Jemen sužuje jedna z největších humanitárních krizí současného světa. Jednou z nejchudších arabských zemí hýbe občanská válka, ve které bojují příznivci současného a bývalého prezidenta. Od doby, kdy se do konfliktu v roce 2015 zapojila leteckými údery mezinárodní koalice vedená Saúdskou Arábií, v něm zahynulo více než 7600 lidí, z toho přes 1560 dětí. Dalších zhruba 42 tisíc obyvatel Jemenu utrpělo zranění.
Každý den zemře na světě přes 800 dětí mladších pěti let na onemocnění způsobená nedostatkem čisté vody a špatnou hygienou. Nedostatečný přístup k čisté vodě trápí 36 zemí. V důsledku klimatických změn se situace bude zhoršovat. Na Světový den vody vydala organizace UNICEF alarmující zprávu, podle které budou vážné zdravotní problémy kvůli nedostatku čisté vody hrozit každému čtvrtému dítěti na světě.
Americká firma Nike začne příští rok prodávat sportovní hidžáby. Muslimské sportovkyně tak budou moci zahalit své vlasy do moderního prodyšného materiálu s notoricky známou bílou "fajfkou". V reklamní kampani společnost spolupracovala s krasobruslařkou ze Spojených arabských emirátů Zahrou Lari, která hodlá bořit mýty. "Jsem zahalená, jsem muslimka, pocházím z pouštní země a dělám zimní sport. Můžu dělat cokoliv," vzkazuje.
Sýrií už šest let zmítá občanská válka. Statisíce dětí, které se do ní narodily nebo v ní prožily většinu svého života, trpí podle mezinárodní organizace Save the Children posttraumatickým stresovým syndromem. U 70 procent dětí ve věku do 12 let se projevuje tzv. toxický stres, který může vážně ovlivnit jejich psychické zdraví v dospělosti. Kromě pomočování a ztráty řeči vede v některých případech až k sebevražedným sklonům. Podle psycholožky Marcii Brophyové čelí Sýrie riziku celé "ztracené generace". Podobně jako Evropa po první světové válce.
Tunisko je označováno za kolébku a také úspěšný příklad tzv. arabského jara. Masových protestů, které se na přelomu let 2010 a 2011 vzepjaly v arabských zemích a hlásaly demokracii. Po čtvrtstoletí vlády Tunisané svrhli prezidenta a odvolili ve svobodných volbách. Dokument Čtvero revolučních období, který uvede festival Jeden svět, pohledem dvou žen - prozápadní novinářky Áminy a věřící muslimky Džauhary - poukazuje na to, že porevoluční cesta nebyla jednoduchá, představy o budoucí demokracii se i mezi Tunisany ohromně liší. A že ne všechno se nakonec povedlo.
Nedůvěra v evropské instituce mezi obyvateli členských zemí narůstá. Evropská unie proto hledá cesty, jak to změnit. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker přišel s pěti možnými scénáři, jak by Unie budoucnosti mohla vypadat. Narazil ale na kritiku ze strany europoslanců.
Ondřej Horváth z humanitární organizace Člověk v tísni navštívil minulý měsíc irácký Mosul, největší město, jehož se zmocnila teroristická organizace Islámský stát. Podle něj vypadá osvobozená východní část města překvapivě nepoškozeně, ale lidé si s sebou následky vlády džihádistů ponesou ještě dlouho. Bojovníci Islámského státu terorizovali obyvatele, stříleli i na děti. Přesto je pro část obyvatel islamistická myšlenka stále přitažlivá, říká Horváth. Zatímco východní část Mosulu od IS irácká armáda osvobodila, na západní část se obrátila teprve nedávno.
Jahjá Sinvár je spoluzakladatelem jeho ozbrojeného křídla Hamásu, nyní by se měl stát šéfem jeho exekutivního vedení v Pásmu Gazy. Sinvár má za sebou dlouholeté vězení v Izraeli a staví se proti jakýmkoli kompromisům s tímto státem. Hamás právo Izraele na existenci neuznává.
Egypťan Abdalláh Ridá Hamamí, který v pátek napadl mačetou vojenskou hlídku před Louvrem v Paříži, v neděli odmítl vypovídat. Útočník jednoho z vojáků lehce zranil, další voják potom Hamamího několikrát postřelil. Jeho stav byl zpočátku kritický, ale v sobotu již byl mimo ohrožení života. Francouzský prezident François Hollande jeho útok označil za teroristický čin.
Jordánské hášimovské království je stát na Blízkém východě. Hlavním městem je Ammán.
Ne Spojené státy, ale Evropa je příkladem pro zbytek světa. Obyvatelé starého kontinentu to ale nechtějí vidět, tvrdí významný francouzský ekonom Jacques Attali. Z oslabení EU by podle něj těžili nový americký prezident Donald Trump i Moskva. Unie proto musí pokračovat v posilování svých struktur, hrozbu může odvrátit plánovaná Evropská obranná unie, myslí si Attali. Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu poskytl vlivný francouzský ekonom rozhovor serveru EurActiv. Jeho znění přetiskujeme ve vlastním překladu a částečně zkrácený.
