začátku října vyžádalo na 40 mrtvých, z nichž přes třicet byli Palestinci. Příčinou jsou spory o jeruzalémskou Chrámovou horu, významnou pro islám i judaismus.
Americký prezident Barack Obama v předvolební kampani v roce 2008 sliboval rychlé ukončení válek na Blízkém východě a návrat amerických vojáků. Ve čtvrtek ale už poněkolikáté termín stažení armády posunul, vojáci v Afghánistánu zůstanou ještě v roce 2017. Důvodem je zhoršená bezpečnostní situace a rostoucí nápor Tálibánu, jehož členům se v říjnu podařilo dobýt několikasettisícové město Kunduz. Odsunu Američanů se tak Obama z pozice prezidenta nedočká, břímě ukončení afghánské války předá na bedra svého nástupce. Afghánistán byl přitom jednou z jeho priorit.
Ke třem syrským rodinám, které do Česka dorazily v pondělí, přibudou do konce roku další dvě. V rámci projektu MEDEVAC se zde budou léčit jejich děti. První malé pacienty přijme motolská nemocnice, děti trpí srdečními vadami či svalovou dystrofií.
Syrští rebelové smazávají ruskou leteckou převahu napadáním vládních pozemních jednotek protitankovými zbraněmi. Dodávky se po ruském vstupu do války zrychlily. I přes masivní ruskou leteckou podporu tak armáda postupuje zatím pomalu. Podle informací agentury Reuters se ale chystá spolu s tisícovkami elitních íránských vojáků a také ozbrojenců Hizballáhu zahájit velkou ofenzívu na největší syrské město Aleppo. Jeho východní část mají v rukou povstalci, západní Asadův režim.
Novodobé uprchlické krize se od těch minulých liší. Změnily je technologie. Řada uprchlíků třímá v rukou smartphony, které považuje za svůj nejcennější majetek. Stahují si do nich mapy, používají GPS, kontrolují, které hranice jsou otevřené, kde vyrůstají tranzitní tábory. A komunikují s rodinami. Řada Evropanů přitom nad záběry běženců s chytrými telefony pozdvihne obočí, takhle přece uprchlík "nemá" vypadat. Důležitosti telefonů si je ale vědoma i OSN či evropské státy. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky rozdal jen syrským uprchlíkům v Jordánsku na 33 000 SIM karet. Evropské země v uprchlických táborech budují dobíjecí panely.