Iráčtí vojáci v Mosulu osvobodili část města, v níž je hrobka proroka Jonáše, který podle bible žil v okolí Ninive v dnešním Iráku. Podle mluvčího iráckých jednotek nad hrobkou zavlála irácká vlajka. Postava Jonáše je známa i z koránu, kde je prorok nazýván Júnus; příběh o jeho kázání a o tom, jak se dostal do břicha ryby, je oproti bibli pozměněn. Hrobka stála na místě, kde byl prorok údajně pohřben. Islámský stát (IS) Mosul obsadil v červnu 2014 a hrobku těžce poškodil výbušninami. Podle generála Abdalghaního Asadího, který velí protiteroristické jednotce, má nyní vláda pod kontrolou 90 procent východního Mosulu. Podle OSN přišlo v boji o Mosul o své domovy zhruba 148 tisíc lidí.
Irácké jednotky zatím zajistily méně než čtvrtinu areálu Mosulské univerzity, čelí tvrdému odporu ozbrojenců Islámského státu. Dobytí univerzity má strategický význam pro postup k dalším mostům přes řeku Tigris, jež rozděluje druhé největší město v Iráku. Ofenziva u Mosulu začala loni v říjnu.
Téma klimatických změn opět nabralo na síle, a to díky Donaldu Trumpovi. Přestože ten nakonec po svém zvolení americkým prezidentem neurčitě připustil, že mezi změnami klimatu a lidskou činností existuje spojitost. Na extrémní sucho způsobené zvyšováním teplot přitom doplácejí hlavně ty země, které mají na globálním oteplování nejmenší podíl. Část severní Afriky se podle odborníků stane v tomto století neobyvatelnou. Podobný osud čeká v budoucnu také Blízký východ. Klimatické změny tak mohou vytvořit migrační vlnu nebývalých rozměrů.
Rakousko chce přitlačit na země Afriky a Blízkého východu, jež odmítají přijímat zpět své občany, kteří v Evropě neuspějí s žádostí o azyl. Podle Vídně by jim Evropská unie měla pohrozit snížením rozvojové pomoci. Jde například o Tunisko, Nigérii nebo Alžírsko. S postojem Rakouska souhlasí i Česká republika. Jiné země Unie jsou však proti a raději by prosadily migrační dohody mezi Evropou a jednotlivými státy.
Turecká vláda udělala chybu, když dlouho tolerovala tranzit bojovníků z teroristické organizace Islámský stát přes své území, řekl Aktuálně.cz bývalý český velvyslanec v Ankaře Tomáš Laně. "Turecko-syrská hranice byla dlouho propustná. Existovali přepravci, kteří si z převážení lidí přes hranice udělali živnost. Na tureckém území byli koordinátoři, dokonce je známo jméno hlavního koordinátora,“ uvedl Laně. Při útoku střelce na istanbulský noční klub Reina, k němuž se přihlásil Islámský stát, o víkendu zemřelo 39 lidí, z toho 27 cizinců, Všichni už byli identifikováni, žádný český občan mezi nimi není.
Země Perského zálivu vyčerpává konflikt v Jemenu. Zatímco Saúdská Arábie bojuje na straně oficiální vlády Mansúra Hádího, Írán údajně podporuje hutíjské rebely. Saúdové zahájili svoji intervenci v Jemenu na jaře roku 2015 společně s koalicí dalších zemí včetně Spojených arabských emirátů, Kuvajtu, Bahrajnu, ale třeba také Súdánu.
Ozbrojené komando v neděli na jihu Jordánska napadlo policejní stanici a zabilo deset lidí. Mezi mrtvými je kanadská turistka, sedm policistů a dva místní občané. Dalších 27 osob utrpělo zranění, oznámily jordánské úřady. Většinou jde opět o policisty či náhodné kolemjdoucí. Bezpečnostní složky o několik hodin později oznámily, že zásah proti komandu je u konce a o život přišli "čtyři terorističtí psanci". V jejich úkrytu bezpečnostní síly objevily sebevražedné pásy, zbraně a velké množství výbušnin, napsala agentura Reuters.
Autobusy pod dohledem Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce znovu vjely do východní části Aleppa. Město má opustit podle agentury Reuters asi 1200 lidí. Stejné množství má odejít z šíitských vesnic Fúa a Kafrája v provincii Idlib.
Konečné dobytí Aleppa je už jen otázkou dnů. Nebude to však znamenat, že skončila i syrská občanská válka – záleží, jak se zachovají zahraniční spojenci jednotlivých válčících stran. Saúdská Arábie, Katar a další země Perského zálivu pravděpodobně zesílí dodávky zbraní a financí sunnitským islamistickým radikálům válčícím proti Asadovi. Na straně Asada zůstane šíitský Írán a Rusko, jeho klíčový spojenec. Zatím ale není jasné, jak zareagují na dobytí města Spojené státy.
